Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

29. 9. 2010 9:14

Já dohodu dodržel, říká Klaus

Lidové noviny ze dne 29.9. 2010; Autor: Petr Kolář

Premiér tvrdí, že o české výjimce v Lisabonské smlouvě se teď nejedná, bude-li třeba, vláda zakročí

O výjimce pro Česko jsme se dohodli, nevidím tedy sebemenší důvod, aby se teď něco měnilo, když já jsem svou polovinu splnil, řekl v rozhovoru pro LN prezident Václav Klaus.

* LN Podpis pod Lisabonskou smlouvu jste podmínil tím, že Česko dostane výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Účastníci summitu EU se sice loni v říjnu dohodli, že výjimka bude součástí přístupových smluv Chorvatska do EU, nyní se ale zdá, že diplomaté v Bruselu změnili názor. Máte o této zákulisní změně postoje nějaké informace a co jí říkáte?

Žádné informace o této věci -kromě novinových spekulací - nemám a nebyli jsme schopni je získat. Trochu nesouhlasím s dnes módní tendencí, která je vidět ve vaší otázce. Říkáte, že „diplomaté v Bruselu změnili názor“. To se mi zdá absurdní. Diplomaté v Bruselu nemají co měnit názor, ti mají pouze vyjadřovat postoje vlád, které je do Bruselu vyslaly.

* LN Fakt, že se v Bruselu „vedou debaty o rozdílných právních základech přístupové smlouvy s Chorvatskem a české výjimky z Listiny,“ LN potvrdil i komisař pro rozšíření Štefan Füle. Pakliže by přístupové smlouvy s Chorvatskem a česká výjimka byly skutečně rozděleny, pokládal byste to ze strany EU za porušení slova, podvod na sobě samém i České republice?

Porušením slova ze strany EU by to určitě bylo. Došlo k určité dohodě a já nevidím sebemenší důvod, abych ji teď měnil, když já jsem svou polovinu této dohody splnil. Já jsem Lisabonskou smlouvu podepsal. Opakuji znovu, že bez toho bych to neučinil.

* LN Je zjevné, že kdyby byly obě smlouvy rozděleny, česká výjimka by byla přinejmenším v Rakousku, Maďarsku, ale kvůli odporu levice zřejmě i v České republice smetena ze stolu. Co proti rozdělení smluv může česká diplomacie včetně vás dělat? Máme vůbec nějaké možnosti?

Nevím, je-li to až tak „odporem levice“. Já ani na pravici u nás nevidím žádný zřetelný postoj v tomto směru, o pravici v EU - má-li vůbec v dnešní EU o pravici smysl mluvit, já mám strach, že tam žádná neexistuje - nemám sebemenší iluze. Je-li pravicí např. německá CDU a CSU nebo rakouská ÖVP, pak bych spíše mluvil o „odporu pravice“. I k této otázce bych řekl, že nejde o to, co udělá česká diplomacie, ale co udělá česká vláda.

* LN Důvěřujete české diplomacii v čele s Karlem Schwarzenbergem, že by se za výjimku skutečně "do krve" bila? Už proto, že ministr zahraničí, ale ani další představitelé stran tehdejší koalice, na ní nikterak netrvali a tehdejší premiér Mirek Topolánek o žádné výjimce nevyjednával? Výjimka pak byla brána jako ústupek vám, abyste podepsal Lisabonskou smlouvu...

Našemu panu ministru v této věci moc nedůvěřuji, on je svým dosavadním životem a desetiletí trvajícím pohybováním se po Evropě trochu na jiné straně barikády. Mluvíte o tom, že byla výjimka brána tehdejší českou vládou jako ústupek a k tomu mohu dodat jedině to, že ten ústupek byl nutný, abych Lisabonskou smlouvu podepsal. Tak už to na světě bývá, vždy je něco za něco. A je nepřijatelné, aby na to jedno „něco“ někdo dnes chtěl zapomínat.

* LN Co by podle vás takový postup vypověděl o celé Evropské unii?

Já žádné velké iluze o Evropské unii nemám, ale hlavně je třeba si uvědomit, že Evropská unie žádné „postupy“, názory, myšlenky, ideje nemá. To je mystifikace, že by je mohla mít. Mají je určití lidé, kteří dnes EU - charakterizovanou mimořádně velkým demokratickým deficitem - reprezentují. Takže je to spíše výpovědí o nich, než o Evropské unii.

***

VÁCLAV KLAUS A LISABONSKÁ SMLOUVA

13. května 2008: Prezident Václav Klaus se bojí, aby ratifikace Lisabonské smlouvy neohrozila platnost Benešových dekretů. „To je otázka pro právníky, ale já bych se toho obával,“ zmínil prezident. 5. června 2008: Posouzení obsahu smlouvy tuzemským Ústavním soudem je podle Klause „klíčový předpoklad její ratifikace“. 13. června 2008: Klaus uvítal, že Irové v referendu odmítli smlouvu, která měla reformovat fungování EU. Výsledek označil za „výhru svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií“. Ratifikaci tím považoval prezident za ukončenou. O pět dní později dodal, že nechápe, proč Britové pokračují v úsilí o přijetí dokumentu. „Resuscitovat se mají pacienti, a ne smlouvy,“ zdůraznil Klaus.

Klausovu autogramiádu v Brně využilo začátkem června několik mladých lidí k tomu, aby jim prezident podepsal vybrané stránky z textu Lisabonské smlouvy.

25. listopadu 2008: Bude-li Lisabonská smlouva přijata, změní mezinárodní postavení Česka a může omezit jeho svrchovanost, řekl Klaus před Ústavním soudem. Smlouva podle něj posune EU k federativnímu státu. Soud o den později rozhodl, že dokument je v souladu s českým ústavním pořádkem. 8. prosince 2008: Irsko oznámilo úmysl znovu hlasovat o přijetí smlouvy. Klaus uvedl, že irský záměr respektuje. 18. února 2009: Schválení Lisabonské smlouvy ve sněmovně označil Klaus za „tragický omyl“. 6. května 2009: Návrh smlouvy prošel i v Senátu. Podle Klause to bylo „selhání politických elit“. 23. června 2009: Klaus oznámil, že o svém postoji k Lisabonské unijní smlouvě rozhodne až jako poslední v Evropě. 8. října 2009: Klaus poprvé oznámil, že požaduje u Lisabonské smlouvy pro Česko výjimku k Listině práv. Ta by měla zabránit prolomení Benešových dekretů. Pak prý dokument podepíše. 29. října 2009: EU se dohodla na znění české výjimky. Klaus potvrdil, že si nebude klást žádné další podmínky před podpisem smlouvy.

Prezident Václav Klaus na závěr tiskové konference 3. listopadu 2009 oznámil, že podepsal Lisabonskou smlouvu. Učinil tak po rozhodnutí Ústavního soudu, který konstatoval, že dokument je v souladu s ústavou. Česko bylo poslední zemí EU, jejíž podpis chyběl k dokončení ratifikace.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter