Tiskové zprávy

5. 5. 2017 12:03

Firemní výzkum roste, jeho služby loni vykázaly rekordní miliardu korun

Celkové výzkumně-vývojové služby pro firmy činily vloni rekordní více než jednu miliardu korun. Jen vlastní smluvní výzkum v roce 2016 provedly výzkumné organizace sdružené v Asociaci výzkumných organizací (AVO) za 352 milionů korun. Stoupá i export v oblasti těchto služeb, který loni činil téměř 20 procent. Tuzemské výzkumné organizace mají natolik kvalitní výsledky, že se mohou uplatnit na velmi konkurenčním evropském trhu, řekl dnes ředitel AVO Libor Kraus na odborném semináři Byznys s inovacemi, který se konal v Praze. Mezi panelisty dnešní akce AVO byl také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

Meziročně vzrostl i příjem prodaných licencí, který sice tvoří méně než jedno procento z celkové částky, nicméně oproti předloňsku stoupl o polovinu.

Aplikovaný výzkum ve všech vyspělých státech světa stojí na třech pilířích: příjmech z činností pro aplikační sektor (smluvní výzkum, prodej licencí, služby); kolaborativním výzkumu a institucionální podpoře. Česká republika si v minulosti prošla boomem finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které pomohly zmodernizovat a doplnit technické zázemí výzkumných organizací. Od nového rozpočtu EU po roce 2020 se očekává výrazné zkrácení těchto financí, a proto se také začíná zdůrazňovat, aby se zvýšily příjmy výzkumných organizací právě od firemního sektoru.

"Z analýzy vědeckovýzkumného prostředí víme, že Česká republika za Rakouskem nebo Německem zaostává například v investicích rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje. Výrazně pak zaostáváme v počtu mezinárodních patentů a podpoře spolupráce inovujících malých a středních podniků. Dlouhodobě se to snažíme změnit a know-how institucí jako je německá Fraunhoferova společnost, se kterou vládní Rada pro výzkum v loňském roce podepsala memorandum o spolupráci nebo rakouská Christian Doppler Forschungsgesellschaft, s jejímž vedením jsme se sešli na začátku dubna, jsou pro nás velkým přínosem a především inspirací. Z této stále intenzívnější spolupráce vidím, že Českou republiku čeká v dané oblasti ještě spousta práce," řekl místopředseda vlády Bělobrádek.

Nutné odstranit překážky
AVO oceňuje, že stát postupně podporuje aplikovaný výzkum ve výzkumných organizacích. Rovněž byly opět spuštěny programy podpory aplikovaného výzkumu a byl pro letošní rok navýšen rozpočet Technologické agentury ČR (TA ČR), což se plánuje i v roce příštím. Od letošního roku se rovněž mění metodika hodnocení výzkumných organizací, která má nově hodnotit i společenskou prospěšnost a efektivitu výzkumných organizací.

„Domnívám se ale, že z hlediska státní správy by bylo vhodné zaměřit se na odstraňování překážek spolupráce mezi firemním sektorem a výzkumnými organizacemi. Tuto spolupráci brzdí hlavně nevyjasněnost některých legislativních nařízení,“ upozornil Kraus.

Dosud například podle něj není závazný výklad evropského Rámce pro státní podporu VaVaI, který omezuje komerční aktivity na dotované infrastruktuře na maximálně 20 procent (co je „dotovaná infrastruktura“ a co je „kapacita“ je dosud předmětem různých výkladů – někdy docela divokých). Dalším příkladem je možnost daňových odpočtů na služby výzkumu a vývoje (VaV) nakupované od výzkumných organizací.

Přísné daňové kontroly
Firmy se bojí tyto odpočty uplatňovat, protože se v poslední době staly objekty přísných daňových kontrol. Přitom by možná stačilo tvrdě potrestat podvodníky, ale opět vydat závazný výklad, co musí poplatník (firma) splnit, aby na daňový odpočet dosáhla. Rovněž by bylo vhodné sladit administrativu projektů pro VaVaI, která u některých programů podpory přesahuje výhody podpor.

„Protože se říká, že poučit se má u úspěšných, AVO se inspiruje např. oblastí aplikovaného výzkumu u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu a činností jejich řídících i výkonných společností,“ uvedl Kraus a dodal: „Absolvovali jsme jednání na německém BMBF (ministerstvo pro rozvoj), jednáme s německým Fraunhoferovým institutem o přímé spolupráci s jednotlivými ústavy i o nastavení systému práce pro firmy. V konci roku 2016 a v lednu 2017 jsme jednali s vedením AIF (Rakouský technologický institut) o jejich zkušenostech, způsobu financování, práci pro firmy.“
Výsledkem je mimo jiné i debata s Úřadem vlády a TA ČR o nastavení nového programu Národní centra kompetence.



 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie