Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

7. 10. 2009 12:40

Je Česká republika blíže ratifikaci Lisabonské smlouvy?

EurActiv ze dne 7.10.2009

Ústavní soud včera (6. října) smetl ze stolu stížnost skupiny senátorů ODS na novelu jednacích řádů obou komor, která zavádí tzv. vázaný mandát. Vláda premiéra Fischera krok ústavních soudců uvítala a považuje jej za povzbuzení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy v České republice.

Jak EurActiv také informoval (EurActiv 21.9.2009), skupina senátorů především z ODS podala koncem října (29. října) ústavní stížnost na plné znění Lisabonské smlouvy. Tato stížnost však nebyla ojedinělá. Kromě žádosti o přezkum konkrétních kapitol reformní smlouvy, kterou vloni Ústavní soud neshledal v rozporu s českou ústavou (EurActiv 26.11.2008), senátoři se počátkem října zaměřili i na tzv. lisabonskou novelu jednacích řádů obou komor českého parlamentu (EurActiv 2.9.2009). Právě ta byla včera (6. října) na uzavřeném zasedání Ústavního soudu zamítnuta. Soud své rozhodnutí zdůvodnil, že podaná stížnost neměla „ústavněprávní relevanci, nedosahovala ústavněprávní roviny“.

Trnem v oku stěžujících si senátorů byl především tzv. vázaný mandát české exekutivy, který zmiňovaná lisabonská novela zavádí. Podle něj vláda nemůže převádět národní pravomoci do Bruselu bez souhlasu parlamentu. Senátoři kolem Jiřího Oberfalzera (ODS) by rádi, aby obě komory rozhodovaly ústavní většinou. Soudci Ústavního soudu však s tímto výkladem nesouhlasí a dokonce označili požadavek za protichůdný. „Zájem, který navrhovatelé sledují, je tím chráněn silněji, než kdyby požadavek kvalifikované či 'ústavní' většiny byl zde vskutku prosazen," vysvětlil soudce zpravodaj Vladimír Kůrka.

Ač zamítnutí ústavní stížnosti není v přímé spojitosti s Lisabonskou smlouvou, mnozí toto rozhodnutí soudu považují za předzvěst lepších časů. Ve stanovisku ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho se uvádí: „I když toto podání podle názoru vlády bezprostředně nesouvisí s ratifikací Lisabonské smlouvy, je dnešní rozhodnutí důležitým krokem pro dokončení ratifikačního procesu v České republice.“ „Oceňuji, že Ústavní soud jako vrcholná a nezávislá ústavní instituce přistupuje k jednání o těchto otázkách s vědomím jejich naléhavosti,“ uzavírá stanovisko.

Mezi politiky, kteří rozhodnutí brněnského soudu uvítali, patří např. místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek nebo předseda vlády Jan Fischer. Ten se má již dnes (7. října) sejít v Bruselu s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. Hlavní náplní jejich setkání bude podle všeho osud Lisabonské smlouvy v České republice, která nyní leží v rukou Ústavního soudu a poté poputuje na Pražský hrad. Jak dlouho se zde zdrží, řeší většina českých i evropských médií, ale odpověď zná zřejmě jen prezident Václav Klaus. Ten již v minulosti několikrát avizoval, že se svým podpisem posečká až do vynesení rozsudku ústavních soudců, kteří slíbili, že se budou ústavností reformní smlouvy zabývat v přednostním řízení.

Co na to Varšava?

Poté, co irští voliči schválili Lisabonskou smlouvu ve druhém referendu (EurActiv 5.2.2009), které se konalo minulý pátek (2. října), ratifikační proces „zamrzl“ kromě Prahy i ve Varšavě. Ač polský prezident Lech Kaczyński slíbil, že svůj podpis k reformní smlouvě připojí bezprostředně po doručení výsledků z Irska, vše může být nakonec jinak.

Podle některých zdrojů se mělo Polsko k ostatním zemím, které Lisabon již ratifikovaly, připojit již dnes. Prezidentská kancelář však tento scénář včera zamítla. Důvodem může být také existence dohody, kterou před více jak rokem Kaczyński uzavřel s polskou vládou. V tzv. dohodě z Juranta, jak jí přezdívají některá média, Kaczyński slíbil, že nebude komplikovat ratifikační proces Lisabonu výměnou za záruky premiéra Donalda Tuska na změnu kompetenčního zákona. Ten by měl prezidentovi „zajistit konečné slovo při odbourávání výjimek, které pro Polsko ve smlouvě vyjednal“, píší dnešní Lidové noviny.

Přijetí zmiňovaného zákona polským Sejmem v tak krátké časové lhůtě není možné, proto se pozornost celé Evropy přesouvá z Pražského hradu do hlavního města Polska. Zda Václav Klaus ve svém boji proti Lisabonu získá v osobě Kaczyńského komplice nebo polský prezident smlouvu skutečně v nejbližší době podepíše, není stále jasné.

Avšak podle Mariusze Handzlika z prezidentské kancelářem, kterého cituje ČTK, Lech Kaczyński neplánuje žádné obstrukce, jen "neexistuje žádný tajný termín. Datum podpisu prostě ještě nebylo stanoveno. Je to ale otázka dnů, nikoli týdnů."

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X