Videa

28. 8. 2017 15:07

VIDEO: V oblasti obrany se povedlo navýšit rozpočet, stabilizovat Armádu i aktivně plnit naše závazky

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dobré dopoledne, dámy a pánové, my jsme se dnes sešli s panem ministrem Stropnickým tady na Ministerstvu obrany, abychom poměrně podrobně bilancovali uplynulé čtyři roky v resortu Ministerstva obrany. Ještě než se dostanu k těm konkrétním věcem, které se podařily, tak chci připomenout, že v době, kdy naše vláda nastupovala, na začátku roku 2014, tak došlo poměrně k zásadní proměně bezpečnostní mapy. Chci připomenout fakt, že v té době se pokusil Islámský stát obsadit Irák, byla to doba, kdy Rusko obsadilo Krym, byla to doba, kdy začaly teroristické útoky směrem do Evropy, byla to také doba, kdy se začala projevovat migrační krize a silné migrační tlaky na Evropskou unii, čili byla to chvíle, kdy naše vláda musela zásadním způsobem přehodnotit priority, které do té doby Česká republika měla nastavené. Museli jsme mnohem zodpovědnějším způsobem přistoupit k zajišťování obrany České republiky. Čili klíčová změna v roce 2014, po nástupu naší vlády a já jsem rád, že jsme se rozhodli jít cestou jednoznačného zvyšování výdajů na obranu, že jsme se rozhodli jít cestou plnění závazků, které máme jako člen Severoatlantické aliance. Že jsme se rozhodli jít cestou stabilizace Armády České republiky. Pokud jde o výdaje na obranu, předpokládám, že pan ministr o tom ještě také bude hovořit, ale jenom chci demonstrovat, že skutečně došlo k výrazné změně. Počínaje situací roku 2015, kdy jsme poprvé ovlivňovali už státní rozpočet na ten rok, který připravovala naše vláda, tak počínaje rokem 2015 dochází ke kontinuálnímu každoročnímu zvyšování výdajů na obranu v České republice. A pevně věřím, že ten trend bude promítnut i do dalších let, které jsou před námi, a samozřejmě chceme to zohlednit v rámci přípravy rozpočtu na rok 2018. Když se mluvilo o tom, jak se zhoršila bezpečnostní situace, tak jsem strašně rád, že Česká republika patřila mezi země, které byly jednoznačně solidární, a jestliže velkým problémem mezinárodního společenství se stal vzestup Islámského státu jako jednoznačně nebezpečné teroristické organizace, tak chci začít tiskovou konferenci tím, že skutečně připomenu fakt, že Česká republika nebyla v boji s Islámským státem černým pasažérem, ale naopak, že patříme a patřili jsme k zemím, které přistoupily velmi aktivně k tomu, abychom pomohli Islámský stát porazit. Já chci poděkovat Ministerstvu obrany, Armádě České republiky, konkrétním vojákům, kteří pomáhali v těch jednotlivých operacích, a chci připomenout, že jsme jako Česká republika opakovaně pomohli Iráku, irácké armádě, Kurdům, kteří bojovali proti Islámskému státu. Opakovaně jsme jim pomáhali dodávkami munice a dodávkami ručních palných zbraní, umožnili jsme dodávky zbrojní techniky do Iráku, včetně letounů L159, a dnes v Iráku působí náš letecký poradní tým, působí tam naši vojenští policisté, pomáháme školit irácké piloty a myslím si, že i z té koalice proti Islámskému státu patříme jednoznačně k těm nejaktivnějším členům. A jestliže se teď daří Islámský stát porážet a dostat ho minimálně na tom území Iráku do defenzívy, tak je to mimo jiné také zásluha aktivního přispění České republiky.

Druhé téma, které bych chtěl zmínit, je stabilizace armády. Podařilo se Ministerstvu obrany připravit a ve vládě prosadit důležité koncepční dokumenty. Ať už to byl dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2030, koncepce výstavby Armády České republiky, také aktualizace obranné strategie České republiky pro vyzbrojování do roku 2025 a především jsem rád, že byl zahájen poměrně ambiciózní rekrutační program k tomu, aby jednak byla obsazena volná tabulková místa v Armádě České republiky, ale také aby byly posíleny její početní stavy. Já jsem velmi rád, že když to porovnáme s rokem 2014, kdy bylo v armádě necelých 21 000 vojáků, tak na konci roku 2017 by mělo být v armádě zhruba 24 a půl tisíce vojáků, čili jednoznačně to ukazuje, že ten rekrutační proces a proces posilování počtu příslušníků Armády České republiky probíhá dobře. Podařilo se prosadit potřebné změny v branné legislativě. Přispělo to mimo jiné také k tomu, že se tady rozvíjí systém aktivních záloh. Také se zvyšuje počet příslušníků těchto aktivních záloh. Naše armáda a Ministerstvo obrany nadále intenzivně působilo v oblasti zahraničních misí, což je jednak příspěvek České republiky ke stabilitě, bezpečnosti, boj proti terorismu, ale také je to samozřejmě příležitost pro zlepšování profesionálních schopností příslušníků Armády České republiky. Já chci připomenout ty významné mise, kde se naše armáda účastnila: Afghánistán, Mali, Sinaj. Už jsem mluvil o Iráku. Jsem také velmi rád, že v těch posledních měsících se Ministerstvo obrany účastní velmi aktivně debaty o posilování Evropské obranné spolupráce. Česká republika patří spolu s Německem, Francií a některými dalšími státy mezi země, které pomohly nastartovat intenzivnější evropskou debatu o posílení spolupráce v oblasti obrany. Já jsem rád, že Česká republika se chystá zapojit do těch společných projektů. Tak jak nedávno vláda schválila v rámci svého mandátu. Tzn. do stálé strukturované spolupráce PESCO, Evropského obranného fondu a také do Programu rozvoje evropského obranného průmyslu.

Klíčové téma, se kterým Ministerstvo obrany zápasilo už v minulosti a samozřejmě zápasilo i v těch posledních čtyřech letech, je modernizace  armády a zlepšování její výzbroje. Existují tady ambiciózní plány a jsem rád, že se je postupně daří plnit. A možná stojí za to připomenout, vzhledem k tomu, že vláda byla čas od času kritizována opozicí v parlamentu za to, že údajně nakupujeme pomalu, nebo že  tedy ty rozhodovací plány nejsou realizovány, tak jenom si připomenout, že když naše vláda nastupovala v roce 2014, tak máloco bylo připraveno a máloco bylo nastartováno. V řadě oblastí se muselo začínat od začátku a já jsem rád, že přece jenom po těch třech, čtyřech letech dochází k faktickému zlepšování výzbroje Armády ČR a že ty jednotlivé projekty, které byly zahájeny za doby naší vlády, tak pokračují nebo jsou postupně dokončovány. To si myslím, že je velmi důležitá věc. Možná poslední jedna nebo dvě poznámky. Já jsem velmi rád, že Armáda České republiky i Ministerstvo obrany aktivně působilo i v oblasti ekonomické diplomacie tam, kde bylo možné podpořit náš obranný průmysl, který je významný. Je také významným zaměstnavatelem a myslím si, že řada těch aktivit, které jsme realizovali na poli bezpečnosti, do budoucna otevírá další možnosti pro export ze strany českého obranného průmyslu. Jsem také rád, že armáda nepominula české zbrojovky, pokud šlo o její vlastní akvizice tady v České republice, protože si myslím, že je to také na místě, aby v okamžiku, kdy zvyšujeme výdaje na obranu, tak abychom také dali šanci českému průmyslu, aby se na zlepšování výzbroje naší obrany  podílel.

A úplně poslední věc se týká onoho výhledu do budoucna. Asi víte, že koalice se na začátku volebního období dohodla, že bychom chtěli, aby v roce 2020 byly výdaje na obranu alespoň 1,4 % hrubého domácího produktu. Takže jsme se dohodli s panem ministrem, že budeme spolupracovat při přípravě rozpočtového výhledu, při schvalování rozpočtu na příští rok tak, aby tento koaliční závazek byl v rámci rozpočtového výhledu dodržen. To pokládám za velmi důležité a bude to určitě i vzkaz pro vládu, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny, že obrana musí zůstat prioritou i v těch příštích letech, ačkoliv řada věcí, procesů a akvizic byla nastartována, připravená, tak nepochybně musí v těchto tendencích, v těhle krocích ke zlepšování obrany České republiky pokračovat i následující vláda. Já bych byl velice rád, aby ten rozpočtový rámec a rozpočtový výhled, který bude schvalovat ještě naše vláda v rámci přípravy rozpočtu, aby zajišťoval to, že v roce 2020 bude k dispozici dost peněz a že to bude zhruba těch 1,4 % hrubého domácího produktu.

Martin Stropnický, ministr obrany:  Dobrý den i ode mne, já to jenom asi doplním tedy v tom smyslu, že když si vezmete do jedné ruky programové prohlášení vlády a do druhé nějakou skutečně objektivní bilanci, tak nelze než konstatovat, že to programové prohlášení bylo naplněno. Že tam žádný rest není. Myslím si, že je nesmírně důležité, že i v rámci té koalice to možná v předvolebním období si dovolím říct otázka nutnosti navýšit výdaje na obranu a nutnosti postavit tu armádu pokud možno v nějakém dohledném čase na pevné nohy, že je prostě společný cíl a společný plán, v tom žádné velké debaty, diskuse, antagonismy nebyly. To považuju za velmi cenné. A chci tedy taky ještě opakovat ten finanční závazek, který držíme. Někdo nám občas vyčítá, že třeba ten nárůst rozpočtový není dostatečně dynamický. Mohu vás ujistit, že zhruba desetiprocentní meziroční nárůst patří k nejvyšším v Evropě. A samozřejmě my jsme začínali někdy poměrně nízko, jenom připomenu možná některým z vás, že když dělala Nečasova vláda ještě rozpočet a výhledy na další dva roky, tak na rok 2014 tam bylo pro resort obrany nějakých 36 miliard. A my jsme začínali na 42 miliard. Dneska jsme na 52,5. A ten závazek toho 1,4 % v roce 2020 musíme dodržet. Já si nedovedu představit, že by tomu bylo jinak. Ta jednání s Ministerstvem financí o rozpočtu na příští rok jsou vedena i v tomto duchu, čili my se trochu dohadujeme, kolik v roce 2018, ale nedohadujeme se o tom, zda splnit či nesplní 1,4 % v roce 2020, tak abychom si samozřejmě vytvořili předpoklad pro další trajektorii toho nárůstu směrem k roku 2024 a 2025, kdy bychom měli, a já se za to výrazně přimlouvám, dodržet ten alianční závazek těch dvou procent. Já abych tady lacině třeba nepoukazoval na to, co můj ten či onen předchůdce měl dělat jinak, nebo zanedbal. Já mám pocit, že podfinancovanost armády byla dlouhodobější. My jsme skutečně nastoupili do situace, která měla napravovat věci možná deset let staré. Ta podinvestovanost, ten kontinuální nedostatek, vlastně se armáda soustředila především na to, aby plnila svoje povinnosti v aliančních misích, aby tam prostě plnila ty úkoly, které má, aby tím pádem byla zajištěna jakási naše alianční pověst. A to ne kvůli pocitům, ale kvůli tomu, abychom byli jaksi plnohodnotným členem a mohli se také na tu alianci v případě nutnosti spolehnout. Ale samozřejmě, že to bylo na úkor zanedbané infrastruktury, bylo to na úkor pomalé modernizace atd. atd. Když se dostanu k té problematice modernizace nákupů. Vážení, je to nesmírně složitý a komplikovaný proces. Jde o velké částky a jednou z našich, myslím, že společných koaličních ambicí byla ta, aby Ministerstvo obrany nebylo opředeno nějakými kauzami a nějakými pochybnostmi. To je nesmírně náročný úkol. Ty opakující se, násobné kontrolní mechanismy, které zavedla tato vláda, nebo že vznikl podvýbor při výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně, který také má co říci k tomu, co pořizujeme nebo se chystáme pořídit, je samozřejmě věc prospěšná, ale na druhou stranu to zabere nějaký čas. A protože, jak jsem říkal, ty objemy a ty částky jsou velké, tak ten konkurenční boj je nesmírně tvrdý samozřejmě. A bude tomu tak i v příštích letech, tomu se nelze vyhnout. Takže když potom ministerstvo dojde ve spolupráci s armádou k nějakému výsledku; ano, chceme pořídit to a to, proto a proto, v této, na této kvalitě, za tuto a tuto cenu, vláda to, řekněme, schválí. Tak potom samozřejmě může nastat ještě veliký rej různých pochybností a vyvolávání otazníků, protože je to  velký průmyslový sektor. Já jsem rád, že se nám s naším obranným průmyslem podařilo navázat spolupráci, kterou on sám chválí, v tom smyslu nejenže je součástí našich výjezdů do zahraničí, ale že ten dialog je kontinuální, že jsem vlastně jednoho konkrétního náměstka pověřil jednou z agend právě tou spoluprací s naším obranným průmyslem. Takže to jsem rád. Jsem rád díky té rekrutaci, protože se nám podařilo v loňském roce rekrutovat, při této nízké nezaměstnanosti v České republice, 2200 nových vojáků. Letos jsme měli trochu obavu, že možná ta čísla nebudeme schopni opakovat, a zatím to vypadá velice slibně. Byly tady zmíněny aktivní zálohy. Aktivních záložáků jsme měli zhruba 1200 a teď už atakujeme hranici dvou tisíc. Já bych připomněl ještě tu možnost, která kolikrát vlastně ani není občanům známá, a to jsou dobrovolná cvičení. Každý občan, který projde základním fyzickým psychotestem, tak se může účastnit několikatýdenního cvičení. Kdy ty náklady jsou mu samozřejmě hrazeny, respektive jeho mzda je mu k němu hrazena tak aby, aby to nebylo na ně k jeho tíži, řekněme, a získat základní dovednosti  tak, aby ten, kdo má zájem, ten, kdo má pocit, že by měl být aspoň v tom základním formátu připraven, tak máte možnost také.

Možná, že už bych nechal prostor pro vaše dotazy. Možná si ale ještě dovolím dvě poznámky.  Měli jsme své státní podniky, kde jsme zřizovateli, jsme měli v červených číslech, to je minulost. VOP Nový Jičín byla před kolapsem v podstatě, když jsme do vlády nastupovali. Je to významný zaměstnavatel v tom regionu, ale měl by to být vlastně dvorní opravce pozemních sil naší armády. Protože jsem přesvědčen, že ten státní podnik má především tenhle ten důvod, proto taky se snažíme nakupovat co nejvíce doma, všechno, co se vyrábí doma, se snažíme nakupovat samozřejmě tady, včetně munice třeba, protože nedělejme si iluze, kdyby asi nedošlo k nějakému problému, tak se nám bude daleko snáz doplňovat zásoby z domácích zdrojů, než je nějakým způsobem složitě dovážet. Čili to bylo jenom o státních podnicích. A pak bych se jen bleskurychle zmínil o tom, že máme tři vojenské nemocnice. Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích získala v roce 2016 titul, který udělují pacienti, je to Nemocnice roku, takže jsem rád, že i po této stránce, řekněme, jsme dostáli té tradici té vojenské medicíny, ale i civilní, která je na velmi vysoké úrovni. Tolik asi úvodem.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie