Projev předsedy vlády na Slavnostním přípravném setkání Národní komise k oslavám 700. výročí narození Karla IV.

Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych na úvod poděkoval předsedovi Senátu za to, že inicioval toto dnešní setkání při příležitosti zahájení příprav na oslavu tohoto významného sedmistého výročí. My Češi jsme mistry improvizace. Řadu věcí, témat, úkolů řešíme doslova na poslední chvíli a já si myslím, že je šťastným nápadem začít přípravu na toto důležité výročí včas, v dostatečném časovém předstihu, tak abychom se mohli dobře připravit a zkoordinovat všechny důležité iniciativy. To je tedy mé druhé poděkovaní za to, že jsme si začali toto důležité téma připomínat v potřebném a dostatečném časovém předstihu.

Výročí narození Karla IV. si připomeneme za dva roky. Karel IV. se stal otcem vlasti, v pojetí našeho národa. Je s ním spojen velký politický, hospodářský a kulturní rozvoj naší země. Jako panovník přitom Karel nepřebíral zemi v dobrém stavu. Když začínal nejdříve se svým otcem Janem Lucemburským spoluvládnout a poté samostatně vládnout, byla autorita královské vlády v naší zemi otřesena. Panovnické hrady v té době byly vesměs zastaveny a král byl výrazným způsobem zadlužen. Pražský hrad, tradiční sídlo českých králů, byl v té době neobyvatelný. Na ekonomickém provozu země se nešťastně podepisovaly opakované morové rány. Poměry ve Svaté říši římské, jejímž králem a později také císařem se Karel stal, byly mocensky a právně neuspořádané. Pro nástup Karla jako českého krále snad nemohly být horší podmínky. Karlova velikost spočívala právě v tom, že se této krizové situace nezalekl a dokázal z ní království vyvést. Vnesl řád do mocenských i právních poměrů vydáním Zlaté buly v roce 1356, přinesl německé říši de facto první ústavu, která navíc garantovala českým zemím výsadní postavení. Obnovil autoritu královské moci a především svým diplomatickým úsilím, nikoliv válkami, rozšířil území Koruny české, jak se právě od jeho doby začalo nazývat území, na němž se dnes také nachází Česká republika. Nová státní instituce Koruny české byla nadřazena českému králi i stavovské obci. Jeho vládu bychom tak dnes, aktuální terminologií, mohli označit za vládu práva. Posílením centrální vlády a vládou práva zajistil Karel IV. své zemi mír a bezpečnost. Zintenzivnil těžbu stříbra, důležitého zdroje příjmů. Jeho rozsáhlá stavební činnost znamenala také velkou investiční aktivitu a přivedla do naší země nejpřednější stavitele a umělce z celé tehdejší Evropy. Založením Karlovy univerzity se z naší země stalo jedno z významných center vzdělanosti ve střední Evropě.

Jak už zde dnes bylo připomenuto, Karel IV. zvítězil v celonárodní anketě o Největšího Čecha, kterou v roce 2005 uspořádala veřejnoprávní Česká televize. Rád bych k tomu dodal, že největším Čechem se stal také největší český Evropan. Největší Čech Karel IV. byl po otci napůl Lucemburčan a napůl Vlám, po matce napůl Čech a napůl Rakušan. Úspěch jeho vlády musíme hledat vedle jeho mimořádného talentu a vedle jeho mimořádně pevné vůle také v evropské inspiraci a v evropském rozhledu. Díky výchově na francouzském dvoře navázal mladý Karel osobní kontakty s mocnými muži Evropy, poznal funkčnost centralizované správy země. Díky pobytu v Itálii byl v kontaktu s progresivními vývoji tehdejšího umění. Karlovo politické úsilí začlenilo české země do okruhu nejvyspělejších zemí a učinilo z něj významné kulturní a duchovní centrum Evropy. Praha se stala tehdy respektovaným hlavním městem mocné říše a díky Karlově zakladatelské a stavební činnosti třetím největším městem tehdejší Evropy.

Jsem přesvědčen o tom, že právě Karlovo evropanství, jeho důraz na vzdělanost, jeho schopnost dobře vládnout, jsou pro nás i dnes velkou a trvalou inspirací. Oslavy sedmistého výročí narození Karla IV. mohou našim občanům připomenout jak jeho velikost a evropský rozhled, tak i dluh, který k tomuto rozhledu stále ještě jako Česká republika máme. Tento dluh budeme podle mého názoru nejlépe splácet tím, že podobně jako Karel IV. vsadíme na vzdělanost, vsadíme na dobrou diplomacii a vsadíme na rozumnou správu naší země.