Aktuálně

30. 6. 2016 20:16

Projev předsedy vlády v Poslanecké sněmovně 30. června 2016 k Brexitu a naší budoucnosti v EU

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych vystoupil k bodu Informace předsedy vlády k situaci v Evropské unii po referendu ve Velké Británii.

Výsledek referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie není pro Evropu ani pro Českou republiku pozitivní zprávou. Je to rozhodnutí, které je velmi závažné a zdá se, že je to také rozhodnutí, které je nezvratné.

Jde současně o rozhodnutí s obrovským lidským, politickým, hospodářským a také geopolitickým dopadem. Zatím nemůžeme přesně odhadnout všechny důsledky Brexitu, ani je přesně vyčíslit. Více to ukáže až budoucnost.

Odpovědnost vlády, kterou vedu, je dobře připravit a provést Českou republiku obdobím změn, které je před námi, zajistit, že pro naše občany bude i nadále garantována stabilita, že pro ně bude garantována prosperita a také maximální bezpečnost.

Jsem přesvědčen, že je to možné jen uvnitř jednotné, silné a také stabilizované Evropské unie, ne mimo ni.

Pokud se podíváme na ty hlavní priority, které jsou v tuto chvíli před námi,

  1. domnívám se, že Evropská unie nyní musí prokázat elementární jednotu a stabilitu,
  2. klidně a také věcně bychom se měli rozejít se Spojeným královstvím,
  3. měli bychom se soustředit na priority, které jsou důležité pro naše občany, na hospodářský růst, na zaměstnanost, na sociální soudržnost a také v neposlední řadě na bezpečnost.

Rozhodnutí britských občanů mě netěší a osobně lituji toho, že Velká Británie z Evropské unie odchází.

Vztahy České republiky a Velké Británie

Je to země, která pro nás byla v dobách komunismu vzorem fungující a tradiční západní demokracie.

Prolínaly se velmi významně naše novodobé dějiny. Během okupace v Británii sídlila Benešova československá exilová vláda. Naši letci statečně pomáhali bránit Británii před nacistickými útoky. Naši vojáci často bojovali během druhé světové války na nejrůznějších místech světa právě v britských jednotkách. Po roce 1948 a také po roce 1968 našli ve Velké Británii nový domov mnozí čeští a slovenští političtí uprchlíci. Dámy a pánové, Velká Británie vždy podporovala náš vstup do NATO a podporovala také náš vstup do Evropské unie. Dlouhodobě jsme si s Brity rozuměli, zejména pokud šlo o bezpečnostní otázky, ale také v oblasti ochrany demokracie a lidských práv.

My Češi jsme tedy pokládali za přirozené a logické, že s Brity teď sdílíme i členství v Evropské unii. Pokládali jsme to do značné míry i za završení našich vzájemných dobrých vztahů. I proto je pro nás v Česku rozhodnutí britských občanů v referendu tak významné a současně tak šokující.
Na druhou stranu, vážené poslankyně, vážení poslanci, britské rozhodnutí neznamená konec Evropské unie. Všech zbylých 27 členských zemí tuto středu jasně potvrdilo, že má zájem v tomto unikátním projektu mírové spolupráce evropských zemí pokračovat. A to, že Britové se rozhodli vystoupit z Evropské unie, ani neznamená konec vztahů a kooperace mezi Evropskou unií a Velkou Británií.

Co se teď bude dít dál? Řečeno sportovní terminologií, míč je nyní na britské straně hřiště. Velká Británie musí nejprve oficiálně oznámit svůj záměr vystoupit z Evropské unie. Teprve poté můžeme začít vyjednávat. Budeme přitom jednat o dvou věcech – o smlouvě o podmínkách rozchodu a také o uspořádání nových vztahů se zemí, která nám byla, jak už jsem uvedl, vždy blízká.

Přeji si, aby to byla jednání věcná, klidná a racionální. A česká vláda pro to ze své pozice učiní maximum.

Budoucí kroky Velké Británie

Jednání s Brity ale určitě nezačnou dříve než na podzim. Odcházející britský premiér totiž odmítl tento týden učinit oznámení o vystoupení a přenechal to svému nástupci. Jeho nástupce ale dosud není zvolen. Máme tak před sebou minimálně několik měsíců čekání na nezbytný formální krok, který vyplývá ze smluv, a tuto dobu bychom měli využít co nejlépe.

Co je dobré v tuto chvíli zdůraznit? Do doby, než budou jednání ukončena, tedy s vysokou pravděpodobností nejméně dva roky, zůstává Velká Británie členskou zemí Evropské unie se všemi právy a povinnostmi. Bezprostředně se tak nemění podmínky pro náš vzájemný obchod a investice, cestování, ani se nemění britský příspěvek do evropského rozpočtu. A co je mimořádně důležité, nemění se ani práva a povinnosti českých občanů, kteří žijí ve Velké Británii.

Výsledek referenda výrazně rozkolísal britskou politickou scénu, vládní konzervativní stranu i opozici. Má také své zřetelné negativní ekonomické dopady. Vidět to můžeme na propadu britské měny nebo na snížení ratingu Velké Británie. Období politické nejistoty by proto nemělo trvat příliš dlouho především v zájmu Britů samotných.

Je také velmi pravděpodobné, že součástí britského vnitropolitického dění po referendu bude i snaha Skotska, které má už dnes významnou autonomii, má vlastní vládu, má vlastní parlament, o to, aby konečně získalo samostatnost. Skotové současně deklarují, že mají zájem zůstat součástí Evropské unie či vstoupit do Evropské unie. Pokud se Skotsku prostřednictvím nového referenda podaří prosadit odštěpení od Británie, posílí to snahy v severním Irsku o spojení s Iry. Je zřejmé, že novou britskou vládu čekají nejen jednání s Evropskou unií, ale především souboj o udržení územní celistvosti Velké Británie tak, jak ji známe dnes. I to je důsledek referenda o odchodu z Evropské unie.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsou tu ale i konkrétní varovné signály, které se nás již dnes přímo týkají. Jen pár dní po referendu bylo vandaly napadeno polské kulturní centrum v Londýně, objevily se nápisy jako "pryč s polskou havětí". Došlo i na další incidenty. Je to dokladem toho, jak se atmosféra kampaně před referendem v Británii obrátila proti cizincům, zejména proti těm, kteří přišli do Británie pracovat ze zemí Evropské unie, ležících ve středu a na výchově Evropy. Výrazná přítomnost ekonomických migrantů z nových členských zemí Evropské unie se stala důležitým argumentem stoupenců Brexitu. I řada lidí z České republiky si stěžuje na to, jak se atmosféra v zemi směrem k cizincům během kampaně před referendem a po něm změnila, jak se zhoršila.

Takové projevy nevraživosti, nepřátelství, extrémního nacionalismu, musíme jednoznačně odmítnout a žádáme, aby proti nim britská vláda vystoupila a zasáhla. Využil jsem jednání Evropské rady, požádal jsem osobně odstupujícího britského premiéra Camerona, aby učinil vše pro změnu atmosféry ve své zemi. Naši občané mají mít v Británii stejná práva, jako mají Britové u nás. Pracují tam, přispívají k hospodářskému růstu země, která je hostí, a nezaslouží si, aby byli terčem kampaní, které jsou vedeny populisty nebo nacionalisty.

Dopady britského referenda na ČR

Výsledek britského referenda bude mít samozřejmě dopady i na Českou republiku.

Ve Velké Británii oficiálně žije přes 40 tisíc českých občanů. Podle některých odhadů jich je tam možná až dvojnásobek. Velká Británie pro nás představuje třetí největší exportní trh a navíc máme s Velkou Británií pozitivní obchodní bilanci, jejíž přebytek loni činil přes 130 miliard. Na těchto číslech je jasně vidět, jak jsme v Evropě propojeni a je také jasné, že i když budou Britové mimo Evropskou unii, stejně nás v Evropské unii budou potřebovat a my budeme potřebovat je.

Pro budoucí uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií platí, že budeme hledat vyváženou dohodu, která nepoškodí naše ekonomické zájmy a která nepoškodí práva našich občanů.

Musíme zajistit, že podmínkou pro přístup Britů na evropský vnitřní trh bude důsledné zachování čtyř základních svobod: volného pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu a musí do budoucna jednoznačně platit, že naši občané, kteří žijí a pracují ve Velké Británii, budou mít stejné podmínky jako Britové, kteří pracují tady u nás v České republice.

Abychom byli na vyjednávání s Velkou Británií dobře připraveni, zřídila vláda v pondělí pracovní tým, který bude řešit dopady Brexitu a připravovat podklady pro jednání o novém nastavení vztahů. Bude se snažit najít v odchodu Británie i příležitosti, které bychom mohli využít zejména při podpoře firem, které budou chtít své evropské sídlo přesunout z Británie do Evropské unie. A tento tým by se měl také zabývat dalším směřováním Evropské unie, respektive tím, jak vidí budoucí podobu Unie Česká republika.

Podmínky odchodu Velké Británie budeme mít během jednání pod kontrolou. Budeme je mít pod kontrolou prostřednictvím Evropské rady. Bude to právě Evropská rada, která bude definovat mandát pro vyjednávání, bude schvalovat kvalifikovanou většinou jeho výsledek a bude také rozhodovat o eventuálním prodloužení dvouleté lhůty. Osobně se domnívám, že dvouletá lhůta nemusí na vyjednávání složitých podmínek odchodu Velké Británie stačit.

Pokud jde o budoucí podobu Evropské unie, chci vyzvat k diskusi o budoucí podobě Evropské unie i vás, poslance Poslanecké sněmovny, chci vyzvat k té debatě i zástupce parlamentních politických stran, protože tady se nyní jedná o nejvlastnější zájem našeho státu a jedná se o jeho budoucnost.

Česká republika má otevřenou, exportně zaměřenou ekonomiku, ležíme uprostřed Evropy. Naše prosperita je pevně spjata s naší schopností vyvážet naše zboží a služby. Dominantním trhem s osmdesátiprocentním podílem je trh Evropské unie. Naše prosperita a náš úspěch jsou tak spojeny s dobrými sousedskými vztahy, s volným pohybem a také s fungující evropskou ekonomikou.

I proto je Česká republika zemí, jejíž budoucnost musíme vidět v Evropské unii, nikoliv mimo Evropskou unii. O politickém smyslu a ekonomickém přínosu našeho zapojení do úspěšného projektu poválečné spolupráce evropských států nemůže být podle mého názoru pochyb.

Český pohled na EU

Výsledek britského referenda nás nutí k zamyšlení, kde vidí Česká republika Evropskou unii v nejbližších letech, jak si ji představujeme, jakou ji chceme mít, jaký odkaz v ní zanecháme našim dětem.

Je jasné, že Evropská unie bude pokračovat i bez Velké Británie. Ale Evropská unie nemůže zůstat stejná.

Unie musí být pro občany přitažlivější a také užitečnější. Musí být méně byrokratická a akceschopnější. Musí nabídnout svým občanům dostatečný prostor svobody, bezpečnosti, prosperity a také dávat jasnou naději na dobrou budoucnost. Unie musí získat větší podporu občanů tak, aby obstála před ataky těch, kteří usilují o její demontáž. Ti lidé, kteří dnes navrhují, aby se Evropská unie rozložila, nejsou schopni nabídnout bezpečnější alternativu a nejsou schopni nabídnout ani žádný alternativní projekt prosperity.

Jsem přesvědčený o tom, že na reformě Evropské unie se jako Češi musíme podílet aktivně. Musíme jasně definovat své priority, musíme se zasadit o témata, která nás v rámci 27 států Evropské unie spojí a snažit se vyvarovat těch, která nás potenciálně mohou rozdělovat.

Velký vnitřní trh Evropské unie a výhody, které z něho plynou, stejně jako ekonomická podpora ze strany bohatších zemí Evropské unie prostřednictvím evropských fondů, to není samozřejmost. I když to tak většina z nás už po 12 letech členství v Evropské unii vnímá. Naše ekonomika dlouhodobě roste, především díky jednoduchému přístupu na půlmiliardový trh a díky podpoře evropských fondů.

Je také faktem, že díky českému členství v Unii k nám od roku 2004 míří řada investic, jsou vytvářena nová pracovní místa a zvyšuje se životní úroveň.

Jak by měl vypadat náš příspěvek do diskuse o budoucnosti Evropy. Myslím si, že bychom měli ponechat stranou debaty, zda je třeba více nebo méně Evropy. Musíme se soustředit na lepší Evropu.

Unie by se měla také zaměřit na praktické obnovení konvergence, tedy přibližování mezd a životní úrovně směrem k bohatším zemím Evropy. Rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi jsou v oblasti životní úrovně, v oblasti mezd stále obrovské a vyvolávají permanentní debaty kolem sociálního dumpingu.

Konec konců i ekonomická migrace uvnitř Evropské unie je dána obrovskými rozdíly v životní úrovni a odměňování mezi starými členskými zeměmi a novými státy, které do Evropské unie vstoupily v posledních 12 letech.

K tomu, aby se sblížila životní úroveň v rámci Evropské unie, musíme využít nástroje, které máme k dispozici, politiku koheze, evropské fondy, posílení investic, dokončení digitálního trhu, dokončení energetické unie, podporu volného obchodu napříč Evropskou unií se zbožím, ale také se službami, posílit trh práce tak, aby se vytvářela kvalitní a lépe placená pracovní místa i v té oblasti střední a východní Evropy.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, s ohledem na to, co se děje v sousedství Evropské unie, musíme být také schopni postarat se mnohem lépe o naši vlastní evropskou bezpečnost. Evropa musí mít silnější zahraniční a bezpečnostní politiku, aby byla svými sousedy plně respektována.

Budoucnost Evropské unie

Měli bychom mít v budoucnu evropskou schopnost realizovat rychle v krizových situacích vlastní vojenské i civilní operace. Evropa musí garantovat svým občanům bezpečí. Je potřebné se tedy vypořádat mnohem důrazněji a společně s přibývajícími hrozbami teroristických útoků.
Migrační krize nám velmi plasticky ukázala v posledních dvou letech, že musíme mít mnohem silnější společnou ochranu vnější hranice. Musíme mít schopnost zastavit nelegální migraci a pomáhat preventivně v místech jejího původu. Právě pomalá reakce evropských institucí na migrační krizi podle mého názoru podkopala důvěru řady lidí ve schopnost Evropské unie postarat se o zvládnutí bezpečnostních i humanitárních aspektů velké migrace. I tady se schopnosti Evropské unie musí výrazně zlepšit.

Hrozby terorismu, náboženského fanatismu, válek a nestability v okolí Evropy v důsledku klimatických změn a na to vše reagujících velkých migračních vln jsou tak závažné, že jim žádná země nemůže čelit sama osobě. Pokud máme ochránit naše občany, vyžaduje to spolupráci a silné spojenectví v rámci stabilní Evropské unie.

Evropská unie byla promyšleně svými zakladateli vybudována jako nástroj spolupráce mezi národy v Evropě, jako velký preventivní projekt, který má zabránit opakování nacionálních konfliktů, válek, které jsme zažili v 19. i ve 20. století.

A tohle, vážené poslankyně a poslanci, není žádná fráze. Mír v Evropě v uplynulých desetiletích dokázal, že Evropská unie jako pojistka před konflikty mezi státy funguje a musíme proto Unii udržet i do budoucna.

Když to neuděláme, a pokud se situace vymkne kontrole, může se z Evropy spolupracujících a vzájemně se respektujících zemí stát Evropa nacionálně motivovaných a obchodně soupeřících států. Tak jako to bylo už v první polovině 20. století. Já myslím, že si všichni pamatujeme, k čemu nekontrolovaný nacionalismus vedl a jak tehdy dopadlo Československo. Návrat o 70 let zpátky pro nás musí být z tohoto hlediska nepřijatelnou představou.

Měli bychom začít společně s našimi partnery v Evropě rychle hledat cesty jak k efektivnější a aktivnější Unii dospět.

Důvěryhodnou a akceschopnou Unii zajistíme pouze tehdy, pokud všech 27 členských států přinese k jednacímu stolu svoji rozmanitost, svůj jedinečný pohled na věc. V rámci Evropy nesmíme potlačovat různorodost, ale měli bychom ji podporovat. Musíme nechat co nejvíce prostoru k tomu, aby si jednotlivé státy řešily věci, kde není potřeba společných pravidel pro všech 27 členských zemí.

A potřebujeme také Evropskou komisi, která bude méně byrokratická a bude více pomáhat hledat kompromisy a rovnováhu.

Potřebujeme také posílit pozici Evropské rady, kde sedí reprezentanti jednotlivých členských zemí EU. Není možné, aby váha Evropské rady, která reprezentuje jednotlivé členské státy, byla potlačována a její vliv byl umenšován ve prospěch Evropské komise či Evropského parlamentu. Evropské instituce byly konstruovány jako instituce, které by se měly vzájemně vyvažovat.

Proto pokládám za důležité, aby ČR v těch jednáních, které jsou před námi, trvala na posílení úlohy, kterou při změnách v EU bude hrát právě Evropská rada. Pokud debatujeme o reformách, o modernizaci EU, tím hnacím motorem by mělo být všech 27 zemí EU, nemůže to být úkol, který se standardně zadá Evropské komisi. To si myslím, že by dobře nedopadlo. Takže cílem je, aby změny v Unii měly pod kontrolou členské státy, aby byly jejich motorem a aby byly jejich iniciátorem.

Musíme být také rychlejší v našem rozhodování. Měli bychom věci dotahovat do konce rychle a efektivně. Tohle není jenom výzva ke Komisi nebo k Parlamentu, ale i k nám, jednotlivým členským státům.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, závěrem bych ještě jednou rád zdůraznil, že skutečně aktivně uchopené a aktivně chápané členství ČR v EU je otázkou prioritního národního zájmu. Pozitivní budoucnost a záruku dalšího bezpečného rozvoje ČR vidím v EU. Ale v EU, která je akceschopná, EU, která se dokáže reformovat, EU, která je pro své občany a členské státy užitečná a která je pro ně také důvěryhodná. Chci poděkovat za vaši pozornost, chci vyzvat k debatě o aktivní roli ČR v EU a chci také vyzvat k tomu, abychom společně co nejlépe zvládli výzvy, které jsou před námi. Během jednání s Velkou Británií o Brexitu, ale především během debaty o tom, jak reformovat EU a jak zlepšit její fungování. Děkuji.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie