Aktuálně

25. 11. 2015 12:12

Premiér Sobotka přednášel na Pekingské univerzitě na téma Aktuální výzvy spolupráce mezi EU a ČLR

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se zúčastnil přednášky na Pekingské univerzitě, 25. listopadu 2015.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se zúčastnil přednášky na Pekingské univerzitě, 25. listopadu 2015.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka navštívil během čtvrtého dne své cesty do Čínské lidové republiky Pekingskou univerzitu. Setkal se zde s vedením školy, diskutoval s českými studenty a vystoupil také s přednáškou na téma Aktuální výzvy spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou.

Pekingská univerzita je nejstarší čínskou univerzitou a zároveň jednou z nejlepších v zemi a nejprestižnějších na světě.

Karlova univerzita má s Pekingskou univerzitou uzavřeno vzájemné partnerství.

Přednáška předsedy vlády na Pekingské univerzitě

Vážené dámy a pánové, milí studenti,

je mi velkou ctí, že mohu vystoupit na půdě vaší univerzity. Já mám možnost v těchto dnech navštívit Čínu již po třetí. Poprvé jsem zde byl v roce 2005, tehdy jsem zastával funkci ministra financí a nyní poprvé přijíždím Čínu navštívit oficiálně ve funkci předsedy vlády České republiky.

Vzhledem k tomu, že geografická vzdálenost mezi Čínou a Českou republikou je poměrně značná a já zde budu hovořit o vztazích mezi Čínou a Evropskou unií a Česká republika je součástí Evropské unie, tak mi dovolte několik poznámek a informací o České republice jako takové.

Historický kontext pro ty z vás, kdo se zabývají dějinami Evropy. Češi byli dlouhou dobu součástí rakouské říše, naše země obnovila samostatnost po první světové válce v roce 1918, potom v roce 1993 došlo k rozdělení Československa, vznikla samostatná Česká republika. Tato samostatná Česká republika v roce 2004 vstoupila do Evropské unie. V loňském roce jsme slavili desetileté výročí od našeho vstupu do nejvýznamnějšího evropského integračního celku. Tolik tedy velmi stručně historický kontext a teď možná i kulturní kontext. Možná řada z vás zná české spisovatele jako je Milan Kundera, Bohumil Hrabal nebo Franz Kafka, který pocházel z německého prostředí a žil v Praze. Možná znáte i jméno Karla Čapka, pro zajímavost, byl to český humanistický spisovatel. Karel Čapek, který vymyslel slovo robot, které používáme od té doby pro mechanizované přístroje.

My jsme země, která je silně průmyslově založená, prošli jsme v posledních letech významnou technologickou modernizací a ačkoliv řada zemí v západní Evropě spíše prošla fází, kdy odsud průmyslová výroba odešla, tak Česká republika zůstává průmyslovým jádrem a průmyslových srdcem Evropy. Možná znáte automobil Škoda, který pochází z České republiky a dnes se vyrábí také tady v Číně, konkrétně v Šanghaji.

Vážené dámy, vážení pánové,

já dnes budu mluvit o vztazích mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou, ale než se k tomuto bodu dostanu, dovolte mi, abych se zastavil u tématu, o kterém se doufal, že nebudu muset nikdy mluvit.

V pátek 13. listopadu, před několika málo dny došlo k barbarským útokům na civilní obyvatele v Paříži.

Cílem teroristů, kteří útočili, ať už se zaštiťují čímkoli, je útok na všelidské hodnoty života, svobody a vztahů mezi lidmi, které jsou společné všem normálním lidem bez ohledu na rasu, barvu, národnost, pohlaví či náboženství. V tuto chvíli je zcela zásadní, abychom v reakci a v odporu proti těmto útokům stáli bok po boku ve vzájemné spolupráci.

Dovolte mi nyní, abych přešel k tématu svého projevu tedy k aktuálním výzvám čínsko–evropské spolupráce.

Evropská unie dnes stojí na rozcestí. Na jedné straně je sama její existence, která zahrnuje dlouhodobou mírovou spolupráci dvaceti osmi rozdílných a samostatných členských států založená na společných hodnotách, vzájemné solidaritě a respektu. Na druhé straně čelí toto společenství snad nejvážnějším výzvám ve své historii.

Myšlenka evropského projektu se zrodila v reakci na hrůzy druhé světové války a ve snaze zabránit tomu, aby se znovu opakovaly. Evropská integrace představuje dnes po více než šedesáti letech trvání klíčový přínos Evropy do stability a míru ve světě a je garantem základních hodnot, na nichž stojí evropská společnost.

Vláda České republiky i já osobně se jednoznačně hlásíme k této myšlence a k prohlubování spolupráce států v rámci Evropské unie. Tváří v tvář výzvám, jimž čelíme, je celoevropská spolupráce jedinou volbou, která vede ke stabilitě a prosperitě Evropy.

Tento integrační projekt dnes stojí na pomyslné křižovatce. Buď se my Evropané shodneme, že budeme i nadále pokračovat na cestě sjednocení, neboť se jasně ukazuje, že bez prohloubené spolupráce se v některých klíčových oblastech neobejdeme, nebo se začneme bát sami sebe, zastavíme se a budeme stagnovat.

Témata jako jsou energetika, vnitřní trh EU, včetně otázek digitalizace, modernizace průmyslu či vědy a výzkumu, migrační a azylová politika, s nimi související volný pohyb osob, a v neposlední řadě pak politika sousedství, mezinárodní obchod a obranná a bezpečnostní politika vyžadují jednoznačně větší míru integrity.

Ve všech těchto oblastech hledáme nové modely kooperace jak uvnitř EU, tak navenek. K tomu, abychom v nich byli úspěšní, se totiž nemůžeme omezit pouze na evropská řešení, ale musíme se podívat také za naše hranice a hledat partnery právě tam.

Od roku 2003 se Čínská lidová republika řadí k zemím, se kterými Evropská unie uzavírá tzv. strategická partnerství. Vrcholem této iniciativy jsou schůzky unijních a čínských představitelů na nejvyšší úrovni, v rámci nichž se pravidelně setkávají předseda Evropské rady a předseda Komise s čínským premiérem, aby společně zhodnotili pokrok partnerství a dodali mu nové impulzy.

To, co je skutečně důležité, však nejsou jen tyto schůzky na vysoké úrovni. Ty jsou špičkou ledovce, pod kterou se skrývá spolupráce mnoha politických aktérů obou stran. Jednotlivé pilíře partnerství jsou složeny z cihliček v podobě více než padesátky sektorových dialogů od politických diskuzí, věnujících se jednotlivým světovým regionům a lidským právům, ke spolupráci v inovacích nebo informačních technologiích.

Vedle těchto ustavených kontaktů jsou nedílnou součástí partnerství také vztahy mezi evropskými a čínskými studenty, vzdělávacími a kulturními institucemi, mezi importéry a exportéry, a obecně mezi našimi občany navzájem. To je to, na čem skutečně záleží a na čem je možné do budoucna stavět skutečně silnou spolupráci mezi Čínou a Evropou.

Ne ve všech oblastech spolupráce ovšem v tuto chvíli plně využíváme potenciálu, který se nabízí. Například oblast služeb a investic by bylo možné v budoucnu daleko více využívat. EU i ČLR jsou si toho vědomy, a proto se na letošním summitu EU – Čína domluvily, že dojde k prohloubení spolupráce v oblasti investic, a že obě strany zvýší úsilí směřující k rychlému uzavření jednání o komplexní investiční dohodě.

Na tomto vrcholném jednání byla také ustavena i Platforma pro konektivitu, která by měla konkrétně podporovat spolupráci v oblasti infrastruktury, technologií nebo standardů tím, že bude hledat synergie mezi čínskou iniciativou novodobé hedvábné stezky a evropskými iniciativami jako jsou transevropské sítě v oblasti dopravy, a zviditelňovat tak nové příležitosti pro investory.

Právě propojení mezi Evropou a Asií je s postupujícími globalizačními trendy stále větším tématem ve vztazích EU a Číny. Velkým tématem je také pohyb osob mezi našimi kontinenty. V letošním roce jsme se shodli na plánu dalších kroků vzájemné spolupráce, jako jsou podpis dohody o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů, otevření vízových center členských států EU v některých čínských městech, ve kterých státy nemají konzulární zastoupení, nebo nastartování spolupráce v oblasti nelegální migrace.

EU a Čína jsou jedni z nejdůležitějších aktérů světového dění. Tuto kapacitu je třeba využít ve prospěch nejen nás samotných, ale celého světového společenství. Musíme být aktivními účastníky, kteří se chopí svého dílu odpovědnosti, protože na některé otázky, jak jsem již naznačil v úvodu, jiná správná odpověď než ta společná, neexistuje.

Takovou výzvou je také boj proti změnám klimatu. Bez zapojení Číny nebude existovat řešení, které by nám pomohlo tento problém vyřešit. Proto si velmi cením toho, že jak Čína, tak EU se shodují v hodnocení tohoto problému, coby jedné z největších hrozeb pro lidstvo v blízké budoucnosti, a že se Čína v rámci současného reformního procesu zaměřila mimo jiné na tuto zásadní oblast. Společné prohlášení ke klimatickým změnám, podepsané během summitu EU-ČLR potvrdilo, že EU i Čína jsou si vědomy své klíčové role při hledání řešení. Světová konference o klimatických změnách v Paříži, která začne již v pondělí, nám poskytne další příležitost proměnit naše slova v konkrétní činy.

Sami nejsme schopni se vyhnout ani politickým, ani bezpečnostním nestabilitám, které již dnes neznají hranic. Doba si vyžaduje, aby naše spolupráce byla multidimenzionální, a zdá se, že na úrovni vztahů EU-ČLR se toto skutečně daří a společných témat v průběhu let přibývá. Na druhou stranu neubývá ani výzev, které je třeba řešit, ale ty bychom neměli brát jako překážku prohlubování vzájemných vztahů, ale naopak jako pozvánku k jejich posílení.

Dovolte mi, abych se nyní krátce vyjádřil ještě k bilaterálním vztahům mezi Českou republikou a Čínou. Moje současná návštěva v Čínské lidové republice završuje mimořádný rok v česko-čínských vztazích. Je to rok, kdy Čínu postupně navštívili nejvyšší ústavní činitelé České republiky, počínaje prezidentem republiky, přes předsedu Parlamentu až po předsedu vlády. Chci také konstatovat, že další rozvoj vztahu mezi Českou republikou a Čínou patří mezi zahraničněpolitické priority současné české vlády.  

My jsme se rozhodli zaměřit své úsilí ve vztahu k Číně dvěma směry. Zaprvé: účastníme se platformy 16+1, a projektu Nové hedvábné stezky. Co se týče platformy 16+1, je to platforma, které se účastní Čína a 16 zemí ze střední a východní Evropy. Česká republika se stala jedním z motorů tohoto uskupení. Snažíme se být iniciativní v oblasti spolupráce regionů, zdravotnictví nebo hospodářství a obchodu.

Dalším směrem jsou čistě bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Čínou. Tyto vztahy od roku 2014, kdy nastoupila nová česká vláda, doznaly značného rozvoje. Za zásadní úspěch, který by potvrdil posilování našich vzájemných vztahů a mohl by znamenat výrazný impulz pro jejich další rozvoj, považuji uzavření strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínou, jehož přípravě věnuji podstatnou část své současné návštěvy tady v Číně.

Již v současné době dosahujeme v různých oblastech důležitých výsledků. V roce 2014 byla například založena asociace pro spolupráci guvernérů provincií Číny a představitelů jednotlivých regionů ze zemí střední a východní Evropy. Vytváří se asociace spolupráce ve zdravotnictví. Posiluje se spolupráce v oblasti cestovního ruchu. To, co je myslím velmi zajímavé, je nárůst počtu čínských turistů, kteří přijíždějí do České republiky. V letošním roce se počet čínských turistů v Praze přiblíží 300 tisícům. Oproti roku 2014 tak dochází k 40 % nárůstu počtu občanů Čínské lidové republiky, kteří na návštěvu České republiky přijíždí. To je nepochybně významný rozvoj turismu.

Posiluje se také dopravní spojení. V září letošního roku byla otevřena přímá letecká linka mezi Pekingem a Prahou a jedná se o otevření druhého přímého leteckého spojení, které by do Prahy směřovalo ze Šanghaje. Pro zajímavost: V Hradci Králové jsme otevřeli ambulanci a připravujeme otevření kliniky Tradiční čínské medicíny a v této nemocnici v České republice vznikne i vědecké a výzkumné centrum, které bude zaměřeno na propojení tradiční čínské a západní medicíny.

Výrazným krokem ke zlepšení vzájemných vztahů bylo také zjednodušení vízového režimu. My jsme schopni již nyní vydávat víza pro čínské občany do 4 dnů.  

Jsem přesvědčený o tom, že Praha může využít svého potenciálu výhodné geografické polohy hlavního města země, která je nezadlužená, dramaticky ekonomicky roste a která má zdravý a stabilní finanční sektor.

Letošní vstup Bank of China na český trh a jednání o tom, že by se Česká republika mohla stát branou pro vstup dalších významných čínských finančních institucí, ukazuje praktické vyústění těchto záměrů. Česká republika je připravena stát se bránou a sídlem významných čínských finančních institucí, které chtějí působit ve střední a východní Evropě.

Do budoucna bych si přál posílit také naši vzájemnou spolupráci i v dalších oblastech. Domnívám se, že velký potenciál další spolupráce leží i s ohledem na reformní plány Číny například v oblasti vysokoškolské výměny, vědy a výzkumu, energetice, ve využití moderních hitech technologií nebo v digitalizaci.

Vážené dámy, vážení pánové,

na závěr svého projevu bych se ještě rád vrátil k otevření přímého leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou, k němuž došlo v září letošního roku. Evropská unie i Česká republika mají zájem krok za krokem postupovat od obchodu a investic dále a posilovat vzájemnou spolupráci i v dalších oblastech. K tomu, aby mohl být tento trend úspěšný, je třeba vzájemné otevřenosti a skutečné snahy poznávat kultury našich zemí. Jen tak můžeme společně vytvářet stabilnější globální prostředí a úspěšně čelit úskalím a hrozbám, které náš dnešní svět přináší.

Pevně věřím, že nejenom otevření leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou, je praktickým krokem, který symbolicky otevřel novou etapu spolupráce mezi našimi dvěma zeměmi.

Vážené dámy, vážení pánové,

tolik několik poznámek k perspektivám spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou a také k perspektivám spolupráce mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou.

Chci Vám poděkovat za Vaši pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie