Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Projevy a komentáře

26. 5. 2022 11:56

Projev premiéra Fialy na 34. sněmu Hospodářské komory

Projev předsedy vlády Petra Fialy na sněmu Hospodářské komory, 26. května 2022.
Projev předsedy vlády Petra Fialy na sněmu Hospodářské komory, 26. května 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se ve čtvrtek 26. května 2022 zúčastnil 34. sněmu Hospodářské komory, kde vystoupil s projevem.

Vážený pane prezidente, vážení ústavní činitelé, vzácní hosté, dámy a pánové,

já bych na začátek poděkoval za pozvání, ale nejenom za to pozvání, kterého se mně dostalo tentokrát, ale za všechna ta pozvání, které jsem vytrvale dostával od Hospodářské komory v posledních letech. A to i v době, když jsem byl v opoziční roli.

Byl jsem mezi vámi mnohokrát, dnes jsem tu poprvé v roli předsedy vlády.

Když jsem zde byl naposledy v září loňského roku před volbami, tak představovala Hospodářská komora soubor 34 doporučení, nebo chcete-li požadavků pro příští vládu, ať už ta vláda bude jakákoliv.

Žádali jste budoucí vládu například o větší rozpočtovou odpovědnost, zvýšení limitu plátcovství DPH a paušální daně na dva miliony korun nebo jste apelovali na potřebu zajištění dostatečných dodávek energie pomocí energie z jádra spolu s rozumným rozvojem obnovitelných zdrojů.

Tento seznam Hospodářské komory myslel i na bezpečnost a žádal o dvě procenta HDP na výdaje na obranu a zapojení českých firem do plnění tohoto závazku.

Mysleli jste tehdy také na moderní ekonomiku potřebnou, zdůrazňovali jste potřebu rychlejší digitalizace nebo posílení podpory výzkumu a inovací.

Volali jste po přehledném a srozumitelném právním řádu a snížení nadbytečné byrokracie s využitím vašeho projektu PES pro podnikatele a po Portálu podnikatele, který by umožňoval vyřídit si podnikatelské záležitosti na dálku přes internet.

Já to tady připomínám proto, že jste tehdy ukázali jasnou cestu, kterou se má Česká republika z vašeho pohledu vydat. A musím říct, že tato cesta k moderní, vzdělané a bezpečné zemi je v mnoha oblastech totožná s tou, kterou se vydala naše vláda.

Když se podíváte na naše programové prohlášení, tak je jasné, že z tohoto hlediska můžete být spokojeni. Většina z těch návrhů, se kterými jste přišli, se objevila v programovém prohlášení a vláda pracuje na jejich prosazení.

Nejenom proto, že je navrhovala Hospodářská komora, a vy jste pro nás důležitý partner, takže i pro to, ale hlavně proto, že jsou to věci správné a že pomohou Českou republiku posunout kupředu a jsou to také věci, které, jak se ukazuje, nám pomohou zvládnout krize, kterým nyní čelíme.

Nejenom, že  většinu z navržených bodů máme v programovém prohlášení, ale některé už jsme za několik málo měsíců, po které funguje naše vláda, stihli splnit. Připomenu jenom některé. Rozpočtová odpovědnost – o sto miliard korun jsme připravili nižší schodek rozpočtu, než navrhla minulá vláda. Posílení jaderné energetiky – spustili jsme tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany a prosadili jádro do taxonomie.

Věda a výzkum – jejich důležitá úloha. Zřídili jsme pozici samostatného člena vlády, který má koordinovat tuto důležitou oblast. Výdaje na obranu – zrychlili jsme akvizice, pracujeme na tom, abychom nejenom splnili náš závazek dvou procent HDP na obranu do roku 2025, ale abychom to i urychlili do roku 2024.

Zrychlení přijímání pracovníků ze zahraničí – tady jsme to tak rychle samozřejmě neplánovali, ale válka na Ukrajině nás donutila pravidla zjednodušovat a během několika týdnů máme 50 000 uprchlíků z těch, kteří přišli, teď na pracovním trhu.

Zvýšení limitu plátcovství DPH a paušální daně na dva miliony korun – návrh příslušných změn daňových zákonů právě prochází legislativním procesem a byl úspěšně notifikován v Bruselu. Pan prezident Dlouhý to tady ostatně zmínil.

Tím se ale taky dostávám k tomu, co jste v seznamu 34 bodů neměli, a co jsme dokonce ani my neměli ve volebním programu a co nenajdete ani v programovém prohlášení vlády.

A to je proto, že ruská invaze na Ukrajinu změnila všechny naše plány. A řekl bych, že nejenom naše, ale i plány členů Hospodářské komory. Byli jsme postaveni před situaci, kterou Evropa v posledních desetiletích nepoznala, situaci, o které si mnozí z nás mysleli, že se tady kolem nás nemůže odehrávat. Ale realita je taková, že Vladimir Putin rozpoutal válku, na kterou musíme reagovat a která má přímý i nepřímý dopad na Českou republiku, její firmy, její občany.

Kromě samotné pomoci Ukrajině – a to pomoci vojenské, materiální, humanitární, tak se samozřejmě musíme vyrovnávat právě s těmi dopady problémů a je správné říct i dopady krize, kterou válka na Ukrajině způsobila.  A to všechno musíme dělat s vědomím toho, v jakém stavu se nachází státní rozpočet a jakým způsobem akceleruje inflace, ať už z jakýchkoli důvodů.

Musím říct, že ten první nápor, největší migrační vlnu od druhé světové války, největší uprchlickou vlnu a největší uprchlickou vlnu, jakou kdy zažila Česká republika, jsme zvládli. Tu první fázi určitě. Neříkám, že bez problémů, ale bez zásadních problémů ano.

Řešíme energetickou krizi. Nejenom z pohledu cen energií, ale zejména samotné dostupnosti těchto energií, zejména ropy a plynu. Dámy a pánové, já nemám možnost v tom časovém rámci, který tady mám k dispozici, tuto otázku rozebírat podrobněji, ale řeknu jednu věc. Ano, důležité jsou ceny energií. Jsou důležité pro podnikatele, jsou důležité pro domácnosti a vláda se tomu snaží věnovat. Ale ještě důležitější je, aby ty energie vůbec byly. A Česká republika je energeticky nezabezpečená. My musíme dělat všechno pro to, abychom rychle, velmi rychle, a jsou to bohužel věci, které se projeví za rok, za dva roky, abychom velmi rychle zajistili dostatek energií v rozumných cenách pro Českou republiku.

Máme téměř stoprocentní závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska. To nás staví do extrémně nepříznivé situace. Máme vysokou míru závislosti, krátkodobě nenahraditelnou, na ruské ropě. To je třeba změnit, to nás činí nesmírně zranitelnými.

Bohužel v uplynulých letech byly pozastaveny projekty na posílení plynového propojení do Polska a Rakouska, takže ani k dopravním trasám nemáme moc alternativ. S našimi sousedy jednáme, s Polskem oživujeme výstavbu plynovodu Stork II, kterým bychom mohli potom dostat do České republiky dostatek plynu z LNG terminálů budovaných v Polsku. Diskutujeme také o možnostech lepšího plynového propojení s Rakouskem. S Německem, Polskem, Nizozemím jednáme o podílech na vznikajících LNG terminálech, což je pro Českou republiku strategicky nesmírně důležité.

Z těch krátkodobých opatření, po kterých volal pan prezident Dlouhý naprosto oprávněně, tak navyšujeme minimální zásoby plynu a dodavatelé plní zásobníky nejrychleji za poslední roky tak, aby na začátku zimy byly plné z 80 procent. Už nyní dosahujeme padesátiprocentní kapacity. Jednáme velmi rychle a prosadili jsme to do evropských rozhodnutí. Jednáme o navýšení kapacity ropovodu TAL tak, aby rafinerie v České republice měly dostatek ropy i v případě, že dojde k přerušení dodávek ropy z Ruska. V tomto ohledu se nám podařilo také prosadit výjimku pro Českou republiku do návrhů Evropské komise v případě toho šestého sankčního balíčku.

Jsme si vědomi toho, že cena energií stoupá a pro řadu občanů a firem znamená výrazný ekonomický zásah. My na to reagujeme a reagujeme na to rychle. Dopady na občany tlumíme rozšířením a zvýšením příspěvku na bydlení, zvýšením existenčního a životního minima nebo pro seniory letos trojnásobnou valorizací důchodů.

Kromě seniorů jsou inflací nejohroženější skupinou rodiny s dětmi nebo samoživitelé a samoživitelky. Proto vláda schválila příspěvek 5 000 korun na dítě, který dostanou rodiny s příjmem do jednoho milionu korun hrubého ročně, což zhruba odpovídá dvěma průměrným mzdám.

Kromě pomoci občanům připravila vláda opatření i pro firmy a podnikatele. Zrušili jsme silniční daň pro vozidla do 12 tun a snížili jsme sazby silniční daně pro vozidla nad 12 tun na minima daná evropskou směrnicí. Schválili jsme celoroční zrušení záloh k silniční dani pro vozidla nad 12 tun a podali jsme žádost o úplné zrušení daně na úrovni Evropské unie.  Povolili jsme odložení platby DPH do konce října 2022 pro podnikatele v autodopravě. Zrušili jsme povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot, což by mělo vést ke zlevnění nafty o 1,5–2 Kč na litr. Snížili jsme spotřební daň z nafty a benzínu o 1,50 koruny na litr od 1. června do 30. září. Tady jenom podotýkám, že to snížení u nafty je na tu nejnižší úroveň, kterou Evropská unie dovoluje.

Spolu s Národní rozvojovou bankou jsme připravili rozšířený program Záruka. Pro velké firmy připravujeme opatření takzvané kompenzace nepřímých nákladů. Tyto kompenzace pomohou větším firmám s energeticky náročným provozem, které mají vysoké náklady na emisní povolenky. To je jenom pár opatření, která jsme udělali a která v těchto dnech dokončujeme.

Důležitá je samozřejmě i oblast úspory energií, protože jak víte, nejlevnější energie je ta, kterou nepotřebujete. Pro energeticky náročné firmy proto vyčleníme 800 milionů korun na projekty, které povedou k úsporám energií.

Další věcí, kterou chystáme, je opatření vycházející z dočasného rámce vydaného Evropskou komisí v návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině. V rámci něj plánujeme pomoc firmám z energeticky náročných odvětví za podmínky, že ten, kdo tu pomoc dostane, se zaváže, že stejnou částku investuje do snížení energetické náročnosti, případně do přechodu na jiný, nízkoemisní zdroj energie.

V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině si vláda také uvědomuje problémy – bylo to tady taky zmíněno – dotýkající se firem, které exportují. Jsme si vědomi i sekundárních dopadů týkajících se narušení dodavatelských řetězců, to znamená zajištění surovin a dalších vstupů do výroby.

Okamžitým opatřením na pomoc firmám bylo ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu poskytnutí informační podpory českým exportérům. V rámci toho probíhá krizové poradenství a individuální konzultace pro společnosti, které exportují na Ukrajinu nebo do Ruska.

Za jednu z hlavních forem státní pomoci považujeme podporu diverzifikace exportu českých firem. Přistupujeme tak k posílení služeb exportérům v jiných, alternativních destinacích.

V reakci na přerušení dodavatelských řetězců a nedostatek vstupů do výroby byla v rámci agentury CzechTrade spuštěna služba „Import pro export“ pro vyhledávání nových dodavatelů surovin a dalších subdodávek potřebných pro výrobu.

Pro podporu exportérů v souvislosti s ukrajinskou krizí je připravován balíček dalších proexportních opatření, například možnosti posílení finančních nástrojů a využití Dočasného rámce Evropské komise pro veřejnou podporu. 

Lze očekávat, že pomoc, která je v tuto chvíli Ukrajině poskytována, a bude tomu tak nadále, se promítne a přetransformuje rovněž do obchodních a investičních příležitostí pro české firmy v poválečné obnově. Nakonec o tom tady mluvil pan předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Přehled opatření pro firmy je k dispozici na stránce Deštník proti drahotě. Je to rozcestník, kde najdete všechna ta opatření, která jsme udělali, kdo má na to nárok a jakým způsobem o ně může požádat. Já jsem tady jenom namátkou zmínil některá z těch krátkodobých opatření, která se týkají firem, která se týkají podnikatelů a kterými během několika týdnů nebo měsíců reagujeme na ty problémy, které tu jsou a které my v žádném případě nepodceňujeme.

Jak říkal pan prezident Dlouhý, pracujeme společně na dalších opatřeních. Pracujeme na nich v součinnosti s podnikatelskými svazy, za velmi aktivní role Hospodářské komory. Připravili jsme pracovní skupiny a během měsíce června bychom měli dospět ke konkrétním výsledkům. Já za tuto spolupráci v této složité době jménem vlády Hospodářské komoře děkuji.

Závěrem bych chtěl poděkovat vám všem – Hospodářské komoře, panu prezidentovi Dlouhému za aktivní spolupráci i v rámci vyjednávání tripartity, byť Hospodářská komora není přímým členem, a také na přípravě legislativních i nelegislativních návrhů. Za spolupráci, která je dlouhodobá, která přináší výsledky, která se projevuje v úpravě zákonů, která se projevuje ve změnách na státní úrovni. A je to spolupráce, která zlepšuje podmínky pro podnikatelské prostředí, a teď aktuálně je to spolupráce, která nám umožňuje zvládat současnou krizi nebo nám pomáhá při zaměstnávání ukrajinských uprchlíků.

Věřím, že budeme moci i nadále konstruktivně spolupracovat na zlepšování podmínek pro podnikání i v těchto složitých a zcela výjimečných dobách. Chci říct, že si vážíme všech podnikatelů a firem – nejenom těch velkých, ale také všech drobných živnostníků, malých a středních podniků, které jsou pro zdravý hospodářský rozvoj naší země nesmírně důležité a potřebné.

Dámy a pánové, přeji vám hodně úspěchů při vašich aktivitách a přeji vám úspěšné jednání.

Petr Fiala,
předseda vlády

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie