Aktuálně

8. 6. 2017 18:06

Premiér Sobotka: Evropská unie musí být jednotná, aby zajistila bezpečnost svých obyvatel

V Poslanecké sněmovně se konala konference Naše bezpečnost není samozřejmost, 8. června 2017.
V Poslanecké sněmovně se konala konference Naše bezpečnost není samozřejmost, 8. června 2017.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka vystoupil ve čtvrtek 8. června 2017 na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, kterou v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pořádala organizace Jagello 2000.

Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost vystoupil také vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministr obrany Martin Stropnický, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, náčelník Generálního štábu Armády ČR Josef Bečvář a zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoeller.

Cílem konference, která se konala už počtvrté, je diskuze o obranné a bezpečnostní politice a vyhodnocení změn, které se v tomto směru v uplynulém roce staly. První ročník konference se konal v roce 2014 při příležitosti 15. výročí vstupu České republiky do NATO.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na konference Naše bezpečnost není samozřejmost

Vážené dámy, vážení pánové,

děkuji za pozvání na tuto konferenci.

Jednoznačně se ztotožňuji s heslem, pod kterým se koná: Bezpečnost není samozřejmost. Tristní zkušenosti našeho národa z 20. století to jednoznačně potvrzují a o to více je pro nás důležitá současná bezpečnostní architektura, jejíž jsme součástí: Severoatlantická aliance jako spojenectví demokratického západu, demokratické Evropy a Spojených států. A udržení transatlantické vazby je součástí bezpečnostní architektury.

Už se tu hovořilo o tom, jak se zhoršila bezpečnostní situace. Faktorů, které se v posledních letech výrazně zhoršily, je kritické množství. Jen stručně je připomenu: Ukrajina a to, co se děje na Krymu a východě Ukrajiny. Islámský stát, který je sice v defenzivě, ale poskytuje logistické a personální zázemí pro teroristické útoky v Evropě. Válka v Sýrii, rozpad Libye, množící se teroristické útoky v Evropě, kybernetické útoky, nelegální migrace. To vše jsou faktory, které v posledních třech letech výrazně zhoršily bezpečnostní situaci v Evropě.

Chci připomenout, že naše vláda reagovala. Připravili jsme aktualizaci všech klíčových bezpečnostních dokumentů, které vycházejí z této zhoršené situace. Rozhodli jsme se posílit výdaje na obranu. Za tři roky jsme je navýšili o více než 10,5 miliardy korun. Dostali jsme se na nominální úroveň výdajů z roku 2004, což jen potvrzuje výši dluhu. Takže jsme na nominální úrovni z roku 2004, ale znamenalo to, že jsme během tří let museli 10,5 miliardy korun přidat.

Soustředíme se na zlepšení plnění našich závazků vůči NATO. Ty se netýkají jen rozpočtu, ale Česká republika patří mezi země, které se snaží aktivně přispívat k řešení krizí a bezpečnostních problémů na mnoha místech: mise v Afghánistánu, mise OSN v Mali, mise na Sinaji. Příští rok budeme součástí posílené přítomnosti NATO v Pobaltí, konkrétně v Litvě a v Lotyšsku.

Naše vláda se připojila ke koalici proti Islámskému státu, a to nejen verbálně a účastí na konferencích, ale dodali jsme letouny L-159 do Iráku. Podílíme se na výcviku pilotů, máme tam zdravotníky. Dodávali jsme a dodáváme munici Kurdům, Jordánsku, ruční palné zbraně, které byly použity aktivně v boji proti Islámskému státu. To jasně ukazuje, že Česká republika nestrká hlavu do písku, ale že se aktivně zajímáme o to, co se ve světě děje, snažíme se podle našich možností aktivně přispět k řešení bezpečnostních krizí a reagujeme i na výzvy v rámci NATO a OSN.

Jsem rád, že zde bylo oceněno, že se v posledních letech mnoho změnilo. Rekrutace armády, posilování počtů, zápasí se situací, která je na trhu práce. Připomínám, že posilují všechny bezpečnostní složky, nejen armáda, ale i policie a bezpečnostní služby rekrutují. Ovšem naplnit místa, která máme rozpočtově naplánována, není úplně jednoduché.

Jsem rád, že vláda dala koncepční rámec akvizičnímu programu. V tuto chvíli mají armáda a Ministerstvo obrany na základě strategických dokumentů jasno, jakým způsobem bude probíhat zlepšování schopností armády a jak bude probíhat akviziční program. Nikdo z nás není spokojen s rychlostí, s tím, co se podařilo za uplynulé tři roky reálně pořídit. Doufejme, že ještě ve zbytku mandátu vlády bude možné některé projekty dokončit nebo alespoň zahájit.

Jsem rád, že jsme modernizovali legislativu a také jako Češi že se aktivně účastníme debaty, která byla logicky vyvolána v Evropě v otázkách posílení evropské obranné spolupráce tváří v tvář vlně nelegální migrace, nestabilitě v okolí Evropy nebo množícím se teroristickým útokům.

Na závěr mi dovolte několik poznámek, které se týkají výdajů na obranu. Beru vážně svůj podpis, který jsem připojil k závazku 1,4 HDP do roku 2020, a budu jednoznačně podporovat, abychom ho v rámci rozpočtového výhledu naplnili. Tedy nejen adekvátní navýšení rozpočtu Ministerstva obrany příští rok, ale navýšení výhledu pro roky 2019 a 2020 tak, abychom vytvořili prostor pro financování armády v příštích letech.

Pokládám za důležité klást důraz na efektivitu výdajů. Na dobré plánování, na posílení schopnosti zvládat všechna úskalí, která se týkají veřejného zadávání. Ale kromě otázky posílení výdajů a zvýšení jejich podílu na HDP pokládám za důležitou otázku stability rozpočtu. Proto je důležité, aby se všechny klíčové politické strany přihlásily k závazku 1,4 % v roce 2020 jako k minimu. Abychom armádě a bezpečnosti dali potřebnou stabilitu, že tento rozpočtový výhled bude platit bez ohledu na to, jak politicky bude orientovaná příští vládní koalice.

Děkuji všem za pozornost.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie