Summit EU: Česko se na pomoci Řecku podílet nebude

Česká republika se nebude podílet na další finanční pomoci Řecku. Rozhodl o tom v pátek summit v Bruselu.

Na pomoc se složí pouze státy, které jsou členem eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Původně bylo jedním z plánů využít na pomoc Řecku peníze z Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), jehož je členem i Česká republika. V případě využití prostředků právě z tohoto mechanismu, jako tomu bylo učiněno v případě Irska a Portugalska, by Česko převzalo záruky ve výši zhruba 3,5 miliardy korun.

Situace v Řecku ale znamená mnohem větší rizika než zmíněné dvě země Unie, které se také ocitly ve vysokém dluhu. V případě, že by Řecko nedosáhlo svých závazků a peníze nesplatilo, Česku by nezbývalo, než sumu Evropské unii uhradit ze svého státního rozpočtu.

Možnosti využití finančních prostředků z EFSM odmítala vedle České republiky také Velká Británie. Její ministerský předseda David Cameron to potvrdil i na svém čtvrtečním setkání s českým premiérem Petrem Nečasem. Oba státníci se ve čtvrtek také shodli na tom, že zadluženému Řecku by se neměly před hrozícím bankrotem podílet na finanční pomoci i země mimo eurozónu.

Premiér Petr Nečas po pátečním zasedání Evropské rady v Bruselu uvedl, že v nejbližších týdnech bude probíhat jednání o nutných reformách, které bude muset Řecko přijmout. Teprve poté bude možné jednat o případném poskytnutí pomoci. „Vycházím z toho, že především samotné Řecko musí prokázat ochotu a vůli provést některá úsporná opatření,“ prohlásil český ministerský předseda.

Evropská komise uzavřela první evropský semestr

Také Pakt stability a růstu se stal jedním z témat čtvrteční pracovní večeře. Státníci zhodnotili pokrok v různých oblastech komplexního přístupu dohodnutého v březnu, konkrétně pak v oblasti šesti legislativních návrhů týkajících se preventivních a donucovacích opatření při dodržování jednak Paktu stability a růstu, ale i v otázkách změny evropského nástroje finanční stability (EFSF) a budoucího Evropského mechanismu stability (ESM).

„Nový Evropský stabilizační mechanismus, který bude vytvořen na základě změny článku 136 Lisabonské smlouvy, se týká výlučně zemí eurozóny,“ zdůraznil český premiér.

Proběhla i debata o závazcích států, které se zapojily do Paktu euro plus, jehož většinu základních požadavků Česká republika podle premiéra Nečase podporuje. Přesto však česká strana svůj negativní postoj vůči harmonizaci daní nezměnila, připomněl premiér.

Evropská rada také schválila doporučení pro jednotlivé členské země, čímž uzavřela první evropský semestr. Ten je novinkou v koordinaci hospodářských politik států EU. „Doporučení pro Českou republiku považuji za vyvážené. V podstatě se s nimi shodujeme a považujeme to hodnocení, které bylo schváleno, jako jednoznačné potvrzení správnosti kurzu české vlády v její ekonomice a rozpočtové politice,“ uvedl Petr Nečas, který zmínil hlavně důraz na disciplínu, konsolidaci veřejných financí, strukturální reformy, zvyšování zaměstnanosti, ale především také důraz na povzbuzení konkurenceschopnosti.

Právě důraz na zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie je podle českého premiéra správnou cestou, především pak ve využití potenciálu vnitřního trhu Unie. „Jednotný vnitřní trh je v ekonomické oblasti jednoznačně největší přínos evropské integrace,“ dodal. „V rámci využití potenciálu vnitřního trhu jsme prosadili výzvu do textu závěru, která se týká snižování administrativní zátěže pro malé a střední podniky,“ řekl po jednání Rady český předseda vlády.

Novým šéfem ECP bude Ital Mario Draghi

Na pátečním zasedání summitu EU byl mimo jiné šéfem Evropské centrální banky jmenován Ital Mario Draghi. Na začátku listopadu nahradí Francouze Jeana-Clauda Tricheta.

Mario Draghi stojí v současnosti v čele italské národní banky Banca d’Italia. Dříve působil deset let jako ředitel na italském ministerstvu financí. V této pozici se mu podařilo odvrátit tehdejší zadlužení země, jejíž ekonomika se díky tomu ocitla téměř v bankrotu. Díky Draghiho rozsáhlé privatizaci, devalvaci měny a snížení státních výdajů se Itálie mohla v roce 1999 stát dokonce jedním ze zakládajících členů eurozóny. Mario Draghi byl v minulosti také výkonným ředitelem Světové banky či Guvernérem italské centrální banky. Je zastáncem keynesyánského modelu hospodářství, ale jako základ evropského sociálního státu považuje nutnost reforem. Je propagátorem liberalizace, volného trhu a fiskální disciplíny.

Summit potvrdil přijetí Chorvatska do EU

Šéfové zemí sedmadvacítky definitivně potvrdili přijetí Chorvatska jako dalšího člena Evropské unie. Přístupová jednání by měla být uzavřena do konce tohoto června a se vstupem země bývalé Jugoslávie do Unie by se mělo počítat pravděpodobně v druhé polovině roku 2013. Chorvaté musí nyní projednat s Bruselem především sladění svého právní systému s unijním právem. Zároveň musí dodržet také plán slíbených reforem.

Česká republika se vždy řadila na stranu příznivců vstupu Chorvatska do Evropské unie. Nyní ale záleží na ratifikaci v českém Parlamentu. Smlouvu o přijetí Chorvatů do EU hodlají zákonodárci schvalovat společně s vyjednanou výjimkou k lisabonské smlouvě. Předseda vlády ČR Petr Nečas považuje toto rozhodnutí také jako příslib pro Západní Balkán.

„Rozšíření Unie tímto směrem je naše dlouhodobá priorita. Je pro nás důležité, aby tyto státy neztratily motivaci k provádění reforem,“ prohlásil po summitu český premiér.

Nečas: Postoj EU k severní Africe je aktivní

V rámci pracovního oběda lídrů členských států EU proběhla také diskuse o politice Jižního sousedství a o situaci v některých zemích tohoto regionu. Státníci se zaměřili také na aktuální vývoj událostí v Libyi, Sýrii a mírový proces na Blízkém Východě.

„Náš postoj k situaci v severním Středomoří je aktivní. Nejsme lhostejní k utrpení lidí v severní Africe,“ řekl premiér Nečas. Připomněl zároveň, že Česká republika realizuje v rámci programu MEDEVAC misi do Libye na pomoc nemocným, zraněným a jejich rodinám. Na humanitární akci, která probíhá právě v těchto dnech, vyčlenila 25 milionů korun z rozpočtu ministerstva vnitra.

V souvislosti s debatou na téma Jižního sousedství se zástupci jednotlivých unijních států dohodli rovněž na nutnosti komplexního přístupu i k dalším sousedním zemím. Zmínili se proto i o státech tzv. Východního partnerství.

Lídři států EU projednali klíčovou otázku migrace

Červnový unijní summit se v rámci svého plenárního zasedání shodl také na rozšíření možností pro obnovení kontrol na hranicích schengenského prostoru. Šéfové vlád zemí Evropské unie zdůrazňují volný pohyb osob jako jedno z nejdůležitějších opatření, která se v rámci Evropského společenství podařilo uskutečnit.

„Z pohledu České republiky považuji za zásadní, že Evropská rada znovu potvrdila význam svobody pohybu občanů bez vnitřních hranic v rámci schengenského prostoru. Pro naše občany je to jeden z nejhmatatelnějších výsledků evropské integrace,“ doplnil k tématu šéf české vlády. „Svoboda unijních občanů by se neměla stát obětí prvního útoku na unijní hradby,“ připomněl.

Česká republika právě proto na jednání podpořila opatření, která přispějí k efektivnější ochraně vnějších hranic Evropské unie a možnost států jižního křídla čelit sílícímu migračnímu tlaku přílivu uprchlíků, kteří přicházejí zejména ze severní Afriky. V poslední době se z těchto důvodů začalo kvůli nedostatečné ochraně vnějších hranic Schengenu častěji hovořit o úpravě pravidel.

Otázku možnosti úpravy pravidel fungování schangenského systému otevřela během května Evropská komise. Navrhovala, aby země schengenského prostoru dočasně obnovily kontroly na svých hranicích. Nyní kontroly na vnitřních hranicích jednotlivých států, které jsou součástí Schengenu, neprobíhají. Schengenský prostor tvoří kromě Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska ostatní členské státy Evropské unie společně s Islandem, Norskem a Švýcarskem.

Na konkrétním rozšíření podmínek se bude nutné v rámci EU ještě dohodnout. Projednat by se v nejbližší době měla mimo jiné i problematika případného nedostatečného chránění vnějších hranic jednoho ze členských států se zvýšeným rizikem přílivu imigrantů. V tomto případě by takovému státu hrozilo, že budou v rámci prostoru obnoveny kontroly i na jeho vnějších hranicích.

Ochrana hranic je i podle českého premiéra Petra Nečase primární odpovědností členských států. Úloha unijních institucí je tu podle něj pouze komplementární. „Je to prostředek k efektivní solidární pomoci členským státům vystaveným přílivu migrantů. Jediným důvodem pro zavedení výjimečných a dočasných kontrol na vnitřních hranicích nemůže být jen velký příliv uprchlíků, ale i neplnění povinností spojených s ochranou schengenských hranic,“ řekl k tomu premiér Nečas. Dodal ale, že takové řešení je zároveň řešením krajní nouze. Komise se k této problematice vrátí s detailními návrhy ještě na podzim.

V zájmu Česka není podle premiéra, aby sílící a nezvládnuté migrační tlaky vyústily v jednostranné obnovování kontrol na vnitřních hranicích ani v potenciálním tlaku na redistribuci uprchlíků. Na jednání proto česká strana podpořila efektivní správu schengenského prostoru, ochranu vnějších hranic, možnost posílení úlohy FRONTEXu či partnerství s třetími zeměmi jižního Středomoří. Zástupci unijních států se dotkli i tématu společného přístupu k azylové politice.