Projevy a komentáře

14. 7. 2016 13:32

Předseda vlády Bohuslav Sobotka informoval Senát o výsledcích Evropské rady, konkrétně v otázkách brexitu, budoucnosti EU, migrace, zemědělství a EIA

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Senátu, 14. července 2016.
Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Senátu, 14. července 2016.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka informoval ve čtvrtek 14. července 2016 v Senátu o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 28. června 2016 v Bruselu. Hlavními tématy jednání byly brexit, budoucnost EU, otázka migrace, evropské zemědělství a EIA.

Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Přeji dobrý den. Dovolte mi, abych zde jako už tradičně vystoupil s informací vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, tentokrát jde o jednání Evropské rady, která se konala 28. června letošního roku.

Evropská rada byla přirozeně poznamenána výsledkem hlasování ve Velké Británii, o vystoupení Velké Británie z EU. Poznamenalo to nejenom obsah Evropské rady, ale taky její formu. Takže Evropská rada byla rozdělena na zasedání, kterého se ještě zúčastnil David Cameron, britský premiér, a pak byla rozdělena na neformální jednání 27 států následující den, už bez Velké Británie.

Využil jsem jednání Evropské rady, abych se sešel s předsedou Evropské rady Tuskem, s předsedou Evropské komise Junckerem a s předsedou Evropského parlamentu Schulzem. Chci vás také informovat o tom, že během jednání Evropské rady se uskutečnilo jednání v tzv. slavkovském formátu, ve formátu předsedů vlád ČR, Slovenska a Rakouska. Dohodli jsme se, že sousedská spolupráce ve formátu těchto tří zemí bude pokračovat i v nadcházejícím období. Předsednictví v tomto uskupení převzalo Slovensko, které připravuje setkání v Bratislavě.

Před jednáním Evropské rady proběhla i tradiční koordinační schůzka předsedů vlád zemí V4, byla to vlastně poslední koordinace ještě pod českým předsednictvím ve V4. V rámci V4 jsme se dohodli na společném prohlášení předsedů vlád zemí V4 ke vztahům EU a Velké Británie a také k budoucímu směřování EU. Jsem rád, že jsme dokázali nalézt v rámci V4 společnou pozici a země V4 vystupovaly v rámci jednání Evropské rady jednotně.

Nyní mi, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte, abych se věnoval jednotlivým klíčovým oblastem, které souvisí s jednáním Evropské rady.

Brexit

Pokud jde o brexit, hlavním tématem jednání byl dopad výsledku referenda ve Velké Británii o setrvání v EU. David Cameron informoval o výsledcích referenda a potvrdil, že rozhodnutí o tom, kdy a jak Velká Británie spustí formální proceduru vedoucí k vystoupení z EU, přijme až jeho nástupce ve funkci předsedy vlády.

Jak já osobně, tak i další předsedové vlád zemí EU dali najevo lítost nad rozhodnutím Velké Británie, zároveň panovala shoda na tom, že rozhodnutí Velké Británie je třeba respektovat, novou britskou premiérku nyní čeká nelehký úkol, zklidnit vnitropolitickou situaci ve Velké Británii, udržet územní integritu Velké Británie a dá se očekávat, že oficiální oznámení Velké Británie o vystoupení můžeme čekat na podzim letošního roku, ale je také docela možné, na základě předchozích vyjádření nové britské premiérky, že to může být až na počátku roku 2017.

Jak jsem zmínil, druhý jednací den se uskutečnilo neformální zasedání 27 členských států bez Velké Británie, výstupem jednání je společné prohlášení, které obsahuje výzvu Velké Británii k co nejrychlejší aktivaci čl. 50 smlouvy EU a také obsahuje ujištění o tom, že Velká Británie je až do svého odchodu plnohodnotným členem EU a nadále pro ni platí až do jejího odchodu z EU všechna práva a povinnosti členského státu.

Prohlášení obsahuje stanovisko všech 27 zemí, že před oficiální notifikací Velké Británie, to znamená před oficiálním oznámením o tom, že Velká Británie odchází z EU, nemohou začít žádná vyjednávání o vystoupení. Součástí prohlášení sedmadvacítky je také to, že budoucí vztah EU a Velké Británie musí být založen na rovnováze práv a povinností.

Největší důraz v tomto prohlášení, musím říct, že ČR tyto pasáže velmi silně podpořila, největší důraz je kladen na nedělitelnost 4 svobod jednotného trhu, buď tedy platí všechny 4 svobody, nebo neplatí žádná. To bylo pro ČR klíčové, jsem rád, že stejnou pozici zastávají i ostatní členské státy EU.

Tento princip bude základem pro nadcházející vyjednávání s Velkou Británií. Na tom je shoda i v rámci Visegrádské čtyřky.

Budoucnost EU

Neméně důležitá však bude i debata o budoucnosti EU. Ve formaci 27 států jsme se shodli na společné vůli pokračovat v integraci, na vůli zachovat jednotu v rámci EU a shodli jsme se také na tom, že je důležité zahájit velmi silnou politickou reflexi toho, jak se má vyvíjet budoucnost EU. Tahle diskuse, tato reflexe by měla poskytnout silný impuls pro reformu EU.

Budoucí směřování Evropy a budoucnost naší společné spolupráce v Evropě bude hlavním tématem neformálního summitu, který se uskuteční 16. září v Bratislavě.

Aktuální evropské otázky, to znamená podmínky, formulace podmínek pro vystoupení Velké Británie z Unie a také změny ve fungování EU budou také předmětem summitu Visegrádské čtyřky ve Varšavě, který se uskuteční příští čtvrtek, 21. července.

Čili teď nás čeká formulace pozice ČR pro jednání V4, příští týden a následně formulace našich pozic, naší představy o změnách v EU pro jednání v Bratislavě.

Jsem přesvědčen o tom, že EU je v současných podmínkách stále jediným možným efektivním modelem naší společné budoucnosti, která musí být založena na stabilitě a na mírové spolupráci v Evropě.

EU by se podle názoru vlády ČR měla znovu přiblížit občanům. Pokud jde o realizaci věcí, které souvisí se zlepšováním života lidí, EU musí být akceschopnější, musí být efektivnější, musí být méně byrokratická.

Prioritními oblastmi pro fungování EU by podle názoru vlády měla být otázka zajištění hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální stability. Tím druhým důležitým pilířem by mělo být zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti občanů a bezpečnosti členských zemí EU.

Pozicí ČR pro budoucí vyjednávání se bude zabývat pracovní skupina pro otázku vystoupení Velké Británie z EU a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním EU, která byla na konci června ustavena vládou. První zasedání skupiny se uskuteční dnes. Skupinu vede státní tajemník pro evropské záležitosti a je složena ze zástupců jednotlivých ministerstev a také partnerů hospodářského, sociálního dialogu, dalších hostů a odborníků.

Současně jsme oslovili parlamentní politické strany a chceme zorganizovat rovněž pracovní skupinu zástupců parlamentních politických stran tak, abychom do diskuse o budoucím směřování EU zapojili také parlament. Stál bych o to, aby výstupy skupiny byly konzultovány i s oběma komorami parlamentu.

Tolik velmi stručně k agendě brexitu. Určitě se s agendou brexitu budeme trvale setkávat, pokud jde o budoucí jednání Evropské rady. Byl bych ale velice rád, kdyby agenda brexitu nebyla hlavní agendou, o které budeme jednat v rámci Evropy v příštích měsících. Bude to důležitá součást naší práce, ale podle mě je klíčovou součástí agendy. V příštích měsících by měly nastat pozitivní změny ve fungování EU, které tomuto projektu získají větší podporu občanů.

Migrace

Další, o čem jsme jednali, bylo téma migrace. Evropská rada přijala závěry k migraci, které ČR mohla podpořit. Já jsem rád, že se podařilo neotvírat rozdělující témata, že se podařilo udržet zaměření debaty závěrů na řešení příčin migrace a v souladu tedy s dlouhodobou pozicí ČR.

Další téma, o kterém jsme jednali, byla otázka zaměstnanosti, růstu a investic. Evropská rada přivítala dosavadní výsledky investičního plánu, vyzvala k pokračování prací na prohlubování hospodářské a měnové unie a označila také za svoji prioritu boj proti daňovým únikům a proti praní špinavých peněz.

Evropské zemědělství

Jsem velmi rád, že se ČR podařilo do závěrů Evropské rady prosadit pasáž, která se týkala situace v evropském zemědělství. Byl to jeden z hlavních cílů, se kterým jsem jel na jednání Evropské rady. Víte, že česká vláda patřila k jedněm z prvních vlád v rámci EU, které iniciovaly jednání o situaci v zemědělství na evropské úrovni.

Byla to česká vláda, která vyzvala Evropskou radu, aby přijala závěry a jasnou výzvu směrem k Evropské komisi, byla to česká vláda, která připravila společnou pozici zemí V4, a byla to také česká vláda, které se podařilo do závěrů Evropské rady prosadit pasáž, která úkoluje Evropskou komisi.

Vyzvali jsme na jednání Evropské rady Evropskou komisi, aby přijala všechna nezbytná opatření, včetně případné finanční pomoci na podporu zemědělců. Reagujeme tak na krizi na evropském zemědělském trhu. Tento trh je zasažen poklesem cen mléka, je zasažen poklesem cen vepřového masa. Vidíme i tady v ČR, že to zemědělcům působí výrazné problémy.

Očekáváme, že Evropská komise přijde s balíčkem konkrétní finanční pomoci, kterou bude možné rozdělit mezi evropské zemědělce. Očekáváme, že návrhy Komise budou předloženy na Radě pro zemědělství AGRI, která se sejde 18. července letošního roku.

To bylo jedno z klíčových témat, na kterém ČR v souvislosti s jednáním Evropské rady pracovala.

EIA

Druhé téma, které se týkalo ČR, bylo téma EIA, to znamená posuzování vlivu na životní prostředí. Jsem rád, že jsme si mohli na setkání s předsedou Evropské komise Junckerem potvrdit dohodu, která vznikla v uplynulých měsících, která se týká posouzení problematiky EIA, pokud jde o 10 klíčových infrastrukturních staveb v ČR.

Řešení minulých vlád

V uplynulých letech jsme jako ČR byli konfrontováni se situací, kdy jsme neměli harmonizován zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Nechci teď podrobně popisovat peripetie, které se odehrávaly v minulých letech. Dá se to podle mého názoru shrnout jednoduše. Minulé vlády buď nechtěly nebo neuměly dosáhnout dohody, buď nechtěly nebo neuměly harmonizovat naši legislativu. Ze všeho nejvíce se spíše bály lidem říci pravdu na rovinu, jak to ve skutečnosti s našimi dopravními stavbami je. Prostě žádná předcházející vláda nechtěla na sebe převzít odpovědnost, aby jasně lidem řekla: Naše zákony nejsou v souladu s evropskými pravidly, a pokud nedáme naše zákony do souladu s evropskými pravidly, tak žádnou z těchto staveb nejenom, že nebudeme moci začít, ale žádnou z těchto staveb nebudeme moci financovat z evropských fondů.

Když naše vláda nastoupila, byli jsme konfrontováni se situací, že nevyřešení problému EIA by mohlo zablokovat čerpání starých evropských fondů, ne mohlo, ale zcela jistě by zablokovalo čerpání jakýchkoli nových evropských fondů na dopravní stavby, a nejenom na dopravní stavby.

Novela zákona

Byla dosažena dohoda, která se týká klíčových dopravních staveb, které mají mezinárodní význam, které prochází ČR. Dohoda se týká dopravních staveb, které jsou ve skutečnosti připraveny.

Pokud jde o EIA, za malou chvíli budete diskutovat o příslušné novele zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, víte tedy, že máme starou EIA na cca stovku dopravních staveb. Ale když se na tu stovku dopravních staveb podíváte blíže, podíváte se na ně podrobněji, tak zjistíte, že i když na ně máme EIA 10 – 15 let, tak ve skutečnosti se většina staveb vůbec nestihla připravit. Nemáme vykoupeny pozemky, nemáme velmi často ani územní rozhodnutí, a už vůbec nemluvím o tom, že bychom na tyto stavby měli v dohledu stavební povolení.

Vybrali jsme stavby, které jsou nejen důležité z hlediska rozvoje ČR, ale vybrali jsme stavby, které mají územní rozhodnutí, které mají vykoupené pozemky nebo se pohybují na vysokém procentu vykoupených pozemků, vybrali jsme ty stavby, kde můžeme v dohledné době vydat stavební povolení a které především můžeme začít stavět. Opět v dohledné době.

Je to 10 klíčových dopravních staveb, které můžeme začít stavět v horizontu roku 2017. Je to 10 klíčových dopravních staveb, které budeme moci teď už financovat z fondů EU.

Dohoda s Evropskou komisí

Jaká je tedy dohoda s Evropskou komisí?

Přijmeme speciální zákon, vy ho za malou chvíli budete projednávat, který umožní na úrovni vlády a Ministerstva životního prostředí vydat ověření EIA bez toho, aniž bychom u těchto klíčových dopravních staveb museli podstupovat celý proces posuzování vlivu na životní prostředí od samého počátku.

Tento režim je předjednán s Evropskou komisí, Evropská komise garantuje, že pokud u těchto 10 staveb použijeme tento speciální režim, pak bude možné tyto stavby financovat z fondů EU.

Klíčové stavby

O jaké stavby se jedná?

Jedná se o dálnici D3, úsek Úsilné – Třebonín, je to vlastně D3 kolem Českých Budějovic. Jedná se o D6, o obchvaty Lubence, Řevničova, o spojení mezi Řevničovem a Novým Strašecím, to znamená tři úseky na D6. Jedná se o D48, část obchvatu Frýdku-Místku. Jedná se o zahájení výstavby D35, to znamená úseky mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem. Jedná se o D49, úsek Hulín – Fryšták. Jedná se o D55 v úseku obchvatu Otrokovic. Jedná se o D11, o úsek mezi Hradcem Králové a Smiřicemi. A jedná se o úsek silnice Ostrava, prodloužená Rudná. A tou desátou stavbou je modernizace železničního koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi ve Středočeském a Jihočeském kraji.

To jsou klíčové stavby, kterých se týká dohoda s Evropskou komisí. Objem finančních prostředků, které se těchto staveb týkají, se pohybuje kolem 50 miliard korun. Budeme schopni tedy čerpat na výstavbu těchto staveb fondy EU.

Proto, abychom mohli tuto dohodu realizovat v praxi, potřebujeme přijmout příslušnou novelu zákona o EIA, vláda novelu projednala 15. května. Poslanecká sněmovna ji schválila ve zrychleném řízení 29. června. A já pevně věřím, že tento návrh zákona podpoří také Senát tak, abychom co nejdříve mohli zrychlený režim posouzení EIA u těchto klíčových dopravních staveb využít, abychom dosáhli vydání stavebních povolení, aby se mohlo začít soutěžit, aby se tyto klíčové dopravní stavby mohly začít stavět.

Vážené senátorky, vážení senátoři, tolik tedy k závěrům jednání Evropské rady. Jsem samozřejmě připraven následně reagovat na vaše otázky v rámci diskuse.

Děkuji.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie