Rozhovor vicepremiéra Pavla Bělobrádka pro Hospodářské noviny

Lidovecký předseda říká, že by uměl založit populistickou stranu, která by získala 15 procent hlasů. Ale neudělá to, chce zůstat věrný hodnotám KDU-ČSL. Ta má podle něj obrovský potenciál. Musí ale zlomit klišé, že je jen pro ty, kteří chodí do kostela. Zda bude příští rok znovu kandidovat na předsedu KDU-ČSL, oznámí Pavel Bělobrádek ještě letos. Rozhodnutý už je, ale vše má podle něj svůj čas. Předtím chce ještě uspět v krajských volbách. Věří si i díky tomu, že jeho straně prý podle průzkumů začínají přibývat ti voliči, kteří už nechtějí ODS, TOP 09 je zklamala a Andrej Babiš pro ně není pravice. „Tak jsme jim zbyli my,“ vysvětluje Bělobrádek a doufá, že lidovci budou ve čtyřech krajích bojovat o první místo.

* Vaše strana si nyní užívá toho, že se po letech vrátila do Poslanecké sněmovny i do vlády. Nemáte obavu z neúspěchu ve volbách, které vás už za pár dnů čekají?

V 90. letech jsme začínali s méně než šesti procenty, abychom měli po osmi letech devět procent. Pod mým vedením, protože jsem skromný, tak to musím říci, jsme v každých volbách posílili. Takže očekávám úspěch i nyní. Byl bych rád, kdybychom získali více mandátů než v minulých krajských a senátních volbách.

* Ale průzkumy pro vás nevypadají úplně nejlépe, pohybujete se kousek nad pěti procenty.

Zaprvé máme vlastní „necinknutý“ průzkum, ve kterém to vychází jinak. Zadruhé v krajských průzkumech máme dvojciferné výsledky minimálně v sedmi krajích. Za třetí jsem přesvědčený, že máme obrovský potenciál. Podle průzkumů nám začínají přibývat voliči spíše liberální, kteří nejsou ani věřící. ODS už volit nechtějí, TOP 09 je zklamala, Babiš pro ně není pravice a levici volit nemohou. Tak jsme jim „zbyli“ my. Musíme ale prolomit některé bariéry a klišé.

* Které?

Spousta lidí řekne, jak se jim líbí náš postoj k zahraniční politice, jak jsme byli jediní, kteří se postavili proti ruské agresi na Ukrajině, kteří se postavili k migrační krizi racionálně – nebagatelizujeme, ale ani nestrašíme. Jenže nakonec řeknou: Ale volit vás se nehodí, to by bylo nepatřičné. My je musíme přesvědčit, že to je patřičné.

* Proč je to podle nich nepatřičné?

Protože nechodí do kostela. Pořád mají v hlavě klišé, že KDU-ČSL je jenom pro ty, kteří chodí do kostela. To je ten největší omyl, který zažíváme. Již 30 procent našich voličů to pochopilo, ale myslím, že je tady poměrně velký potenciál pro ty, kteří nás nevolili, i když jim byl náš program blízký. Řekněte mi stranu, kterou volíte s chutí, protože do sta procent vyjadřuje váš názor. To nedělám ani já.

* A bude KDU-ČSL bojovat proti tomuto „klišé“ v čele s vámi? Nebo tak jako před dvěma lety uvažujete, že byste už napříště na předsedu nekandidoval?

Mám mandát předsedy KDU-ČSL do příštího roku. Zda budu pokračovat v dalších letech, oznámím ještě letos.

* To už nezbývá tolik času, když začíná říjen…

To ano, navíc my máme sjezd v květnu 2017 a hned po Novém roce začnou výroční schůze místních organizací. Navazovat budou okresní a krajské konference, které nominují kandidáty na různá místa ve straně, včetně nominací na předsedu. Proto je fér, abych do konce roku řekl, zda budu, nebo nebudu kandidovat, protože v tom případě dám všem signál, jestli mě mají nominovat.

* Už víte, jak se rozhodnete?

Ano, vím to. Ale Mistr Sun nás učí, ať už jde o taktiku, nebo strategii, že vše má svůj čas.

* Kdybyste nekandidoval na předsedu, stáhl byste se úplně z politiky?

Těch možností je celá řada. Je to jedna z nich.

* Kde a kdy tedy uslyšíme vaše rozhodnutí?

Mělo by to být na nějakém stranickém jednání, buď na celostátním výboru, nebo celostátní konferenci.

* Pojďme ještě trošku k volbám. Jak své šance vidíte?

Důležité je posílit oproti roku 2012, co se týká zisku mandátů v krajských zastupitelstvech. Pro mě je velkou prioritou vrátit se do zastupitelstev středních Čech a Plzeňského kraje. Vyloučen není ani návrat v Libereckém kraji. A pak nám zbývají už jen Karlovy Vary. To je velmi důležité, abychom byli zastoupeni co nejlépe ve všech krajích. O první místo budeme bojovat asi ve čtyřech, ale bude to velmi vyrovnané, můžeme být první nebo čtvrtí.

* Které kraje to jsou?

Jde o Zlín, jižní Moravu, Pardubický a Královéhradecký kraj. Mohou překvapit i některé další regiony, tradičně silní jsme na Vysočině, v Olomouckém kraji, kde koalice se zelenými také minule brala dvojciferný výsledek.

* Co brání tomu, aby KDU-ČSL byla větší, mocnější stranou?

Podívejte, když budu chtít mít 15 procent, tak se svými zkušenostmi je udělám. To vám garantuji. Mám na to kontakty, jsem zkušený a vím, co chci. Jako to udělali Schwarzenberg s Kalouskem, když získali 16 procent. Zahodí to, že jeden byl zvolený za zelené a druhý za KDU-ČSL, a udělají nový subjekt. Věci veřejné z nuly získaly 10 procent.

* Proč to neuděláte?

Protože já jsem lidovec a chci v této straně zůstat. A nechci se vzdát jejích hodnot. V křesle, kde sedíte, seděli před sněmovními volbami dva lidé a říkali mi: Musíte víc doprava, musíte být proti migrantům. Měli pravdu. Protože nás porazil Okamura. Nebo bych mohl dělat politiku jako marketing, jako prodej prášků, a vylepil bych na každý roh plakát s oznámením: „Všichni kradou.“ Populistu zajímá jediné, chce vyhrát, říká jen to, co lidé chtějí slyšet. Já takový nejsem a dělat to nebudu. Nechci, aby lidová strana ztratila charakter, nechci, abychom se vzdali svých hodnot.

* Ať příští rok zůstanete, nebo nezůstanete v čele KDU-ČSL, jistě budete mít co mluvit do skládání příští vládní koalice. Samozřejmě bude hlavně záležet na výsledku voleb, ale co říkáte slovům Miroslava Kalouska o tom, že by měla vzniknout koalice demokratických stran proti hnutí ANO Andreje Babiše?

Já jsem pana Kalouska slyšel ještě jako spolustraník v KDU-ČSL mluvit o tom, jak politickým vězňům na vozíčku do očí říká, že nebudeme v žádné vládě závislé byť na jednom hlase komunistů. Tečka.

* Čímž narážíte na to, že pan Kalousek byl ochoten jít do vlády s komunisty ještě jako šéf lidovců. Ale určitě víte, že on to vysvětluje tím, že ve skutečnosti mu šlo o eliminaci komunistů…

Tak tím pádem ani to, co teď říká o koalici demokratických stran proti ANO, nemusí myslet vážně. Myslí to vážně? Nebo potom řekne, že to vlastně tak nemyslel?

* Dobře, ale kdyby byla šance na takovou koalici, byl byste pro? Nebo myslíte, že by to naopak mohlo skončit tím, že by ANO nabralo spoustu dalších voličů?

Co mám na to říci? (předseda prohledává řadu papírů v kanceláři, až najde jeden starý novinový článek – pozn. redakce) Karel Schwarzenberg, 6. dubna 2013, rozhovor v novinách: „Koalice je možné dělat den po volbách, bez toho je to pouhé kecání do větru.“ Vy se ptáte, co bude po volbách, a já vám odpovídám jeho slovy.

* Vzpomenete si někdy na vizi dřívějšího předsedy lidovců Josefa Luxe, který snil o straně, jež by se podobala CDU/CSU a měla přes 20 procent hlasů?

Je škoda, že se nevyužila šance s bývalou čtyřkoalicí, která skončila na personálních věcech, na mocenských ambicích jedinců i na ješitnosti. Ale jsem přesvědčený, že na české politické scéně existuje prostor pro středopravý, konzervativní subjekt. Znamenalo by to ale, že by muselo dojít k fúzi několika stran, což naráží na osobní nesympatie a ješitnost některých lidí. Proto takový subjekt může přijít až s novou generací lidí.

* S kým se chcete spojovat?

Je zde spousta menších subjektů, jsou zde jednotlivci v některých stranách. Myslím, že určitá integrace středopravého prostoru na základech spíše konzervativních než neoliberálních má u nás budoucnost. Ale je to otázka času, vývoje, personálního složení stran a určité velkorysosti.

* Ale které strany či jednotlivce myslíte? TOP 09? ODS?

Logiku by dávalo, kdyby konzervativní část TOP 09 a části dalších stran, třeba i konzervativní křídlo ODS, ne to národovecké, spolu fúzovaly. Nám se osvědčují v krajích koalice z dob čtyřkoalice. Například v Pardubickém kraji se toto uskupení transformovalo do koalice Pro Pardubický kraj, 16 let to tam funguje a náš člen Roman Línek je celou tu dobu hejtmanem nebo vicehejtmanem.

* V poslední době čelíte kritice ze strany vědců a akademiků, hlavně Rady vysokých škol. Vadí jim třeba nejasnosti okolo fungování informačního systému, který je důležitý pro financování a hodnocení jejich výzkumu a nedávno nečekaně přestal fungovat.

Tak pozor! Rada vysokých škol je politický nástroj, orientovaný z velké části na hnutí ANO. Na předsednictvu Rady vysokých škol jsem se dozvěděl, že nejlepší program ve vědě má ANO. Na Radě vysokých škol se propagují debaty, kde je z drtivé většiny osazenstvo z hnutí ANO nebo lidé jemu blízcí. Musíte se podívat, co říká Česká konference rektorů, co říká Akademie věd, Svaz průmyslu a dopravy. Pak pochopíte, že Rada vysokých škol je trošku jiná.

* Takže jejich útoky berete…

Beru je jako politicky motivované ze strany hnutí ANO. Respektive jeho části. Myslím, že pan předseda Babiš o tom ani neví a neřeší to. Ale je tam skupina, která si osobuje právo mluvit a je úzce provázaná s hnutím ANO.

 

* Myslíte, že zvládáte svůj resort? Cítíte, že máte podporu ze strany vědecké komunity? Protože od nich přece jen kritika často zaznívá a nemusí to být jen Rada vysokých škol.

Kritika zaznívá, ale často je velmi neorientovaná. A zaznívají také pochvaly. Pro mě je to směrodatné, když mluvíme o České konferenci rektorů, Akademii věd nebo třeba Asociaci výzkumných organizací. Protože kdo má čas a dá si tu práci a zjistí si fakta, tak ví, co jsem říkal, nepřekrucuje moje slova a také vidí, že máme výsledky. Tento týden budeme mít kompletně a plně funkční databázi projektů v české vědě, kterou jste zmiňovali. A ta bude lepší než dosavadní informační systém a budeme ji provozovat za 50 procent nákladů.

* Co se vám tedy podařilo?

Daří se mi především klidnit emoce a dávat lidi dohromady. Po 25 letech se nám podařilo dostat k jednomu stolu zástupce průmyslu, vědy, výzkumu a vzdělávání. Založili jsme proto Radu vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Myslím si, že i mezi lidmi ze Svazu průmyslu a dopravy a Akademie věd, kde to vždycky vypadalo, že mluví úplně jinými jazyky, dochází k zajímavému porozumění. To možná bude jasné teprve ve chvíli, až ve vládě skončíme, jak velký kus práce jsme po té komunikační stránce udělali.

* Sociální demokracie teď každý den hlásá: Prosadili jsme 300 korun pro důchodce, prosadili jsme prorodinnou politiku. Nemáte obavu, že vás v tomto tématu zastíní a může vám vzít voliče?

Já z toho obavy nemám. Taková jsou pravidla hry. Pokud nemáte takové finanční prostředky, tak jste trochu v jiné pozici. Pokud nemáte premiéra a daného ministra, jste v jiné pozici. Je to otázka taktiky a strategie. Domnívám se, že v tomto případě není namístě mít obavy, protože cílíme na jiného voliče. Cílíme na někoho, kdo neoceňuje nějaké deklarace, ale to, co pro to kdo udělal.

* Jak prorodinnou politiku ČSSD vnímáte? Občas má paní Marksová odvážnější, progresivnější názory, pokud jde třeba o prosazování dostupnější antikoncepce nebo umělého oplodňování.

Progresivnější, to je otázka. Třeba progresivní paralýza není zrovna dobrá diagnóza. Už to, že paní Marksová ani pan Dienstbier neumějí definovat, co je to rodina, o něčem svědčí.

* Zdůrazňují, že nejdůležitější je dítě.

Neumějí to definovat! Máme na to papíry, kde si s nimi dopisujeme a chceme, aby definovali rodinu. Samozřejmě že dítě je důležité, každé dítě, i potracené nebo nemocné. Jde o takzvanou koncepci rodinné politiky, která rozbíjí to, s čím se chlubí. Na jedné straně sociální demokraté hlásají, že podporují rodiny s dětmi slevami na daních, na druhé straně předkládají koncepci, která to popírá a ničí. Protože sleva na děti pro pracující rodiče je prý nerovnost proti ostatním typům soužití. Myslím, že by si to měli ujasnit mezi jednotlivými křídly v sociální demokracii a pak se o tom můžeme bavit.

Radek Bartoníček, Adéla Skoupá, Hospodářské noviny, 4. října 2016, str. 10