Rada GAC k přípravě Evropské rady, k rozpočtu i k hodnotám EU

V úterý 10. prosince 2019 proběhla v Bruselu Rada pro obecné záležitosti, která se věnovala přípravě nadcházející Evropské rady, stavu vyjednávání o víceletém finančním rámci na léta 2021-2027 a také otázce hodnot Evropské unie. Českou delegaci vedla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

V úvodní části jednání věnované právnímu státu proběhlo druhé ústní slyšení Maďarska dle čl. 7 Smlouvy o EU. Slyšení zahrnovalo tři oblasti, tedy nezávislost justice, svobodu projevu a akademické svobody. Evropská komise dále poskytla informaci k současnému stavu v oblasti právního státu v Polsku, zejména s ohledem na listopadové rozsudky Soudního dvora EU, které se týkaly věku pro odchod do důchodu soudců obecných soudů v Polsku a disciplinárních komor.

Dalším bodem jednání byla příprava nadcházejícího zasedání Evropské rady. Předmětem diskuse byl návrh závěrů Evropské rady, který se věnuje zejména klimatickým politikám a víceletému finančnímu rámci. V bodě „různé“ by pak evropští lídři na summitu ve dnech 12. a 13. prosince měli projednat koncept „Konference o budoucnosti Evropy“. Ta by se měla stát celoevropskou platformou pro diskusi o fungování a o budoucnosti EU. „Ve čtvrtek se Evropská rada sejde poprvé v novém institucionálním cyklu a věříme, že spolupráce bude výborně fungovat. Musí být zajištěna správná rovnováha mezi klíčovými institucemi EU s tím, že hlavní roli v určování směru a politik hraje Evropská rada.“, řekla státní tajemnice Milena Hrdinková.

Evropská rada by se v rámci debaty o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 měla zaměřit i na to, jak zajistit spravedlivý a sociálně vyvážený přechod k tomuto cíli, který by měl rovněž brát ohled na specifika jednotlivých členských zemí EU. Pro ČR bude tento přechod vyžadovat značné veřejné i soukromé investice. Příští víceletý finanční rámec by tedy měl obsahovat přiměřené prostředky pro tento cíl. „Dosažení uhlíkové neutrality bude velmi obtížné, a Česká republika patří k těm členským státům, pro které to bude spojeno s mimořádným úsilím. Jsme vysoce industrializovanou zemí, máme neměnné přírodní podmínky a neseme si určité dědictví z období komunismu. Musíme proto trvat na diskusi o tom, jak konkrétně uhlíkové neutrality společně dosáhneme, jaké náklady bude tento přechod znamenat a jak se o ně podělíme“, upřesnila státní tajemnice Milena Hrdinková.

V politické rozpravě o víceletém finančním rámci EU na období 2021-2027, která proběhla na základě negociačního balíčku předloženého finským předsednictvím, připomněla ČR deklaraci přijatou 16 členskými státy v Praze na summitu Přátel koheze v listopadu 2019. Ta odmítá zamýšlené snížení prostředků na kohezní politiky. Návrh je tedy z pohledu ČR zaměřen příliš jednostranně a nereflektuje dosavadní diskuse.

„Je jasné, že prostředky určené na kohezní politiku nelze již dále krátit. Koheze přináší mnoho benefitů všem, protože směřuje k další konvergenci a vytváření stabilního prostředí přátelského pro rozvoj podnikání i občanské společnosti. Kromě toho hraje důležitou roli i při zvládání nových výzev, včetně klimatických otázek. Drastické snížení navržené finským předsednictvím považuji za nešťastné a kontraproduktivní“, uzavřela státní tajemnice Hrdinková.

Nastupující chorvatské předsednictví dále představilo cestovní mapu evropského semestru 2020 a Evropská komise informovala o aktuálním dění a plánovaných krocích v otázce rozšíření. Ministři pro Evropu a státní tajemníci v závěru jednání probrali také východiska pro nový legislativní program Komise a plánování Evropského semestru.