Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

2. 3. 2010 14:56

Vystoupení předsedy vlády Jana Fischera v Poslanecké sněmovně 2. března 2010

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci,

nemám tentokrát žádné zvláštní potěšení, že před Vás dnes předstupuji, činím tak proto, abych zdůvodnil, proč vláda požádala sněmovnu o jednání v režimu legislativní nouze. Chápu, že mnozí z Vás navíc nerozumí důvodům, proč vláda minulý týden narychlo schválila novelu zákona o DPH a nyní žádá Sněmovnu, aby vypustila jeho spornou část týkající se způsobu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Shrnu tedy stručně fakta a vládní pohled na to, co a jak se v této věci vlastně událo.

Novelu zákona o DPH vláda projednala dne 13. července loňského roku a následně ji předložila Poslanecké sněmovně, zde byla bez větších problémů přijata. Stejně tak prošla i Senátem. Novela zákona, a to bych chtěl podtrhnout, tedy nebyla součástí tzv. Janotova balíčku - jak se někdy mylně uvádí - a jejím smyslem byla v podstatě jen harmonizace s novými pravidly EU. V rámci změn, které měly být hlavně technického rázu, však byl nově upraven i způsob výpočtu DPH u tzv. zaměstnaneckých benefitů. Nově zákon zavedl, že cena z níž se DPH vypočítává, je nikoli cena, kterou zaměstnanci za benefity platí, ale cena tzv. na trhu obvyklá. A jak dnes už všichni víme, v praxi to znamená, že nyní zaměstnavatelé musí DPH odvést z ceny srovnatelné služby na trhu. A ta je logicky vyšší, než ta, za kterou zaměstnanci benefit reálně kupují či konzumují. Důsledkem je pak zvýšení nákladů na tyto zaměstnanecké benefity, jejich prodražení.

Nový systém zvedl vlnu odporu. Nejvíce jsou slyšet odbory, ale nový systém se nelíbí ani zaměstnavatelům, což bylo jasně deklarováno na jednání tripartity. Argumenty odborů znáte, a proto je nebudu opakovat. Argumenty zaměstnavatelů ale zaznívají málo hlasitě: podnikatelé se nicméně obávají, že nový způsob výpočtu DPH natolik prodraží některé benefity, že je už nebudou moc schopni poskytovat. A protože benefity bývají většinou předmětem kolektivních smluv, mají zaměstnavatelé logicky strach, že důsledkem rušení benefitů bude zpětně tlak na růst reálných mezd. Druhým důvodem je pak jejich obava z administrativní náročnosti nového systému. Obávají se právní nejistoty, zda budou umět správně zvolit cenu “v místě a čase obvyklou” a zejména, zda ji budou schopni s odstupem času při případné kontrole věrohodně prokázat.

Shrnu-li to, je myslím na místě přiznat, že sporná pasáž zákona nebyla prostě dobře připravena a její možné důsledky a složitosti unikly jak vládě, tak Parlamentu. Proto jsem já, i ministr financí, po vyslechnutí zmíněné kritiky považovali za nejrozumnější celou věc přiznat a napomoci její nápravě. Dlouho se zdálo, že celý problém je jen technickým nedopatřením a může být tedy bez problému napraven. Za mé přítomnosti došlo zde v Poslanecké sněmovně 10. února k jednání se zástupci odborů, ministrem financí a zástupci klubů ODS a ČSSD. Výsledkem byla shoda, že je třeba zrušit problematické ustanovení zákona o novém způsobu placení DPH mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Bylo tehdy dohodnuto, že pan poslanec Sobotka načte k některému z projednávaných zákonů pozměňovací návrh zákon o DPH, konkrétně vypuštění §36a, odst.3, písmeno d), a celá věc tím bude vyřešena. V následujících dnech však došlo k zablokování Sněmovny a odbory tak ztratily víru, že existuje reálná šance na změnu zákona formou načtení poslaneckého pozměňovacího návrhu. Následně pak odboráři v dopravě oznámili, že vyhlásí stávku. Na to reagovala vláda mimo jiné i tím, že zařadila řešení celé věci mezi své hlavní priority, což jsem jasně řekl na jednání grémia vedení Sněmovny minulý týden.

Zde dovolte, abych jasně řekl, že vláda považuje stávku jako formu nátlaku za krajní a zcela mimořádné řešení. A v tomto případě za velmi krajní a velmi nepřiměřené řešení Dlouho jsem proto zvažoval, zda nemá vláda takový nátlak z principiálních důvodů odmítnout. Vláda by seb ukázala jako principiální a pevná. Nakonec jsem se ale rozhodl ustoupit. Vedlo mne k tomu více důvodů, ale dva byly nejdůležitější.

Prvním je skutečnost, že mým úkolem bylo a je dovést zemi v klidu k parlamentním volbám. Proto jste této vládě vyslovili důvěru! Nevedu vládu politickou, nejsem politik, a skutečnost, že jsem premiérem není výsledkem voleb, ale důsledkem vnitropolitické krize po pádu politické vlády v polovině loňského roku. S takovýmto mandátem považuji za nejdůležitější, aby moje vláda maximálně hledala celospolečenský konsensus a nepřispívala k vyostřování už tak napjaté politické situace v zemi. A že by neústupnost vlády v této věci byla záminkou k vyostření stávkové hrozby, tak to je myslím zřejmé každému.

Druhý důvod jsem už zmínil: byl to stav Poslanecké sněmovny. Po několika schůzích, kdy nebyl schválen jediný projednávaný bod, bylo zřejmé, že jedině aktivní angažmá vlády může zajistit, aby se problematika placení DPH za zaměstnanecké benefity dostala na program Sněmovny. Vláda proto využila možnosti vyhlášení legislativní nouze, a já rozumím tomu, že někteří z vás mají užití tohoto institutu za nepřiměřené. Ale ruku na srdce: vláda neměla mnoho na výběr, chtěla-li skutečně efektivně jednat a přispět k odvrácení hrozby stávkou. Jiný nástroj vedoucí k rychlým výsledkům užít nemohla.

Dámy a pánové,

nepovažuji za dobré, že se právě problematika zdanění DPH u zaměstnaneckých benefitů tolik v posledních dnech zpolitizovala. Ten problém vznikl v podstatě technickým nedopatřením a nedomyšlením. Není to tedy výsledek ideového politického souboje, který znemožňuje dohodu a kompromis. A ani dopad na rozpočet není v tomto případě tím úplně nejzásadnějším. Jistěže nový systém by přinesl do rozpočtu nové příjmy, ale kolik to přesně bude, není podle ministra financí úplně snadné odhadnout a jistě se k tomu dostaneme ještě v rozpravě.. Proto se při přípravě rozpočtu s těmito příjmy nijak zásadně nepočítalo a očekávaný výpadek je tak “jen” v řadu desítek miliónů korun. Osobně si proto myslím, že takováto cena za sociální smír v naší zemi - navíc v době před volbami - je ještě přijatelná.

Dámy a pánové, poslankyně a poslanci,

několikrát jsem zde v minulosti své vystoupením končil přáním, aby jste rozhodli ku prospěchu této země. Přeji si to i tentokrát a žádám vás o podporu vládního návrhu.

Děkuji vám za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter