Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

1. 7. 2015 17:30

Projev vicepremiéra Bělobrádka na 3rd International Cluster Conference

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek vystoupil dne 30. června 2015 na 3rd International Cluster Conference.

Projev vicepremiéra

Vážená paní ministryně, dámy a pánové, vážení hosté,

úvodem bych rád poděkoval za pozvání a možnost vystoupit s paní ministryní Wankovou při zahájení konference.

Vstup České republiky do Evropské unie nerozšířil pouze možnosti obchodování, pohybu či pracovního uplatnění. Naše země díky zapojení do Unie opět získala napojení na evropský inovační prostor. Prostor, který se utvářel tisíc let a v němž jak Česko, tak Německo vždy hrály významnou roli.

 Přítomnost v Evropském výzkumném prostoru je pro nás naprosto klíčová. Spolupráce na společných projektech, výměna informací, ale i zdravá konkurence rozvíjí potenciál a kvalitu české vědy.

 Do mezinárodní spolupráce můžeme nabídnout nejen kapacitu vědeckých mozků, ale také nové výzkumné infrastruktury vybudované převážně díky evropským fondům. Investice do nich dosáhly 1,5 mld. € a jejich vybavení je na špičkové světové úrovni.

 Česká republika rovněž uvítala Strategii Evropa 2020 a dokument Unie inovací. V roce 2009 jsme přijali novou Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací, kterou jsme v roce 2013 aktualizovali tak, aby sledovala evropské cíle. Včetně podpory aplikovaného výzkumu a spolupráce s průmyslem. Protože inovace udělaly Evropu tím, čím je.

 V této souvislosti jsme si stanovili tři cíle:

  • Zlepšení systému výzkumu a vývoje včetně vytvoření nového ministerstva
  • Zesílení výkonnosti výzkumného systému a udržitelnosti výzkumných infrastruktur do roku 2020
  • Zlepšení řízení aplikovaného výzkumu

Státy jako Čína, Korea, Indie a další investují do inovací a vývoje nových výrobků obrovské sumy peněz. Následují tak Japonsko, které po druhé světové válce učinilo obrovský technologický skok. Západ, tedy Evropa a Spojené státy, už dávno nemají jasnou ekonomickou převahu. V čem si zachováme prvenství, v čem je také naše největší – a možná dnes už jediná – komparativní výhoda, je schopnost produkovat nové myšlenky, nové objevy, nové nápady.

 Tuto přednost si musíme udržet a nadále ji posilovat. Lidský mozek je jediný nevyčerpatelný přírodní zdroj. Je to jediný nástroj, který nikdy morálně, natož fakticky nezastará. Používání mozku je jediný způsob, jak překonat handicap spočívající v přesunu hospodářské moci na východ.

Pravdou sice je, že zažíváme obrovský technologický rozmach, který vytváří celá nová průmyslová odvětví a třídy výrobků, celé nové segmenty trhu. A že země, která včas tento vývoj nezachytí, bude odsouzena hrát v globální konkurenci druhé či třetí housle. Ale rovněž by nám nemělo uniknout, že tento technologický rozmach z velké části stojí na přelomových vědeckých objevech, které jsou někdy dvacet, ale třeba i třicet, padesát nebo i více let staré.

Už dnes vidíme boom nových objevů v oblasti biochemie, genetiky, life-sciences, kvantových počítačů a umělé inteligence, nanotechnologií či třeba 3D tisku. Vesměs jde o obory, které mohou zcela změnit náš pohled na průmyslovou výrobu, uspořit ohromné množství materiálu a energie, zásadně vylepšit kvalitu života a do značné míry smazat rozdíl mezi vědeckou laboratoří a výrobní halou. Ve světě nových objevů a nových technologií zkrátka nebude pro nějakou segregaci vědců a průmyslníků místo. Půjde o velké řešitelské multioborové týmy, kde každý specialista bude mít svou důležitost.

Místem pro takovou spolupráci univerzitního i neuniverzitního výzkumu s inovačními firmami jsou přirozeně klastry, které spojují všechny tři strany znalostního trojúhelníku. Výsledkem jsou jak výrobky uplatnitelné ve světové konkurenci, tak rozvoj vzdělání a výzkumu. Německo je nám v tomto velkou inspirací a přirozeným prostorem pro spolupráci. A to jak co se týká schopnosti vzájemné kooperace mezi výzkumnými institucemi a průmyslem, tak koordinace z roviny centrálního úřadu pro vědu včetně stanovování prioritních směrů výzkumu.

Německo je naším nejbližším sousedem, historicky s námi tvoří společný kulturní prostor střední Evropy a i dnes je naším nejvýznamnější ekonomickým partnerem. Zahraniční obchod s Německem tvoří asi třetinu naší obchodní bilance. Česká republika je 11. - 12. nejdůležitějším partnerem Německa, což ji řadí před země jako Rusko, Turecko nebo součet všech zemí Jižní Ameriky. Spolupráce se třemi spolkovými zeměmi - Saskem, Bavorskem a Bádenskem-Württemberskem - přesahuje svým rozsahem spolupráci s jakýmkoliv jiným regionem střední Evropy.

Je přirozené, že spolupráce mezi Německem a Českem se dobře rozvíjí v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje. Obě naše země sdílejí dlouhou průmyslovou tradici. Český průmysl vytváří téměř třetinu našeho HDP. Zároveň růst soukromých výdajů na výzkum a vývoj předstihuje růst vládních výdajů a v současnosti dosahuje jejich dvojnásobku. Nicméně právě výdaje průmyslu by měly růst ještě výrazněji. Proto je v našem zájmu, aby se společnosti zapojily do výzkumných a vývojových zakázek mnohem více než je tomu dnes.

Rovněž vedeme strukturované debaty mezi akademickou a podnikatelskou sférou. A vedle tradičních programů podporujících průmyslový výzkum a vývoj v podnicích zahajujeme nový program aplikovaného výzkumu na podporu klíčových technologií (Key Enabling Technologies - KETs), což je v souladu s prioritami Evropské komise v oblasti průmyslového výzkumu. Jedná se o technologie náročné na znalosti a kvalifikovanou pracovní sílu, vyžadující zásadní podíl výzkumných aktivit a s krátkými inovačními cykly. V programu podpoříme projekty zaměřené zejména na fotoniku, mikro a nanoelektroniku, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie.

Česká republika investovala do šesti hlavních center excelence. Dále jsme kromě velkých výzkumných center investovali i do menších regionálních pracovišť. Například při Západočeské univerzitě působí hned několik materiálově orientovaných pracovišť. Moderní nanotechnologické pracoviště vyrostlo v Liberci na Technické univerzitě.

Uvědomujeme si, že v oblasti inovací jsou lídry nikoli velké, ale spíše malé a střední firmy. Proto i v novém programovacím období využíváme strukturálních fondů k posílení inovační výkonnosti malých a středních podniků.

Dále posilujeme inovační potenciál regionů, revidujeme prováděcí opatření k naší Národní politice výzkumu, vývoje a inovací a pracujeme na Strategii inteligentní specializace.

Co se týká klastrů a technologických platforem, jejichž význam pro inovace a spolupráci průmyslu s univerzitami a výzkumnými institucemi jsem již zmínil, pak již v minulém programovacím období jsme do jejich podpory investovali velké prostředky. Ze získaných zkušeností víme, že jedním z klíčových prvků úspěchu je osoba manažera klastru či platformy. Od klastrů očekáváme, že vznikne soubor regionálně propojených podnikatelů, vysokých škol a výzkumných pracovišť v určitém oboru. Úspěšný klastr by měl především zlepšit výsledky společností, zvýšit počet inovací, podpořit aplikovaný výzkum a vývoj, a touto cestou i rozvoj regionu a jeho konkurenceschopnost.

Jedním z úspěšných příkladů je klastr Nanoprogress, který se zapojil do evropské iniciativy klastrové excelence a je rozhodnut propracovat se až ke získání zlaté medaile. Zatím se mu podařilo získat v roce 2014 bronzovou medaili a v průběhu roku 2015 se pokusí získat stříbrné ocenění.

Dalším úspěšným klastrem je klastr CLUTEX, který působí v Liberci. Je zaměřen na obor technických textilií. Jeho členem je špičkové výzkumné a vývojové pracoviště, VÚTS Liberec, zaměřené na vývoj technických vláken, tkaní technických tkanin, vývoj tryskových vodních i vzduchových stavů. Jeho tryskový stav Camel nemá pravděpodobně dodnes ve světě konkurenci. Tento výzkumný ústav vybudoval z prostředků strukturálních fondů špičkově vybavené vývojové pracoviště a pro partnery z oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje i pro průmyslové firmy je ceněným partnerem.

Příkladem zajímavé technologické platformy je Česká vodíková technologická platforma, která zasahuje do oblasti energetiky.

Jsem přesvědčen, že, stejně jako Německo, má Česká republika zůstat průmyslovou zemí. Nevidím to jako nevýhodu, ale naopak jako přednost. Nemělo by nám jít o to za každou cenu snižovat podíl průmyslu na tvorbě HDP. Je ovšem třeba průmysl restrukturalizovat a modernizovat, snižovat jeho energetickou a materiálovou náročnost a zvyšovat podíl duševní práce.

Klastry jsou motorem této restrukturalizace. Máme-li si uchovat globální konkurenceschopnost - jako národní státy i jako celá Evropská unie – pak jedinou cestou je držet se toho, co nám zajistilo úspěch v minulosti: inovací. V dnešní době stoupají nároky jak na hloubku inovací, tak na jejich rychlost. Pokud se nám úspěšně podaří rychle přenášet nové vědecké objevy rovnou do nových patentů a sofistikovaných technologií, pak nejen získáme okamžitou konkurenční výhodu na trhu, ale rovněž minimalizujeme riziko kopírování našich výrobků, které se prostě stane příliš náročným.

Jsem si jist, že tato spojená evropská inovační síla je tou správnou odpovědí na výzvy globalizace. My prostě můžeme a musíme přicházet s novými technologiemi rychleji, než bude upadat naše konkurenceschopnost v případě těch starých. Základem evropské síly v budoucnu nebudou megatuny oceli, ale rychlost myšlenky. Jak se říká: velké věci povstávají z malých počátků.

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X