Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

3. 8. 2016 10:30

Rozhovor vicepremiéra Bělobrádka pro ACRI News

Sekce pro vědu, výzkum a inovace vznikla při Úřadu vlády ČR s cílem koordinovat a řídit systém vědy a výzkumu. V čele sekce stojí místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který je zároveň předsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Mezi hlavní úkoly sekce patří sjednocení vědní politiky, nastavení transparentních pravidel financování institucí zabývajících se VVI, identifikace a podpora excelence ve vědě a rozšiřování mezinárodní vědecké spolupráce. Podpora vědy a výzkumu je zároveň vnímána jako významná součást konkurenceschopnosti České republiky, proto do portfolia činností sekce patří také zlepšování spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou a popularizace vědy a výzkumu.

* Jak se vám, pane místopředsedo, daří tyto cíle naplňovat?

Mám radost, že se mi pro příští rok podařilo prosadit historicky nejvyšší rozpočet na vědu, 32,7 miliardy korun, což oproti rozpočtu na letošní rok představuje navýšení o téměř 3,8 mld. Kč. Díky tomu můžeme více podpořit zejména aplikovaný výzkum a spolupráci výzkumníků a firem. V této oblasti má totiž Česká republika rezervy, což ukázala naše Analýza stavu výzkumu v ČR za rok 2014. Například Technologická agentura ČR (TAČR), která podporuje projekty v oblasti aplikovaného výzkumu a akcentuje spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem, dostane příští rok přidáno téměř 600 milionů korun, kdy téměř polovina částky je určena na program EPSILON, který je zaměřen na projekty s rychlým uplatněním v nových produktech, výrobních postupech a službách. Další program zaměřený na podporu aplikovaného výzkumu, pro který se podařilo zajistit 420 milionů korun nad rámec schváleného rozpočtu, je program TRIO Ministerstva průmyslu a obchodu. V současnosti také jezdím po krajích a představuji podnikatelům a akademikům priority Národní politiky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací do roku 2020. Jde o základní strategický dokument v oblasti VaVaI, který vláda schválila letos v únoru a který mimo jiné zavádí kontinuální proces zjišťování potřeb soukromé a akademické sféry v oblasti vědy a výzkumu. V Národní politice jsme také navrhli prioritní sektory, včetně témat, která vidíme jako perspektivní a měla by být předmětem podpory. Jedním z identifikovaných sektorů byla i oblast výroby dopravních prostředků, kde je železniční průmysl mimo jiné zastoupen prostřednictvím ACRI, se kterou úzce spolupracujeme. Co se týká vědní politiky, moje sekce připravuje zcela nový zákon o podpoře vědy, který sjednotí řízení vědy. Nyní se peníze na vědu rozdělují mezi 11 rozpočtových kapitol, mezi nimiž jsou kromě Akademie věd a Technologické a Grantové agentury také jednotlivá ministerstva. Je třeba systém lépe koordinovat, aby tyto prostředky byly vynakládány efektivně. Do budoucna chceme efektivní financování zacílené do předem určených oblastí. Zároveň chceme nastavením pravidel financování zohlednit excelentní výzkum. Špičkové obory a výzkumná centra nám pomůže určit nová metodika hodnocení vědeckých výsledků, na které nyní pracujeme a která by měla začít platit od roku 2017. Metodika by ale zároveň měla významně podpořit aplikovaný výzkum v ČR.

* Jaké je nové pojetí podpory vědy a výzkumu včetně RIS3 Strategie, která má určit perspektivní oblasti výzkumu, a podle toho pak zacílit peníze z národních i evropských zdrojů? Kam se bude výzkum ubírat?

Naší snahou je vytvoření dlouhodobě udržitelného systému aplikovaného výzkumu, jehož jednou součástí je naplňování RIS3. V současné době jsou nastaveny nové dlouhodobé změny, které umožní přesnější zacílení a zefektivnění finančních prostředků jak evropských, tak národních zdrojů. Jak jsem již uvedl výše, v návaznosti na evropské trendy a požadavky Komise zavádíme dlouhodobý dialog se zainteresovanými partnery o jejich věcných potřebách. Cílem je, aby programy podporující VaVaI v ČR přímo odpovídaly poptávce a novým trendům toho daného sektoru. Tento proces byl nastartován v roce 2015 jednáním tzv. Národních inovačních platforem a finalizace výstupů proběhla začátkem června letošního roku. Výstupy z těchto jednání jsou zaneseny v aktualizaci tzv. Národní RIS3, která je v podstatě implementačním dokumentem Národní politiky VaVaI v oblasti aplikovaného výzkumu a určuje prioritní oblasti podpory, podle kterých se budou řídit národní a evropské programy. V oblasti železniční a kolejové dopravy patří mezi priority například vývoj nových konstrukcí pro vysoké rychlosti nad 300 km/hod, vývoj materiálů železničních kol a náprav s vyšší životností a bezpečností, vývoj tlumicích systémů, ekologické pohony atd. Národní RIS3 bude v nejbližší době schválena vládou ČR a následně bude zaslána Evropské komisi.

* Národní inovační platformy (dále NIP) jsou konzultační skupiny, které prostřednictvím Národního RIS3 manažera zřizuje Řídicí výbor RIS3. ACRI je součástí NIP – Výroba dopravních prostředků. Jakou roli NIP mají a v čem jsou tak zásadní?

NIP je celkem sedm, jsou to konzultačně-pracovní skupiny pro zjišťování potřeb soukromé a akademické sféry v oblasti aplikovaného výzkumu. Účastní se jich přední odborníci a experti z výzkumu, byznysu a veřejné sféry. Kromě zjišťování věcných potřeb předpokládáme, že předmětem jednání NIP budou i samotné výzvy programů před jejich vyhlášením, abychom mohli doladit detaily, které by mohly bránit úspěšnému čerpání dotace. V letošním roce předpokládáme vyhlášení pilotních výzev zejména ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které by reflektovaly v rámci operačního programu OP PIK výstupy jednání NIP. Dále se samozřejmě počítá, že výsledky jednání NIP se projeví i v zaměření operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání v gesci MŠMT a národních programů – TAČR a MPO (TRIO).

* Řada zemí si uvědomuje, že oblast vědy, výzkumu a nových technologií má zásadní význam pro jejich rozvoj. S tím souvisí i růst významu „vědecké diplomacie“ ve světě, budování a řízení mezinárodních vztahů ve směru ke vědě, univerzitnímu vzdělání, technologiím a inovacím. Jaké je postavení České republiky?

Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, průmysl tvoří třetinu HDP. Spíše než levnou montovnou ale chceme být malým technologickým tygrem, a proto je nezbytné soustředit se na vývoj, inovace a vyspělé technologie. Vzorem je nám v tomto Izrael, který coby malá země patří ke světovým špičkám například v nanotechnologiích. Proto jsme loni právě do Izraele vyslali vůbec první českou vědeckou diplomatku Delanu Mikolášovou. Jejím úkolem je navázat kontakty s izraelskými podnikateli, vědci a vysokými školami, zprostředkovávat spolupráci mezi izraelskou a českou stranou a obecně propagovat českou vědu a výzkum v Izraeli. Kromě Izraele vidíme jako perspektivní země pro spolupráci ve výzkumu a vývoji také USA, Německo, Jižní Koreu a Tchaj-wan. S těmito zeměmi nás pojí společný zájem o další rozvíjení vzájemné spolupráce, který je potvrzen i návaznými společnými akcemi. Tyto státy také patří dlouhodobě ke špičce v podpoře VaVaI, do vědy a výzkumu investují velké prostředky a jejich firmy, vysoké školy a výzkumné instituce mají zájem o spolupráci s těmi českými. V současné době může ČR nabídnout také moderní výzkumnou infrastrukturu, která je pro vědce z těchto zemí lákavá, a mohou nám pomoci i s internacionalizací české vědy. Partnerství chceme posílit i proto, že tyto země mají dobře nastavenou podporu aplikovaného výzkumu a dokážou úspěšně uplatňovat výsledky výzkumu v praxi. Například Jižní Korea je nám vzorem v rozvoji hi-tech odvětví, s Německem nás pojí velmi úzké ekonomické vazby a dlouhodobá meziuniverzitní spolupráce. Naproti tomu USA jsou obřím trhem, kde mohou malé české projekty najít odbytiště a získat potenciální investory. Proto chceme mít od příštího roku vědeckého diplomata také v USA, výhledově pak v Německu.

* Účastníte se jednání Rady pro konkurenceschopnost v Bruselu. Jaká jsou hlavní témata a co můžeme očekávat?

Na posledním jednání na konci května jsme například jednali o otevřeném přístupu k vědeckým publikacím. Chceme, aby vědecké výsledky, které vznikly z veřejných peněz, byly přístupné v otevřené databázi. Díky tomu se výsledky bádání mohou efektivněji využívat ve prospěch všech. Po takzvaném open access už dlouho volají také podnikatelé, zejména malé firmy. Nicméně předem budeme muset nastavit jasná pravidla pro to, co a v jaké míře zveřejňovat, musíme řešit otázky, zda nemohou být dotčena např. obchodní práva nebo záměr ochránit výsledky patentem, či zda náhodou nejde o citlivé údaje, které nelze zveřejňovat vůbec.

ACRI News (čtvrtletník Asociace podniků českého železničního průmyslu), 2/2016, str. 12

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X