Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

9. 11. 2010 19:37

Nová ústava by výrazně zvýšila šance Turecka na přijetí do EU

ČTK ze dne 9.11. 2010

Brusel - Přijetí nové ústavy by nejspíš výrazně zvýšilo šance Turecka na přijetí do Evropské unie. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise a jež hodnotí pokrok Turecka na cestě do EU. Brusel Ankaru chválí za důležité ústavní změny, které Turci schválili v zářijovém referendu.

"Ústavní změny jsou krok správným směrem," uvedla komise. Turecká ústava je nicméně stále totožná s ústavou z roku 1980, která začala platit po vojenském převratu. Od roku 1960 to bylo přitom počtvrté, kdy turecká armáda svrhla politické vedení země a dodnes si uchovává značný vliv.

To je trnem v oku i evropské sedmadvacítce, která si pochvaluje, že přijímané reformy vliv armády oslabují. Komise nicméně svá slova trochu mírní. Zatímco ještě před několika dny návrh hodnotící zprávy, který má ČTK k dispozici, obsahoval formulaci "nová ústava by poskytla solidní základ pro další posilování demokracie v Turecku", v oficiálním textu tato výzva chybí.

Z textu je nicméně zřejmé, že přijetí nové ústavy v Turecku by bylo podle představ komise ideální, i když je toto přání formulováno diplomatičtějším jazykem. Komise navíc kritizuje skutečnost, že návrh a následné přijetí ústavních změn vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nekonzultovala s ostatními politickými silami v zemi.

"Široká veřejná debata, jíž se zúčastní všechny politické strany a občanská společnost, je nutná k posílení podpory ústavních reforem," uvádí komise.

Ankara se tradičně nevyhnula kritice kvůli nedostatkům v ochraně svobody vyznání či slova. Nedaří se jí ani vylepšit vztahy s Kyprem, nad nimiž se stále vznáší stín turecké invaze na ostrov z roku 1974. "Turecko se musí postavit čelem k některým bilaterálním záležitostem, včetně hraničních sporů," uvedla komise.


EK kritizuje Srbsko, cesta do EU bude ještě dlouhá
Srbsko čelí tvrdé kritice Evropské komise. Přestože země loni požádala o členství v EU, v hodnotící zprávě, kterou dnes komise zveřejnila, se Bělehrad větší chvály nedočkal. Brusel kritizuje především nedostatečné reformy soudnictví, nešetří však ani státní správu, která trpí obrovskou byrokracií, a varuje před diskriminací menšin.

"Korupce převládá v mnoha oblastech a zůstává vážným problémem. Přijaté zákony obsahují řadu chyb, především při financování politických stran a ochrany lidí, kteří upozorňují na pochybení," uvádí komise v hodnotící zprávě. Situaci ohledně korupce zatím moc nezlepšila ani nová antikorupční státní agentura, která vznikla na začátku letošního roku.

Brusel v hodnocení Bělehradu používá diplomatické výrazy, které bývají spojovány spíše s negativním vyzněním. V mnoha případech komise hovoří o "omezeném" či "částečném" pokroku. To znamená, že Srbsko si nevede tak dobře, jak od něj Evropská unie očekává. Ministři zahraničí zemí EU přitom koncem října rozhodli, že komise má posoudit, do jaké míry je země připravena k zahájení vstupních rozhovorů.

Dlouhodobá podmínka, že Srbové musí plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), trvá. EU chce, aby se Bělehrad zasadil zejména o dopadení bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče obviňovaného z válečných zločinů. "Dva zbývající uprchlíci jsou stále na útěku, ale vyšetřování domácích válečných zločinů pokračuje," hodnotí komise Srbsko.

S rozpadem bývalé Jugoslávie je spojena jedna z mála pochval srbské vládě. Evropská komise kabinet velebí, že výrazně zlepšil vztahy se svými sousedy Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, tedy někdejšími úhlavními nepřáteli z 90. let 20. století. Příliš se naopak nelepší vztahy s Kosovem, které se od Srbska odtrhlo v únoru 2008.

"Je třeba schválit přijatelné a udržitelné řešení působnosti Srbska i Kosova v regionu. Pro fungování regionální kooperace je to naprosto klíčové," doplnila komise.

Neunikla jí ovšem působnost krajně pravicových spolků. V říjnu radikálové rozpoutali bitky během pochodu homosexuálů v Bělehradě a svědkem vážných výtržností byl i italský Janov, kde se měly utkat fotbalové reprezentace Srbska a Itálie. Obě události spolu do značné míry souvisí, protože ke krajně pravicovým spolkům se hlásí i fotbaloví chuligáni.

Podle komise sice Bělehrad zavedl zákony, které mají podobné chování trestat, ale diskriminace v zemi pokračuje. Týká se především homosexuálů, Romů, postižených a několika etnických menšin. "Legislativa se musí víc přiblížit evropským standardům. Úřady navíc musí pokračovat v boji proti násilí," uvádí komise.

Srbsko ovšem není jedinou zemí Balkánu, kterou stihla kritika Bruselu. O moc lépe se nedaří ani Bosně a Hercegovině. Komisi vadí především neschopnost tamní vlády. "Naprostá absence společných vizí politických lídrů blokuje klíčové reformy a přibližování země k EU," doplnila EK.

S vesměs pozitivním hodnocením se naopak setkalo Chorvatsko. Komise si pochvaluje především úspěšný boj s korupcí a vylepšování hospodářské soutěže. Brusel nicméně nestanovil datum přijetí země do unie, přičemž původně se předpokládalo, že vstupní rozhovory země uzavře ke konci letošního roku. Případné přijetí Chorvatů ale neustále zdržují nejrůznější výhrady Slovinska.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X