Premiér: Vzpomínkové setkání je pro nás výzvou, abychom se s rasistickými předsudky nesmířili

Předseda vlády Jiří Rusnok položil květiny a přednesl projev u příležitosti pietní vzpomínky na oběti koncentračního tábora v Letech u Písku.

Vážené dámy, vážení pánové,

jsem velice poctěn tím, že se mohu spolu s Vámi zúčastnit tohoto pietního aktu. Památník v Letech je důležitým místem paměti pro náš národ. Právě v těchto srpnových dnech si připomínáme několik historických výročí spojených se zřízením, existencí a uzavřením tábora, který se zde nacházel. Řada našich spoluobčanů zde ztratila své příbuzné. Pro řadu dalších bylo utrpení v tomto táboře jen přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacího tábora Osvětimi. Stejně jako Terezín či Lidice nám toto místo připomíná období, kdy naši zemi a její obyvatele postihly bezpráví a zvůle odporující elementární lidskosti.

Zároveň je ale památka spojená s tímto místem pro českou veřejnost rovněž historickou zátěží. Odpovědnost za zločiny, ke kterým zde došlo, není možné přiřknout pouze okupantům. Umožnila je i součinnost protektorátních úřadů, bezohlednost a krutost některých českých strážných sloužících v táboře i lhostejnost veřejnosti. Lhostejnost, předsudky a nedostatek soucitu byly také příčinou toho, proč trvalo desítky let, než se genocida Romů a Sintů za druhé světové války stala součástí historické paměti a to nejen v ČR.

Dnes, když si připomínáme oběti nacismu, myslíme také na vězně tábora v Letech a dalších lágrů, kam bylo za 2. světové války zavlečeno romské obyvatelstvo. Věřím, že naše společnost pociťuje jako hlubokou křivdu a zločin to, že Romům bylo na základě jejich domnělé jinakosti odpíráno jejich lidství a v konečném důsledku právo na život.

V této souvislosti je vedlejší, zda tito lidé zahynuli na choroby a následky týrání zde v Letech, nebo byli zavražděni v průběhu transportu do Osvětimi či jinde. V obou případech si zaslouží naše nejhlubší opovržení rasová nenávist vedoucí až k fyzické likvidaci i nepochopitelná lhostejnost, s jakou bylo nakládáno s životy a osudy lidí.

Pietní setkání na tomto místě ovšem nemůže zůstat pouze vzpomínkou na poměrně dávnou minulost. Součástí této vzpomínky by mělo být také uvědomění si, že i naše dnešní společnost se bohužel potýká s rasovými předsudky, diskriminací a podobnými jevy. Tento jev můžeme v posledních letech poznamenaných hospodářskými problémy, bohužel, pozorovat ještě intenzivněji.

Uvědomme si, že místa kde v dnešních dnech pochodují organizované skupiny účelově rozpoutávající násilí, nejsou daleko odtud. Tedy od místa, kde během 2. světové války umírali Romové, naši spoluobčané. Proti takovýmto projevům nenávisti ve společnosti se musíme jasně postavit.

Jak doufám, i na základě historické zkušenosti s nacismem a jinými nenávistnými ideologiemi již nikdy nepřipustíme páchání genocidy a etnických čistek. To, co se stalo tady v Letech a na mnoha jiných místech, se již nikdy nesmí opakovat. Prvky nedostatku tolerance a soucitu však - v méně či více viditelné formě - existují i dnes a představují pro společnost zátěž, která je překážkou rozvoje a ohrožením její stability.

K tomu, abychom tuto hrozbu rozpoznali, nám může pomoci i pohled do minulosti. Vzpomínková setkání, jako je to dnešní, jsou pro nás výzvou, abychom se s existencí rasistických předsudků nesmířili.

Děkuji Vám za pozornost.