EurActiv: Obavy, že Česko bude s Lisabonskou smlouvou poslední, narůstají

Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle včera znovu kritizoval postup některých senátorů z ODS, kteří informovali o tom, že ještě před tím než podají Ústavnímu soudu druhou žádost o přezkum Lisabonské smlouvy, zašlou soudu stížnost na novely k tzv. vázanému mandátu. Podle Füleho tento krok vyvolává pochybnosti, jestli spíše nejde o pokus oddálit ratifikaci Lisabonu.

Senátoři v čele s Jiřím Oberfalzerem (ODS) minulý týden oznámili, že ještě před tím než Ústavní soud požádají o nové vyjádření k některým částem Lisabonské smlouvy, hodlají u soudu napadnout nedávno schválené novely zákona jednacího řádu, které vládě ukládají, že s jakýmkoliv dalším přesunem pravomocí na evropskou úroveň musí nejprve souhlasit poslanci i senátoři. Oberfalzerova skupina se ale domnívá, že je protiústavní, aby parlament s přenosem pravomocí na EU souhlasil jinak než ústavní většinou (tj. kombinovanou 3/5 většinou všech poslanců a senátorů).

Senátor včera znovu potvrdil, že žádost o vyjádření k Lisabonské smlouvě podají senátoři až posléze, pravděpodobně na přelomu září a října. V minulosti přitom slíbili, že se na soud obrátí do poloviny srpna.

To ovšem silně kritizuje ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Mrzí jej, že senátoři nesplnili svůj slib, že svou žádost k Lisabonské smlouvě soudu zašlou do poloviny srpna. Nynější postup senátorů označil za „nelogický krok, který nemá přímou návaznost k ratifikačnímu procesu“. Ministr opakovaně zdůraznil, že respektuje právo senátorů vyjádřit jakékoliv pochybnosti i právo obrátit se s nimi na Ústavní soud. Dodal ovšem, že postup, jaký nyní senátoři zvolili spíše vyvolává pochybnosti, zda nejde o zdržovací taktiku, která má docílit oddálení ratifikace.

Füle po skončení bilaterálního jednání se slovenským místopředsedou vlády Dušanem Čaplovičem novinářům sdělil, že vláda udělá vše pro to, aby Lisabonská smlouva byla v České republice schválena do konce letošního roku. Vyplývá to podle něj i ze slibu, který vláda dala Evropské unii.

Podle ministra začíná České republice reálně hrozit, že s ratifikací Lisabonské smlouvy bude poslední. To by samo o sobě zřejmě tolik nevadilo. Ve vládě však narůstají obavy, že díky postupu senátorů nebude ani na nadcházejícím říjnovém summitu EU schopná svým evropským partnerům sdělit termín ratifikace dokumentu.

Podzimní summit se přitom uskuteční krátce po dokončení druhého irského referenda, které, jak ukazují průzkumy veřejného mínění, s velkou pravděpodobností skončí s kladným výsledkem. Ani v Německu a Polsku se nepočítá s žádnými komplikacemi. Česko se tak snadno může podle ministra snadno stát jedinou zemí, která nejen že bude poslední, ale dokonce ani nebude vědět, kdy k ratifikaci dojde.

Füle varuje, že taková situace může mít vážné dopady na postavení České republiky mezi jejími evropskými partnery. Připomněl v této souvislosti, že důvěryhodnosti Česka nepomohlo ani nedávno skončené předsednictví, které v Evropě v důsledku pádu vlády sklidilo velmi rozporuplné reakce.

Stav ratifikačního procesu v České republice tvořil také včera jeden z bodů schůzky ministra Füleho se slovenským místopředsedou vlády Dušanem Čaplovičem, která se jinak točila hlavně kolem společného postupu při nadcházejících vyjednáváních v Evropské unii. Čaplovič po setkání zdůraznil, že obě země usilují o intenzívnější spolupráci zemí Visegrádské čtyřky při prosazování zájmů v Evropské unii.

Füle poté naznačil, že v rámci zemí Visegrádu by například bylo dobré sladit postoje k obsazování nových vrcholných postů, které (pokud vstoupí v platnost) vytvoří Lisabonská smlouva. Jedná se o post stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. O jménech ovšem prozatím odmítl jakkoliv spekulovat.

Čaplovič ocenil, že Česká republika Slovensku přislíbila v EU podpořit její snahu, aby nově zřízený orgán sdružující evropské energetické regulátory ACER sídlil v Bratislavě. Na oplátku ČR přislíbil svou podporu pro sídlo řídícího střediska evropského navigačního systému Galileo v Praze.