Z médií

20. 9. 2017 16:16

ČT24: Experti navrhují změny ústavy: Nepatrně posílit prezidenta a zrušit poslanecké „sólokapry“

Pravomoci prezidenta by se ani po zavedení přímé volby neměly zásadněji měnit, nově by hlava státu ovšem mohla bez kontrasignace jmenovat vedení Nejvyššího správního soudu. Shodli se na tom právní experti při debatách o změnách ústavy. Součástí jejich návrhů je i zrušení současného stavu, kdy může zákon sněmovně předložit jediný poslanec – zamezilo by se tak prý případnému vlivu lobbistů.

Debaty o možných úpravách základního zákona republiky pořádal ve Strakově akademii v uplynulých týdnech šéf vládních legislativců Jan Chvojka a od počátku roku se jich zúčastnily desítky expertů – ti se také hned na první debatě shodli, že celková revize ústavy po čtvrtstoletí její existence potřebná je.

Kulatých stolů se zúčastnily kapacity ústavního práva, šéfové nejvyšších soudů nebo zástupci tuzemské prokuratury. Ústavní právník Aleš Gerloch nyní v závěru debat upozornil, že zásah do ústavy musí být komplexní, široce prodiskutovaný, a nejbližší možný termín proto vidí až v polovině mandátu příští vlády. A co expertní panel navrhuje?
 

Prezident: Pravomoci neposilovat – až na jednu výjimku

Většina expertů se shodla, že by se pravomoci hlavy státu neměly měnit ani potom, co se volba prezidenta před necelými pěti lety změnila na přímou. Experti by nově prezidentovi připsali pouze právo jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace.

K úplné shodě nedošli při diskusi o tom, zda by prezidentovi mělo být odňato právo sjednávat mezinárodní dohody a bez shody skončila i debata o snížení počtu potřebných hlasů senátorů pro podání ústavní žaloby na prezidenta. Možnost, že by na úřad hlavy státu (nebo senátora) mohl kandidovat už pětatřicátník, experti odmítli.

Sněmovna: Zákony předkládat jen ve skupině

Podle ústavních expertů by se mělo upustit od stávající praxe, kdy má možnost předložit návrh zákona i jeden jediný poslanec. Podle ústavního právníka Gerlocha jde o anomálii, ministr pro legislativu Chvojka (ČSSD) navíc upozorňuje, že současná iniciativa nahrává lobbistům. Nově by podle expertů měla mít tzv. zákonnou iniciativu (pravomoc předkládat normy) skupina pěti, nebo deseti poslanců.

Právo předkládat zákony by naopak v budoucnu mohli získat přímo občané. Podle Gerlocha lze diskutovat o zavedení lidové zákonodárné iniciativy, kdy by sněmovna musela projednat návrh zákona předložený skupinou občanů, kteří by pod petici za jeho přijetí sebrali určitý počet ověřených podpisů, například sto tisíc.

„Návrh by musel mít formu paragrafovaného znění s důvodovou zprávou, tak jak je tomu v ostatních případech,“ řekl Chvojka. Takový návrh by podle něj patrně sepisoval právník z pověření občanské iniciativy. Občanská zákonná iniciativa nicméně mezi experty nenašla plnou podporu.

Mezi návrhy na změny ústavy, které experti přímo zásadně odmítli, je zavedení klouzavého mandátu poslance. O něm mluví hnutí ANO a počítá s tím, že by poslance musel ve sněmovně zastoupit náhradník v okamžiku, kdy se poslanec stane ministrem. Ústavní právníci nesouhlasí ani s tím, aby zanikl mandát poslance (i senátora) poté, co byl politik pravomocně odsouzený. Vycházejí z toho, že beztrestnost není podmínkou pro získání mandátu.

Soudy: Samospráva nejen pro soudce

U soudce Ústavního soudu navrhují právníci prodloužit výkon funkce soudce Ústavního soudu z deseti na dvanáct let bez možnosti opakování a pro jmenování ústavním soudcem prodloužit potřebnou právní praxi z deseti na 15 let. Za těžko proveditelnou mají experti změnu obměny soudců Ústavního soudu, kdy by byl soud doplňován třetinou soudců každé čtyři roky.

Ústavní experti se věnovali také otázce vzniku soudcovské samosprávy. Podle Zelené knihy justice z dílny Nejvyššího soudu by speciální rada měla zajišťovat státní správu soudů, reprezentovat zájmy justice a komunikovat se zákonodárnou a výkonnou mocí i veřejností.

Po zřízení takovéto samosprávy dlouhodobě volají špičky tuzemské justice, jako možný stabilizační prvek tuzemského soudnictví v čase rychlého střídání ministrů ji vnímá prezident Miloš Zeman a podporu měla i od někdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Její nástupce Robert Pelikán se k samosprávě naopak staví spíš rezervovaně – neexistuje prý jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo.

Podle aktuálního doporučení právních expertů by se samospráva neměla skládat jen ze soudců. Gerloch řekl, že zástupci soudců by v radě měli mít maximálně stejný počet jako členové volení či jmenovaní „zvenku“ – pokud by se takový koncept nenaplnil, nechtějí experti zřízení rady v rámci ústavních změn vůbec navrhovat.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2247496-experti-navrhuji-zmeny-ustavy-nepatrne-posilit-prezidenta-a-zrusit-poslanecke

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter