blesk.cz: Chvojka jde po lobbistech: Zveřejní politikům diáře a omezí vstup do Sněmovny?

Není to poprvé, ale ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) doufá, že naposled, kdy se některý z vládních členů bude snažit prosadit zákon, který by omezoval lobbisty. Tedy lidi, kteří ovlivňují zákonodárce ve prospěch skupin, sdružení nebo třeba firem. Pokud se jeho návrhu chopí nová vláda, která vznikne po podzimních volbách, mohla by pravidla platit už od roku 2019.

Omezit přístup neoficiálních lobbistů do Sněmovny, zveřejnit politikům diáře schůzek s lobbisty a navrch je zapisovat do registru. To by měly být některé z hlavních bodů zákona, který je vládou prezentován jako jedno z protikorupčních opatření.

"Lobbing nepovažuji za sprosté slovo. Je to přirozená činnost jako novinařina nebo politika. Ale proto, že nemá žádnou regulaci, tak to slovo má určitý odér nesprávnosti nebo dokonce až jednání na hraně zákona. To by ta regulace mohla změnit. I ti poctiví lobbisté by ocenili, kdyby nějaká byla," řekl Blesk.cz k záměru, který má mít jasnější kontury do prázdnin.

"Máte lobbisty, kteří se k tomu hlásí, chodí do Sněmovny a jsou to lobbisté. A pak máte ty, kterým já říkám prodavači deště nebo obchodníci s teplou vodou, kteří se tam pohybují, nevíte pro koho dělají, ani pořádně jak se jmenují. Někde na chodbě vás osloví, že chtějí něco prosadit. A ti těm prvním dělají špatné jméno," dodal. Špatné jméno ale získali lobbisté především díky lidem jako

Ivo Rittig nebo Roman Janoušek. Ti podle Chvojky ale nejsou těmi pravými lobbisty. Na západ od nás je navíc lobbing legálním prostředkem prosazování zájmů, musí být ale zároveň transparentní.

Chvojka by rád, aby měl zákon celkem pět bodů. Jen jeden by se přitom týkal samotných lobbistů, kteří by se měli registrovat ve speciálním rejstříku. Zbylé čtyři by se týkaly politiků. "Pak jsou opatření na straně těch, kteří jsou lobbováni, tedy veřejných činitelů - politiků i vysokých státních úředníků. Tam jsou opatření čtyři: etický kodex zákonodárců a členů vlády, registr darů, veřejný diář a legislativní stopa," vyjmenoval ministr. Poslechněte si ministrův záměr ve zkratce:

Lobbing v podobě sněmovních asistentů

Prosazování zájmů má v Česku mnoho podob, od neziskových organizací po sdružení a asociace soukromých firem. Nejčastěji mu přitom čelí poslanci a senátoři, a to podle Chvojky dokonce přímo od asistentů svých kolegů. Konkrétní jména ale ministr pro legislativu a lidská práva neuvedl.

 "Jsem pro rozšířit přístup novinářů do Sněmovny, ale naopak více omezit přístup některým jiným lidem. Ukázalo se, že někteří například asistenti a poradci poslanců jsou spíše právě těmi lobbisty, kteří dnes nejsou regulováni. Jestli spíš pracují pro toho poslance nebo pro zájmy té společnosti," poznamenal Chvojka, který je zároveň poslancem.

 Politici by pak museli například zpětně uveřejňovat, s kterými lobbisty se za určité období potkali, takzvaně uveřejnit svůj diář. Ministr nechce omezovat počet schůzek, vedlo by to podle něj jen k obcházení zákona. Ale každý by měl transparentně přístup k tomu, který politik se schází se kterým lobbistou a jak často. Vyhnout se kontaktu s těmito lidmi se totiž prý v roli zákonodárce nedá.

Opozice: Zřiďme etický kodex a upravme jednací řády. Zákon nepomůže

Právník a poslanec za TOP 09 Martin Plíšek by byl ale se zaváděním nového zákona opatrný. Chvojkův kolega z ústavně právního výboru Sněmovny by raději pouze zavedl etické kodexy a změnil jednací řády parlamentních komor. Aby bylo jasné, s kým byly například novely či nové zákony konzultovány.

 "Poslanci by měli, když předkládají pozměňovací návrhy, přiznat, s kým je konzultovali, kdo jim je předložil, kdo za nimi s tím konkrétním přišel. Nevím, jestli jde v zákoně přesně vymezit, kdo je lobbista a kdo ne. To, že si poslanec osvojí nějaký pozměňovací návrh zvenčí, není nic proti ničemu, ale měl by to říct a měl by ho umět obhájit. V jednacím řádu by se dalo doplnit, že by se například zveřejňovaly i osoby, se kterými návrhy konzultovali. Myslím, že by to spíš mohli poslanci zveřejňovat takto," míní Plíšek.

V jiné formě tak souhlasí jak s potřebou legislativní stopy, tak se zřízením etického kodexu. "Aktivity poslanců by měly být veřejné, ale to se dá ošetřit etickým kodexem, protože zákon stejně neupraví všechny situace, které mohou nastat," poznamenal. Jiný názor má ale na vznik registru lobbistů.

"Zřizovat registr lobbistů může být kontraproduktivní, protože jestli to bude o tom, že kdo bude chtít, tak tam uveden bude, a kdo nebude chtít, tak tam nebude, tak je otázka, čemu to pomůže. Ti neregistrovaní budou pak tu činnost stejně nějak vyvíjet," argumentuje a podobně skeptický je k veřejnému diáři politiků.

"Nevím, co by ten diář měl přesně obsahovat. Zase je to o tom, že nikde není psáno, že by tam všichni dávali všechny schůzky. To si myslím, že žádný zákon nemůže ošetřit. Politik sám by se měl chovat transparentně," poznamenal Plíšek a dodal, že nepravosti se ve většině případů "nedělají v záři kamer a osvícených prostorách Sněmovny, ale někde jinde".

Co je lobbing? Jde o soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů, a to za úplatu.