MFD: Další pokus o zákon o žalobcích

Novela zákona o státním zastupitelství se připravuje už dlouhé roky. Chystala ji například už předchůdkyně současného ministra spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Dojde na její schválení už v příštím roce? Experti jsou spíš pesimističtí. Proti úpravě resortu spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se totiž ostře postavil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

„V současné době se nacházíme ve stavu projednávání připomínek k návrhu zákona. Většina připomínek byla kritická, zejména k navrhované úpravě postavení, jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce. V tomto smyslu se velmi razantně vyjádřila i protikorupční rada vlády, která se domáhá zpřesnění této úpravy, a to tak, aby odpovídala programovému prohlášení vlády,“ řekl Stříž MF DNES.

Návrh počítá s tím, že by se funkční období nejvyššího státního zástupce omezilo na sedm let bez možnosti opakování.

V zákoně by mělo být nově uvedeno také to, že nejvyšším žalobcem může být jen státní zástupce.

Zpřísnění podmínek pro odvolání nejvyššího státního zástupce, které původně bylo jedním z motivů novely, ale návrh neobsahuje, a právě to vadí protikorupční radě vlády.

„U novely zákona o státním zastupitelství se protikorupční rada vlády shodla, že tak, jak byla předložena, nesplňuje programové prohlášení vlády. V této věci doporučila ministerstvu spravedlnosti úpravy,“ řekl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).

I kvůli tomu je Stříž opatrný s odhadem, kdy by novela mohla být schválena. „Jaký bude další vývoj návrhu zákona, si vůbec netroufám předpovědět. Pevně věřím, že se pomalými krůčky dostaneme až k jeho projednání ve sněmovně,“ dodal Stříž.

Boj s advokáty

Blažkův resort čelí odporu také u novely zákona o advokacii. Podle zástupců České advokátní komory totiž nedává smysl například uvažovaná změna ohledně domovních prohlídek u advokátů. U ní by podle novely musel být přítomný soudce, který by rozhodoval, co si policie smí odnést.

Resort tvrdí, že jde o urychlení celého procesu. V současnosti totiž o tom, co si policie odnese, nebo ne, rozhoduje zástupce advokátní komory. A teprve poté, co policie nadále usiluje o dokumenty, které jí zástupce komory odepře, přijde na řadu soud.

„Jediný efekt, který by navržená změna mohla přinést, je snížení ochrany klientských informací a narušení ústavních principů právního státu,“ uvedl k ministerskému návrhu člen představenstva komory Lukáš Trojan.

Současný trestní řád pochází ze 60. let a nový předpis vzniká už téměř dekádu. Pracovní komise začala pracovat už v roce 2014. Současná vláda chce zákon dopsat.