Projevy a komentáře

30. 4. 2019 20:40

Premiér: Po vstupu do NATO je třeba naše členství v EU považovat za návrat svého druhu do Evropy, kam patříme a vždy jsme patřili

Premiérův projev na slavnostním večeru k 15 letům vstupu ČR do EU v DOXu, 30. dubna 2019.
Premiérův projev na slavnostním večeru k 15 letům vstupu ČR do EU v DOXu, 30. dubna 2019.
Předseda vlády Andrej Babiš se spolu s místopředsedou vlády Karlem Havlíčkem a ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem zúčastnil galavečera k 15 letům vstupu České republiky do Evropské unie v galerii DOX.

Projev předsedy vlády k 15 letům vstupu ČR do EU

Připomínáme si patnáct let od vstupu do Evropské unie. V poslední době se stává jakousi módou, že zásluhy za vstup do NATO či EU se připisují jen jedincům a politikům, kteří za to sbírají i vyznamenání. Já to však vidím jinak.

Vstup naší země do NATO i EU byl důsledkem práce a zodpovědnosti všech poctivých, slušných, pracovitých a podnikavých lidí v této republice. Všech, kteří chodili v 90. letech do práce a nenechali se odradit tím, jak se v politice, v privatizaci a často i v podnicích, kam lidé chodili od rána do večera pracovat, krade. A taky díky statisícům podnikatelů, kteří zakládali nové firmy a zodpovědně vytvářeli pracovní příležitosti, aniž se primárně sami chtěli obohatit.

Všem těm bych chtěl dnes poděkovat za to, že jsme vstup do EU společně zvládli, že jsme vybudovali demokracii a tržní ekonomiku se všemi potřebnými institucemi. Nedávejme vavříny jen bývalým politikům a potentátům. Nezapomínejme, že politici 90. let za sebou mají ne moc podařenou privatizaci, rozkradené fondy či banky. Sousední Slovensko se kvůli Mečiarovu mafiánskému kapitalismu málem nedostalo do NATO, u nás to bylo lepší, ale také jsme měli svým způsobem namále.

Zachránit a zaplatit všechny chyby a zlodějiny jste museli vy, pracovití a slušní lidé, kteří jste v době, kdy lecjaký chytrák kradl, poctivě pracovali. Nejen pro sebe, ale i pro to, aby to naše země někam dotáhla. Transformační chyby 90. let mají ale důsledky a přesah do dneška. Naše banky jsou kontrolovány svými matkami ze západní Evropy, které odsávají obrovské dividendy. My jsme si je nechali v 90. letech rozkrást a vládám pak nezbylo, než je nechat prodat za koruny zahraničním vlastníkům.

Po vstupu do NATO je třeba naše členství v EU považovat za návrat svého druhu do Evropy, kam patříme a vždy jsme patřili. Vše zkazila druhá světová válka, která způsobila i to, že jsme se ocitli ve východní sovětské sféře vlivu, izolováni za neprodyšnou železnou oponou. Kulturně, politicky a ekonomicky. Unie je mírový projekt, také díky ní je 75 let v Evropě mír, a to je to nejdůležitější a nejcennější. Právě a především proto není naše členství téma k diskusi ani k nějakému referendu. Je to nezpochybnitelné a nezvratitelné. V EU však nebudeme jen aktivní a kooperativní, ale i kritičtí, když bude třeba.

Největším přínosem Unie kromě míru je přístup na společný evropský trh a to, že jsme jeho pevnou součástí. Bezpečnostní a obranné věci garantuje především NATO.

Jsme tradiční průmyslová a otevřená ekonomika a tento trh je pro nás zásadní, zvláště potom, co se v první polovině 90. let zhroutily trhy bývalého RVHP. Díky EU máme kam vyvážet a firmy z Unie u nás mohou investovat. Teprve členství v EU ujistilo zahraniční investory o tom, že jsme politicky stabilní, že jsme fungující tržní ekonomikou s vládou práva.

Podstatné je, že v EU sedíme u společného stolu, není to žádné „o nás bez nás“, podílíme se na rozhodování. Takové Norsko, které v ní není, musí přebírat všechny regulace a rozhodnutí, aby mohlo fungovat na jednotném trhu.

Pozitivem jsou i evropské peníze, nevím ale, zda jsme je po vstupu využívali správně, podle mého soudu jsme měli více podporovat infrastrukturní projekty, především výstavbu silnic a železnic. Jednoznačným úspěchem jsou výměnné projekty Erasmus, studenti mají možnost se seznámit s jinými zeměmi, zlepšit jazykovou výbavu, nabrat zkušenosti. Podobně jednoznačným úspěchem je Schengen, cestování bez hraničních kontrol. My bychom chtěli, aby platil v celé EU, aby celá vnější hranice byla hranicí Schengenu. Chceme také rozšíření Unie o země západního Balkánu, tak aby se množina Evropy víceméně shodovala s množinou EU (kromě Norska a Švýcarska) při zachování stávajících východních hranic Unie.
Bylo by skvělé, kdyby EU dokázala hrát důležitější roli v mezinárodních otázkách. Je nepřijatelné, že když se hledá mírové řešení situace v Sýrii, tak se s ní nepočítá. Důležitou roli však hraje ve sjednávání obchodních dohod, v jednání o klimatické změně apod.

Na prvním místě bych rád zopakoval, že žádný z minusů nezakládá důvod z EU odcházet. Naopak kritický postoj je pro nás výzvou k tomu, abychom byli aktivní.

Vadí nám přílišná regulace, která přichází z Bruselu, a musíme získat větší vhled do toho, jak se rodí. Lidé pak z toho mají pocit, že se tam řeší prkotiny a nesmysly. Nelíbí se nám vyšponovaná a přehnaná politická korektnost, která se k nám z Evropy valí. Vede to k tomu, že používáme nepřirozený jazyk a bojíme se pojmenovávat věci pravými jmény.

Boj s klimatickou změnou je jistě důležitý, ale EU nemůže být ve světě jediná, která ho vede. Evropa nemůže své firmy vyřazovat z konkurenčního boje, zatímco Čína, Afrika a Indie budou znečišťovat a zvyšovat svou uhlíkovou stopu, jak je jim libo.
Jak již bylo řečeno, vadí nám nápady Bruselu a mnohých velkých zemí na přerozdělování migrantů. Zde je náš názor jasný.

Chceme neprodyšnou ochranu vnějších hranic EU. Sami si budeme vybírat, kdo u nás bude žít, a azyl se bude udělovat podle našich zákonů.

Další problém je to, že dochází k fragmentaci a omezování projektu jednotného trhu. Jsme kritizováni, že nemáme pozitivní program. Dobudování, prohloubení a ochrana jednotného trhu – to je velký pozitivní program. Co se eurozóny týče, musíme počkat, zda a jak se bude reformovat.

Chceme neprodyšnou ochranu vnějších hranic EU. Sami rozhodneme, kdo u nás bude žít.

Andrej Babiš, předseda vlády

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie