Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuálně

11. 9. 2017 17:28

VIDEO: Vláda zahájila projednávání státního rozpočtu

Bohuslav Sobotka, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, jak asi víte, naše vláda před čtyřmi lety, když jsme nastoupili po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013, tak jsme se rozhodli změnit platovou a mzdovou politiku v rámci České republiky a rozhodli jsme se, že budeme postupně každý rok zvyšovat platy zaměstnanců veřejného sektoru. Tolik výrazná změna oproti minulosti, protože v minulosti tady byly dlouhé roky, kdy se tarifní platy nezvyšovaly vůbec, pak vždycky byly nějaké protesty, pak se na nějakou dobu zvýšily, pak se zase vůbec nezvyšovaly a já jsem přesvědčený o tom, že stabilita a postupný nárůst platů zaměstnanců veřejného sektoru je něco, co umožňuje vládě, aby se postarala o to, že stát bude schopen zajišťovat kvalitní a dostupné veřejné služby ve všech oblastech, ať už je to školství nebo jsou to sociální služby nebo je to bezpečnost, proto vítám fakt, že počtvrté naše vláda zvýší tarifní platy, stane se tak 1. listopadu letošního roku. Pro všechny zaměstnance veřejného sektoru se zvýší jejich tarifní plat o 10 %, připomínám, že se to týká tedy lidí, kteří pracují například v kultuře, kteří pracují v sociálních službách, kteří pracují jako policisté nebo i třeba hasiči nebo třeba pracují na finančních úřadech nebo na úřadech práce. Speciálně jsme rozhodli o tom, že se mimořádně navýší platy učitelů na základních, středních a mateřských školách, ten nárůst bude o 15 %, tzn. tarifní platy učitelů se zvýší mimořádně o 15 %. Cílem vlády je, abychom tady výraznějším způsobem než to bylo v minulosti, přispěli k tomu, aby učitelé v budoucnu dosáhli alespoň 130 % průměrného platu v České republice. Příslušná nařízení vlády, která zajistí tento nárůst tarifních platů, budou projednána a schválena během měsíce září, stejně tak by do konce měsíce září měl být projednán a definitivně na vládě schválen zákon o státním rozpočtu. Vláda dnes projednávání zákona o státním rozpočtu přerušila. Jsme si vyslechli informace ministrů z toho, jak dopadla jednání mezi jednotlivými ministerstvy a Ministerstvem financí v uplynulých týdnech a měsících, jsem si, že pan ministr Pilný si mohl udělat určitou bilanci toho, jak tedy v tuto chvíli vypadají nevypořádané požadavky ze strany jednotlivých resortů. Informovali jsme také ministry o výsledku té dohody o platech, která by tedy následně měla být zohledněna v rozpočtech jednotlivých kapitol, a diskutovali jsme samozřejmě o tom, jak zajistit naplnění těch klíčových priorit, které vláda má. Předpokládám, že budeme tedy ještě jednat o otázce navýšení výdajů pro vysoké školy, některých resortů. Také ještě je avizován poměrně velký nedostatek investičních prostředků, ale tohle všechno teď bude předmětem jednání. Příští týden budeme projednávat návrh zákona o státním rozpočtu se sociálními partnery, protože příští týden se schází tripartita, no a předpokládám poté, kdy projednáme návrh rozpočtu se sociálními partnery, tak se vláda definitivně k zákonu o státním rozpočtu vrátí. Do konce září bychom tento návrh zákona schválili a předložili do Poslanecké sněmovny, takže tolik alespoň velmi stručně k tomu asi nejdůležitějšímu, co se dnes odehrálo. To je tedy rozhodnutí koaličních stran o růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru a také dnešní projednávání zákona o státním rozpočtu, které jsme dnes na jednání vlády přerušili. Budeme tedy o té věci dále jednat. Pouze chci připomenout pro pořádek, aby se na to nezapomnělo, že součástí dnešní dohody je také rozhodnutí o zvýšení tarifních platů sester a lékařů v nemocnicích. K tomuto zvýšení dojde od 1. ledna příštího roku. Důvodem, proč k němu dochází od 1. ledna a ne od 1. listopadu, je fakt, že zdravotnictví je financováno prostřednictvím zdravotního pojištění a tento nárůst platů musí být zohledněn v úhradové vyhlášce, kterou bude vydávat na podzim ministr zdravotnictví, takže reálně lze ty peníze na zvýšení platů doručit až po Novém roce a k tomu zvýšení tarifních platů zdravotnických pracovníků v nemocnicích dojde tedy od 1. ledna roku 2018.

Ivan Pilný, ministr financí: Dobrý den, ministr financí, pokud se týká státního rozpočtu, je odpověden za přímou výdajovou stránku státního rozpočtu, pokud se týká příjmové stránky, tak by neměla být předmětem nějakého politikaření. Jsou to čísla, která ukazují výběr daní, ukazují makroekonomický údaj a na makroekonomický předpoklad růstu ekonomiky, to velmi dobře zná Ministerstvo financí tu rezervu, kterou umístil do veřejné pokladní správy. Navýšilo celkem 23,2 miliardy, to znamená, upravilo návrh státního rozpočtu ještě o 11 miliard. To je, co se týká příjmové stránky. Já jsem velice rád, že ani pan premiér ani předseda mého hnutí žádným způsobem neovlivňovali tu příjmovou stránku státního rozpočtu, což by určitě nebylo na místě. Takže za to děkuji. Pokud se týká výdajové stránky, tak tam je předpokládaný konsensus vlády, kde samozřejmě ministr financí má pouze jeden hlas. Ty příjmy, které jsem tady uvedl, téměř stačí na pokrytí těch platových požadavků, ale samozřejmě je potřeba také přidat vysokým školám, protože i ty platí své učitele. Je potřeba i zohlednit nějaká usnesení vlády, například věda, výzkum, inovace, které nebyly zatím v tom státním rozpočtu pokryty. Požadavky jednotlivých ministerstev navíc proti tomu plánovanému deficitu tvoří 33 miliard, tak jak byly shrnuty. Řešením je tedy jedině to, že budou uplatněny nespotřebované výdaje z minulých let a pan premiér požádal jednotlivé ministry, aby zapojili tyto výdaje ve výši 25 % do tvorby státního rozpočtu na rok 2018. Pokud se tak stane, a ta diskuse nebude jednoduchá, tak samozřejmě mohou být pokryty aspoň částečně nějaké další požadavky, zejména ty požadavky vysokých škol. Pokud se týká rozpočtu na rok 2017, jak bylo řečeno, že budeme přidávat od listopadu, takže rozpočtu na 2017 se to týká také. Tam pokud odsuneme řadu opatření, které navrhuje vláda, do příštího roku. Jsou to zejména, například financování té smlouvy s Lety (památník), která má zajistit Lety, nebo přijmeme nějakou koncepci sucha, ale její splatnost odložíme na příští rok. Tak v tom případě není nutné dělat žádné korekce těch příjmových opatření státního rozpočtu. Takže to je asi z mé strany ke konstrukci státního rozpočtu všecko. Samozřejmě to jednání o těch spotřebních výdajích nebude úplně jednoduché, nerad bych opakoval znovu proces tvorby státního rozpočtu. Já doufám, že mí kolegové z různých ministerstev, aby splnili ten závazek, který vláda dneska učinila, dělají maximum pro to, aby těch 25 % bylo splněno, děkuji.

Marian Jurečka, ministr zemědělství: Já se stručně vyjádřím ještě ke státnímu rozpočtu, který byl dnes projednáván, a potom k bodu, který jsem přinesl jako ministr zemědělství, který se týká společné evropské politiky. Pokud jde o návrh státního rozpočtu, tak samozřejmě respektujeme složité jednání, které se právě týkaly dnešního jednání koaliční rady ohledně zvýšení platů, my jsme podporovali maximální zvýšení platů pedagogů. Nicméně já musím říct za nás, že pro nás je důležité v těch čtrnácti dnech také dořešit, řekněme, rozpory, které máme v oblasti kapitoly Ministerstva zemědělství, kde, dnes jsem to na vládě říkal, chybí zhruba 3 a půl miliardy korun. Z toho to jsou většinou opravdu investiční programy, které směřují jak do ministerstva zemědělství, tak především do vodního hospodářství, a tady pro nás jako koaličního partnera je důležité, abychom dokázali najít koncensus. Pro mě je důležité, aby rozpočet pro příští rok nebyl pod současným rozpočtem letošního roku, což momentálně je, takže to bych rád, abychom dokázali dojednat, abychom potom, jako koaliční partner, poté, o návrhu rozpočtu, v září, mohli také hlasovat. Pokud jde o materiál, který se týká společné zemědělské politiky, je to materiál, který byl v posledních dnech i mediálně často zmiňován, někdy byl ten pohled takový zjednodušený, který hovořil o tom, že Česká republika odmítá zastropování pro velké podniky, a tím že podporuje ty velké podniky. Já se vůči tomu chci důrazně vymezit.  Protože kdo si ten materiál poctivě přečte, je to 29 stran textu, tak jasně hovoříme o tom, že za prvé chceme, aby společná evropská politika byla co nejvíce spravedlivá, aby obálky pro jednotlivé členské státy byly ve spravedlivém počtu, aby nebyly rozdíly mezi starými členskými státy a novými členskými státy. Dále klademe velký důraz na to, aby se snížila administrativní a kontrolní zátěž alespoň na 40 %. Dále klademe důraz jako Česká republika na to, aby společná zemědělská politika měla určitou míru subsidiarity, tzn. aby každý členský stát mohl zohledňovat svá národní specifika, a tady my konkrétně říkáme, že chceme, aby na tzv. citlivé sektory šlo alespoň 30 % té obálky přímých plateb. Abychom mohli říci, že pro nás je důležitá živočišná výroba, důležitá v těchto oblastech a tyto oblasti cíleně podporovat, jako se tomu děje dnes. Ale pouze v obálce do výše 15 %. Toto chceme rozšířit, jednoznačně. Samozřejmě vnímáme dneska i intenzivní diskusi ohledně změny klimatu, takže i my říkáme, že ve společné politice musí být daleko lépe a více zohlednit přístup k životnímu prostředí, hospodaření s půdou, tzn. řeší problematiky eroze, hospodaření s vodou, kvalita vody, tzn. velký důraz na používání přípravků na ochranu rostlin, kontaminace vod atd. Úplně v závěru se tady vrátím k té otázce podpory malých podniků versus velké, nemusíme brát v potaz historické milníky, po roce 48 vznik zemědělských družstev, milníky po roce 90, kdy opět zase došlo k možnosti podnikání i malých zemědělců. V České republice, velké podniky zaměstnávají zhruba polovinu všech lidí, kteří pracují v zemědělství, a mají za sebou zhruba 70 % živočišné výroby, pokud jde o skot, a 90 a více procent pokud jde o produkci vepřového masa, a drůbežího masa, pokud bychom přistoupili na tu rétoriku, že bychom řekli těmto podnikům, nebudeme dávat žádnou podporu, tak by to bylo obrovským ztrátám naše zemědělství, a my nemůžeme dělat revoluční změny, bychom měli cestou evoluce, a proto i ten materiál jasně říká, chceme jednat o tom, aby malé podniky byly podpořeny platbou na tzv. první hektary a jsme případně připraveni také na určitou degresivitu pro ty velké podniky, ostatně tady degresivita už je dnes, v té společné politice také zakotvena, jsme o ni připraveni jednat nadále, ale odmítáme to povinné zastropování, protože to může s sebou také nést to, že ta částka, která se nevyplatila z pohledu toho zastropování, by z pohledu některých členských států měla být zachována v tom celkovém rozpočtu pro tu společnou politiku a dále přerozdělena mezi další členské státy, odmítáme, říkáme, že jakákoliv taková částka musí zůstat pro české zemědělce v České republice. To téma je tak citlivé, že musím říct, že to odráží také skutečnost, že když tady byla vláda Petra Nečase v tom finále vyjednávání o této společné evropské politice, která tady dnes platí, tak tehdejší vláda s tehdejšími ministry za ODS se také jednoznačně postavila proti zastropování, protože tudy prostě cesta pro české zemědělství nevede. My jsme připraveni zohledňovat velikost podniku, vítám míru degresivity, ale nemůžeme připustit jako paušálně hranici, která by dramaticky poškodila české zemědělství, snížila jeho produktivitu a pracovní místa na venkově. Takže tolik k tomu materiálu, který dnes schválila vláda jako mantinely pro další vyjednávání s ostatními ministry v rámci Evropské unie.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie [F] fotogalerie