Aktuálně

3. 9. 2013 12:09

Premiér: Beneš se zasloužil o vznik samostatného státu i novodobé národní historie

Projev předsedy vlády Jiřího Rusnoka u příležitosti pietního aktu k úmrtí Edvarda Beneše v Sezimově Ústí, 3. září 2013
Projev předsedy vlády Jiřího Rusnoka u příležitosti pietního aktu k úmrtí Edvarda Beneše v Sezimově Ústí, 3. září 2013
Předseda vlády Jiří Rusnok v projevu u příležitosti pietního aktu k 65. výročí úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše připomněl jeho zásluhy.

Vážené dámy a pánové, vážení hosté,

dnes si připomínáme 65. výročí úmrtí v pořadí druhého prezidenta samostatné Československé republiky Edvarda Beneše, který se významným způsobem zasloužil o vznik samostatného státu i formování naší novodobé národní historie. Dnes stojíme na místě, které si podle své představy vytvořil jako letní sídlo spolu se svojí ženou Hanou Benešovou.

Nebudu dlouze hovořit o zásluhách prezidenta Edvarda Beneše, ač jsem přesvědčen, že je potřebné si odkaz takto významného státníka v českých dějinách neustále připomínat, protože člověk je tvor nedokonalý a má sklony k zapomínání. Dovolím si proto zdůraznit dvě zásadní skutečnosti, na které bychom neměli zapomenout.

1. Edvard Beneš se významně zasloužil po boku T. G. Masaryka a M. R. Štefánika o vznik Československa v roce 1918. Důležitá byla jeho role společně se Štefánikem ve formování čs. jednotek za 1. světové války, po jejím skončení pak na Pařížské mírové konferenci zajistil nové hranice státu vůči Německu, Rakousku a Polsku.

Beneš se také rozhodující měrou zasadil o obnovu ČSR po druhé světové válce. Jeho role v tzv. druhém odboji je nepřehlédnutelná a významná. Zařadil Československo po bok vítězných mocností, které anulovaly dohodu z Mnichova a podpořily obnovu Československa v předmnichovských hranicích.

Důležitým faktorem obou našich odbojů ve světových válkách byla naše vojenská angažovanost, za první světové války naše legie v Rusku, Itálii a Francii, za druhé světové války naše armáda na západě i východě. Připomeňme naše slavné piloty v Anglii a Francii či vojáky bojující např. u Tobruku, Sokolova, Kyjeva či Dunkerku. Československo se tak i díky Benešovi aktivně podílelo na boji proti nacismu.

2. Předmětem debat stále zůstanou Benešovy postoje v roce 1938 v době vrcholící pro nás neblahou Mnichovskou dohodou, kdy se jednalo o nás bez nás. Dalším tématem debat historiků a politologů je Benešův postup v době únorové krize v roce 1948. O jeho roli ať dále hovoří a diskutují odborníci na akademické půdě, já osobně jsem přesvědčen, že bez Edvarda Beneše a jeho práce by historie ČS republiky vypadala jinak.

Jeho život symbolizuje více než 30 let historie Československa, plné zvratů a dvou světových válek. Po celou tu dobu byl Beneš jedním z hlavních tvůrců československé politiky.

Tzv. Benešova vila, letní sídlo manželů Benešových, měla sloužit dle závěti paní Hany Benešové z roku 1973 veřejnosti. Přes mnohé peripetie, kterými tato vila v následných dekádách prošla, toto přání po dlouhá léta naplněno nebylo. Na lepší časy se začalo blýskat v roce 2009, kdy byla vila po nákladné tříleté rekonstrukci, zahrnující navrácení původního nábytku a obnovu do původní podoby, opět na jaře otevřena veřejnosti. Na počátku letošního roku však byla Benešova vila z rozhodnutí předchozího vedení úřadu vlády opět uzavřena široké veřejnosti ke škodě města Sezimovo Ústí i celého regionu.

Jak již jsem řekl úvodem, je a vždy bude významným a potřebným počinem si připomínat prezidenta Edvarda Beneše, protože člověk je tvor nedokonalý a má sklony k zapomínání. K tomu nechť přispěje i to, že, ačkoli letos měl být původně tento architektonický skvost kvůli finančním úsporám otevřen pro veřejnost pouze o víkendu 26. až 28. října, budou Dny otevřených dveří z rozhodnutí nového vedoucího Úřadu vlády rozšířeny o další dva víkendové termíny v září a jeden víkend v říjnu.

Děkuji vám za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Projev premiéra Jiřího Rusnoka v Sezimově Ústí

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie