Ministr Jiří Dienstbier ke Dni české státnosti

Státní svátky mají posilovat sepětí občanů se státem. Jsou příležitostí k zamyšlení o tradici nebo události, kterou daný svátek připomíná. Měly by být pro co možná největší množství občanů dnem pracovního klidu, tak aby se ten, kdo chce, mohl účastnit připomínek organizovaných k dané příležitosti. Je na každém, zda se chce oslav Dne české státnosti, svátku, který je bezpochyby spojen se jménem patrona české země svatého Václava, účastnit.

Díky sepětí se svatým Václavem je 28. září oprávněně vnímáno jako den spojený s tradicemi katolické církve. Rád bych, aby u příležitosti svátku svatého Václava zazníval mimo jiné hlas encykliky Laudato si' upozorňující na nebezpečí konzumu a ohrožení světa coby našeho jediného místa pro život nezvratnou ekologickou katastrofou.

Rád bych, aby od pokračovatelů této významné tradice zazníval k dnešním událostem hlas otevřenosti, porozumění a pokory před zážitky, které jsou každému člověku zvláštní. Dobrým příkladem je pro mě kampaň Pozdravme se znamením míru, na kterou u našich severních sousedů upozorňují plakáty zobrazující dvě podané ruce: Jedna má kolem zápěstí růženec a druhá náramek v barvách duhy.

Katolíci hlásící se k LGBT komunitě u našich severních sousedů tak říkají, že otevřenost neznamená přijetí všech stanovisek druhé strany (třeba akceptaci homosexuálních manželství ze strany katolické církve), ale možnost dialogu a společného života ve stejném státě a stejné společnosti.

Tradiční součást bohoslužby – podání ruky druhým bez ohledu na politický názor nebo sociální zázemí bych rád bral jako východisko oslav Dne české státnosti a sdělení katolické tradice, že podporuje budování společnosti soudržné a otevřené dialogu.

Přeji vám klidný sváteční den.