Vláda schválila doporučení k přistoupení k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o pracovnících v cizí domácnosti

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 201 o pracovnících v cizí domácnosti byly přijaty na 100. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 2011. Oba dokumenty jsou zásadními v oblasti dodržování základních pracovních standardů a podmínek pro pracovnice/níky v cizí domácnosti. Úmluva byla zpracována z důvodu nutnosti respektování, prosazování a naplňování základních práv pro pracovnice/níky v cizí domácnosti (patří sem zejm. svoboda sdružování a účinného uznávání práva na kolektivní vyjednávání, odstranění všech forem nucené nebo povinné práce, účinné odstranění dětské práce; a odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání).

V České republice bylo v roce 2014 evidováno v oblasti „Činnosti domácností jako zaměstnavatelů“ 0,02 % pracovnic/níků z celkového počtu pracovnic/níků. Z výzkumů a činnosti neziskových organizací nicméně vyplývá, že počet pracovnic/níků v této oblasti je mnohem vyšší. Některé zdroje uvádějí, že skutečný počet pracovnic/níků v domácnostech se zřejmě pohybuje v řádech desítek tisíc.  Dále podle průzkumu MOP v oblasti práce v cizí domácnosti působí na světě 53 miliónů osob, avšak dle kvalifikovaných odhadů některých odbornic/níků se jedná až o 100 milionů osob (83 % z nich tvoří ženy).  Práci v cizí domácnosti vykonává tuzemské i zahraniční obyvatelstvo. Pracovnice/ník v cizí domácnosti může být služebnictvo, pečovatel/ka, uklízeč/ka, osobní řidič/ka, zahradník/ce, kuchař/ka, tajemník/ce, správce/ová apod. Současná vlády si uvědomuje potřebu řešit stávající situaci a uložila ministryni práce a sociálních věcí zpracovat ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí a ministrem vnitra a vládě předložit rozbor nutných legislativních změn a harmonogram jejich uskutečnění za účelem posouzení vhodnosti přistoupení k Úmluvě.

„Ochranu pracovnic/níků v cizí domácnosti pokládám za velmi významnou. Práce v cizí domácnosti totiž, dokonce ani v České republice, stále není vnímána jako plnohodnotná a skutečná práce. Její přínos je přitom významný pro globální ekonomiku, neboť zahrnuje například zvýšení placených pracovních příležitostí pro pracující ženy a muže s rodinnými povinnostmi, ale také větší prostor pro péči o stárnoucí populaci, či děti a osoby se zdravotním postižením. Problémem je také genderový rozměr této otázky, neboť práci v cizí domácnosti vykonávají podle průzkumu Mezinárodní organizace práce z 83 % ženy. Mnohé z nich jsou přitom osoby ze znevýhodněných skupin, které jsou zvláště ohrožené diskriminací, pokud jde o podmínky v zaměstnání a povolání, i jiným porušováním lidských práv,“ řekl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.