Evropa 2020: Zaměstnanost zvýšit lze, chce to ale reformy

EurActiv.cz ze dne 7.9. 2010; Autorka: Lucie Bednárová

Pokud českou ekonomiku nepotká něco neobvyklého, Česká republika by neměla mít potíže s plněním jednoho z hlavních cílů nové hospodářské strategie Evropské komise „Evropa 2020“, který členským zemím ukládá zvýšit zaměstnanost. Shodli se na tom odborníci, které EurActiv oslovil.

Poučená z nezdarů tzv. Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, jejíž cíl proměnit Evropskou unii do roku 2010 v nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa vzal za své, přišla na jaře letošního roku Evropská komise s novou hospodářskou strategií, kterou nazvala „Evropa 2020“. 

Členské státy, které s Komisí na přípravě Evropy 2020 spolupracovaly, doufají, že se nové strategii podaří nasměrovat Unii k lepším ekonomickým zítřkům a vyšší konkurenceschopnosti na globálních trzích. 

Připomeňme jen, že strategie Evropa 2020 má celkem pět hlavních cílů. Kromě vyšších investic do vědy a výzkumu, zlepšení úrovně vzdělání, ochrany životního prostředí a potírání chudoby mezi ně patří i cíl, kterému budou věnovány následující řádky – zvyšování zaměstnanosti (více informací o celé strategii najdete v příslušném Links Dossier). 

ČR ve stopách Unie 

Evropská unie se v cíli, jenž se týká zaměstnanosti a který již v březnu schválila Evropská rada, zavázala k tomu, že do roku 2020 zvýší celkovou míru zaměstnanosti ve věkové skupině od 20 do 64 let z dnešních 69 % na 75 %.  

Jelikož se jedná o cíl, který ve skutečnosti představuje celoevropský průměr, národní státy si po dohodě s Komisí stanovily vlastní národní cíle, které se mohou, ale nemusí od těch unijních odlišovat. Tak je tomu i v případě České republiky. Vláda ČR na svém červnovém zasedání totiž schválila národní cíl v oblasti zaměstnanosti v přesném znění jako je ten celounijní. 

„Zvyšování míry zaměstnanosti je zároveň jedním z klíčových faktorů budoucího růstu, především z důvodu současného demografického vývoje České republiky, stejně tak jako pokračování v zahájených strukturálních reformách,“ komentuje národní cíl Václav Kužel, vedoucí oddělení Strategie politiky zaměstnanosti na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). „Je to základní podmínkou nejen naší budoucí konkurenceschopnosti, ale i celé EU, jejíž jsme nedílnou a propojenou součástí,“ dodává. 

Pro dosažení národního závazku jsme si následně stanovili i několik dílčích cílů:

• míra zaměstnanosti žen: 65 %;
• míra zaměstnanosti starších pracovníků: 55 %;
• snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 až 24 let) o třetinu oproti roku 2010 (tedy předběžně na úroveň kolem 11 %);
• snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu ve srovnání s rokem 2010 (tedy předběžně na úroveň kolem 13 %).

Změny asi nebudou 

Jelikož se jednání s Evropskou komisí a definování národních cílů účastnila ještě vláda, v jejímž čele stál premiér Jan Fischer, nabízí se otázka, zda vláda Petra Nečase nebude chtít v jejich znění něco změnit. 

Informovaný zdroj z blízkosti tehdejšího ministra pro evropské záležitosti Juraje Chmiela EurActivu sdělil, že „cíl byl stanoven s ohledem na potřeby české ekonomiky, resp. udržení či zvýšení životního standardu občanů České republiky. Z tohoto hlediska tedy není sebemenšího důvodu cíl jako takový přehodnocovat.“ 

Na druhou stranu již citovaný Václav Kužel z MPSV se domnívá, že „v rámci národních podpůrných cílů může dojít k určitému přehodnocení z hlediska priorit či způsobu dosažení cílů, bude-li to nová vláda považovat za potřebné.“ 

Záleží to na aktuálním vývoji 

A je cíl, který si v oblasti zaměstnanosti Česká republika stanovila, vůbec splnitelný? Pokud bychom cestovali v čase a na chvíli se přenesli na začátek tisíciletí, zaznamenali bychom pozitivní vývoj míry zaměstnanosti v celé druhé polovině prvního desetiletí.  

V roce 2000 celková míra zaměstnanosti ve věkové skupině od 20 do 64 let dosáhla hodnoty 70,9 %, o dva roky později se vyšplhala na 71,7 % a v roce 2008 překonala hranici 72 % (usadila se na 72,4 %, což představuje vůbec nejvyšší hodnotu za poslední deset let).  

Osudnou se pak stal nástup finanční a hospodářské krize a její dopady na trh práce. Ty se do celkové míry zaměstnanosti promítly v roce 2009. Sledované hodnoty poklesly na 70, 9 %, tedy na stejnou úroveň jako v roce 2000. 

Jak podotýká Václav Kužel, „krize postihla zejména agenturní pracovníky, zahraniční pracovníky, starší pracovníky a negativně ovlivnila také příležitosti pro mladé osoby vstupující na pracovní trh.“ Kužel zároveň připomněl, že „vzhledem k sektorovým dopadům krize (stavebnictví, zpracovatelský průmysl) byli více postiženi muži než ženy.“ 

Zatím poslední měření, které provedl Český statistický úřad a jež proběhlo ve druhé čtvrtině roku 2010, ukázalo, že se hodnota celkové míry zaměstnanosti ve zkoumané věkové skupině zatím usadila na 64,9 %, což představuje meziroční pokles o 0,5 %. Jelikož byl na začátku letošního roku zaznamenán pokles o 1,4%, ekonomové tento jev hodnotí jako zastavení růstu nepříznivých trendů na českém trhu práce. 

Václav Kužel je proto přesvědčen, že cíl, který jsme si uložili, je „i přes současnou náročnost v horizontu desetiletí dosažitelný a potřebný.“ 

Podobný názor pak má i náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, který však jedním dechem dodává, že realizace stanového cíle bude z velké části záviset na aktuálním vývoji globální i české ekonomiky. „Pokud se evropská i česká ekonomika bude vyvíjet předvídatelně, pak se k těmto cílům můžeme přihlásit.“ 

Musíme vytrvat 

A co hodlá Česká republika udělat, aby uložené cíle splnila? „Zásadní podmínkou pro splnění jakýchkoli cílů na národní úrovni stanovovaných na základě strategie ´Evropa 2020´ bude znovu nastartování hospodářského růstu,“ říká Kužel. 

Česká republika tak bude podle něj pokračovat ve strukturálních reformách, zároveň bude usilovat o zvýšení pružnosti trhu práce např. úpravou zákoníku práce, vydá se cestou snižování administrativní zátěže zaměstnavatelů a pokusí se i o zjednodušení podmínek pro malé a střední podnikání.  

Diskuse, která se na národní úrovni k cíli zaměstnanosti v průběhu několika minulých měsíců vedla, identifikovala několik slabých míst, které v současné době splnění stanoveného cíle brání. Vyjmenujme kromě již zmíněného nedostatečného hospodářského růstu alespoň některé další – nedostatečná pružnost trhu práce a provázanost politiky zaměstnanosti s dalšími politikami (třeba lepší provázanost systému daní a dávek), nedostatečná geografická a meziodvětvová mobilita pracovní síly, nedostatečná a nevhodná struktura kvalifikace pracovní síly či nízké zapojení žen s dětmi do trhu práce (zejména v důsledku relativně dlouhé rodičovské dovolené) aj. (zdroj: MPSV).

• Kompletní článek naleznete na internetových stránkách EurActiv.cz zde: http://www.euractiv.cz/podnikani-a-zamestnanost/clanek/evropa-2020-zamestnanost-na-75--zvysit-lze-potrebujeme-ale-reformy-007868

--------------------------------------------------------------------------------

Bližší informace o evropské strategii Evropa 2020 se zájemci mohou dozvědět na připravované konferenci "Strategie Evropa 2020: nové výzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU", která se uskuteční dne 22. září 2010 (více o konferenci zde).