Hospodářské noviny: Windfall tax i za letošek? Musí se zvážit, zda to nezklame důvěru v právo, míní legislativní rada

Přestože vláda rozhodla, že „válečná daň“ z mimořádných zisků bude platit až od příštího roku, při projednávání ve sněmovně se to ještě může změnit. Piráti zvažují, že podají pozměňovací návrh, který by umožnil daň uplatnit již za letošek. Opřít by se mohli o rozhodnutí Legislativní rady vlády.

Ta o této možnosti debatovala koncem týdne a shodla se, že by retroaktivita v tomto případě nemusela být v rozporu s ústavou. Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) je ale třeba zvážit, zda by nemělo takové opatření rdousící efekt a nevedlo by ke zklamání důvěry v právo.

Jednání o podobě takzvané windfall tax provázejí zatím dohady. Začátkem týdne se zástupci koaličních stran shodli, že daň bude platit už za rok 2022, vláda ale pak dohodu stopla, a to zejména kvůli obavě z právních tahanic. Zdanit nadměrné zisky například bank či energetických firem zpětně sice umožnila Evropská komise, ale podle některých politiků by tato retroaktivita mohla být protiústavní. Návrhem se proto zabývala Legislativní rada vlády. Sice se neshodla jednoznačně, ale nakonec usoudila, že vzhledem k mimořádným okolnostem by nemuselo být takové opatření v rozporu s ústavou.

„Kromě jiného je třeba vážit význam naléhavosti právní změny proti případnému zklamání důvěry v právo, aby nepřesáhla hranice únosnosti. Dále aby neměla rdousící efekt. To já ani většina členů rady v tomto případě neshledáváme,“ uvádí ministr Šalomoun s tím, že uvedené závěry nejsou přijímané jednoznačně. „Vláda bude muset zvážit, zda jít do případného rizika možného zrušení právní úpravy Ústavním soudem zejména v kontextu možného fiskálního přínosu, což je spíše ekonomická než právní otázka,“ dodává ministr.

Podle Komory daňových poradců by zpětné zavedení daně u Ústavního soudu s největší pravděpodobností skončilo. Expert komory Jiří Nesrovnal zároveň upozorňuje, že na to nelze spoléhat, protože jde o bezprecedentní situaci. „Doposud tu léta platilo pravidlo, a ministerstvo financí ho potvrzovalo, že pokud jde o sazby daně, což je tento příběh, není možné je měnit zpětně, ale vždy jen do budoucna. Konkrétně že pravidla hry uprostřed zdaňovacího období nelze měnit, pokud je to v neprospěch daňových subjektů,“ říká Nesrovnal.

Takzvané retroaktivity se dělí na pravou a nepravou a podle právníků je mimořádná daň za rok 2022 na hraně mezi nimi. „Princip u té nej tvrdší retroaktivity je, že není absolutně zakázaná, ale je možná jen zcela výjimečně. Takže nyní by se musela vést debata, jestli jsme v takto výjimečné situaci,“ popisuje Nesrovnal. Legislativní rada vlády se domnívá, že ano. Podle Nesrovnala je ale nebezpečné překročit tento Rubikon.

V minulosti vlády už speciální daně zaváděly, například extra daň pro majitele fotovoltaik postavených do roku 2010. Jejich dotace byly příliš štědré, a stát se tak rozhodl jim odčerpat část zisku zpět do státní pokladny. V roce 2012 Ústavní soud oprávněnost daně potvrdil. Podle Nesrovnala byl však případsolární daně něco jiného, než je současná windfall tax. Justice si navíc také nechala prostor pro případnou nápravu. „U judikatury ksolární dani se stále objevuje v rozsudcích narativ, který říká: kdyby se v konkrétním případě ukázalo, že na konkrétního poplatníka má solární daň takzvaně rdousící či škrtící efekt, tak by soudní moc zasáhla. Zatím ale žádný takový případ nenastal,“ uvádí Nesrovnal.

Celý článek si můžete přečíst také zde.