Rozhovor pro Ekonom: Komisařem být nechci

Ekonom (rubrika Analýzy & trendy): 18.12.2008, autor: Igor Záruba

Čeká nás spíše role rozhodčího než fotbalového útočníka, říká vicepremiér Alexandr Vondra.

Bývalý disident a současný představitel státu finišuje přípravy na výkon předsednictví České republiky v radě EU. Snaží se zajistit politické příměří s opoziční ČSSD, sám se do Bruselu nechystá.

* Váš pracovní program je v závěru roku samá služební cesta. Měl jste už někdy takhle nabito?

Té práce je nyní srovnatelné množství s tím, co já si pamatuji z konce revolučního roku 1989. Na spánek zbývají tak čtyři hodiny. Ale musí se to vydržet. Souvisí to s předsednictvím, samozřejmě i se situací na české politické scéně.

* Priority českého předsednictví jsou známé od loňska. Jsou stále stejné?

Pořád platí, že se zaměříme na tři »E«. Na ekonomiku, energetiku a Evropu ve vztahu k ostatnímu světu. Hlavní mottem zůstává Evropa bez bariér. Vycházíme z toho, že to nejlepší na evropské integraci je velký prostor pro spolupráci jednotlivých zemí. Umožňuje volný pohyb lidí, zboží, kapitálu, služeb, informací. Čili vše to, co je zdrojem evropského bohatství. A co přináší praktický efekt pro větší množství lidí.

* Jak jste daleko s vypracováním programu?

Čekáme. Francouzské předsednictví čekají ještě některá složitá jednání. Pak program uzavřeme a představíme ho v polovině ledna Evropskému parlamentu.

* Promítne se do agendy předsednictví řešení současné finanční a ekonomické krize?

Určitě. Jedna věc je řešení okamžitých dopadů. Tady se už leccos udělalo, dohodli jsme se třeba na výši pojištění bankovních vkladů. Od začátku jsme ale říkali, je třeba koordinovaná aktivita, která by neomezovala férovost hospodářské soutěže mezi jednotlivými bankami a která bude respektovat pravidla státní pomoci. Druhá věc je ekonomický balíček, plán obnovy unijní ekonomiky. Myslím si, že nejdůležitější je, že i když se mnohé v ekonomické oblasti dělá v součinnosti, rozpočtová opatření zůstanou v pravomoci členských států. Evropská unie nemá společnou rozpočtovou politiku. Jedna země se vydá cestou snížení daní, aby podpořila růst, jiná dá přednost pumpování hotovosti.

Před opozicí nemáme tajnosti

* K jednání o podobě předsednictví jste přizval sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka. Proč?

Připravili jsme návrh jakési dohody o politickém příměří po dobu předsednictví. Teď jde o to, aby se sešli šéfové koaličních stran a předseda ČSSD a potvrdili, že to platí. Vycházíme z toho, že předsednictví není záležitost vlády, je to úkol pro celou republiku. Tím spíše, že se to koná jednou za čas. Kdybychom měli doma spory a hádky, a ty se promítly do výkonu předsednictví, mělo by to špatný vliv na celou zemi. Vše se musí odehrát profesionálně. Aby se tak stalo, je nutné vytvořit v Parlamentu určité podmínky. Aby vláda nebyla uvězněná ve Sněmovně a Senátu a ministři mohli předsedat jednotlivých radám.

* Jinými slovy, chcete mít jistotu, že bude doma klid?

Opakuji, že předsednictví je záležitostí celé republiky. Nabízíme sociální demokracii, aby viděla do příprav a výkonu předsednictví, nemáme žádná tajemství. Předsednictví není příležitostí k ideologickému hrdinství, k ukazování svalů. Ta role spočívá v respektování mandátu 27 zemí a v hledání shody. Čeká nás spíše role rozhodčního než fotbalového útočníka.

* Vydrží toto příměří i kampaň do voleb do Evropského parlamentu?

Volby v červnu do europarlamentu jsou komplikací. Současný parlament bude funkční jen první tři čtyři měsíce, pak se rozjede ta kampaň. V roce 2009 rovněž končí funkční období Evropské komise. Prostě bude to jako před každými volbami, nebude čas na žádné veliké reformy. Ale rozhodně se to dá zvládnout, dohoda se sociální demokracií není žádná opoziční smlouva, není to ani o nějaké koalici. Je to prohlášení o určité procedurální shodě. Když převládne rozum, dá se to respektovat.

Irský problém? Do léta jistě ne!

* Je reálné, že se podaří najít ještě do červnových voleb do europarlamentu řešení irského odmítnutí lisabonské smlouvy?

Pokud myslíte řešení s velkým Ř, to myslím reálné není. Irští představitelé, s nimiž jsem v pravidelném kontaktu, jasně říkají, že si to vyžádá o něco delší čas. Řekl bych, že nepsaný deadline je do konce roku 2009. Irové tu situaci analyzovali, reflektovali, je na nich, aby z toho vyvodili nějaké závěry. Následovat budou rozhovory s Dublinem, to je příležitost pro ten náš půlrok. Poté nastane nějaký čas rozhodnutí.

* České předsednictví je prostřední díl trojice s Francií a Švédskem. Považujete vztahy s Paříží v nedávné době poněkud nahnuté za vyjasněné?

Jsou vždy oblasti, v nichž se s Francií lišíme. A jsou oblasti, na něž máme společný pohled, například energetika. Nicméně v těch ekonomických otázkách se občas lišíme, tak to prostě je. Premiér Mirek Topolánek se sešel s prezidentem Nicolasem Sarkozym, bylo to kvalitní, obsáhlé jednání, kdy se dohodli na mnoha věcech. Tiskem běžel určitý záznam, a i když není úplně autentický, tak si mohli všichni všimnout, že to nebyla bezobsažná komunikace... Já myslím, že česko-francouzská vztahy jsou velmi bohaté, intenzivní. Myslím, že se dokážeme v hlavních věcech shodnout, nebo si rozdělit práci.

* Odmítáte obavy, že by Česko předsednictví nezvládlo. Může se na něm naopak nějak předvést?

Ty podmínky jsou různé. Když předsedá Francie nebo Německo, jsou to velmoci, které se snaží hrát vůdčí roli. Je to pro ně prostředek k obnovení dávné slávy. Dále jsou tu malé země, pro ně je to příležitost, jak se ukázat na evropské a světové scéně, která by si jich jinak nevšimla. No, a ty střední, jako jsme třeba my, ty samy o sobě taky díru do světa neudělají. Můžeme sehrát roli hledačů kompromisu, názory mezi Paříží, Berlínem, Madridem a Londýnem se často liší. Dohoda založená na kompromisu je nejdůležitější prostředek jednání v Evropě. Výsledek se nemusí každému líbit, má daleko do ideálu, ale odehrává se to v rámci nějakých pravidel hry. Kdyby nebyla vůle ke kompromisu, musel by někdo úplně vyhrát a někdo úplně prohrát. Nedělejme si iluzi, že my, se svou velikostí a vlivem, bychom byli v takové džungli mezi vítězi.

Kariérou se nezabývám

* Považujete přípravu a výkon předsednictví za vrchol vaší dosavadní politické kariéry?

Ne, já se svou kariérou nezabývám. Chápu ji jako působení ve veřejném sektoru. Kariéra je v byznysu, ve veřejném sektoru je to služba. Je-li energie na straně sloužícího a zájem na straně obsluhovaných, o nic jiného nejde. Na kariéru já nemyslím.

* Dokážete si představit člověka, který by byl vhodným českým eurokomisařem?

Důležité je tento post mít. A za druhé usilovat o takovou oblast, která bude mít pro náš stát význam. Zároveň by bylo fajn, kdyby to byl někdo, kdo má s evropskou problematikou nějaké zkušenosti. V žádném případě by to však nemělo být odkladiště pro někoho, koho se chceme zbavit.

* Znáte někoho takového?

Ne.

* Co kdybyste tu nabídku dostal vy?

Já o tom v žádném případě neuvažuji. Mně se nikdy moc nelíbilo, že za budoucí členské země byli různí vyjednavači, a ti se pak stali komisaři. Nevím, jestli to není střet zájmů.

* Vy byste ale střet zájmů neměl...

V Bruselu pořád prší a nemůže se kouřit v restauracích (smích). Ale vážně, já o tom nepřemýšlím a budu rád, když se dožiji ve zdraví konce června. *

Alexandr Vondra (47) Vystudoval geografii na PF UK v Praze. V roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět. Od roku 1990 působil jako poradce prezidenta Václava Havla, náměstek ministra zahraničních věcí, český velvyslanec v USA a zmocněnec vlády pro přípravu pražského summitu NATO. Od září 2006 zastával funkci ministra zahraničních věcí ČR, od října 2006 je senátorem. V lednu 2007 byl jmenován místopředsedou vlády pro evropské záležitosti.