Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

26. 2. 2016 10:54

Vyjádření ministra Dienstbiera k výroční zprávě Amnesty International 2015/2016

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier oceňuje aktivity Amnesty International (AI). Pro ministra, který má ve své gesci lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, představuje Zpráva AI důležitou zpětnou vazbu, s níž je odhodlán společně se svými spolupracovníky pracovat.

Romská integrace
Ministr Dienstbier vítá zprávu Amnesty International, která mimo jiné zaznamenala pokrok v přístupu vlády k romské integraci. Jak AI konstatuje, významného posunu bylo dosaženo zejména v oblasti vzdělávání romských žáků.

Přístup vlády k romské integraci je zachycen ve Strategii romské integrace do roku 2020 schválené v únoru 2015. Úkoly, které strategií ukládá, jsou průběžně naplňovány ministerstvy. Příkladem může být šetření České školní inspekce, uskutečněné v září 2015, které se zaměřilo na zhodnocení zastoupení romských žáků v celém systému základního vzdělávání.

Ministr pro lidská práva se v současné době zaměřuje na sledování účinných opatření při přípravě robustního systému sledování a vyhodnocování opatření obsažených ve Strategii romské integrace do roku 2020. Systém si klade za cíl měřitelně vyhodnocovat účinnost jak mainstreamových opatření, tak i opatření zaměřených na zlepšení situace Romů v klíčových oblastech romské integrace, a to i s ohledem na situaci ve vyloučených lokalitách.

V reakci na situaci ve vyloučených lokalitách byla v roce 2015 zveřejněna aktualizována Analýza sociálně vyloučených lokalit v České republice. Vědoma si vážnosti situace vláda České republiky přijala na svém zasedání dne 17. února 2016 Strategii boje proti sociálnímu vyloučení, kterou připravil ministr pro lidská práva. Strategie se zaměřuje na řešení existence a předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit, včetně zavedení systému pravidelného sledování jevu sociálního vyloučení ve spolupráci se všemi dotčenými resorty.


Migrační vlna
Zpráva Amnesty International za rok 2015 o stavu lidských práv ve světě se ve vztahu k České republice zmiňuje také o problémech, které vyvstaly v souvislosti se zvýšenou migrační vlnou. Není překvapením, že poukazuje na nevyhovující podmínky, které panovaly v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová v létě a na podzim roku 2015, za které již byla Česká republika kritizována např. Vysokým komisařem OSN pro lidská práva nebo Komisařem Rady Evropy pro lidská práva. Tyto podmínky již byly do značné míry napraveny, a to nejen díky uvolnění kapacit detenčních zařízení, ale také investováním do lepšího materiálního vybavení a posílením personálu zařízení.

Situací zajištěných cizinců, především žadatelů o azyl v jiném členském státě Evropské unie, se na podzim zabývala také Rada vlády pro lidská práva, která především žádala, aby byly cizincům v detenčních zařízeních zajištěny důstojné podmínky, aby nebyli cizinci zajišťováni za účelem přemístění do jiného státu EU, pokud je zjevné, že se přemístění nezrealizuje a aby bylo zajištěno poskytování právní pomoci v detenčních zařízeních v souladu s právem EU. Tyto problémy se podařilo do velké míry vyřešit díky tomu, že počet migrantů a uprchlíků na území ČR se oproti létu a podzimu minulého roku značně snížil. Je však nutné věnovat pozornost těmto otázkám i nadále a nedopustit, aby v případě zvýšeného počtu migrantů a uprchlíků na našem území došlo opět k nevyhovujícímu zacházení.

Považuji však za důležité upozornit na zavádějící výrok, že v roce 2015 „vláda odmítala přemisťování uprchlíků v rámci EU". Tento výrok není bez dalšího uvedení do širšího kontextu pravdivý. Jak známo, Česká republika se dobrovolně zavázala k relokaci 1100 osob, až následně se začala ohrazovat proti závaznému rozhodnutí Rady 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka, a to především z důvodu nedůvěry ve fungování relokačního mechanismu a ne z důvodu neochoty participovat na celoevropském řešení migrační krize. 

Zpráva dále také hovoří o projevech rasismu a xenofobie, které byly v roce 2015 zaměřeny často na osoby pomáhající uprchlíkům. Bohužel jsme svědky narůstajícího počtu incidentů, které mají za cíl zastrašit a potlačit občanské iniciativy pomáhající uprchlíkům, i v tomto roce. Snahou vlády i všech politických představitelů České republiky by mělo být tyto nebezpečné tendence ve společnosti mírnit a snažit se různé názorové skupiny přivádět spíše k dialogu než podněcovat jejich rozpory.


Psychiatrická péče
Vláda si také uvědomuje, že poskytování psychiatrické péče v České republice zaostává za standardy západní Evropy. Problém je především v poskytování péče ve velkých institucích namísto komunitních služeb, které umožní léčbu části duševně nemocných v jejich přirozeném prostředí. O celkové zlepšení současného stavu usiluje prostřednictvím Strategie reformy psychiatrické péče, jejíž implementace by v tomto roce měla opět zrychlit tak, aby byl dodržován plánovaný harmonogram a Ministerstvo zdravotnictví dohnalo určité současné prodlení.

Používání síťových lůžek je v České republice dlouhodobě na ústupu, věřím proto, že je psychiatrické nemocnice budou používat stále méně a postupně naleznou cestu, jak se bez nich při péči o rozrušené pacienty zcela obejít. Obezřetnějšímu používání síťových lůžek a všeobecně všech omezovacích prostředků by měla napomoci novela zákona o zdravotních službách, která je momentálně v legislativním procesu. Novela zakotvuje zásadu subsidiarity použití omezovacích prostředků, které by měly být použity jen v nezbytně nutných případech, a zásadu, že musí být volen nejméně omezující prostředek odpovídající účelu jeho použití. Výzvou však nadále zůstává otázka souhrnné evidence a vyhodnocování používání omezovacích prostředků v jednotlivých zařízeních, které by měly zabraňovat a předcházet nadužívání omezovacích prostředků v psychiatrických nemocnicích.

Policie ČR je v psychiatrických zařízeních přítomná pouze při převzetí pacienta do psychiatrické péče. Během vlastního lékařského vyšetření již přítomná není s výjimkou případů, kdy pacient bezprostředně ohrožuje sebe nebo své okolí a Policie ČR pak plní svou zákonnou úlohu ochránce veřejného pořádku, s respektem k právům pacientů, lékařů i všech ostatních osob. Obecně je však samozřejmě nutné vzhledem k potřebě důvěrného vztahu mezi pacientem a lékařem přítomnost dalších osob při lékařském vyšetření vyloučit. Proto vláda přislíbila ve svém vyjádření ke Zprávě CPT vést psychiatrické nemocnice k tomu, aby pro rizikové pacienty vypracovaly plán jejich zvládání a byly tak omezeny situace, kdy je třeba přivolávat k zásahu Policii ČR.


Osvojování dětí stejnopohlavním párem
Ministr Dienstbier rovněž vítá rozhodnutí soudu ve věci osvojení dětí stejnopohlavním párem, a to především ve smyslu nejlepšího zájmu těchto dětí. Připomíná v tomto směru, že každé dítě má právo na tu nejlepší ochranu a péči a že státní orgány by měly v každém případě osvojení či péče o dítě obecně individuálně posoudit všechny podmínky a okolnosti včetně vhodnosti a kvalit pečujících osob, které by měly hodnotit objektivně ve vztahu k danému dítěti a nikoliv subjektivně na základě nějakých obecných předsudků, které navíc jsou již vědecky vyvráceny. Výzkumy v mnoha zemích prokázaly, že stejnopohlavní páry mohou být dětem stejně dobrými rodiči jako páry heterosexuální a děti se v jejich péči rozvíjejí úplně stejně. Není proto žádný důvod omezovat rodičovská práva homosexuálních osob a rodinný život jejich i jimi vychovávaných dětí a ty takto de facto znevýhodňovat. Ministr Dienstbier proto plánuje v této otázce učinit určité kroky směrem k rovnému postavení všech dětí bez ohledu na sexuální orientaci jejich rodičů.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter