Projev předsedy vlády v Poslanecké sněmovně 22. března 2016 k situaci v oblasti migrace

Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak už zde bylo řečeno, poslední moje vystoupení tady k migraci bylo v lednu letošního roku. Od té doby uplynulo období cca dvou měsíců a myslím si, že stojí za to, abych se vrátil k tomu, co se během uplynulých dvou měsíců odehrálo, ještě před tím, než bude pokračovat debata poslanců a poslankyň na této mimořádné schůzi.

Jsem rád, že za poslední dva měsíce se vývoj na evropské úrovni posunul a jsem také rád, že v základní rovině dnes evropské státy následují to, co jsme v rámci V4 říkali od samého počátku řešení migrační krize. Na otázku migrační krize existuje pouze společná evropská odpověď a ta spočívá dnes v uzavření balkánské trasy, spočívá v zajištění ochrany schengenského prostoru dnes zejména v Řecku a také v aktivním působení v Sýrii, kde leží velká část příčiny celé dnešní situace.

Pražský summit V4 s balkánskými zeměmi

Dovolte mi, abych se vyjádřil k pražskému summitu V4 s balkánskými zeměmi. Při příležitosti 25. výročí založení Visegrádské skupiny jsme v únoru jednak připomenuli tento historický moment v pražské deklaraci, kde jsme jasně řekli, že státy V4 jsme součástí Evropy a hodláme aktivně působit pro zachování stability a akceschopnosti Evropské unie. V pražské deklaraci stojí: Chceme, aby Evropská unie byla silnější a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje také silnou Visegrádskou skupinu.

Přesně v tomto duchu jsme pak přistoupili k druhému tématu našeho pražského setkání, kterým byla právě otázka řešení migrační krize. Shodli jsme se na tom, že je potřeba uzavřít balkánskou trasu. Bylo pro nás jako pro státy V4 podstatné diskutovat o těchto otázkách také se zeměmi, kterých se naše návrhy bezprostředně týkají. Přizvali jsme proto k této debatě prezidenta Makedonské republiky a také předsedu vlády Bulharské republiky, kteří nakonec naše záměry potvrdili a podpořili. Součástí naší pozice bylo i to, že akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem musí být jednoznačně uveden v život a musí být naplňován.

Chci připomenout a zdůraznit, že únorové setkání států V4 tady v Praze bylo v té době jedním z nejdůležitějších setkání nad věcnými otázkami, jak dál postupovat v oblasti migrace. Šlo nám o to přinést našim státům a také Evropě naprosto konkrétní výsledky. Tím, že jsme se tady v Praze shodli s Makedonií a že jsme se shodli s Bulharskem na postupu vůči balkánské migrační trase, jsme podle mého názoru ukázali, že naším cílem není politika, která by vedla k prohlubování migrační krize, ale že naším cílem je konkrétní účinné řešení, které zastaví nelegální migraci do středu Evropy.

Summit EU–Turecko a uzavření balkánské trasy

Březnová jednání na evropské úrovni ukázala, že strategie V4 v tomto směru byla správná. Evropská komise si nakonec osvojila do značné míry naše zásady přístupu k řešení migrační krize. Nejprve 7. března proběhl summit Evropská unie – Turecko. Zde byly dohodnuty konkrétní kroky, zejména to, že Turecko bude přebírat zpět nelegální migranty z Řecka, tedy z nejbližší evropské země, kde jich dnes jsou desítky tisíc. Ale došlo také ke shodě ve věci uzavření balkánské trasy a tím jsme docílili odpovědi Evropské unie, kde jsme řekli „Jsme schopni účinně chránit vlastní hranice.“.

Dohoda o navracení uprchlíků z Řecka do Turecka je klíčová pro to, aby konečně klesly počty lidí, kteří se ocitají na neřízené cestě do Evropy. Dohodou o navracení do Turecka chceme rozbít převaděčské sítě, protože cesta do Evropy s perspektivou vrácení zpět do Turecka ztratí smysl. Zároveň díky principu jeden za jednoho dokážeme účinněji pomáhat občanům Sýrie, jejichž země je zdevastovaná válkou a kterých je na území Turecka dnes kolem dvou a půl milionu.

Druhou klíčovou složkou dohody je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4. Chci zdůraznit, že uzavření balkánské trasy znamená především návrat k pravidlům, návrat k dodržování zásad schengenského prostoru v této oblasti. To znamená, že přes hranice v těchto státech nesmějí procházet ti, kteří nesplňují podmínky žadatele o azyl, nebo o azyl nechtějí požádat. Důsledné dodržení tohoto principu vedlo k tomu, že výrazně poklesly počty těch, kteří se přes balkánskou trasu nyní dostávají do dalších evropských zemí. Ze stovek lidí, kteří nelegálně překračovali hranice v oblasti západního Balkánu, se během několika dní staly desítky a jednotky osob. To znamená, že návrat k pravidlům a jejich kontrola vyslal vůči nelegálním migrantům odstrašující signál. Uzavření balkánské trasy znamená jednoznačně evropské NE dosavadnímu chaosu a dosavadním snahám obchodníků s lidmi.

Jsem rád, že státy V4 trvalým tlakem dokázaly také přimět Evropu, aby se věnovala situaci v zemích, jako je Makedonie a Bulharsko. I v těch balkánských státech, které ještě nejsou součástí Evropské unie. Budeme v podpoře zemí západního Balkánu pokračovat. Aktuálně usilujeme o to, aby tyto státy měly přístup k relevantním informacím ve věci migrace, které sdílíme v Evropské unii.

Březnová Evropská rada, dohoda s Tureckem a mechanismus „jeden za jednoho“

Výsledky summitu Evropské unie s Tureckem byly potvrzeny na Evropské radě, která skončila minulý týden v pátek. V návaznosti na to v neděli začíná platit dohoda, která počítá s tím, že uprchlíci, kteří od neděle se dostanou do Řecka, budou vraceni do Turecka. Od neděle by tedy mělo probíhat vracení všech osob, které se do Evropy dostaly nelegálně z Turecka přes Egejské moře, zpět. Připomínám, že se jedná v poslední době o nejčastější způsob, jakým běženci vstupují do Evropy. V prvních dvou měsících tohoto roku překročilo turecko-řeckou námořní hranici v průměru osm až deset tisíc osob. To nyní skončí. Všichni, kteří se až dosud snažili vydělávat na tom, že budou do Evropy z Turecka převážet uprchlíky, po neděli musí vědět, že tato aktivita nepřinese žádný výsledek.

Za každou navrácenou osobu, která přišla do Evropy cestou z Turecka po Egejském moři, a půjde o osobu ze Sýrie, přijmeme v rámci dohodnutého přesídlovacího mechanismu z Turecka jednoho syrského uprchlíka, který splňuje kritéria pro statut válečného běžence. Když to tedy zjednoduším – všechny, kteří nelegálně přijdou do Evropy přes moře, tito by měli být dopraveni zpátky do Turecka. Podle pravidel jeden za jednoho pak z Turecka přesídlíme do Evropy jednoho člověka, o kterém bezpečně víme, že je syrský válečný uprchlík.

Tyto uprchlíky bude Evropa přesídlovat z Turecka jen v rámci schválených kvót. Návraty a přesídlování začnou 4. dubna. Zdůrazňuji, že každý, kdo bude v rámci tohoto mechanismu a schválených počtů přesídlen z Turecka do Evropy, bude muset projít bezpečnostní prověrkou. To zajistí maximální kontrolu a informace o tom, kdo přichází. Pokud tito lidé neprojdou bezpečnostní prověrkou, neměli by se tohoto mechanismu účastnit.

Evropská unie se v rámci dohody dohodla na tom, že po roce 2018, po vyčerpání aktuální pomoci pro uprchlíky v Turecku, bude tato pomoc pro uprchlíky v Turecku pokračovat.

Předmětem jednání byly také konkrétní kroky, které by měly zajistit, že se zlepší životní podmínky syrských uprchlíků v Turecku tak, aby nepokračovali dále do Evropy.

Do závěrečné dohody s Tureckem a závěrů Evropské rady se České republice a V4 podařilo prosadit několik prioritních bodů. Především se jedná o potvrzení, že dohoda s Tureckem nezakládá žádné nové závazky pro členské státy v oblasti relokací a přesídlování. Vedle toho jsme prosadili, jak jsem již zmínil, podporu zemí západního Balkánu při regulaci nelegální migrace. Další závazek, otázka vízové liberalizace Evropské unie s Tureckem platí pouze za splnění všech platných podmínek. Nadále platí rovné podmínky pro všechny kandidáty na bezvízový styk s Evropskou unií, jako je například Ukrajina nebo Gruzie. A konečně dalším bodem, který jsme prosadili do závěrů Evropské rady, je odkaz na potřebu dodržování lidských práv a svobody projevu v Turecku.

Nyní se EU musí soustředit na pomoc Řecku

Poté, kdy byla uzavřena balkánská migrační trasa, a země této oblasti začaly regulovat nelegální migraci, je nyní důležité věnovat pozornost dění v Řecku a jeho schopnosti reálně zvládat ostrahu hranice. Řecko v první řadě potřebuje dostatečné kapacity, aby všechny migranty mohlo dostat pod kontrolu, do hotspotů a určených zařízení. Musí tyto lidi zajistit, protože od 4. dubna bude zahájeno jejich navracení do Turecka. V posledních dnech přicestovala do Řecka první skupina tureckých imigračních úředníků a současně by řečtí úředníci měli v dohledné době přijet do Turecka. Je evidentní, že Řecko nyní potřebuje podporu, samotný mechanismus vracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka výhledově zabrání tomu, aby se i v Řecku, tedy na území Evropské unie, hromadily tisíce. Také proto je důležité, aby tento mechanismus odpovídal mezinárodním standardům, aby podléhal jasným pravidlům. Řecko potřebuje pomoc v personálních kapacitách, potřebuje policisty a další administrativní síly k tomu, aby mělo dostatečnou sílu v uprchlických táborech, aby uprchlické tábory a hotspoty fungovaly bezpečně a umožňovaly navracení uprchlíků do Turecka.

Ještě během víkendu proto ministři vnitra a spravedlnosti připravili konkrétní návrh, jak Česká republika podpoří Řecko v naplňování dohody a zvládání migračního tlaku. V pondělí vláda schválila zvláštní příspěvek ve výši 20 milionů Kč na pomoc Řecku, na podporu zvládání situace na řecko-makedonské hranici. Řecko podpoříme také personálně a nabídli jsme aktuálně 10 azylových expertů pro agenturu EASO, a nabídli jsme také 30 policistů, kteří se v Řecku mohou zapojit do práce na místě prostřednictvím Frontexu.

Další postup – nutná větší akceschopnost EU a důraz na řešení příčin

Pokud tedy shrnu ve stručnosti dosavadní vývoj v oblasti migrace, jako státy V4 jsme prosazovali obnovení pravidel, uzavření balkánské trasy a dosažení ochrany vnějších schengenských hranic. V průběhu března byla uzavřena balkánská trasa. Vrátili jsme se k dodržování zásad schengenského prostoru a byla uzavřena dohoda s Tureckem, na základě které by všichni nelegální migranti, kteří přicestují do Řecka po 20. březnu, měli být vraceni za hranice Evropské unie zpět do Turecka. Evropa přijala zásady, které jsme v rámci V4 navrhli a také projednali s balkánskými státy.

Jsme samozřejmě daleko od toho, abychom mohli říci, že migrační krize je vyřešena. Přijali jsme akční plán, který stanovuje konkrétní kroky, kterými nyní zabráníme neřízenému pohybu lidí přes území Evropské unie. Evropa vyslala jasný signál, že dokáže zavřít balkánskou migrační trasu a pokud bude nutné a vzniknou další trasy, obnoví se třeba cesta italská, pak Evropská unie musí zavřít i je.

Nyní je důležité, aby se dohodnuté kroky začaly realizovat. Musí být realizována pomoc Řecku a musí se vyhodnocovat, zda dohodnutý mechanismus skutečně funguje.

Na evropské úrovni je potřeba pokračovat v práci na vzniku společné evropské pohraniční a pobřežní stráže. To, co je klíčové, je, aby Evropa byla schopna do budoucna střežit své hranice vlastními silami. Je potřeba využít stávajících kapacit v Sýrii k docílení stabilizace této země, je potřeba pokračovat v mírových rozhovorech, snahách o obnovení vlády a potlačení teroristů z islámského státu. Je potřeba dále pracovat na účinnějších metodách potírání terorismu. To si myslím, že nám jednoznačně připomenuly i dnešní útoky v Belgii. A je potřeba stále sledovat situaci v balkánských zemích, ale také tam, kde v okolí hranic Evropské unie dochází k destabilizaci, tedy například i na Ukrajině. A samozřejmě je potřeba pokračovat v tom, abychom důsledně vyhodnocovali bezpečnostní situaci na území České republiky, tak abychom jako vláda byli schopni v této složité bezpečnostní situaci maximálně garantovat bezpečnost našich občanů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, tolik tedy velmi stručně k aktuálnímu vývoji v oblasti řešení migrační krize od 20. ledna letošního roku, kdy jsem měl možnost k této věci naposledy vystoupit na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR