ČT24, Zprávy ve 12:00: Ministr Michal Šalomoun o dani z mimořádných zisků

Michal ŠALOMOUN, ministr pro legislativu /nestr. za Piráty/
Jsou tady prostě lidé, kteří nám můžou padat do existenčních problémů, proto vlastně celé to zastropování se dělá a proto tohle to je taková obrácená mince toho zastropování, že je potřeba na to někde najít peníze a s tím souvisí i to, že by bylo asi vhodné nebo obhajitelné udělat to už na rok 22, kde je to očekávání těch mimořádných zisků možná nejvyšší.

Alena SCHILLEROVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu /ANO/
Je to velké riziko, protože nikdo neví, jak by rozhodl Ústavní soud do budoucna a spojit ten návrh s tak vysokou mírou rizika bych považovala za velmi, velmi špatný krok.

Daniel TAKÁČ, moderátor
Jednání pětikoalice o mimořádné dani sleduje už od rána ve sněmovně Kateřina Trnková. Kateřino, připomeň konkrétně, v čem se ty dva vládní návrhy liší?

Kateřina TRNKOVÁ, redaktorka
Pěkné poledne. Liší se v podstatě ve všech parametrech. Shoda panuje víceméně jenom na tom, že zkrátka je potřeba nějakým způsobem zdanit mimořádné zisky firem, hlavně z oblasti energetiky, ale třeba taky bank. Ty zisky, které si vydělaly zdražujícím energiemi a tyto mimořádné daně potom využít na kompenzace právě pro firmy a pro domácnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura by chtěl, aby ta mimořádná přirážka k dani byla ve výši 60 %. Piráti chtějí o třetinu nižší, a sice čtyřicetiprocentní. A Zbyněk Stanjura by také chtěl, jak už jsme ostatně slyšeli, aby windfall tax byla uplatňována počínaje lednem 2023. Zatímco Piráti taktéž by touto formou danili po dobu tří let, ale chtěli by už, aby tato daň postihovala zisky firem za letošní rok, čili zpětně za celý rok 2022. A tato retroaktivnost, jak jsme také slyšeli, vyvolává jisté otázky a obavy ohledně možné napadnutelnosti u Ústavního soudu. Slyšeli jsme také o stanovisku legislativní rady vlády, přesto ministr financí Zbyněk Stanjura říká, že začít s tím až od ledna 2023 je bezpečnější cesta. Podle Jakuba Michálka z klubu Pirátů to ale může vést k tomu, že firmy přijmou takové kroky a taková opatření, aby se zkrátka vyhnuli zdaňování a že potom stát nevybere v podstatě víceméně nic na ty zmiňované kompenzace. Zaznívá také kritika od opozice, například z klubu hnutí ANO otázka, proč pomocí windfall tax danit mimořádné zisky firem po dobu tří let, když nikdo neví, jak se bude v takovém dlouhém časovém horizontu situace na trhu s energiemi vyvíjet a rádi by windfall tax uplatňovali jenom na rok jeden.

Celou reportáž a vstup můžete vidět zde.