Projevy a komentáře

8. 10. 2020 10:55

Premiér: Všechny principy, které urychlí povolování staveb, pomohou všem

Projev předsedy vlády na konferenci k novému stavebnímu zákonu, 8. října 2020.
Projev předsedy vlády na konferenci k novému stavebnímu zákonu, 8. října 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš zahájil online projevem ve čtvrtek 8. října 2020 konferenci zaměřenou na vliv nového stavebního zákona na budoucnost České republiky. Kromě premiéra se diskuse účastní například ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Česká republika potřebuje moderní dynamický stavební zákon

V den projednávání nového stavebního zákona vládou napsaly Hospodářské noviny titulek: Pokus číslo 27. Naše rekodifikace stavebního práva ale není pokus, máme ji na stole. V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali, že připravíme nový stavební zákon a to jsme dodrželi. Jde přitom o komplexní rekodifikaci a reformu, která v posledních deseti letech snese srovnání snad jen s novým občanským zákoníkem. Tedy žádná další novela! My jsme stihli rekodifikaci, která se dotkla téměř 80 právních předpisů, připravit za tři roky.

Novináři měli pravdu v tom, že těch pokusů vylepšit stavebních zákon bylo opravdu hodně.  Jejich výsledkem ale je, že jsme se v žebříčku Světové banky v rychlosti povolování staveb postupně propadli až na ostudné 157. místo. Jednodušší než u nás je výstavba i v zemích jako je Tádžikistán, Pobřeží slonoviny nebo v Mali. To teď změníme! Během prázdnin nový stavební zákon doporučila Legislativní rada vlády a my jsme ho na vládě schválili 24. srpna. Zákon teď míří do Poslanecké sněmovny.

Musíme umět připravit projekty, abychom mohli investovat

Žádná z předchozích vlád neměla odvahu udělat ten potřebný radikální krok – od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Já si myslím, že všichni vědí, že s novým stavebním zákonem přicházíme v hodině dvanácté. Už v době konjunktury jsme jako země ztráceli konkurenceschopnost, zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb dávali přednost Polsku nebo i Rumunsku. A teď v krizové době je ta potřeba ještě naléhavější. My jako vláda chceme investovat, nahradit výpadek soukromých investorů, když ale nebudeme mít připravené a povolené projekty, nebudeme mít do čeho investovat.

Přece není možné, aby povolování dálnice trvalo v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, když nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Můžeme vymýšlet různé podpůrné programy, ale bez toho, abychom uměli povolit bytové domy v nějakém reálném čase, se nepohneme z místa a ceny bydlení dále porostou. Vždyť v Praze už stojí metr čtvereční bytu v průměru přes sto tisíc korun a stavebníci spočítali, že klient zaplatí v důsledku přeregulace stavebního práva „navíc“ 10 až 15 procent, což vychází u bytu za 4,5 milionu kolem půl milionu korun. V Praze se přitom povoluje ani ne polovina z potřebného množství bytů – těch by bylo třeba stavět alespoň deset tisíc ročně. A jejich nedostatek má logicky vliv na ceny nových bytů i pronájmů.

Stavební zákon se tedy opravdu dotýká každého. Stávající byrokratický marasmus, do kterého jsme zabředli, ovlivňuje život všech, ať už jde o občany, developery nebo veřejný sektor. Občan trpí nefunkčností současného zákona podobně jako velcí investoři, jen v jiném měřítku. Snad každý zná někoho, kdo si chtěl postavit rodinný domek nebo ho jen rekonstruovat, a ono to z nejrůznějších důvodů trvá roky. A my lidem nemůžeme pomoci jinak, než právě tím novým zákonem. Nemocný je totiž systém, nejde většinou o chyby úředníků…Současný systém je totiž neskutečně složitý a opravdu potřebujeme zásadní reformu. Jen pro představu: dnes máme deset typů řízení a 20 typů stavebních úřadů – celkem jich je více než 1 300 a pracuje v nich 13,5 tisíce úředníků, kteří se dnes navzájem nemohou zastoupit. Stavební zákon proto přináší i nové uspořádaní stavební správy. A především každý stavebník včetně těch největších typu ŘSD nebo SŽ by měl podle nového stavebního zákona do roka vědět, zda může stavět, či nikoliv.

Pro občany, kteří si chtějí postavit rodinný dům, zákon zavádí zrychlené řízení. Pokud bude vše v pořádku, vydá stavební úřad povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení ve lhůtě 30 dnů. Rozšíří se také rozsah drobných staveb, které nemusí procházet povolováním vůbec. Takovou stavbou je například skleník do 40 metrů čtverečních a do pěti metrů výšky, stavby do 25 metrů čtverečních zastavěné plochy a do výšky pěti metrů s jedním nadzemním podlažím, běžné dobíjecí stanice, stavby obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW, přenosná prodejní zařízení nebo stánky nebo třeba stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se vzhled stavby. 

Největším investorem je stát

Všechny principy, které urychlí povolování staveb, pomohou všem. Je potřeba si uvědomit, že největším investorem je stát, ať už se jedná o stavbu dálnic, vysokorychlostních tratí, energetických zdrojů, škol nebo třeba nemocnic. Kupříkladu příprava jednoho kilometru dálnice se v ČR v důsledku dlouhého povolovacího procesu protáhne v průměru o 8,4 roku a jeho cena se zvýší o 65,6 milionů korun na jeden kilometr. A to se ještě ani nekopne do země. Ekonomové spočítali, že jako stát přicházíme pomalým povolováním staveb o 7,1 miliardy korun (RIA) za rok. To si přece nemůžeme dovolit. O tom, jaké martýrium představuje připravit a povolit projekt silnice nebo železniční trati na této konferenci uslyšíte od ředitele ŘSD Radka Mátla nebo ředitele Správy železnic Jiřího Svobody. My se pořád divíme, že dosud nemáme kolejové spojení centra města s letištěm, jako je to obvyklé v západních metropolích. Všichni také nadáváme na rekonstrukci D1, ale proč se to všechno tak táhne?

Já vám to řeknu na jednom absurdním příkladu. Aktivisté napadali opakovaně stavební povolení prakticky na všech úsecích prakticky obdobným způsobem, přestože na 3 úsecích před tím prohráli spor i u soudu. Tak posléze vymýšleli pro zablokování modernizace takové absurdní odvolání jako je např. ozelenění protihlukové stěny, kdy si nejdřív vyžádali ozelenění a posléze navzdory názoru všech odborníků požadovali jiných druh ozelenění. Dokonce podali rozklad proti stavebnímu povolení, až muselo ŘSD ustoupit a navrhnout jiný druh rostliny – a to přesto, že odborníci prokázali, že bude mít minimální šanci na přežití.

Výsledek toho všeho? Projekt se vracel třikrát na začátek.

Aktivisté dále v rámci odvolání do stavebních povolení na jednotlivých úsecích požadovali přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů, namítali ohrožení živočichů žijících na stávající dálnici nebo zpochybňovali to, že modernizace dálnice nemusí mít stanovisko EIA a územní rozhodnutí, přestože nejde o novou stavbu. Nelíbil se jim také technický způsob modernizace. Jen nabytí právní moci stavebního povolení se pro jeden úsek protáhlo v průměru o 444 dní. Cena stoupla v průměru o více než 145 milionů korun.

Připravit projekt dálnice trvá v průměru 13 let

A to šlo jen o rekonstrukci. Co teprve, když chceme postavit novou dálnici. Připravit výstavbu dálnice u nás v průměru trvá 13 let. Komplikované povolovací procesy například zbrzdily stavbu pražského okruhu do Běchovic už o 15 let a navíc ji prodražily o 1,5 miliardy korun. A to se ještě ani nekoplo do země! Pražský okruh se připravuje od 70. let minulého století a zatím je hotova necelá polovina. Pokračování okruhu směrem do Běchovic za více než 10 miliard přitom povoluje malý stavební úřad v Uhříněvsi, který se s takovým projektem v praxi před tím nesetkal.

To ale nový stavební zákon změní. Všechno zjednoduší a zkrátí. Takovou stavbu jako Pražský okruh bude povolovat specializovaný úřad státní stavební správy, kde budou soustředěni lidé, kteří mají s velkými projekty zkušenosti. Takový úřad potřebujeme nejen pro silnice, dálnice a nové tratě včetně těch vysokorychlostních, ale i pro nové energetické zdroje a vedení. Pan předseda představenstva ČEPS Martin Durčák dokonce spočítal, že nový stavební zákon zkrátí povolování jejich typických projektů až o 40 procent. Zatímco menší energetický zdroj typu plynové elektrárny lze postavit za pět let, linku, která tento výkon z elektrárny vyvede, povoluje ČEPS až 12 let. Přitom v Polsku podobnou 80 kilometrovou přenosovou linku povolí a postaví za 2,5 až 3 roky. Dům si stavíte většinou maximálně jednou, dvakrát za život, ale elektřinu a dálnice přece potřebuje každý, takže stavební zákon se opravdu dotýká nás všech.

Princip 1 úřad – 1 razítko – 1 rozhodnutí

Nový stavební zákon výrazně urychlí povolování všech staveb. Do roka budou stavebníci vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. Takový byl cíl nového stavebního zákona a ten ministerstvo pro místní rozvoj splnilo.

Jak tedy dosáhneme zrychlení povolování staveb? Stavební zákon zavádí několik nových principů a opatření. Jsou to především pevně stanovené lhůty pro rozhodování, fikce souhlasu k vyjádření dotčeného orgánu a opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Dnes v zákoně řada takových lhůt chybí, nebo nejsou ze strany úřadů dodržovány. Stavebníci se tedy jen těžko dovolávají potřebných dokumentů a povolování staveb se neskutečně prodlužuje. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůty 30 dnů, které je možno ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Pokud dotčené orgány lhůty nedodrží, bude se mít za to, že souhlasí a nemají žádné připomínky. Pro samotné obecní stavební úřady bude platit, že pokud nerozhodnou včas, tedy ve lhůtě 30 dnů, 60 dnů nebo 120 dnů podle druhu stavby, případně ve lhůtě prodloužené o 30 nebo o 60 dnů, převezme řízení neprodleně nadřízený krajský státní stavební úřad a řízení dokončí namísto nečinného obecního stavebního úřadu.

Obíhat bude papír, ne stavebník!

Stavebník už také sám nebude obíhat často i více než 40 úřadů a prosit o razítka, aby mohl vůbec podat žádost na stavební úřad. Většina tzv. dotčených orgánů bude totiž integrována do stavebního úřadu, který vydá na základě podané žádosti jedno povolení, které nebude v rozporu s chráněnými veřejnými zájmy. U těch orgánů, které integrovány nebudou, pak bude platit fikce souhlasu. Velmi důležité je odstranění tzv. ping – pongu, kdy v případě podání odvolání nadřízený krajský úřad dnes vrací věc k novému projednání prvoinstančnímu úřadu, a to často opakovaně. To už nebude možné, odvolací orgán bude muset sám podle tzv. apelačního principu ve věci rozhodnout, tedy rozhodnutí obecního stavebního úřadu buď potvrdit, nebo změnit, nikoliv zrušit a vrátit věc k novému projednání.

Nový stavební zákon také přinese už jen jedno řízení místo stávajícího územního a stavebního řízení, ve kterých se dnes často řeší dokola ty stejné námitky. Vydávat se tak bude jen jedno povolení.

Žádost o povolení z gauče v obýváku

Velmi důležitá je také digitalizace stavebního řízení. Stejně jako dnes dokážeme bez problémů používat internetové bankovnictví, ve kterém jsme v Evropě na špičce, bude možné vyřizovat stavební povolení klidně doma z gauče v obýváku a komunikovat s úřady online, což je podstatné nejen vzhledem k pohodlí, ale i k transparentnosti všech procesů a hlídání dodržování lhůt. Dnes investoři vozí projekty na stavební úřad dodávkou a my se musíme v tomto ohledu posunout do 21. století. Stavebník také musí mít možnost najít všechny potřebné údaje o území v digitálně technických mapách krajů a obcí, jejichž vznik už předjímá změna zákona o zeměměřičství, kterou už schválil Parlament ČR.  I běžný občan tedy na internetu hravě najde například, jaké mu přes pozemek vedou sítě, jaká omezení se parcely týkají a podobně. Na kompletní digitalizaci stavebního řízení pilně pracuje ministerstvo pro místní rozvoj. Musí jít ruku v ruce s novým stavebním zákonem. Bez něho by se jen papíry překlopily do elektronické podoby a to by problémy nevyřešilo. Už příští rok spustí ministerstvo některé prvky, které usnadní elektronickou komunikaci stavebníka s úřady jako například hromadná podatelna. Jejím prostřednictvím bude moci stavebník požádat vlastníky technické infrastruktury o vyjádření potřebná pro stavební povolení. Celá digitalizace bude kompletně fungovat v polovině roku 2023 a my si od ní slibujeme i to, že by nejmodernější technologie mohly na stavební úřady přilákat nové mladé lidi, které tam potřebujeme. 

Andrej Babiš, předseda vlády

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie