VIDEO: Vláda schválila strategii rozvoje České republiky do roku 2030 i koncepci ochrany proti teroristickým útokům

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, dovolte mi zahájit tiskovou konferenci po jednání vlády České republiky. Vítám zde předsedu vVlády ČR, pana Bohuslava Sobotku, také místopředsedu vVlády pro vědu, výzkum a inovace, Pavla Bělobrádka a ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, pana Jana Chvojku. Poprosím jako prvního předsedu české vlády.

Bohuslav Sobotka, předseda vVlády ČR: Hezké odpoledne, dámy a pánové, já mám radost z toho, že dnes vVláda završila tříletou práci, na strategickém rámci, Česká republika 2030. To je dokument, který se připravoval cca tři roky v gesci Rady vVlády pro udržitelný rozvoj, prošel poměrně rozsáhlým připomínkovým řízením, podíleli se na něm nejenom ministerstva, ale také nevládní organizace, organizace obcí, krajů. Byl to poměrně široký, proces, jehož cílem bylo aktualizovat strategický rámec, udržitelného rozvoje, který schválila vVláda před sedmi lety v roce 2010. A především spojit dva zásadní koncepty. Koncept udržitelného rozvoje, to znamená růstu ekonomiky, s ohledem na životní prostředí, a koncept zajištění kvalitního života, pro lidi v naší zemi i v příštích letech. Dnes tedy vVláda tento strategický rámec schválila, dohodli jsme se na tom, že do konce listopadu letošního roku, by měl být připraven materiál, který bude popisovat jednotlivé kroky, jak budeme upravovat jednotlivé ministerské koncepce dlouhodobé politiky tak, aby do budoucnosti byly v souladu s tímto strategickým rámcem udržitelného rozvoje ČR. To znamená, že ještě naše vláda začne práci na tom, abychom přizpůsobiliy dlouhodobé koncepce a strategie tomuto dokumentu. Chci při této příležitosti poděkovat všem, kdo se na této tříleté rozsáhlé práci podíleli, a doufám, že ten strategický plán Česká republika 2030, nám umožní, abychom v příštích letech reagovali na klíčové trendy, které budou ovlivňovat životy lidí, v naší zemi, ať již je to otázka digitalizace, robotizace, ať již je to otázka změn klimatu, nebo třeba problémy, které budou spojeny se stárnutím české populace. To je tedy k tomu hlavnímu dokumentu, který dnes vláda z hlediska koncepčního schválila.

Pokračovali jsme také v práci na realizaci opatření, která vyplynula z protiteroristického balíčku, a také z auditu Národní bezpečnosti. Asi víte, že naše vláda počínaje rokem 2014 začala postupně přehodnocovat bezpečnostní politiku státu, tak abychom jií přizpůsobili zhoršení bezpečnostního prostředí, ve kterém se naše země musí pohybovat. To znamená, aktualizovali jsme bezpečnostní situaci České republiky. Byl schválen vládní balíček protiteroristických opatření, byl realizován v roce 2016 audit Ná8rodní bezpečnosti a mimo jiné z těchto dokumentů vyplynul fakt, že je potřeba, abychom jako stát měli koncepci ochrany těch měkkých cílů před potencionálními bezpečnostními například teroristickými hrozbami. Dnes tedy vláda završila práci na této koncepci, na základě návrhu ministra vnitra Chovance, vznikla koncepce na léta 2017 – 2020, byla schválena. Cílem je tedy zajistit, abychom systematicky lépe chrániliy tzv. měkké cíle, to mohou být náměstí našich měst, to mohou být ale i veřejná shromáždění, mohou to ale být i sportovní nebo kulturní akce, kterých se účastní velké množství lidí, na základě dnes schválené koncepce o ochraně měkkých cílů, by měly být připraveny i konkrétní dotační programy., které by měly umožnit zlepšit technickou ochranu a také personální ochranu tzv. měkkých cílů. To je tedy druhý koncepční dokument, který dnes vláda projednala.

 Zabývali jsme se také informací, kterou předložilo Mministerstvo financí, která se týká velmi složité situace, řady českých lodníků, kteří pracovali na palubách lodí v Nizozemsku, a na základě výměny informací, a zjištění Finanční správy, ačkoli platili daně v Holandsku, tak jim vznikla daňová povinnost tady v České republice, a to tedy na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která původně byla uzavřena v roce 1974. Musím říci, že ta diskuze byla poměrně dlouhá, pozvali jsme na jednání náměstkyni ministerstva financí, paní Alenu Schilerovou, a diskutovali jseme s ní jednak o situaci, o příčinách toho, proč se to stalo, zde se objevila poměrně široká skupina lidí, kteří mají tento problém. Ale hlavně jsme mluvili o tom, co můžeme pro tyto lidi z pohledu státu a platných zákonů České republiky, udělat. Shodli jsme se na tom, že Mministerstvo financí by mělo poskytnout maximální pomoc, při podávání žádostí, o vrácení daně zaplacené v Holandsku. Jestliže tito lodníci zaplatili daně v Holandsku, kvůli vznikla povinnost v České republice, mají podle mezistátní smlouvy právo na to, aby holandská strana jim zaplacené peníze na daních vrátila. Cílem je samozřejmě, aby to proběhlo maximálně rychle, aby tam byly co nejmenší průtahy. V tomto smyslu jsem také požádal Mministerstvo financí, aby kromě té asistence lodníkům a asistence radou, také vyvinuli tlak na holandskou daňovou správu, tak, aby se postupovalo maximálně rychle. Byli jsme také informováni o tom, náměstkyní ministra, že lodníci, pokud jde o jejich daňovou povinnost v Česku, mohou podat žádost o posečkání, z hlediska plnění této daňové povinnosti, a současně mohou také podat následně žádost o prominutí úroků, které jsou spojeny právě s tímto posečkáním. Čili teď předpokládáme, že lodníci, kterých se tato situace týká, využijí možnosti v Holandsku požádat o vrácení daně, kterou tam zaplatili.

Dále se dnes vláda zabývala stanovisky k poslaneckým návrhům zákonů, k tomu se ještě vyjádří pan ministr Chvojka podrobněji.

Nicméně já bych se rád zmínil o té otázce korunových dluhopisů.  A zdanění korunových dluhopisů.  Problém je v tom, že veškeré návrhy, které byly podány do konce dDubna, nebo které eventuálně budou  podány v následujících dnech, tak jsou spíše symbolickou  politickou záležitostí, protože šance těchto návrhů na to, aby byly projednány v Parlamentu, kde leží již z minula velké množství zákonů, je velmi malá. Čili jde spíše o symbolické návrhy. Vláda vyjádřila kladné stanovisko k tomu návrhu zdanění korunových dluhopisů, do budoucna, nicméně zůstává tady problém přístupu ke zdaňování korunových dluhopisů v uplynulých letech. Já8 jsem přesvědčená o tom, že ministr financí měl  ten návrh, pokud podává ten návrh na zdanění korunových dluhopisů teď, tak si myslím, že už ho mohl podat v roce 2014. A především jsem přesvědčen o tom, že daňová správa dluží jak vVládě, tak veřejnosti maximálně podrobné informace, co jí zákon dovoluje,  o tom, jakým způsobem přistupouje k těm otázkám, které jsou spojeny s využíváním korunových dluhopisů. Protože když tehdy v roce 2012 ta možnost vznikla, tak ji náhle využilo několik set subjektů, ta úroková míra se pohybovala u těch dluhopisů poměrně ve velkém rozpětí, a myslím si, že daňová správa by nás měla ujistit o tom, že všechny tyto věci byly prověřeny, a pokud někde došlo k daňovým únikům, tak že daňová správa tyto věci nezanedbá.  Já to říkám také proto, že se v médiích objevily informace, že by tyto věci mohly být promlčeny, na začátku léta letošního roku, což si myslím, že také zvyšuje naléhavost toho, aby daňová správa skutečně jednala. Proto jsem také dnes, když jsme projednávali stanoviska k poslaneckým návrhům, tak jsem také požádal ministra financí, aby na příští jednání vlády předložil informaci daňové správy o tom, jakým způsobem daňová správa přistupovala k těm emitovaným firemním dluhopisům, které byly emitovány v tom roce, kdy to bylo možné korunové dluhopisy, v roce 2012.

Poslední, možná poslední dvě poznámky. Během toho dnešního jednání vlády, ze kterého ministři odcházeli, v průběhu jednání na schůzi Ssenátu, tak jednal Senát. Já bych chtěl přivítat fakt, že se v Senátu podařilo schválit návrh zákona o nemocenském pojištění, kterýá zavádí otcovskou poporodní dovolenou. To znamená možnost tatínka, aby po porodu dítěte zůstal doma, aby zůstal týden a měl možnost výplaty nemocenské v rozsahu 70 % výplaty vyměřovacího základu. Myslím si, že to je velmi rozumné a užitečné prorodinné opatření. A mám také radost, že v rámci té novely zákona, která byla schválena, tak se také umožňuje vyplácet nemocenskou dobrovolným hasičům, kteří utrpěli zranění, nebo onemocněli v důsledku zásahu  při požáru nebo při jiných příležitostech, kdy pomáhají dobrovolní hasiči. Tím jsme vlastně srovnali podmínky pro nemocenskou s profesionálními hasiči.  Stejně tak jsem rád, že ta novela o nemocenském pojištění, rozšířila nároky na sirotčí důchod. Tolik tedy velmi stručně k dnešnímu jednání vlády a také velmi stručně ke schůzi Senátu.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR:: Děkuji panu předsedovi vlády a poprosím nyní pana vicepremiéra vVlády, pana Pavla Bělobrádka:

Pavel Bělobrádek, vicepremiér vVlády ČR: Děkuji, dobrý den. Já jen chci říci, že bylo nakonec schváleno souhlasné pozitivní stanovisko k poslaneckému návrhu, který mění zákon o daních z příjmů. To jsou ti dobrovolní dárci krve a kostní dřeně, s tím, že původně bylo navrženo neutrální, ale nakonec se vláda shodla na tom, že je tam souhlasné stanovisko.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR:: Děkuji, poprosím pana ministra Jana Chvojku.

Jan Chvojka, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu: Děkuji za slovo. Některé věci řekli kolegové za mě, ale já na ně navážu. Já jsem dnes na vVládu předkládal několik bodů. Podle mého názoru ten nejzásadnější byl návrh na vstup vlády do řízení vedeného před Ústavním soudem, o návrhu prezidenta republiky o zrušení některých částí té novely zákona o střetu zájmů. Bohužel vláda jako celek rozhodla o tom, že nevstoupí do tohoto řízení. Podle mého názoru je to chyba, je to standardní návrh, který prošel standardním legislativním procesem, a podle mého názoru vláda měla rozhodnout o tom, že bude vedlejším účastníkem tohoto řízení o zrušení  tohoto zákona. Bohužel, jakkoli je to rozhodnutí vlády, které musím respektovat, ale dle mého názoru je to rozhodnutí chybné. Vláda měla mít možnost  uplatnit své názory a návrhy na tento zákon o Ústavním soudu a takto o tuto možnost bohužel přišla.  O investičních pobídkách, to znamená o novele zákona, kterou navrhoval v tomto případě poslanec Babiš, mluvil pan premiér. A že tento návrh prošel většinově, jednomyslně. Bohužel máme dneska půlku dDubna, takže já si myslím, jsem toho názoru, že tento návrh na to, aby se zrušily korunové dluhopisy, má velmi  malou šanci na to, aby prošel standardním legislativním řízením.  Ve Ssněmovně byl druhý návrh, byl to návrh kolegy Fiedlera, který byl v podstatě totožný s tím, co předkládal kolega , pan poslanec Babiš. Tento návrh byl v podstatě totožný věcně, ale byl velmi nesprávně, legislativně, uchopen, tudíž dostal od vlády stanovisko negativní. Dále jsme podpořili, jednomyslně, souhlasně, to říkal pan kolega Bělobrádek, novelu zákona o dani z příjmů, která navyšuje daňové odpočty u darování krve. A poslední věc, kterou jsme probírali, byla poslanecká novela, kterouým se řešil trestní zákoník, to znamená, aby byla možnost vzít těm, kteří spáchají pod vlivem alkoholu, řidičský průkaz, nebo pilotní průkaz. Týkalo se to zejména řidičů letců. Tento návrh dostal, negativní stanovisko. Jednomyslně. V určitých aspektech by byl i proti Ústavě a proti některým principům trestního zákoníku. To znamená, jsme toho názoru, že ta sankce, která tam byla, by nebyla přiměřená, protože by někdo mohl spáchat trestný čin pod vlivem alkoholu, ale ne za volantem, ale ne za letadlem, je to trošku úsměvné, ale přišel by o řidičský nebo pilotní průkaz. Já ještě navážu na to, co říkal pan premiér. To je ta věc, která se týká lodníků. My jsme tuto věc posuzovali velmi bedlivě. Jsme toho názoru, že ti lodníci opravdu nemají záviděníhodné postavení, takže se jim snažíme pomoci. Bohužel podle paragrafu 260 daného řádu nejde daň odpustit, protože to je možné jenom ve dvou případech, když jde o nějakou živelnou katastrofu anebo když jsou nesrovnalosti v daňových zákonech. Ani jeden z těchto důvodů nelze uplatnit, ale jak říkal pan premiér, my těmto lidem chceme pomoci. To znamená, chceme jim pomoci v tom, když uplatní žádost o vrácení daně v Nizozemí, tak aby jim Mministerstvo financí co nejlépe pomohlo a samozřejmě, aby tu věc vyřešilo i tím posečkáním s placením daně. Bohužel tam se přidala ještě jedna linie, kterou ale my řešit nemůžeme, protože dostáváme informace od spousty lodníků v tom smyslu, že jim ta daň bohužel byla stržena, ale na území Nizozemí nebyla odvedena. To znamená, že ten zaměstnavatel, který zaměstnává ty lodníky, jim daň strhnul, ale nezaplatil Holandsku, ale nechal si ji. To je věc, kde stát nemůže žádným způsobem zasáhnout a tam si bohužel ti lodníci musí pomoci soukromou právní cestou, to znamená žalobou na toho konkrétního zaměstnavatele.  Děkuji.