Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

26. 4. 2010 9:44

Dostane EK milión podpisů? Věc má háčky

Právo ze dne 26.4. 2010; Autor: Juraj Chmiel

Jednou z nejzásadnějších novinek, které zavádí Lisabonská smlouva, je tzv. evropská občanská iniciativa. O co jde? Velmi zjednodušeně řečeno, pokud se milión (nebo více) občanů EU rozhodne, že chce, aby se nějakou záležitostí EU zabývala, mohou se tito občané nyní obrátit na Evropskou komisi přímo, bez intervence jejich ministrů či europoslanců. Háček je ovšem v tom, že Lisabonská smlouva nezachází – ani dost dobře nemůže – do velkých podrobností. Ovšem právě tyto „detaily“ určí, zda dobře míněný záměr nezůstane pouhou možností na papíře nebo zda se nestane lehce zneužitelnou zbraní v rukou např. extremistů, ale naopak dá občanům možnost mluvit do dění v EU. Mimo jiné třeba požadovat zrušení zastaralé či přebytečné legislativy, samozřejmě po splnění určitých podmínek. Podrobný návrh toho, jak by měla iniciativa v budoucnu fungovat, budeme mít na stole v Lucemburku na jednání s mými kolegy – ministry pro evropské záležitosti. Ač je návrh zpracovaný Komisí jistě přínosný, není přesto bez problémů.

V první řadě je zde tzv. předběžný přezkum iniciativ. V současné podobě návrh říká, že k (ne)přípustnosti se Komise vysloví až po nasbírání 300 000 podpisů, a zároveň „povolí“ další sbírání podpisů. Jsem ale přesvědčen, že zdravý rozum velí, aby Komise iniciativu posoudila ještě předtím, než organizátoři se sbíráním podpisů vůbec začnou. V opačném případě budou organizátoři v krajně nepříjemné situaci. Věc je o to podivnější, že Komise chce hned na začátku iniciativy přezkoumávat, ale jen z hlediska „hodnot Unie“. V praxi by to tedy vypadalo tak, že přijdeli například návrh iniciativy na zřízení „Evropského institutu pro genderovou rovnost v rodině Sněhurky a sedmi trpaslíků“, Komise nejprve organizátorům dá pomyslné razítko s tím, že návrh je v souladu s hodnotami Unie. Po měsících dřiny a nasbírání tří set tisíc podpisů pak ale tatáž Komise doplní: „Vaše iniciativa je sice v souladu s hodnotami, ale je právně nepřípustná, protože EU k této věci nemá kompetence“. Bude tedy mnohem férovější, když Komise přezkoumá každý návrh z pohledu toho, zda je přípustný, nebo ne, hned na počátku procesu. Do takové kontroly se „vejdou“ i zmíněné hodnoty, neboť v Unii je podle zakládajících smluv přípustné vydávání jen takových norem, které jsou v souladu s jejími hodnotami.

Další úskalí současného návrhu podle názoru české vlády tkví v navrhovaném výpočtu minimálního množství podpisů z každé země. Tento počet má být pro každou zemi určen odlišným procentem. My naopak navrhujeme, aby pro každý stát platilo stejné procento, např. 0,2 %.

Důvod je jasný: jedině tak lze zajistit, aby určitá společenská skupina (církev, strana, odbory atd.) měla v České republice stejnou šanci dosáhnout požadované hranice, jako srovnatelná skupina v Německu nebo Lucembursku. Přiznám se, že pochybnosti mám i o celé formě sběru podpisů. Je pozoruhodné, že každý občan podporující iniciativu bude muset vyplňovat celostránkový arch s nejrůznějšími osobními údaji. Ten pak bude k dispozici organizátorům, ale i státním orgánům. Riziko zneužití je nasnadě. Česká vláda proto nebude souhlasit s žádným nařízením, které by znamenalo ohrožení ochrany osobních údajů jejích občanů.

S mými ministerskými kolegy dnes jistě neuděláme za celou debatou tečku, nicméně průběh jednání naznačí, zda budou občané EU moci využívat iniciativu již letos, či spíše až napřesrok nebo ještě později.

Důležitější než rychlost je ale předem vyřešit výše popsané problémy, jinak by se iniciativa mohla obrátit proti těm, kterým byla v počátku určena, tedy občanům. Všichni chceme, aby byla tato „novinka“ Lisabonské smlouvy zavedena do praxe co nejdříve. Rozhodně se tak ale nesmí stát na úkor bezpečnosti a právní jistoty (nejen) českých občanů.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X