Z médií

28. 8. 2017 13:51

Týden: Konec čekání: Česko odkoupí vepřín v Letech

Vláda se jednomyslně rozhodla koupit a zbourat vepřín v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy. Cena je zatím tajná. Podle informací TÝDNE má jít téměř o půl miliardy korun.

O odkoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území někdejšího protektorátního tábora mluví politici déle než dvacet let. Zatímco předchozí vlády byly v řešení kontroverzní situace neúspěšné, kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) stihl dva měsíce před volbami uzavřít dohodu s firmou Agpi, která vepřín vlastní.

Jsem rád, že se to podařilo a že konečně bude projevena úcta jak obětem, tak i pozůstalým po těch, kteří v táboře zahynuli,“ řekl TÝDNU Jan Chvojka (ČSSD), ministr pro lidská práva. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě třetiny byli kojenci a děti, stál prasečák,“ dodal.
Protože má podnik nasmlouvány ještě nějaké dodávky masa, skončí chov vepřů v Letech zřejmě až na jaře příštího roku. Podle lidoveckého ministra kultury Daniela
Hermana by důstojný památník mohl na místě vzniknout během několika let. Po podpisu kupní smlouvy nicméně ještě musejí dát souhlas s prodejem areálu akcionáři Agpi na valné hromadě. Účinnosti smlouva nabude po Novém roce. Ačkoli majitelé vepřína původně požadovali výměnu za vepřín jiný, nakonec souhlasili s finanční kompenzací. Cenu, na níž se vláda s podnikem dohodla, chce odtajnit až po uzavření smlouvy. Jak uvedl zdroj ze Sobotkova kabinetu, má jít zhruba o 450 milionů
korun.

Jako Osvětim

Romská komunita rozhodnutí vlády přivítala a vnímá ho jako zadostiučinění. O konci vepřína se totiž mluví už od poloviny 90. let. „Řeší se to od roku 1995, ne-li dříve. Už od té doby jsme říkali, že je nepřijatelné, aby byl na takovém místě vepřín. Kazí to důstojnost toho místa a odkup vnímáme jako napravení starých hříchů,“ vyjádřila se pro ČTK k rozhodnutí vlády Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně.

TÝDEN se příběhem koncentračního tábora v Letech, který otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady původně jako pracovní, zabývá dlouhodobě. Naposledy letos v červenci (viz TÝDEN č. 32/17) přinesl svědectví Eduarda Vrby, který je jedním z posledních žijících lidí, kteří táborem na Písecku prošli. On ani jeho manželka ještě před několika týdny příliš nevěřili, že se vládě podaří vepřín vykoupit. „Jedno děvče v táboře porodilo dvojčata. Dozorci prohlásili, že takové tady nepotřebují a parchanty živit nebudou. Obě miminka hodili do rybníka. Úplně malinký. Umíte si to představit?“ kroutila hlavou Vrbova manželka Antonie. Přesto si mnoho Čechů dodnes myslí, že v Letech byl jen pracovní tábor pro zloděje, kapsáře či podvodníky. „To nebyla žádná převýchova. Byl to koncentrák, kde s lidmi zacházeli nelidsky,“ oponuje pětasedmdesátiletý Eduard Vrba.

Podle lidí z rodin, které Lety prošly, byl v táboře režim svou krutostí srovnatelný s Osvětimí. „Pokud se podaří vepřín vykoupit, je to na Nobelovu cenu a ministři Jan Chvojka a Daniel Herman by se nesmazatelně zapsali do romských i evropských dějin,“ říkal ještě před měsícem aktivista Čeněk Růžička, jehož rodina byla za války téměř vyvražděna.

Třináct tisíc prasat

Tábor v Letech, který nejdříve sloužil jako sezonní ubytovna pro stavební dělníky, přijal prvních dvanáct vězňů 17. července 1940. Zásadní změna přišla o dva roky později, kdy se z místa stal cikánský tábor, v němž v katastrofálních podmínkách živořily celé rodiny. Jeho velitel choval vepře, k nimž se choval lépe než k vězněným lidem. Internací v Letech prošlo na třináct set osob, nepřežilo jich 326, z toho 241 dětí. Přes 500 lidí skončilo v Osvětimi.
Areál vepřína se stavěl od roku 1972, dnes je v něm umístěno 13 tisíc prasat na ploše 7,1 hektaru. Česko za něj opakovaně sklízelo kritiku ze zahraničí. K odstranění farmy v minulosti vyzval Evropský parlament i Výbor OSN pro lidská práva.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter