V médiích

11. 5. 2018 11:36

Rozhovor předsedy vlády Andreje Babiše pro Hospodářské noviny

V EU musíme být, odchod by byla katastrofa, říká premiér Andrej Babiš v rozhovoru zaměřeném na budoucnost Evropy a roli Česka v ní. Babiš se považuje za pragmatika, pro kterého je každý spojenec dobrý a o smyslu EU chce přesvědčit i skeptické Čechy.

* HN: Poslal byste svoje děti studovat do jiné země EU v rámci programu Erasmus? 

Určitě ano. Moje starší děti umí každé čtyři jazyky a ty mladší dva jazyky. Nejlepší školou je praxe a cizí jazyky, ve kterých se mladí lidé můžou na studiích v cizině zdokonalit, jsou základem. 

* HN: Jaké jsou podle vás důvody pro to, že Česko má být členem Evropské unie? 

Důvody jsou jasné. EU je projekt, díky kterému tady máme už víc než 70 let mír. Je to projekt, který je pro nás samozřejmě výhodný. Problém je v tom, že jsme ho podcenili a od počátku jsme ho nedostatečně vysvětlovali občanům. 

* HN: Prezident Zeman nedávno na otázku, jaké jsou důvody českého členství v EU, odpověděl: peníze, peníze, peníze. Vy tedy vidíte i jiné důvody? 

Nejdůležitější je pro nás existence jednotného trhu EU, kam jde skoro 85 procent našeho vývozu. Takže volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. Dále možnost pro naše občany pracovat kdekoliv v EU. No a pak samozřejmě volný pohyb po EU. Díky členství v unii k nám taky přišla spousta zahraničních investorů, byť je pravda, že tu platí podstatně nižší mzdy než doma. Ty platy teď rostou, ale byli bychom raději, kdyby tu zůstávalo víc peněz na platy zaměstnanců, investice a podporu společenských aktivit. 

* HN: Vy máte z českých politiků určitě největší politický kapitál a podporu veřejnosti. Jste připraven část z toho obětovat přesvědčování lidí o tom, že setrvání v EU je pro tuto zemi nutnost, byť to v Česku není populární téma? 

Samozřejmě. Podle průzkumů jsme největší euroskeptici v Evropě. Na EU se nám některé věci nelíbí, ale to neznamená, že když ji kritizujeme, jsme proti tomu projektu. My musíme lidem vysvětlovat, že jsme na unii ekonomicky závislí. Po vzoru francouzského prezidenta Macrona organizujeme s občany konzultace o EU, začal jsem osobně včera v Praze. Pokračovat to ale bude ve všech krajích. Na sociálních sítích je plno různých dezinformací, kterým je potřeba čelit. 

* HN: Co si od těchto setkávání s lidmi slibujete? 

Já říkám – vstup do eurozóny ne, to pro nás není zásadní. Nesouhlasím s tím, že by v Evropě byly nějaké dvě rychlosti. Vždycky se ptám, jak se to měří. My máme skvělou rychlost z hlediska stavu veřejných financí. Ale v EU ano, tam musíme být, to je důležité. 

* HN: Nepřispěli k negativním náladám veřejnosti vůči EU i politici včetně vás? Neustále jste opakovali jen to, že EU v tom či onom selhává, vy jste třeba řekl v jednom rozhovoru, že euro zbankrotovalo. Pak vždycky připojíte jednu větu, že ale v EU musíme být. Nevezme si z toho občan prostě to, že EU je na pokraji zániku a bylo by proto nejlepší odejít? 

Ne, takhle to nemyslím. Ten projekt má samozřejmě plno výhod. Ale na druhé straně nemůžu přehlížet ty věci, které nejsou dobré, a proto je kritizuju. A tvrdím, že podstatně větší vliv než dosud mají mít členské státy. 

* HN: Dá se váš pohled na EU shrnout tak, že výhody převažují nad nevýhodami a teď jste připraven o tom začít přesvědčovat Čechy? 

Samozřejmě. Ale jak jsem říkal, budu mluvit i o chybách. 

* HN: Vy jste v dubnu 2010 řekl: „Já nemám rád Evropskou unii, já jsem nehlasoval pro EU.“ Proč jste v referendu hlasoval proti vstupu Česka do EU? 

Na takový svůj citát si fakt nepamatuju. Z roku 2010? 

* HN: Ano, podle tehdejší zprávy ČTK jste to řekl na setkání na téma České zemědělství v EU. Ale, bez ohledu na ten citát, hlasoval jste pro, nebo proti vstupu do EU? 

To fakt už nevím. 

* HN: Opravdu? 

Fakt nevím, možná jsem ani nehlasoval, možná ano. Nevím. Tehdy jsem skutečně kritizoval EU kvůli zemědělské politice, protože když jsme vstupovali, tak jsem byl podnikatel a museli jsme v potravinářství splnit spoustu norem. A následně se ukázalo, že potravináři ze starších členských zemí hodně z toho nedodržují. 

* HN: Tehdy jste ale každopádně byl k EU velmi kritický a teď říkáte, že její výhody jasně převažují nad nevýhodami. Co vás přimělo k tomu, že jste změnil názor? 

Já jsem teď politik, a ne podnikatel. 

* HN: Takže jde o zájem země? 

No samozřejmě. Jako s eurem. Naším zájmem není vstupovat do eurozóny. Ale přitom v zájmu mé bývalé firmy to možná je. Já jsem politik a prosazuji zájmy České republiky, a ne zájmy mých bývalých firem, i když někteří mi takové nesmysly neustále podsouvají. 

* HN: Od prosince jezdíte jako premiér do Bruselu na summity lídrů zemí EU. Jak se mezi nimi cítíte, je to něco, co vás baví, nebo vás baví spíš domácí politika? 

Rozhodně mě to baví. Hodně to samozřejmě je o navázání osobních kontaktů. Je vidět, že jednotliví premiéři se znají, je tam i vidět, kdo s kým jak komunikuje, jaké má kdo s kým vztahy. Je to o lidech. Každý člověk je jiný, někdo je velice přátelský, jiný je uzavřenější. 

* HN: Ke komu z nich máte nejblíž? 

Asi k lucemburskému premiérovi Xavieru Bettelovi. Ten tady se mnou a se svými přáteli strávil předminulou sobotu celé odpoledne až do noci. Přímo na Evropské radě v Bruselu, tedy na summitu, je to vše velmi rychlé, tam člověk nemá možnost navázat nějaké bližší osobní vztahy. Záleží hodně na bilaterálních návštěvách, takže teď poletím do Vídně a do Helsinek, mám za sebou několik zasedání V4, návštěvu Bulharska a hlavně Davos, kde 17 let žádný zástupce české vlády nebyl. 

* HN: Je vám bližší politika Angely Merkelové, nebo Viktora Orbána? 

To je těžká otázka. Paní Merkelová je politička, která má obrovské zkušenosti a uspěla. Faktem je, že migrační politika se jí nepovedla a problémy s tím spojené jsou viditelné a budou podle mého názoru gradovat. 

* HN: Že se migrace Merkelové nepovedla, je dnes skoro všeobecně sdílený názor. Ale – navzdory tomu – nedokázal byste si mezi Merkelovou a Orbánem politicky vybrat? 

Já vím, kam směřujete… 

* HN: Já to nemyslím jen z hlediska přístupu k migraci. Orbán říká, že chce nastolit takzvanou neliberální demokracii, v níž by stát hrál větší roli než nyní, je mnohem vstřícnější k Rusku. Merkelová je výrazně liberálnější. Je vám na Orbánově přístupu něco sympatického? 

On vyhrál s obrovskou převahou volby. K unii se vyjadřuje kriticky, preferuje národní zájmy, ale určitě není pro rozbití EU, to jsem u něho nezaznamenal. A pokud lidé v Maďarsku a v Polsku volí Orbána a Kaczyńského, je to jejich rozhodnutí. Nemám pocit, že by se tam volby nějak manipulovaly. 

* HN: To já vůbec nezpochybňuju, jsou to samozřejmě legitimně zvolení lídři, jen se ptám, jestli je vám politicky bližší ten či onen, konkrétně Merkelová, nebo Orbán. 

Já jsem pragmatik a každý spojenec v Evropě je pro prosazování českých zájmů dobrý. 

* HN: Nejvyšší ústavní činitelé na Slovensku loni podepsali společnou deklaraci, že být v EU je životním zájmem země, čímž chtěli dát jistý signál občanům. Není to inspirace i pro vás, abyste dal dohromady podobnou nadstranickou iniciativu? 

Měli jsme setkání stran k evropské politice. Inicioval ho sice pan Fiala z ODS, ale my s tím problém nemáme. Drtivá většina politických stran u nás ví, že členství v EU je pro Česko důležité. Není mezi námi žádná debata, že by někdo chtěl z EU vystupovat. To by pro nás byla ekonomicky velká katastrofa. 

* HN: Limituje nějak českou pozici při jednáních v EU to, že prezident Zeman říká v řadě věcí opak toho co vláda? 

Myslím, že nelimituje. Média panu prezidentovi dávají nálepku pročínského, proruského, ale všechny evropské státy chtějí dělat byznys hlavně s Čínou, ale i s Ruskem. 

* HN: Hned když jste jel v prosinci jako premiér poprvé do Bruselu, říkal jste, že s ostatními zeměmi vyjednáte, aby z návrhu reformy azylového systému vypadly povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Jak se vám to zatím daří, skutečně žádné povinné kvóty nebudou? 

Je to ten hlavní cíl, který chci prosadit. Kvóty jsou pro nás nepřijatelné. Je jasné, že máme nějaké spojence, hlavně V4 plus několik dalších států, i když ty nejsou tak radikální jako my. Na druhou stranu jsou i země, které mají oproti nám zásadně jiný názor. Situace se vyvíjí, ale jsem celkem optimista. 

* HN: V každém vyjednávání platí, že když něco požadujete, musíte v zájmu toho něco obětovat nebo nabídnout výměnou. Česko ale požaduje, aby nebyly povinné uprchlické kvóty, chce slib, že pokud jednou přijme euro, nebude ručit za půjčky Řecku, v novém evropském rozpočtu chce i nadále co nejvíc peněz z evropských fondů. Česko stále něco žádá, ale co nabízí na oplátku? 

Například nabídlo solidaritu v kauze Skripal. Byli jsme v tom solidární s ostatními a chceme, aby oni byli solidární s námi ohledně kvót a migrace. 

* HN: V tom případě ale vaši strategii, jak zabránit povinným kvótám, nabourává prezident Zeman, který váš postup, tedy příklon na stranu Británie v jejím sporu s Ruskem, kritizoval. 

Pan prezident nesedí na Evropské radě. Tam je moje odpovědnost vyjednat, aby nebyly kvóty nebo aby pro nás dobře dopadl nový evropský rozpočet. Ano, máte pravdu, že nemůžeme být stále jen negativní a nesolidární. My jsme neměli důvod nevěřit Británii. Podpořili jsme našeho spojence a předpokládám, že až půjde o naše zájmy, tak to zase budou ostatní vnímat. Myslím, že někteří už to konečně chápou. 

* HN: Kdo například? 

Máme stejné názory třeba s novým německým ministrem vnitra Seehoferem, kterého znám a je mi velice sympatický. Podobné je to s Wolfgangem Schäublem, bývalým ministrem financí, kterého můžu označit za svého přítele. Seehofer se podivoval, jak Německo za minulé vlády s východními zeměmi vyjednávalo. Nechci říct, že použil slovo, že se chovalo arogantně, ale bylo to v tomto duchu. I Schäuble byl dřív ministrem vnitra a chápe, že u nás máme jinou historii migrace, nemáme multikulturní model, který existuje v některých státech Evropy. Chceme tu zachovat hodnoty, o kterých se tak často mluví. To, co nám tady předkové vybudovali, náš styl života. O to teď jde. 

* HN: Jsou ty hodnoty v ohrožení? 

Pokud někde v Evropě na to mají jiný názor, je to jejich rozhodnutí, ale za sebe říkám, že my chceme udržet náš způsob života a nechceme se někomu přizpůsobovat, jak se to možná děje v jiných zemích. Sleduju zprávy ze Švédska, které přijalo obrovské množství migrantů. Tehdy se jim to na první pohled zdálo být pozitivní, ale teď na tom nejsou dobře a podle médií je dopad zvýšeného počtu migrantů na život obyvatelstva negativní. 

* HN: Jak se chcete zbavit žaloby ze strany Evropské komise kvůli tomu, že neplníme rozhodnutí o dočasných uprchlických kvótách z roku 2015? Nebylo by nejjednodušší udělat gesto, přijmout 20 syrských dětí, a bylo by po problému? 

Jde o princip. My pomáháme ohroženým lidem mimo Evropu, posíláme stovky milionů. Jsme solidární. Mně se zdá být pokrytecké, že Slováci přijali nějakých 20 uprchlíků a jsou z toho venku a nám komise neplnění kvót vyčítá a žaluje nás. To principiálně není dobře. 

* HN: Jak jinak tedy ten problém vyřešit? Nedá se přece asi čekat, že soud rozhodne ve prospěch Česka, když neplní platný evropský zákon. 

My jsme se k té žalobě vyjádřili a budeme se snažit přesvědčit soud i Evropskou komisi, že kvóty jsou nesmyslné, nefungují a rozdělují Evropu. Problém ilegální migrace musí Evropa vyřešit mimo evropský kontinent. Místo kvót měla na úrovni Rady bezpečnosti OSN prosadit mír a rekonstrukci v Sýrii či Libyi. 

* HN: Pokud sestavíte vládu opřenou o komunistickou stranu, nemůže to oslabit vaši pozici u partnerů v EU? 

To v EU vůbec není téma, skutečně se tam nebavíme o nějakých vnitropolitických záležitostech. Každý mluví k věci, o tématech, která zrovna řešíme. Samozřejmě občas, když člověk mluví s někým mimo ta oficiální jednání, tak se na něco zeptají. 

* HN: Na co? 

Ptají se mě například na to, kdy už bude vláda. 

* HN: A na pana prezidenta se vás neptají? 

Ne, ne. To si nepamatuju, že by se mě někdo ptal. 

Ondřej Houska, Hospodářské noviny, 11. května 2018, str. 10

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter