Analýza Ministerstva zahraničních věcí k právním aspektům brexitu

Ministerstvo zahraničních věcí ČR připravilo analýzu vybraných právních aspektů týkajících se aplikace článku 50. Tato analýza je jedním z prvních příspěvků do činnosti Pracovní skupina k otázce vystoupení Spojeného království z EU a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním k EU. Jedním z okruhů, kterými se Pracovní skupina zabývá, jsou právě právní aspekty.

Výsledek britského referenda o vystoupení z Evropské unie ze 24. června 2016 vytváří předpoklad pro v historii první využití článku 50 Smlouvy o EU. Do přijetí Lisabonské smlouvy nedisponovalo primární právo EU ustanovením, které by zakotvilo a definovalo postup pro vystoupení členského státu z Evropské unie. V teoreticko-právní rovině však vystoupení z Evropské unie bylo možné vždy. Nový článek takovému procesu dává konkrétní podobu, kterou doposud neměl.

Článek 50 Smlouvy o EU  v tomto směru představuje první nástroj na úrovni natolik specifického právního řádu, jako je právo EU, který umožnuje členskému státu iniciovat proces, jenž povede k ukončení členství tohoto státu v Evropské unii řádným způsobem se všemi důsledky, které z toho vyplývají.

Proces stanovený čl. 50 umožnuje každému členskému státu dle svých vnitrostátních ústavních pravidel jednostranně rozhodnout o svém vystoupení z EU. Jiné členské státy ani instituce EU nedisponují nástroji, jak v takovém jednání členskému státu zabránit. Proces vystoupení a uzavření dohody o podmínkách vystoupení je iniciován pouhým oznámením záměru dotyčného členského státu.

I přes toto právní zakotvení se však jedná o mechanismus, jehož užití je bezprecedentní. V současnosti se očekává formální oznámení Velké Británie o záměru vystoupit z Evropské unie. Na základě tohoto oznámení pak bude spuštěn mechanismus, který předpokládá čl. 50.