Premiér Andrej Babiš: Naše vlastní bezpečnost a odolnost je především naše vlastní zodpovědnost

Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil ve čtvrtek 25. června 2020 na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost v Míčovně Pražského hradu.

Vážené dámy, vážení pánové!

Děkuji vám za pozvání a také za možnost vystoupit na této konferenci. Jsem rád, že se tato akce věnuje právě obraně a bezpečnosti České republiky. Chtěl bych na tomto místě jménem naši vlády zdůraznit, že i navzdory ekonomické krizi způsobené pandemií koronaviru naše vláda na obraně, bezpečnosti a armádě určitě nebude šetřit. Naopak, masivně investujeme a investice do bezpečnosti našich občanů právě i v krizi prudce zvyšujeme a budeme v tom pokračovat i v budoucnosti.

Po dlouhé době jsme první vládou, která se zavázala splnit naše závazky v rámci NATO, konkrétně závazek, že každá členská země dá dvě procenta svého HDP na obranu do roku 2024.

A v tomto volebním období naše výdaje na obranu určitě dosáhnou 1,4 procenta z našeho celkového HDP. Když jsme přebírali Ministerstvo obrany v roce 2014, byl jeho rozpočet 42 miliard. A na konci současného volebního období v roce 2021 bude rozpočet obrany 85,3 miliardy. Takže to znamená nárůst výdajů o sto procent.

A mě strašně pobavilo, když jsem teď četl, že bývalý poradce amerického prezidenta v knížce mluví o nějakých blábolech. Takže pokud máte někdo na něho mail, já mu rád pošlu tuhle tabulku. V roce 2007 jsme dávali na obranu 54 miliard, a to bylo 1,6 procenta HDP. A v roce 2019 už to bylo o šest miliard více, ale jenom 1,1 procenta. Takže já myslím, že je to ta trojčlenka, o které jsem mluvil. Samozřejmě letos to bohužel vypadá, že budeme mít velký propad HDP, který bude zkrátka znamenat, že to procento se navýší. Ale já myslím, že všichni tomu rozumíte, a dokonce tomu rozuměl i pan prezident Trump, který to ocenil, jak se píše v těch memoárech, a dokonce i paní Merkelová za mnou přišla a řekla: „Dobře jste mu to řekl, pane premiére.“ Teda my si tam tykáme všichni, takže „Andreji.“

Takže já myslím, že je to jasné, a i když tady byly nějaké hlasy, že budeme šetřit – nebudeme. Já jsem samozřejmě jenom vyslovil domněnku, že na ty BVP za těch 50 miliard bychom mohli dostat nějaký úvěr. Ale to neznamená, že je nebudeme nakupovat. Určitě budeme. A takhle se v minulosti nikdy nenakupovalo, a my naše programové prohlášení plníme. Takže já jsem rád, že máme ministra obrany, který se nebojí rozhodovat o nákupech či investicích, což v minulosti nebylo úplně běžné. 

Nakoupili jsme americké vrtulníky, nakoupíme francouzská děla, izraelské radary, protiletadlové komplety a spoustu další moderní výzbroje. Koupíme našim vojákům automobily, nákladní automobily, bojová vozidla pěchoty, bezpilotní prostředky i drony. Armáda se proto konečně zbavuje zastaralé, nepojízdné a rozpadající se ruské techniky, někdy staré i čtyřicet let i víc. Ano, nedávno v Táboře jsem viděl techničák toho ÚAZ. Prvního ledna 1980. Máme ještě takových aut 1 200. A místo ní nakupujeme moderní a efektivní techniku od našich západních spojenců a samozřejmě domácích výrobců. 

A samozřejmě je ale naší prioritou nechat výraznou úlohu i pro české firmy a podporovat právě i náš domácí průmysl, který tak bude mít v modernizaci vojenské techniky naší armády zásadní roli. V případě tří největších plánovaných akvizičních projektů, pásově BVP, dělo a protiletadlový komplet Shorad má být zapojení domácího průmyslu velmi významné. Z odhadovaných nákladů v hodnotě cca 68 miliard korun májí být minimálně ze 40 procent zapojeny domácí firmy. To je přibližně 27 miliard pro české firmy.

A nejde samozřejmě jen o výrobu a práci pro české dělníky, ale i o významnější podíl českých firem na výzkumu a vývoji špičkových technologií pro obranu našeho státu. Český zbrojní průmysl měl velice velkou a bohatou tradici. Dokonce v roce 1937 jsme byli největšími výrobci zbraní na světě. Tedy než jsme si ho sami v 90. letech zlikvidovali. Ale díky světoznámé kvalitě byl pýchou této země a my na tuto tradici musíme znovu navázat.

Bezpečnost se ovšem netýká jen ochrany naší teritoriální integrity, obrany našeho území nebo území našich spojenců  v NATO. Koronavirovou krizi jsme dobře zvládli i díky nasazení naší armády, která se ochotně a výrazně podílela na testování či distribuci ochranného materiálu. Naši vojáci jezdili po republice, pracovali 24 hodin denně a já bych jim za to rád na tomto místě osobně ještě jednou poděkoval. Jsme na ně opravdu pyšní.

Ale ještě nejsme v tom post-covidu. Já jsem ráno mluvil s ministrem zdravotnictví, máme nárůst 124 za minulý den a polský premiér se na mě zlobí, že testujeme pendlery ze Slezska. A my v té Karviné asi budeme muset přikročit k nějakým lokálním opatřením. Takže ten vir je tady a nikdo neví, jak tady dlouho bude. A nikdo neví, jaký bude dopad na naši ekonomiku. Já jsem se ráno díval na plnění rozpočtu k 24. 6. Máme nižší příjmy o 56 miliard v daních a vyšší výdaje o 120 miliard. Ale ty výdaje všichni vědí, kam jdou.

Takže naše armáda pomáhala i během povodní. Byl jsem před pár týdny v Šumvaldu a viděl jsem tu katastrofu, kde čtyřicet armádních ženistů se svou technikou zachraňovalo majetek občanů i obce a jak mohli, tak pomáhali lidem i rodinám. Je důležité, že lidé chápou, že je tu armáda pro ně i v okamžicích nějaké neočekávané přírodní události. Kdyby na to přišlo, dokážeme velmi rychle postavit i potřebné polní nemocnice.

Naše členství v NATO samozřejmě považuji za naprosto zásadní pro naši bezpečnost. Rád bych ale zdůraznil, že si armádu neudržujeme a nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO nebo kvůli tomu, že jsme to někomu slíbili. Armádu budujeme především kvůli sobě, naším občanům, protože naše vlastní bezpečnost a odolnost je především naše vlastní zodpovědnost. Navíc je to i věcí naší národní hrdosti a vlastenectví, ochrany naší státnosti, demokracie, institucí i tradic. Jsme povinni se o ochranu a obranu naší země starat nejen kvůli budoucím generacím, ale též kvůli našim předkům, kteří se o náš samostatný stát v minulosti zasloužili.

Právě oni nasazovali za tuto republiku život a mnozí o něj i přišli. Od legionářů za první světové války přes odbojáře až po parašutisty či slavné a hrdinné československé letce za druhé světové války. Osobně jsem proto velice hrdý na naše české vojáky v zahraničních misích. Především v Afghánistánu odvedli spoustu skvělé a obětavé práce a někteří tam bohužel položili život v boji s terorismem.

Řekl jsem, že za svou bezpečnost jsme zodpovědní hlavně my sami. To je jistě pravda, současně jsme ale součástí kolektivní bezpečnosti, protože jsme platným členem Severoatlantické aliance, a jako vláda směřujeme k tomu, že svůj dvouprocentní závazek vůči našim severoatlantickým partnerům v roce 2024 splníme.

Kromě bezpečnosti se v poslední době často skloňuje i téma odolnosti, kterou já osobně chápu jako určitou bezpečnost v širším slova smyslu. Co je to odolnost, to jsme si na vlastní kůži zažili během koronakrize a já věřím, že jsme velmi dobře obstáli. Součástí odolnosti je i rozhodnost a akceschopnost a i tu jsme jako stát i vláda prokázali. Ukázalo se, že máme schopné a erudované odborníky i skvělou hygienickou a epidemiologickou službu.

Soustředíme se pochopitelně i na jiné aspekty odolnosti, například ochranu našich telekomunikačních sítí, strategických objektů, kybernetickou bezpečnost, ochranu osobních, firemních a státních dat. Musíme se prostě umět lépe chránit před hackerskými útoky, které nedávno postihly dokonce i některé naše nemocnice. Důležitá je nepochybně ochrana před dezinformacemi.

Já bych tady ale rád upozornil ještě na jednu věc. Součástí odolnosti a bezpečnosti je i zamezení úniku informací do médií. Do budoucna bych už nechtěl zažít, aby do médií unikaly tajné a strategicky důležité informace, a doufám, že to budou příslušné orgány velmi tvrdě postihovat.

Součástí bezpečnosti a obranyschopnosti země je i důvěryhodnost a spolehlivost vlády, a já bych proto našim občanům i našim spojencům rád vzkázal, že se na nás vždycky mohou spolehnout. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády