VIDEO: Vláda schválila plán restrukturalizace tří krajů a na opravy silnic v regionech přispěje částkou 394,4 milionu korun

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, dobré odpoledne, já bych si dovolil zahájit tiskovou konferenci po jednání vlády 10. července, na které vítám pana předsedu vlády, pana Bohuslava Sobotku, také ministryni pro místní rozvoj, paní Karlu Šlechtovou, a také ministra zahraničí pana Lubomíra Zaorálka. Prosím jako prvního o slovo předsedu české vlády.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne a dovolte mi, abych se vyjádřil k některým rozhodnutím, které dnes učinila vláda na svém dnešním zasedání. První téma: vrátili jsme se ještě k otázce růstu platů, mezd řidičů, jak jistě víte, naše vláda se snaží podporovat, povzbuzovat růst platů a mezd v české ekonomice. Využíváme k tomu několik nástrojů, které máme k dispozici. Na konci loňského roku jsme se rozhodli prorazit ten skleněný strop, který bránil růstu platů řidičů autobusů ve veřejné linkové autobusové dopravě. Ta situace byla taková, že tím, že se provozování linkových autobusů soutěžilo na cenu, tak to vlastně dlouhodobě zastavilo růst mezd řidičů autobusů a řidiči autobusů se dostali do velmi obtížné situace, nejenom oni, samozřejmě i jejich zaměstnavatelé, z hlediska toho, že se změnila situace na trhu práce a řidičů začalo být z velké míry nedostatek. Naše vláda přijala nařízení, kterým jsme od 1. ledna 2017 platy řidičů zvýšili. Jak jistě víte, já jsem současně prosazoval, abychom krajům, které financují dopravní obslužnost, poskytli příspěvek na to navýšení platů řidičů. Vláda na základě mého návrhu 5. dubna letošního roku rezervovala částku do maximální výše 420 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy a já jsem následně vyzval kraje, aby nám dodaly podklady, na základě kterých bychom ty peníze mohli rozdělit, jako nepřímou kompenzaci zvýšení platů pro řidiče. Dnes tedy vláda rozhodla, rozdělili jsme mezi kraje celkem 390 milionů korun, což je něco málo přes padesát procent celkových nákladů, které kraje měly letos s tím navýšením platů řidičů, za celý letošní rok kraje vyčíslily ty náklady na 780 mil. korun. My jsme dnes rozdělili 394 milionů korun, ty peníze se rozdělili podle objemu kilometrů, které v jednotlivých krajích zajišťují dopravci. A když jsem říkal, že je to nepřímá kompenzace, tak je to díky tomu, že tyto peníze budou určeny krajům, ale budou určeny na rekonstrukci silnic druhé a třetí třídy. Celkem tak v letošním roce vláda krajům přidává na rekonstrukce dvojek a trojek 3,4 miliardy korun. 2,5 miliardy korun jdou letos do státního fondu dopravy a necelá 1 mld. korun jde ze státního rozpočtu. Čili celkem letos kraje dostanou částku 3,4 mld. korun na opravu silnic druhé a třetí třídy a třeba na rekonstrukci mostů, z čehož těch 390 milionů korun z dneška je částečná kompenzace nárůstu mezd řidičů. Chci také potvrdit, že kraje nám doložily, že na celou tu částku, kterou jsem zmiňoval, těch 780 milionů korun, mají uzavřené už příslušné dodatky řidiči a díky tomu dnes také vláda mohla rozhodnout.

I to druhé téma, kterým jsme se zabývali, se dotýká zvyšování platů, jak jistě víte, od 1. července se o dvacet procent zvýšily platy lidí, kteří dělají v sociálních službách. Vláda o tom rozhodla před několika týdny a současně jsme také rozhodli o tom, že poskytneme miliardu a sto šedesát milionů korun poskytovatelům sociálních služeb jako mimořádnou dotaci. Dneska ministryně práce a sociálních věcí informovala vládu o tom, že ministerstvo práce už tu miliardu a sto šedesát milionů korun rozeslalo na všechny kraje. To znamená, tyto peníze již jsou k dispozici na krajích, kraje je mohou rozdělit poskytovatelům sociálních služeb, a já bych rád vyzval kraje v České republice, aby co nejdříve toto rozhodnutí učinily, tak aby ti poskytovatelé sociálních služeb nebyli v nejistotě, že ty finanční prostředky na navýšení platů dostanou. Takže prostředky, které uvolnila vláda, již Ministerstvo práce a sociálních věcí odeslalo na všechny kraje. Nikdo jiný než krajská zastupitelstva ty peníze uvolnit nemůže. To znamená, teď je potřeba, aby se v jednotlivých krajích sešla ta krajská zastupitelstva a schválila posílení dotací na sociální služby tak, aby definitivně ta více než 1 miliarda korun se dostala k neziskovým organizacím, které poskytují sociální služby. K městům a obcím, které poskytují sociální služby. Čili to je druhá věc, o které jsme dnes jednali, aby se peníze dostaly k těm, kteří je v tuto chvíli potřebují, aby zajistili navýšení platů zaměstnanců pracujících v sociálních službách. Kolegové určitě budou mluvit k dalšímu důležitému bodu, dnes se nám podařilo dokončit projednávání souhrnného akčního plánu, Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského kraje. Je to vlastně dokončení koncepční práce, kterou naše vláda realizovala několik let, vlastně během tohoto volebního období jsme pracovali na tom, abychom měli ucelenou dlouhodobou strategii, jak pomoci těmto třem regionům, které jsou dlouhodobě strukturálně postižené, ať již vysokou nezaměstnaností nebo špatnou kvalifikační strukturou nebo špatným životním prostředím nebo důsledky, které souvisí s tím, že se tam těžilo či stále těží uhlí. A já jsem rád, že jsme schválili nejenom tu strategii, ale dnes jsme také schválili akční plán, který již navrhuje konkrétní kroky a konkrétní řešení, jak těmto krajům pomoci. To znamená, bude možné v příštích letech, na základě priorit, na kterých se dohodla vláda a kraje, začít regionům konkrétně a efektivně pomáhat. Další věc, kterou bych chtěl zmínit, která se týká dnešního jednání vlády, je, že jsem požádal minulý týden pana ministra zemědělství, aby vládě poskytl informace k africkému moru prasat. Dnes ministr zemědělství společně se Státní veterinární správou informoval o aktuální situaci, která souvisí s výskytem afrického moru prasat. Je to poprvé, vlastně historicky poprvé, kdy toto onemocnění bylo v České republice potvrzeno, první případ se objevil 26. června, je to akutní vysoce nakažlivé onemocnění divokých a bohužel také potencionálně domácích prasat, které se ale nepřenáší na člověka, ani na další živočišné druhy. Podle nejnovějších informací Státní veterinární správy je v České republice v tuto chvíli evidováno 24 případů u divokých prasat, všechny jsou soustředěny do okresu Zlín, byla zavedena mimořádná veterinární opatření, o kterých jsme dnes s ministrem zemědělství byli informováni. Jde mimo jiné o to, že je zde zákaz krmení a lovu divokých prasat, monitoring divokých prasat a vyšetření evidovaných prasat domácích v této zóně.

Bylo ustaveno celostátní krizové centrum, které v tuto chvíli připravuje konkrétní opatření a kroky k tomu, aby se tato nákaza dále nerozšiřovala. To znamená, že ministr zemědělství Jurečka nás dnes ujistil, že Ministerstvo zemědělství bude věnovat maximální pozornost tomu, aby tady omezilo potencionální negativní dopady této nákazy. Z mé strany vše, děkuji.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, poprosím nyní ministryni pro místní rozvoj, paní Karlu Šlechtovou.

Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj: Dobrý den. Já bych se ráda vyjádřila k materiálu, který dnes byl schválen vládou České republiky a jehož předkladatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o materiál, který již zmínil pan premiér, a to takzvaný re-start tří krajů, Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého. Jde o to, že v podstatě vláda mnoho let dluží těmto krajům. Všichni jsme těžili z toho, že se tam těžilo uhlí, případně další suroviny, a je tam dlouhodobá nezaměstnanost, není tam mnoho pracovních příležitostí. My jsme se rozhodli, za poslední dva roky, zpracovat tzv. strategii, jakým způsobem pomoci těmto krajům, kterou jsme schválili v lednu tohoto roku a během čtyř měsíců, musím říci, to bylo velmi rychlé, vznikl tzv. akční plán, který obsahuje 65 opatření, ke kterým se každý rezort, případně kraje, případně další aktéři hlásí, a chceme pomoci formou dotací, nejenom ze státního rozpočtu, ale samozřejmě i formou evropských peněz, takže budeme zaměřovat výzvy například i na tyto tři kraje a forma vlastně je na několik cílů, typu podnikání, zvýšit pracovní podmínky, dát do těchto tří krajů více investorů, případně i zahraničních investorů, zvýšit kvalitu vzdělávání a také samozřejmě klíčový je regionální rozvoj. Tady musím uvést takové detailní příklady, chceme například zavést celkovou restrukturalizaci okresu Děčín, změnit tam, opravit tam, rekonstruovat například nádraží, napojit na D8. To jsou takové věci, na které ty kraje v podstatě nemají peníze, a stát jim může pomoci a tady v tom materiálu, který je dnes již zveřejněn na stránkách Ministerstva pro místí rozvoj se všemi jeho přes šedesáti opatřeními a je k dispozici všem a vše je tam uvedeno. Například v Karlovarském kraji se chceme zaměřit i na zvýšení vzdělání, balneo. Plánujeme tam, pokud to bude možné, v budoucnu i vysokou školu zaměřenou na balneo (lázeňství, pozn. red.). A co se týká Moravskoslezského kraje, tady se chceme pohybovat především v oblasti sociálního bydlení a bytové politiky. Děkuji.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR: Děkuji paní ministryni, poprosím pana ministra zahraničí, pana Lubomíra Zaorálka.

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, musím se také vyjádřit k tomu, co zde zaznělo. Protože mně připadá přijetí tohoto materiálu, té strategie a strukturalizace tří krajů České republiky, jako klíčová věc, jako završení něčeho, co jsme započali v roce 2014, kdy jsme zadali analýzu a kde jsme vlastně již schválili akční plán. Celá ta věc se ještě urychlí. Já bych rád řekl, že já jsem vlastně ten, kdo žije v jednom z těchto krajů, abyste měli představu, o co jde. Z toho kraje odešlo v posledním roce 4 tisíce lidí, za posledních dvacet let odešlo z Moravskoslezského kraje 80 tisíc lidí. Tady se vlastně střetávaly dva názory, jeden říkal, ty kraje Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský, ponechte je sobě samým, já si myslím, že tím dnešním schválením toho materiálu definitivně zvítězil v zemi názor, že je to hloupost. Myslet si, že ty kraje si mají poradit samy a vláda se tím nemá systematicky zabývat. A mně tohle připadá, že je to skutečně velká událost, protože to není tak, že jsme schválili nějaké papíry. V tomto roce se již investovalo 6 mld. v těch třech krajích. A třeba rozšíření průmyslových zón a sanace, restrikce budov tam kde bylo třeba je odstranit, a v tom, jestli to bylo šest miliard v tomto roce, tak v příštím roce by to mělo být dvanáct miliard především investovaných do rozvoje infrastruktury toho kraje, těchto krajů. My jsme schválili prostředky do investic druhých a třetích tříd, i prvních tříd, které by se přidaly k tomu, aby se budovala infrastruktura v těchto krajích. A aby se vlastně ty kraje staly atraktivnější, konkrétní body, aby se do těch krajů dostaly investice, které přinesou práci s vyšší mírou přidané hodnoty. Rozjíždějí se tam projekty v těch krajích, které mají spojit firmy a školy, tak aby spolupracovaly firmy a školy na výuce a vzdělání těch, kteří se v těch firmách a v těch podnicích upotřebí. Prostě celá řada takovýchto konkrétních projektů, které mají za úkol tu atmosféru v těch krajích změnit. A pro mě je to naprosto zásadní, že tato vláda se k tomu definitivně přihlásila, že to rozjela. A já věřím, že ten projekt, který jsme dnes schválili, že je to na deset let. A že ty vlády, které po nás přijdou, v tom budou pokračovat. Protože já si myslím, že je to nesmírně cenné pro celou zemi. Aby ty kraje nebyly balvanem na noze, ale aby to byly kraje, které jsou schopny přispívat vlastně do toho bohatství té země. Takže já si myslím, že to má strategicky obrovský význam a já mám prostě radost, že od toho roku 2014, od zadání analýzy jsme se dnes dopracovali toho, co je definitivní potvrzení téhle strategie, a věřím, že to bude i pro ty, co přijdou dále a aspoň těch deset let, to je podle mě ta doba, kdy to asi vidím rozvržené, ten plán toho re-startu.

A pak bych se chtěl vyjádřit ještě k některým bodům, které jsem předkládal sám. To se týká vízové povinnosti. Rád bych vysvětlil, o co se jedná. My jsme provedli určitou úpravu, jejíž podstatou je, bych řekl, ochrana pracovního trhu, protože my tady máme ty třetí země, které mají vízovou povinnost, tak se jim udělují tzv. krátkodobá víza, to je v období devadesáti dnů, to je převážně turistika, návštěva rodin a tak podobně. A u některých zemí dodnes vlastně nebylo jasné, jaký pro ně platí režim. A nebyla právní úprava, která by jasně stanovovala, že ti, kteří tady jsou na to krátkodobé vízum, že se mohou nebo nemohou věnovat výdělečné činnosti. Ta právní úprava, kterou jsme dnes přijali, znamená, že pokud se někdo chce věnovat výdělečné činnosti, tak na to nemůže použít to krátkodobé vízum do devadesáti dnů. Prostě pokud si někdo chce vydělat, tak na to musí mít zaměstnanecké, dlouhodobé vízum. A tahle věc, která se sice prakticky dělala, neměla vlastně odpovídající právní vyjádření. A to má až potom, co jsme dnes schválili. Je to jasně stanoveno, i pro ty třetí země, které mají vízovou povinnost, že není možné využít toho víza krátkodobého, devadesátidenního, pro ty, kteří tu chtějí vydělávat. A řekněme dnes, aby tady bylo ještě jedno vyjádření, které se týká téhle té problematiky, a to je opačné, to se týká problematiky občanů třetích zemí, kteří chtějí v České republice podnikat, nebo lépe, investovat, a tady jsme naopak učinili jiné rozhodnutí. My jsme schválili, že pokud tu chce někdo investovat, a pokud je ta investice nejméně sedmdesát milionů korun nebo pokud zaměstná minimálně dvacet zaměstnanců či vytvoří minimálně dvacet nových pracovních míst, tak tato skutečnost je dostatečný argument pro prodloužení dlouhodobého pobytu občanům z těchto třetích zemí, pokud je pravým účelem toto investování. Jsem přesvědčen, že toto investování bude mít také příznivý dopad na Českou republiku, protože je v souladu s politikou zvyšování zaměstnanosti, prostě předpokládáme, že ty investice vytvářejí pracovní místa, a to je věc, o kterou nám jde. Proto jsme přijali toto další opatření, které se týká pohybu cizinců a možnosti pracovat a investovat v České republice.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR: Děkuji panu ministrovi.