Aktuálně

23. 12. 2008 10:10

České předsednictví odpovídá na vaše nejčastější dotazy

Jaké jsou priority českého předsednictví a jak odrážejí závěr prosincového summitu vedeného Francií? Jak bude ČR postupovat při odstraňování následků finanční krize? Premiér Mirek Topolánek odpověděl na vaše nejčastější otázky.

Jaké jsou priority českého předsednictví a jak odrážejí závěr prosincového summitu vedeného Francií?

České předsednictví rozepsalo své priority shrnuté sloganem „Evropa bez bariér“ po bilaterálních konzultacích s představiteli všech ostatních členských států a předsedy Evropské komise a Evropského parlamentu do „3E“ – Ekonomika, Energetika a Evropa a svět.

Prosincový summit umožňuje Unii díky dohodě o klimaticko-energetickém balíčku, o plánu obnovy a řešení finanční krize a o zahraniční politice pokračovat přirozeně v první polovině roku 2009 v daných „3E“: v zajišťování energetické bezpečnosti cestou diversifikace zdrojů, ve zvyšování evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory vědy a výzkumu a malých a středních firem, a konečně v rozvíjení tzv. Východního partnerství s důrazem na pokračující integraci Západního Balkánu.

Pro oblast transatlantických vztahů, které Česko dlouhodobě považuje za základ mezinárodně-bezpečnostní politiky, je důležité, že se Rada Evropské unie vyslovila ve světle trvajících globálních hrozeb pro plnou doplňkovost s NATO, tedy pro vzájemné vykrývání vojenských a civilních potřeb společných operací a pro spolupráci na větších projektech.

Jak vnímáte francouzské předsednictví a jeho výsledky? Nemáte pocit, že na výrazný styl prezidenta Nicolase Sarkozyho se bude těžko navazovat?

Francie a především její prezident Nicolas Sarkozy odvedla velký kus práce. Její předsednictví bylo vystaveno dvěma ranám: rusko-gruzínskému konfliktu na diplomatické a finanční krizi na ekonomické úrovni.

Věcný způsob, jímž francouzský prezident dokázal dovést i za těchto okolností vlády členských států ke klíčovým prosincovým dohodám, je pro mě osobně velmi inspirativní – o to více oceňuji, že podporu českému předsednictví vyslovil přímo vedle představitelů evropských institucí a dalších členských států právě Nicolas Sarkozy.

Naše vzájemná setkání se odehrávala vždy v přátelské a přitom velmi otevřené atmosféře, i díky tomu se nám podařilo dohodnout se na hladkém předání předsednictví Rady Evropské unie, z nějž mimo jiné vyplývá i závazek Francie řídit dál jednání Středomořské unie.

Jak bude Česká republika postupovat při odstraňování následků finanční krize – dokáže to i jako země, která nepřijala EURO?

Česká republika oceňuje, že státy Evropské unie dospěly pod francouzským vedením k dohodě, že finanční krizi a její dopady je nutné řešit jednak s důrazem na zachování stávajících ekonomických pravidel (Paktu stability) a principů volného trhu (bez protekcionistických opatření) a za druhé s ohledem na rozdílné pozice jednotlivých členských zemí.

České předsednictví hodlá udělat vše pro zachování důvěry v tržní systém a podpořit reformu stávajících globálních regulátorů (jako je MMF).

Skutečnost, že Česká republika nemá EURO, jí dává příležitost moderovat debatu o jednotné měně bez afektu. Není přímo zasažena recesí eurozóny, ale cítí její dopady – například v oblasti exportu. Společné řešení je proto i v jejím zájmu.

Jak důležitá je pro české předsednictví ratifikace Lisabonské smlouvy? A jak v této souvislosti vnímáte její kritiku ze strany prezidenta Václava Klause?

Lisabonská smlouva dál pokračuje ve své ratifikační cestě: na evropské úrovni summit zaručil na základě irského požadavku všem členským zemím svrchovanost v otázkách bezpečnosti a daňové politiky. Irsko má tak možnost zopakovat referendum, které loni dokument bez těchto záruk odmítlo, a může se tak stát ještě za českého předsednictví.

V České republice se Ústavní soud vyslovil k osmi bodům dotazovaných senátem a neshledal v nich rozpor mezi Lisabonskou smlouvou a národní ústavou, čímž umožnil pokračovat v ratifikaci v obou komorách parlamentu. Sněmovna se má k dokumentu vyjádřit již 3. února, přičemž Občasná demokratická strana současně doporučuje prosadit přednostní schválení mezinárodních smluv o protiraketové obraně USA.

Rozdílné názory na Lisabonskou smlouvu, ani její přímou kritiku, nevnímám jako něco zkázonosného - naopak jsem přesvědčen, že i argumenty tzv. „advokátů ďábla“ mohou debatě o budoucnosti Evropské unie jenom prospět. Ostatně podle průzkumů veřejného mínění je dopad veřejné výměny názorů, byť z části kritických, na podporu Lisabonské smlouvy pozitivní.

Během českého předsednictví se ujme vlády ve Spojených státech nová administrativa - změní se nějak plán výstavby protiraketového systému v Česku a Polsku? Ani země EU na tento projekt nemají jednotný názor …

Nová americká administrativa nepochybně přinese změny akcentů i v oblasti zahraničně-bezpečnostní politiky, včetně vojenských projektů a operací. Nedomnívám se ale, že by radikálně změnila roli, kterou Spojené státy v současném mezinárodním uspořádání hrají.

Členové vlády Baracka Obamy dali najevo, že budou chtít zajistit co největší efektivitu budovaného systému protiraketové obrany, což je i v našem zájmu. Nová argumentace navíc může pomoci přesvědčit o smysluplnosti projektu dosud nerozhodnutou část veřejnosti a politického spektra na české i evropské úrovni, potažmo rozptýlit obavy Ruska. Dosavadní přístup Moskvy a hrozby, že na vybudování obranného systému odpoví rozmístěním raket v Kaliningradu a namíří je na českou a polskou základnu, považuji za neoprávněné zastrašování.

Země Evropské unie se na prosincovém summitu shodly, že globální hrozby zjištěné v roce 2003 trvají a objevují se i nová rizika a že obrana je stále možná pouze spoluprací na mezinárodní úrovni.Ostatně 21 zemí Unie je současně členem NATO a ta se k vybudování tzv. protiraketového štítu nad Evropou zavázala již před několika lety.

Jak velkou prioritou bude pro České předsednictví Západní Balkán?

Západní Balkán je geograficky i historicky přirozenou prioritou českého předsednictví: chceme přispět k pokroku především v přístupových jednáních s Chorvatskem, ale podporovat budeme pokračující integraci dalších států regionu.

Česká republika má zájem na obchodní spolupráci a asociačních dohodách se zeměmi jako je Srbsko, Černá Hora, Makedonie … Bude záležet jen na připravenosti těchto států, jak rychle se jim podaří začleňovat do evropských struktur. Z českého pohledu může pouze další integrace upevnit křehkou stabilitu regionu.

V jejím zájmu Česká republika podobně jako řada dalších zemí Unie uznala nezávislost Kosova – s tím, že pro něj nyní platí stejná pravidla, jako pro všechny ostatní; ostatně to potvrzuje i evropská mise EULEX, která byla zahájena s velkými obtížemi a kterou chceme vést k maximální efektivitě.

Jak silný je mandát české vlády pro předsednictví v okamžiku, kdy jsou síly v českém parlamentu vyrovnány a evropský parlament čekají volby?

Vládní koalice i nejsilnější opoziční strana mají dobrou vůli se dohodnout na klidném průběhu předsednictví – tak, aby se nestalo rukojmím politického boje a mohlo být úspěšné. Klíčová se v dané chvíli jeví dohoda o Lisabonské smlouvě a systému protiraketové obrany. Nyní je v zájmu obou stran vyřešit i technické otázky – například „vypárování“ ministrů během jejich nepřítomnosti ve sněmovně s některým z opozičních poslanců.

Volby do Evropského parlamentu znamenají, že na praktickou spolupráci při tvorbě legislativy má české předsednictví s europoslanci jen tři měsíce. Podle usnesení prosincového summitu navíc do první poloviny roku 2009 spadá i volba předsedy Evropské komise. Přizpůsobili jsme tomu program našeho předsednictví a předseda Evropského parlamentu i Evropské komise mu vyjádřili podporu.

Slogan českého předsednictví vzbudil rozporuplné reakce – očekávali jste to?

Slogan „Evropě to osladíme“ měl především přitáhnout pozornost české veřejnosti k předsednictví v Evropské unii a to se soudě podle ohlasu v médiích podařilo.

V češtině má slogan velmi sebevědomý význam, který v jiném jazyce není tak patrný, ale hra s kostkou cukru, která ho doprovází, má globální platnost – světově uznávané osobnosti připomínají, že kostka cukru je tradiční český výrobek, který zdomácněl na všech kontinentech a že i dnes máme co nabídnout.

Anglické překlady od příliš drsného „We will give Europe a taste of its own medicine“ až po příliš doslovné „We will make it sweet for Europe“ se budou muset vypořádat i s druhou částí kampaně, kdy původní slogan dostane nový a jednoznačně pozitivní význam.

České předsednictví zveřejnilo své priority, ale s detailním programem otálelo – proč?

Detailní program předsednictví té či oné se nezveřejňuje s velkým předstihem. Kdyby tak Česká republika učinila ještě v době, kdy Evropskou unii řídí Francie, nebylo by to zdvořilé a myslím, že ani moudré; mají-li na sebe předsednictví navazovat, musí každé vycházet z toho, co připravilo předcházející.

Česká vláda do svého programu zahrnula jak dlouhodobé politiky sedmadvacítky, tak její aktuální potřeby a prosincový summit vedený prezidentem Nicolasem Sarkozym bere jako solidní most pro plynulý přechod francouzského předsednictví na české.

V souvislosti s přípravou priorit a plánováním detailního programu je ale dlužno připomenout, že předsednická země musí být připravena i na urgentní změnu vynucenou nepředvídanými událostmi – ostatně finanční krize či rusko-gruzínský konflikt to v posledním půl roce jasně ukázaly.

Jak je Česká republika připravena na předsednictví technicky a administrativně?

Česká vláda se na předsednictví začala připravovat už v roce 2006. Na politické úrovni šlo o postupnou formulaci priorit a sladění národních a evropských zájmů, na technické o zajištění administrativních a organizačních kapacit.

V roce 2007 Česká republika do příprav investovala 200 milionů korun, o rok později 900 milionů a na vlastní předsednictví počítá s částkou jedné miliardy korun. Další miliardu a 400 milionů mají k dispozici jednotlivá ministerstva – v této sumě jsou zahrnuty i náklady, které by na evropskou agendu vynaložila stejně, takže státní rozpočet navíc příliš nezatíží.

Na předsednictví bude pracovat přes 1500 lidí s pracovní znalostí angličtiny, ve vybraných případech i francouzštiny. Asi 400 míst bylo vytvořeno dočasně a do konce roku 2009 zaniknou. To se týká i pozic na stálém zastoupení v Bruselu, kde byl počet zaměstnanců zdvojnásoben ze 110 na 220. Na přípravě některých jednání a ministerských schůzek spolupracují také regiony, kde se budou odehrávat a ministerstvo vnitra přijalo zvláštní opatření pro zajištění bezpečnosti všech účastníků.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie