Projevy a komentáře

13. 6. 2017 16:55

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil na konferenci Prague European Summit

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se zúčastnil Prague European Summitu, 13. června 2017.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se zúčastnil Prague European Summitu, 13. června 2017.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se zúčastnil v úterý 13. června 2017 Prague European Summitu, který se konal v Lobkovickém paláci. Třetí ročník summitu je zaměřen na globální výzvy.

Třídenního summitu se účastní také ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, koordinátor pro digitální agendu Ondřej Malý či guvernér České národní banky Jiří Rusnok a řada zahraničních hostů.

Hlavním cílem summitu je diskuze o budoucnosti Evropské unie mezi vysokými politickými představiteli, vládními úředníky, zástupci podnikatelů, akademiků i novinářů z ČR, ale i ze zahraničí.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na Prague European Summit

Vážení členové a členky diplomatického sboru,

dámy a pánové, milí hosté,

je mi ctí vás přivítat za vládu České republiky na úvod konference Prague European Summit, která se koná pod záštitou ministra zahraničních věcí České republiky, a to už potřetí.

Neřešme vnitřní rozpory, je třeba řešit reálné problémy

V uplynulých dvou ročnících jsme se zde hodně soustředili na vnitřní problémy Evropské unie. Diskuze se vedla o vnitřním uspořádání, o postavení členských států v Evropské unii, o brexitu a potřebné reformě fungování Evropské unie. Letošní konference je jiná, protože se víc věnuje otázkám, ve kterých Evropa může obstát jako samostatný aktér.

Samozřejmě nemůžeme přehlížet důsledky referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Musíme také vnímat fakt, že v tomto roce probíhají v řadě evropských zemí, včetně České republiky, volby. V těchto volbách se rozhoduje o tom, kdo bude Evropě udávat další směr. Rozhoduje se o tom, zda převáží racionální politický přístup, nebo zda lidé dají přednost lídrům a hnutím, kteří vynikají tím, že na každý problém mají jednoduchou a líbivou odpověď.

Dosavadní výsledky voleb v Nizozemí, ve Francii a nakonec i ve Velké Británii ukázaly, že populismus a nacionalistická hnutí nemají většinovou podporu. Jsem za to rád a přeji si, aby racionální politika zvítězila i v dalších volebních soubojích, které má Evropa ještě v letošním roce před sebou.

Je to právě racionální přístup, který nám může pomoct zvládnout výzvy, které před nás klade ekonomický, technologický a společenský vývoj spolu s globalizací. Řadu z těchto výzev budete diskutovat v rámci této konference.

Globální výzvy na programu konference: digitalizace, energetická bezpečnost, Průmysl 4.0

Naléhavou technologickou a společenskou výzvou se stává digitalizace. Je to na jedné straně velká naděje pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, na druhé straně bude vyžadovat rozsáhlé změny v sociální i vzdělávací politice. V každém případě je potřeba, aby se Evropa shodla na pravidlech fungování jednotného digitálního trhu.

S digitalizací také úzce souvisí energetika, protože internet věcí a koncept Průmyslu 4.0 klade jiné nároky na využívání energie. O to více se musíme zabývat otázkou, jak zajistit energetickou bezpečnost a jak garantovat stabilní produkci a objem energie. Tato otázka by měla vstupovat do našich úvah už nyní a měli bychom si ji klást i v souvislosti s naplňováním klimaticko-energetických cílů Evropské unie.

První poznámka: Pařížská úmluva je dobrý příklad globální spolupráce, cíle platí

V této souvislosti, pokud jde o klimatickou dohodu, mi dovolte jednu poznámku. Později zde budete diskutovat o vztahu Evropy a dalších globálních hráčů, jako je třeba Rusko a Čína, a také o transatlantickém partnerství. Myslím, že je podstatné, abychom uměli rozlišovat mezi tím, co je oprávněný zájem jedné strany, a co je snaha o zvládnutí globálních výzev, se kterými si skutečně nikdo nemůže poradit sám.

Pařížská dohoda je pro mne v tomto směru příkladem širokého mezinárodního úsilí o zvládnutí globálního rizika, o zmírnění globální změny klimatu. Podpis 194 států z celého světa je důkazem toho, že záměr dohody je správný. Pevně věřím, že nakonec cíle Pařížské dohody potvrdí v budoucnu i Spojené státy americké.

Druhá poznámka: Mezinárodní terorismus vyžaduje globální reakci, EU má být globální hráč

Nejzásadnější a určitě nejaktuálnější globální výzvou, které musíme čelit, je podle mého názoru mezinárodní terorismus a řešení jeho příčin. Globální koalice proti Islámskému státu pracuje už třetím rokem a na její činnosti se podílejí téměř všechny evropské státy včetně České republiky. V posledních letech jsme však byli svědky řady brutálních teroristických útoků přímo na území Evropy v rámci Evropské unie.

Zažili jsme také rozpad států na Blízkém východě v důsledku vnitřních sporů a ozbrojených konfliktů a také jsme zažili migrační krizi, kterou tento vývoj výrazně akceleroval. To vše na nás jako evropské společenství klade obrovskou zodpovědnost, především v oblasti zajištění vlastní bezpečnosti a obranné politiky.

Pokud má být Evropská unie skutečným globálním hráčem, musí se účinně podílet na řešení globálních problémů, včetně těch bezpečnostních. Historicky je garantem naší bezpečnosti Severoatlantická aliance, a to pro vojenskou a obrannou spolupráci stále platí. I v rámci NATO by ale Evropa měla být akceschopným partnerem, který dokáže zajistit bezpečnost občanů na svém vlastním území. Proto jsme pomohli iniciovat debatu o posílení Společné obranné a bezpečnostní politiky Evropské unie.

DESCOP měl praktické výstupy

Patřili jsme jako Česká republika ke státům, které toto téma aktivně podporovaly už při přípravě Římské deklarace z letošního března. Jsem rád, že Evropská komise naplnila svoji roli a zareagovala na toto téma ve velmi krátkém čase. Minulý týden tady v Praze proběhla konference právě k bezpečnostní a obranné politice EU. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na ní představil nejnovější návrh Komise, který shrnuje tři varianty, kudy se evropské státy mohou v budoucnu posunout směrem k větší akceschopnosti a k větší efektivitě obranné a bezpečnostní politiky. Za velmi přínosný považuji zejména návrh, abychom vytvořili společný Evropský obranný fond, ze kterého bude možné cíleně podporovat mimo jiné vývoj a inovace v oblasti obranného průmyslu.

Potřebujeme nyní právě takové praktické návrhy, jak spolupracovat a dosahovat společných cílů. Pragmatický přístup může být velmi čestný, protože všechny strany pragmatické dohody mají jasnou představu, co mohou od sebe očekávat. Myslím, že to je dobrý základ pro dosažení důvěry a partnerství, i když někdy pragmatické návrhy nejsou tak oslnivé jako velké ideologie a hodnoty. Evropa dnes ale podle mého názoru nehledá svoji identitu, Evropa hledá nástroje, jak ji může v dnešním globalizovaném světě v praxi žít a realizovat.

Vážené dámy, vážení pánové, děkuji za pozornost, kterou jste věnovali těmto mým několika námětům do vaší diskuse. Přeji tomuto ročníku konference úspěch. Děkuji.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie