Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

3. 6. 2015 13:03

Vláda schválila ústavní zákon, který zpřesňuje pravomoci prezidenta

Vládní kabinet na svém dnešním zasedání schválil návrh ústavního zákona, který předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Zákon zpřesňuje některé pravomoci prezidenta republiky. Vláda schválila i zavedení klouzavého mandátu poslanců a nový mechanismus zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny.

Cílem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, je zpřesnění pravomocí prezidenta republiky a dalších ústavních aktérů.

„Na dnešním zasedání vlády nenastal v tomto bodě žádný střet. Jedná se o závazek z koaliční smlouvy a vládního programového prohlášení. Jde o zpřesnění pravomocí prezidenta a dalších ústavních institucí tak, aby se zachovala určitá rovnováha postavení jednotlivých složek státní moci v ústavě,“ uvedl k tomu ministr Jiří Dienstbier.

Ústavní zákon konkrétně zpřesňuje kompetence prezidenta republiky při jmenování a odvolávání vlády a při přijímání její demise a demise předsedy vlády. Ve vztahu k moci soudní upravuje jeho pravomoci spočívající ve jmenování předsedů a místopředsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, přičemž podstatnou změnou v této oblasti je přesunutí této kompetence, pokud jde o Nejvyšší správní soud, mezi pravomoci privilegované, čímž dojde ke sjednocení postupů jmenování funkcionářů u obou nejvyšších soudů.

Dále posiluje spolupráci prezidenta republiky s mocí zákonodárnou ve věci jmenování členů Bankovní rady České národní banky. Toto jmenování by mělo probíhat stejně jako u jmenování soudců Ústavního soudu se souhlasem Senátu. Upřesňuje rovněž i ustanovení týkající se tzv. impeachmentu. Podle schváleného ústavního zákona jsou oprávněny podat ústavní žalobu obě komory Parlamentu, a to nezávisle na sobě, bez souhlasu té druhé.

Současně schválený ústavní zákon jednoznačně zakotvuje postavení prezidenta republiky a vlády, pokud jde o zahraniční politiku státu, neboť rozšiřuje stávající ustanovení o větu „vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu.“

Ústavní zákon dále zavádí novou konstrukci zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, podle které se Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou všech poslanců usnést na zkrácení svého volebního období, které skončí dnem uvedeným v jejím usnesení. Současně se předpokládá, s ohledem na dobu potřebnou k přípravě předčasných voleb, že konec volebního období nesmí nastat dříve než 90 dnů po přijetí takového usnesení. Předčasné volby se v tomto případě uskuteční ještě před skončením zkráceného volebního období, takže na rozdíl od případů rozpuštění Poslanecké sněmovny nebude legislativní činnost Parlamentu zkrácením volebního období nijak formálně omezena.

Dále byl schválen návrh na zavedení tzv. klouzavého mandátu poslanců. Institut klouzavého mandátu poslance spočívá v „přerušení“ výkonu mandátu jakožto souboru práv a povinností poslance, který se stal členem vlády, a to na dobu určitou, časově vymezenou jeho členstvím ve vládě s tím, že výkon mandátu takového poslance-člena vlády „sklouzne“ na náhradníka z téže politické strany, aniž by mandát poslance-člena vlády zanikl. Výkon mandátu náhradníkem je časově omezen do doby, než případně poslanec-člen vlády vládu opustí a znovu se ujme svého mandátu. Zavedení klouzavého mandátu přispěje k většímu oddělení moci zákonodárné od moci výkonné ve smyslu principu dělby moci dle Ústavy České republiky. Nicméně primární motivací k zavedení klouzavého mandátu byl spíše problém sloučení povinností člena vlády s povinnostmi vyplývajícími z výkonu mandátu poslance.

A v neposlední řadě bylo schváleno prodloužení doby na projednávání návrhu zákona Senátem ze třiceti na šedesát dnů. Tato změna by měla vést k posílení role Senátu v legislativním procesu.

*****

Současně s ústavním zákonem vlád dnes schválila i Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se změnou Ústavy České republiky. Tento změnový zákon navazuje přímo na návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, přičemž se předloženým návrhem novelizuje:

  • zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o jmenování členů Bankovní rady České národní banky,
  • zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, v části upravující řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky,
  • zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, do kterého se doplňují ustanovení o jednání Poslanecké sněmovny o ústavní žalobě Sněmovny proti prezidentu republiky, dále v  souvislosti s novou konstrukcí rozpuštění Poslanecké sněmovny, zavedením klouzavého mandátu poslance a prodloužením doby na projednávání návrhu zákona Senátem,
  • zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, rovněž v části upravující jednání o žalobě Senátu proti prezidentu republiky a v části upravující vyslovení souhlasu s jmenováním soudců Ústavního soudu v souvislosti s navrhovaným vyslovením souhlasu Senátu i se jmenováním členů Bankovní rady České národní banky,
  • zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o jmenování funkcionářů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter