Vize budoucnosti Evropské unie

Projev předsedy vlády Andreje Babiše v Management Center Innsbruck.

Jedná se o překlad projevu, který byl přednesen v angličtině.

Dámy a pánové,

dovolte mi prosím, abych nejprve poděkoval profesoru Andreasi Altmannovi za pozvání. Pane Altmanne, děkuji.

Byl jsem požádán, abych promluvil o svém názoru na otázku podnikatelů, kteří vstoupí do politiky.

V první řadě bych ovšem rád zdůraznil, že já mezi podnikatele už nepatřím, protože jsem před dvěma lety veškerý majetek převedl do svěřenského fondu a ze společnosti jsem odešel už před pěti lety.

Ano, než jsem do politiky vstoupil, jsem podnikatelem byl a většinu profesních zkušeností jsem získal v obchodním prostředí.

Nikdy jsem neprohlásil, že by všichni politici měli být podnikateli; vláda potřebuje osoby ze všech oborů.

Řekl jsem ovšem, že si myslím, že bychom měli mít více politiků, kteří ve svém životě už něčeho dosáhli. Osoby, které své životní zkušenosti mohou využít při službě vlasti. Nejen podnikatele, ale lidi z nejrůznějších oborů: manažery, bankéře, sportovce, inženýry, vědce a mnoho dalších.

V politice by neměli být pouze kariérní politici bez životních zkušeností. Do politiky by měli odejít ze své původní profese na základě osobní touhy sloužit obecnému dobru.

Nikoho by ale k politické dráze neměla motivovat touha po zbohatnutí, což ovšem bylo v posledních třiceti letech pro Českou republiku typické.

Někteří politici po odchodu z politiky zázračně zbohatnou, jiní zbohatnou přirozeně zužitkováním získaných vazeb a prodejem takto získaných znalostí.

Já jsem do politiky nevstoupil kvůli penězům a mým cílem v žádném případě není navazování obchodních styků. V politice jsem se začal angažovat proto, abych své zkušenosti z obchodního prostředí využil k řešení problémů České republiky a ke zlepšení života svých spoluobčanů.

Lidé si často o politice myslí, že to jsou jen prázdné ideologické fráze bez vizí, cílů a konkrétních projektů. Sám tento pocit znám velmi dobře. Když už toho ale lidé začnou mít plné zuby, obvykle se poohlíží po někom, kdo umí dobře řídit a vést, a já si myslím, že součástí odpovědi na tuto potřebu by mohli být právě podnikatelé.

V politickém prostředí Spojených států jsou podnikatelé běžným jevem. Před vstupem do politiky byli úspěšnými podnikateli zástupci rodiny Bushových, Harry Truman, Jimmy Carter, Herbert Hoover nebo i velmi úspěšný starosta New Yorku Michael Bloomberg. Bez podnikatelů by úspěch Spojených států neexistoval.

V evropské politice najdeme podnikatele jen zřídka. Národy dnešní Evropy ovšem potřebují stabilní vedení lidí, kteří vědí, jak dosáhnout stálého růstu a vytvářet pracovní příležitosti.

V mém případě mi právě zkušenost z podnikání poskytla nástroje k prosazování těchto cílů ve vládě. Pomohla mi pochopit vše od hospodářského řízení až po výběr daní i státní dluh a státní rozpočet. Podívejme se prosím na výsledky, kterých Česká republika dosáhla od doby, kdy jsem se stal ministrem financí a později předsedou vlády: očekáváme/doufáme, že státní rozpočet České republiky bude ke konci letošního roku vyrovnaný. (Výraz „doufáme“ neodpovídá zmínce o „výsledcích“.)

Veřejný rozpočet včetně souhrnu zdravotního pojištění, rozpočet obcí a krajů skončí přebytkem – přibližně ve výši 3,3 miliardy eur, což je nepochybně nejlepší výsledek v historii naší země.

Státní dluh činil ke konci roku 2013 částku 65 miliard eur. Ke konci roku 2018 to bude 63 miliard, nebo dokonce méně. V letošním roce nebude dluh stoupat. Od konce roku 2013 jsme státní dluh snížili o dvě miliardy eur, když jeho úroveň na hladině 33 % HDP patří mezi nejlepší výsledky v Evropě. Rakousko má dluh ve výši 74 % HDP, Itálie ve výši 130 % a Řecko dokonce ve výši 188 % HDP.

Hospodářství České republiky se daří velmi dobře i ve srovnání s ostatními státy světa. Od roku 2014 jsme HDP zvýšili o velmi uspokojivých 13 %. Zvýšili jsme produktivitu a dosáhli plné zaměstnanosti. Kolik evropských států se může pochlubit mírou nezaměstnanosti okolo 2,5 %?

Neměl bych také opomenout, že celosvětově je Česká republika šestou nejbezpečnější zemí. To jsou výsledky, které v mnoha evropských státech nemají. Potřebujeme lidi s praktickými schopnostmi k řešení praktických problémů.

Otázka tedy zní: co byste měli udělat, pokud se rozhodnete pro vstup do politiky? Jak můžeme současný systém zlepšit jak na vnitrostátní, tak na Evropské úrovni? Dovolte mi prosím, abych promluvil o své vizi budoucí Evropské unie a její reformy.

Myslím si, že je absurdní, aby všechna ta evropská nařízení vytvářeli lidé, kteří nikdy nepocítili jejich dopad na skutečný život a na podnikání.

Stejně tak je podle mého názoru absurdní, aby o výhodách svobodného trhu a o odpovědnosti jednotlivce kázali ti, kteří nikdy nepracovali jako zaměstnanci obchodního podniku nebo kteří nikdy vlastní společnost nezaložili.

Přesto přese všechno i přes veškerou svou kritiku jsem přesvědčen, že Evropská unie je v globálním měřítku jedinečný projekt, který našemu kontinentu přinesl mír, bezpečnost a prosperitu. Je pozoruhodné, že přes takovou rozdílnost názorů spolu dokážeme spolupracovat v míru.

Okolní svět se rychle proměňuje a hrozí obchodní války. Vzhledem k síle rychle rostoucích asijských ekonomik musí Evropa zůstat sjednocena a intenzivně vyjednávat otázky obchodní bilance.

Dějiny Evropy vytvořily kontinent národních států, z nichž každý má jedinečnou kulturu a jedinečné tradice. Tyto rozdíly musíme respektovat a bojovat za své hodnoty.

Evropská unie je naše rodina. Každý sourozenec je jiný a může mít velmi odlišný vkus i odlišné názory. Ne vždy dojdeme ke vzájemné shodě.

Podle mě může Evropská unie nejlépe pomoci našim občanům a nejlépe sjednotit naše národy tím, že se soustředí na oblasti, v kterých může dosáhnout něčeho smysluplného pro všechny, a vzdá se cílů, které jsou neužitečné, nereálné a plýtvají časem i energií. Dnešní doba volá po praktickém myšlení a po návratu ke kořenům.

Kořeny Unie byly bezpečnost, mír a blahobyt.

Evropská unie by se především měla opět soustředit na proces liberalizace a prohloubení jednotného trhu, který stále není dokončen.

Navíc bohužel u některých vlád a politických stran pozoruji sklon k výzvám ke zrušení jednotného trhu. Ve vztahu k jednotnému trhu pozorujeme úsilí o zavádění protekcionistických opatření, jejichž posledním důkazem je směrnice o umisťování pracovníků a uplatňování koncepce „jedno území, jedna mzda“, která jde proti zásadám jednotného trhu včetně zásady svobodného pohybu zboží a služeb.

Je nutné, aby na liberalizaci jednotného trhu, a zejména trhu služeb, Evropská unie dále pracovala. Je třeba, aby vybudovala jednotný digitální trh a aby pokračovala v aktivitě v ochraně spotřebitele, ale zároveň vnímala rozdíly ve způsobu výroby energie v jednotlivých členských státech.

Za hranicemi musí Evropská unie posílit svou úlohu při liberalizaci mezinárodního obchodu, což je klíčové pro naše otevřené, exportně orientované hospodářství i pro další růst. Stejně jako je třeba, abychom zvýšili vzájemné obchodování, je třeba zvýšit obchodování se světem.

A aby se tyto oblasti staly tématem, musí se evropské instituce reformovat. Je třeba zracionalizovat rozhodovací proces. Měl by být skromnější v množství, ale o to efektivnější. Měl by zvážit přínos stávající právní úpravy a předpisy, které už jasný a hmatatelný užitek nepřinášejí, by se měly zrušit a odstranit.

Mělo by být zřejmé, že tvůrcem hospodářského růstu není Evropská komise. Jeho tvůrcem jsou soukromý sektor, obchodní společnosti a podnikatelé a hospodářský růst mohou tvořit jen tehdy, pokud mají dostatek prostoru volně dýchat. Hospodářský růst nevzniká novými právními předpisy, ale činností svobodných jedinců.

Evropské instituce jsou systémem k řešení problémů, s kterými se Evropa potýká, a ne samotným řešením. Je na vedoucích představitelích národních evropských států, aby rozhodli, co Evropa dělat má, a co už ne.

Obávám se, že po odchodu Velké Británie přijde Evropská unie o jejího svobodného ducha a její zápal bojovat proti regulaci. Povinnost vztyčit prapor svobodného trhu a svobodného obchodu je nyní společně s Nizozemím na středoevropských a severských zemích. Věřím, že časem se k nám připojí i ostatní.

Druhou oblastí společné dohody musí být vnější bezpečnost. Musíme zdůraznit řádnou ochranu vnější hranice Evropské unie. Je důležité, aby si v souvislosti s problémy migrace státy visegrádské čtyřky zachovaly svůj postoj proti povinným kvótám a proti mechanismům povinného rozdělování migrantů.

My jsme pro solidaritu. Solidarita by ale měla být účinná a použitelná v praxi. Pomáhat musíme a pomáhat budeme, nejúčelnějším řešením ovšem je řešit problém migrace u zdroje / tam, kde vzniká, v Africe a na Blízkém východě. Je třeba, abychom zlepšováním kvality života v těchto regionech neutralizovali potřebu jejich obyvatel přesouvat se do Evropy.

Současně je nezbytné, abychom měli pevné hranice. Musíme udělat maximum k ochraně schengenského systému, který zaručuje svobodný pohyb osob a zboží v praxi. Tento systém bude fungovat jen tehdy, když budou bezpečné jeho vstupní brány. Musíme se zaměřit na způsob, jak společně nejlépe posílit ochranu vnější hranice a schengenskou zónu okamžitě rozšířit na Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko a co nejdříve i na západobalkánské státy.

Dovolte, abych znovu jasně řekl, že pokud jsme ve shodě o důležitých záležitostech jako jednotný trh a vnější bezpečnost, neznamená to, že podporujeme ty skupiny či strany, které v Evropě usilují o neliberální demokracii. S těmito sklony nemá Česká republika nic společného. Česká republika je právním státem s funkčním a nezávislým soudnictvím. Na policii a státní zastupitelství není vyvíjen žádný politický tlak. Máme funkční a úctu požívající ústavní soud a nezávislou centrální banku. Máme svobodná, vzájemně si konkurující média, vzkvétající občanskou společnost a vzkvétající nevládní organizace.

Dámy a pánové, Evropa se nachází na křižovatce. V žádném případě nesouhlasíme s pojetím dvourychlostní Evropy, jejíž jádro by mělo integraci větší, zatímco okrajové oblasti menší. Nemůžeme mít Evropskou unii, která by jednou nohou stála uvnitř a druhou venku. Je třeba, aby Evropská unie zůstala jednotná, a pokud taková chce zůstat, musí se reformovat. Soustřeďme své úsilí na to, abychom nejdříve správně nastavili základní součásti jako například jednotný trh. Je nezbytné, abychom členy Evropské rady nechali rozhodnout, v kterých věcech si myslí, že má Evropa konat, a v kterých má raději nechat rozhodování na členských státech. Pokud budou členské státy nuceny ke krokům, s nimiž jejich občasné nebudou souhlasit, obrátí se to proti Evropě.

Dámy a pánové, vraťme se ke kořenům. Odpovědí není více Evropy, odpovědí je Evropa lepší. Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Jedná se o překlad projevu, který byl přednesen v angličtině.