Není Čech jako Čech: výzkum pro Úřad vlády poukazuje na šest odlišných skupin obyvatel ČR podle jejich vnímání EU

Vlažný vztah české veřejnosti ve vztahu k EU představuje poměrně známou skutečnost. Sociologický a psychologický výzkum obohacený o politologickou a mediální analýzu v režii institutu EUROPEUM, Ústavu empirických výzkumů STEM a Hilšer partners s.r.o. však poukazuje na mnohem plastičtější obrázek vnímání EU ze strany obyvatel ČR. Dle vztahu k EU můžeme hovořit spíše o několika veřejnostech, což se projevuje v rozdělení dospělých Čechů do šesti skupin. Těmi jsou: „přesvědčení pro EU“, „vlažní zastánci“, „kritičtí a otevření“, „kritičtí a uzavření“, „negativní a pasivní“ a „negativní a aktivní“. Nejen z uvedeného rozdělení také vyplývají doporučení pro komunikační strategie vlády ČR.

Čeští občané v zásadě příliš nerozlišují mezi různými aspekty evropské integrace, ať už se jedná o ekonomickou integraci v podobě eura či azylovou nebo bezpečnostní politiku. Představa o tom, jak by EU měla vypadat jako celek, je nejasná a informovanost o EU velmi omezená. Evropská unie je pro českou veřejnost často až druhořadým tématem, s čímž souvisí i poznatek, že lidé nahlížejí na dění v Unii prostřednictvím postojů vůči událostem na domácí scéně.

Z psychologického a sociologického výzkumu také vyplývá, že česká veřejnost upřednostňuje materiální hodnoty před hodnotami abstraktními. Klíčovou roli v debatě o EU sehrává kromě toho i použitý jazyk, který je pro odborníky zcela přirozený a srozumitelný, avšak pro laickou veřejnost příliš komplikovaný. Vzhledem k tomu, že se média nejvíce podílejí na utváření názoru českého obyvatelstva na EU, stojí za pozornost i výsledky analýzy 921 mediálních výstupů: 44 % z nich vyznělo vůči EU negativně, třetina neutrálně a pouze 24 % pozitivně. Nicméně není Čech jako Čech…

…aneb šest skupin obyvatel ČR a jejich vztah k EU.

Zmíněný sociologický výzkum poukazuje na poměrně překvapivou a podstatnou skutečnost, že pro vytvoření jednotlivých skupin obyvatel ČR nejsou vhodná demografická či sociální kritéria (jako věk, pohlaví, vzdělání či místo bydliště – region a velikost sídla). Interpretace těchto znaků jako klíčových pro vztah k EU podle výzkumníků představuje zavádějící a mylné zjednodušení, které jen posiluje stereotypy. Jak již bylo zmíněno výše, pro rozdělení dospělých Čechů do šesti skupin nejsou podstatné pouze postoje vůči EU samotné, ale také názory na dění v České republice. V zásadě totiž platí, že pokud jste skeptičtí ke kurzu, který ČR zvolila, nedůvěřujete lidem nebo ekonomice, je nepravděpodobné, že byste zaujali pozitivní postoj k EU. V tabulce je uvedeno zastoupení jednotlivých skupin v české dospělé populaci a odhad jejich síly jak při volbách do Poslanecké sněmovny, tak do Evropského parlamentu.  

Četnost zastoupení segmentů v populaci

Pramen: STEM pro TAČR, červen 2018, 1007 respondentů starších 18 let

Zatímco skupiny „negativní“ („aktivní“ i „pasivní“) jsou proti všemu, co je evropské, „kritičtí“ („otevření“ i „uzavření“) jsou poměrně hojně podporovateli evropské myšlenky obecně – vyloženě za odpůrce EU se označuje necelá polovina z nich. Nepatří však mezi stoupence integrace. Skupiny „zastánců“ se pak od sebe liší jednak mírou podpory hlubší integrace (s tou jednoznačně souhlasí jen přesvědčení zastánci) a podporou zavedení eura, pro které se ale i tak vyslovila jen polovina skupiny „přesvědčených“.

Podle psychologického výzkumu nicméně dochází mezi příznivci a odpůrci k vzácné shodě ohledně vnímání pojmu „současná politická situace“. Nejen, že se jedná o pojem stresový až zamítaný, ale propojuje se u obou skupin s řadou podobných asociací: terorismus, islám v Evropě, uprchlíci v Evropě či kvóty pro uprchlíky.

Doporučení pro komunikační strategie vlády ČR

Podle zmiňovaného výzkumu je možné vhodnou komunikační strategií efektivně ovlivnit přes 60 % české populace, tedy skupinu „vlažných zastánců“, „kritických a otevřených“ a „kritických a uzavřených“. Na zbylé tři skupiny bude taková komunikace působit zprostředkovaně. Pro každou ze zmíněných skupin je důležité určité téma a způsob jeho prezentace. Komunikace evropských témat by tedy měla vycházet ze schopnosti vcítit se do potřeb a emocí jednotlivých skupin obyvatel. Výzkumníci doporučují také zapojení co nejširší palety nástrojů komunikace s veřejností (tisku, televize i sociálních sítí) a zaměřit se nejen na právě probíhající události, ale i na předem stanovená témata.

Pro přiblížení určitých témat by měli být využiti modeloví jedinci (tzv. persony), kteří jsou stavěni na míru každé skupině obyvatelstva. Příkladem takových modelových jedinců pro skupinu vlažných zastánců může být Petr (52 let, středoškolské vzdělání, žije v pražském družstevním bytě) nebo Eva (38 let, vysokoškolské vzdělání, žije v Písku). „Kritické a uzavřené“ může představovat Monika (29 let, na mateřské dovolené s jedním dítětem, samoživitelka, žije v Ostravě) nebo Marie (60 let, práce na poště, žije v Lázních Bělohrad). Jako modelového jedince pro skupinu kritických a otevřených pak výzkumníci navrhují Karla (65 let, středoškolské vzdělání, v důchodu, žije v Brně, pracoval jako mistr na stavbě, později jako živnostník). Takové znázornění slouží ke srozumitelnějšímu popisu toho, jak Evropská unie může přispět k uspokojení potřeb jednotlivých skupin obyvatel ČR. Výzkum institutu EUROPEUM mj. také doporučuje použití jednodušších vyjádření, aktivní nastolování témat v rámci médií, zlepšení online komunikace, zapojení vybraných osobností do komunikační strategie či organizaci školení, workshopů nebo akcí pro osoby zahrnuté do této strategie.

---

O dalších průzkumech zaměřených na vnímání EU ze strany Čechů se můžete dočíst na webu iRozhlas.cz.