Z médií

9. 8. 2017 9:05

Mladá fronta DNES: Kladivo na lobbisty

Vláda bude jednat o návrhu, který by z lobbingu udělal povolání podléhající registraci. Pod pojmem lobbista si lidé představí hlavně Romana Janouška či Ivo Rittiga, jejichž aktivitami se zabývala policie. Vláda však ještě do voleb bude hlasovat o zákonu, který má z lobbování udělat řádné povolání podléhající registraci u úřadů. Lobbisté mají podle návrhu dostat zajímavé výhody jako právo vystupovat v parlamentu či kartičku pro vstup. Ale ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) pro ně chce zavést přísná pravidla. Nově by měli hlásit, kdy a s jakým politikem se potkali nebo kolik a od koho za to dostali peněz. Všechny tyto údaje by přitom byly dostupné veřejnosti na webu.

"Je třeba, aby tam pro lobbisty byl nejen bič, ale i cukr, aby je to motivovalo k tomu nevymýšlet, jak zákon obejít," říká Jan Chvojka. Kdo tedy tím lobbistou podle jejich návrhu má být? Do této kategorie by měli spadat ti, kteří se za odměnu snaží ovlivnit podobu zákonů, ale i veřejné rozhodování, třeba o velkých zakázkách. A dělají to systematicky a soustavně.

Podle Milana Eibla z protikorupční organizace Transparency International je důležité hlavně to, aby se zákon nevztahoval jen na lobbisty z povolání, kteří se tím nijak netají, ale také na ty, kteří naopak ovlivňují legislativní proces skrytě. Přetahovaná o definici lobbisty se podle informací MF DNES týkala především toho, jestli budou zahrnuti jen ti, kteří zájmy svých klientů prosazují externě, nebo přímo jako jejich zaměstnanci.

Varianta preferovaná Chvojkou počítá s tím, že by zahrnuty měly být obě skupiny. Nicméně definice zůstala v záměru tak obecná, že zbývá dostatečný prostor pro změny.

Těm, jejichž aktivity definici lobbisty odpovídají, v budoucnu nezbude než se zapsat do nového registru. V opačném případě jim bude hrozit pokuta až 200 tisíc. Dodržování pravidel má hlídat teprve letos vzniklý Úřad pro kontrolu politických stran, který aktuálně hlídá financování předvolebních kampaní.

S kým mluvili na festivalu

Do registru by museli lobbisté každý čtvrtrok podávat hlášení o své aktivitě, které by si zde každý mohl dohledat. Do kategorie lobbovaných by podle zákona spadali ministři, jejich náměstci, poslanci, senátoři či jejich asistenti a poradci.

To znamená, že by si si kontroloři každý rok nejspíše přečetli třeba i velmi podrobné zápisky z karlovarského filmového festivalu. Právě tady se totiž kříží cesty lobbistů i lobbovaných. Galerii fotografií posledního ročníku festivalu tvoří kromě vlivných advokátů, lobbistů a šéfů velkých firem také sám ministr Chvojka, jeho kolegové z ČSSD, ale také třeba předseda ANO Andrej Babiš.
Návrh se na první pohled jeví jako tvrdé kladivo na lobbisty, ale otázkou je, jak přísný bude taky na samotné zákonodárce. Nejpřísnější varianta počítá s tím, že by měli mít takzvané veřejné diáře a do nich si zanášeli, s jakými lobbisty se scházejí a co s nimi probírají.

K tomu má přibýt také registr darů a protislužeb, do něhož by museli zákonodárci hlásit veškeré záležitosti od pěti tisíc.

Varianty návrhů, jejichž přijetí zúčastnění včetně Chvojky považují za realistické, však tak přísné nejsou.

Jeho úřad se ovšem snaží protlačit alespoň to, aby u všech návrhů zákonů či pozměňovacích návrhů politici měli povinnost uvádět, kdo se na jejich přípravě podílel.
"Obdoba tohoto opatření existuje v Evropském parlamentu, kde je jako příloha všech zákonů uveden seznam subjektů, které se podílely na legislativním procesu," popisuje Petr Vymětal, který se jako akademik problematikou lobbingu dlouhodobě zabývá. To by byl zásadní posun. Jak v minulých týdnech uvedla MF DNES, v českém parlamentu se v současné době totiž stává i to, že zájmové skupiny pozměňovací návrhy kompletně připraví a jen přesvědčí poslance, aby je za ně podali. Ještě jinou variantu procesu přípravy zákona odhalilo letos ministerstvo dopravy. Externí advokátní kanceláři zaplatilo dva miliony korun za zpracování záměru zákona o výstavbě infrastruktury.

Vlivní a neviditelní

Kdyby se v Česku lobbing reguloval tak, jak navrhuje Chvojka, vyšvihlo by se takřka z nuly mezi evropské premianty. Zatím je však v tomto ohledu velmi pozadu. Například v USA to zákony řeší už od roku 1946.

V Evropě má mimořádně přísně podmínky pro lobbing Evropská unie. Celkem se na našem kontinentu pro regulaci zatím rozhodlo deset zemí. Registry lobbistů mají v sousedním Polsku nebo v Rakousku. I sám ministr Chvojka je realista a uvědomuje si, že se jeho funkční období chýlí ke konci. To znamená, že vláda stihne přijmout maximálně záměr zákona a jeho další podoba bude záviset na příštích poslancích. "Bude to samozřejmě na další vládě, ale nemyslím si, že je důvod s tím nějak váhat," říká Chvojka. Na otázku, jestli by se případně přípravy zákona jako poslanec ujal sám, odpovídá, že ano.

Že by zákon měl šanci na úspěch, potvrzuje i názor místopředsedy Sněmovny Radka Vondráčka z hnutí ANO, který prý pro regulaci lobbingu je. Podobně se v minulosti vyjádřil i předseda ANO Andrej Babiš.

Výzvy, které zákon ještě čekají, však vystihl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Vedle registrovaných lobbistů budou i neregistrovaní. Otázka je, kdo bude mít větší vliv," míní předseda TOP 09.

***

Fakta Zvažovaná pravidla pro lobbisty * Veřejný internetový registr, ve kterém budou muset uvádět, s jakým politikem a o čem jednali. A také kolik peněz za to dostali a od koho. * "Rodokmen" pro zákony i pozměňovací návrhy, který bude evidovat všechny, kteří se na jejich vzniku podíleli. * Oficiální přístup do Sněmovny se stejným oprávněním, jako mají novináři. * Právo vystoupit v parlamentu. * Zvažovaný je i registr darů či protislužeb, které lobbisté poskytli zákonodárcům nebo politickým stranám v hodnotě nad pět tisíc. * Podle nejpřísnější varianty, která ale nejspíš neprojde, si veřejné diáře setkání budou muset vést i zákonodárci.
 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter