Brexit

9. 8. 2018 11:50

Často kladené dotazy

Zde najdete odpovědi na otázky, které nejčastěji padají, když se řekne "brexit".

Co je to „brexit“?
„Brexit“ je označení pro proces vystoupení Spojeného království (UK) z Evropské unie (EU). Jedná se o složené slovo z dvou anglických slov Britain (Británie) a exit (vystoupení). Dne 23. června 2016 proběhlo ve Spojeném království (UK) referendum o vystoupení z Evropské unie. Britové tak 51,9 % většinou rozhodli dále v EU nesetrvat. I přes to, že výsledek referenda není právně závazný, rozhodla vláda UK v souladu s výsledkem referenda oznámit záměr vystoupit z EU dne 29. března 2017, čímž byl spuštěn proces dle čl. 50 Smlouvy o EU (SEU).

Co je to čl. 50 SEU?
Do přijetí Lisabonské smlouvy neobsahovalo primární právo EU ustanovení, které by zakotvilo konkrétní postup pro vystoupení členského státu z Evropské unie. Lisabonská smlouva v tomto směru do primárního práva, konkrétně Smlouvy o Evropské unii, zakotvila čl. 50. Ten stanovuje pravidla procesu, který umožnuje členskému státu zahájit kroky směřující k ukončení členství tohoto státu v Evropské unii novým, řádným způsobem. Proces stanovený tímto článkem umožnuje kterémukoliv členskému státu jednostranně rozhodnout o svém vystoupení z EU. Samotné rozhodnutí o vystoupení není jakkoliv podmíněno souhlasem jiných členských států či institucí EU. Proces vystoupení členského státu je zahájen okamžikem, kdy stát oznámí záměr vystoupit Evropské radě. Od tohoto okamžiku začne plynout dvouletá lhůta určená pro nalezení dohody o vypořádání vzájemných vztahů a o rámci budoucích vztahů. Evropská rada následně rozhodne o zásadách vyjednávání mezi EU a vystupujícím členským státem. Jednání s UK o brexitu jsou první svého druhu, jelikož se dosud žádný členský stát z EU vystoupit nerozhodl.

Co vedlo k referendu o vystoupení UK z EU?
Referendum o setrvání země v EU Britům přislíbil tehdejší premiér David Cameron 23. ledna 2013. V projevu k budoucnosti EU a vztahu UK k EU uvedl, že by se hlasování mohlo konat v roce 2017, pokud by jeho konzervativní strana ve vládě setrvala i po parlamentních volbách v roce 2015. Vedle myšlenky o uskutečnění referenda premiér Cameron rovněž projevil zájem vyjednat novou dohodu mezi Londýnem a Bruselem, která by zároveň změnila celkové směřování evropské integrace tak, aby byla Evropa z pohledu Velké Británie více flexibilní a některé pravomoci byly vráceny zpět na národní úroveň.

Své požadavky na reformu vztahu mezi Británií a EU oznámil Cameron 10. listopadu 2015. Seznam zahrnoval například záměr vyvázat Velkou Británii ze závazku usilovat o stále užší svazek mezi národy Evropy („ever closer union“), který je součástí základních smluv EU. Dále britský premiér požadoval omezení volného pohybu osob z nových členských zemí a snížení sociálních dávek pro přistěhovalce z EU pracujících v Británii, ochranu zájmů nečlenských zemí eurozóny a větší konkurenceschopnost EU omezením regulací a rozšířením jednotného trhu.

Dne 2. února 2016 byly předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem zveřejněny komplexní návrhy řešení k britským reformním požadavkům vůči Evropské unii. Jednalo se o zásadní krok v rámci dlouho debatované reformní agendy.

Britské požadavky projednali lídři zemí EU na zasedání Evropské rady v Bruselu 19. února 2016[1]. Dohoda o reformě EU, kterou David Cameron s ostatními zástupci zemí EU uzavřel, zahrnovala čtyři oblasti: volný pohyb osob, suverenitu, ekonomiku, konkurenceschopnost. Účinnost dosažené dohody byla podmíněna setrváním Spojeného království v EU, o kterém mělo výt rozhodnuto referendem.

Je možné brexit zvrátit?
Právní řád EU explicitně nepočítá s možností zastavit již probíhající proces vyjednávání o vystoupení. Teoreticky to však možné je.

 

Jaká data jsou pro brexit klíčová?

23. června 2016 ­- Britové hlasují v referendu o setrvání v evropské osmadvacítce.

23. června 2016 - Referendum o vystoupení UK z EU (51,9 % pro vystoupení), druhý den následované rezignací britského premiéra Davida Camerona.

29. března 2017 - UK oficiálně oznámilo úmysl vystoupit z EU, od tohoto data běží dvouletá lhůta pro nalezení dohody o vypořádání vzájemných vztahů.

29. dubna 2017 - Evropská rada přijala pokyny k jednání o brexitu.

22. května 2017 - Rada přijala vyjednávací směrnice a určila Michela Barniera hlavním vyjednavačem, který s UK jedná jménem EU27.

červen až listopad 2017 - jednání mezi Evropskou komisí (týmem Michela Barniera) a UK, celkem 6 vyjednávacích kol v rámci první fáze.

15. prosince 2017 - Evropská rada rozhodla, že bylo dosaženo dostatečného pokroku a přijala pokyny pro zahájení druhé fáze jednání.

29. ledna 2018 –Rada přijala doplňující směrnice pro vyjednávání zabývající se i možností přechodného období

28. února 2018 - Evropská komise zveřejnila očekávaný návrh právního textu dohody
o vystoupení Velké Británie z EU. 

23. března 2018 – Evropská rada přijala pokyny k rámci budoucích vztahů

12. července 2018 – Byla zveřejněna Bílá kniha UK o budoucím vztahu s EU, následně ve funkci končí vyjednavač UK pro brexit David Davis a ministr zahraničních věcí Boris Johnson.

očekáváno:

říjen – listopad 2018 - shoda nad Dohodou o vystoupení a společným prohlášením k rámci budoucích vztahů následovaná ratifikací dohody britským parlamentem a stvrzením ze strany Evropského parlamentu.

29. března 2019 - předpokládané datum vystoupení UK z EU. Jakmile se z UK stane třetí země, lze zahájit konkrétní jednání o budoucích vztazích (obchod, bezpečnost atd.).

do konce roku 2020 – přechodné období, bude-li uzavřena Dohoda o vystoupení dle současných parametrů.

Kdo a jak vede vyjednávání o brexitu za EU?
Jednání za EU-27 vede zástupce Evropské komise, bývalý eurokomisař Michel Barnier. Ten vyjednává na základě pokynů Evropské rady, tedy hlav států a vlád zemí EU27, a detailnějších směrnic daných Radou ministrů. Hlavní směry vyjednávání udávají právě jen političtí představitelé členských států. Tito představitelé mají rovněž možnost v průběhu vyjednávání měnit směrování vyjednávání, a reagovat tak na měnící se okolnosti vyjednávání.

Kdo jsou hlavní aktéři EU?

Evropská komise

Michel Barnier vyjednává jménem EU, vede „Task Force 50“ (útvar Evropské komise, který reálně zajišťuje vyjednávání). V rámci generálního sekretariátu Evropské komise byl rovněž vytvořen zvláštní útvar pro „připravenost“[2] – analyzuje dopady, které bude brexit mít bez ohledu na výsledek vyjednávání, jakož i scénář, kdy by jednání skončila bez dohody s UK. Vydává také tzv. noticky pro zainteresované strany (občané, podnikatelé) s popisem dopadů, které brexit přinese v nejrůznějších oblastech (letectví, volný pohyb zboží, ochrana práv duševního vlastnictví atd.).

Rada

V rámci Rady byla vytvořena paralelní struktura dle čl. 50 na všech úrovních (pracovní skupina, Výbor stálých zástupců - COREPER, Rada pro obecné záležitosti), které se neúčastní UK. Tato struktura projednává poziční dokumenty, účastní se na přípravě a projednávání výsledků jednotlivých vyjednávacích cyklů. Projednává technické a dílčí otázky spojené s procesem vyjednávání.

Evropská rada dle čl. 50

Pravidelně projednává stav vyjednávání a udává politický směr vyjednávání prostřednictvím tzv. pokynů.

Evropský parlament

Vytvořena byla "brexit steering group" pod vedením Guy Verhofstadta, Evropský parlament je pravidelně informován o vývoji v brexitu, přijímá rezoluce (nezávazná stanoviska), musí stvrdit výslednou dohodu.

Kdo jsou hlavní aktéři UK?

Theresa May (premiérka),

Dominic Raab (hlavní vyjednavač UK, ministr pro brexit),

Oliver Robbins (poradce premiérky pro EU),

Tim Barrow (velvyslanec Velké Británie při EU),

Jeremy Hunt (ministr zahraničních věcí),

Liam Fox (ministr pro mezinárodní obchod)

Jak probíhá vyjednávání?
Pro samotné zahájení jednání bylo nejprve nutné přijmout mandát zmocňující Evropskou komisi jednat. Roli mandátu plní dvojice dokumentů – pokyny Evropské rady (které byly schváleny Evropskou radou ve formátu EU27 dne 29. dubna 2017)[3] a vyjednávací směrnice schválené Radou pro obecné záležitosti (dle čl. 50 SEU) dne 22. května 2017[4].

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí UK vystoupit z EU způsobilo značnou nejistotu pro občany, podniky, veřejné orgány i jiné subjekty, a to nejen ve Spojeném království, ale i v ostatních členských státech, byl zvolen vícefázový přístup, jehož prioritou je spořádané vystoupení, omezení nejistoty a minimalizace rušivých dopadů.

V rámci první fáze bylo jednáno o třech prioritních oblastech - o právech občanů, finančním vyrovnání, irské hranici a dále o správě výstupové dohody a dalších otázkách souvisejících s vystoupením. Hlavními prioritami ČR pro první fázi vyjednávání bylo zajištění práv občanů, včetně práv na pobyt; vyřešení rozpočtových záležitostí; stanovení pravidel pro kontinuitu právního řádu a rámcové ustanovení týkající se vzájemných obchodních vztahů, na které by měla navázat následná dohoda o nových vztazích.

Po šesti oficiálních kolech a následných neformálních jednáních byl pokrok z první fáze stvrzen ve Společné zprávě[5] z 8. prosince 2017, která byla základem pro doporučení Evropské komise posunout se do fáze druhé. Následně byly přijaty pokyny Evropské rady[6], podle kterých se vyjednávání se Spojeným královstvím mohou přesunout do druhé fáze. Shody bylo dosaženo ve všech klíčových otázkách.

V rámci druhé fáze je kromě zbývajících otázek spojených s vystoupením (včetně politické dohody nad tzv. přechodným obdobím do konce roku 2020) projednáván i rámec budoucího vztahu se Spojeným královstvím. K budoucímu vztahu přijala Evropská rada ve formátu EU27 pokyny na svém zasedání v březnu 2018[7].

Návrh právního textu Dohody o vystoupení byl zveřejněn 28. února 2018, od té doby probíhá vyjednávání mezi EK a UK ve snaze dosáhnout shody nad celým právním textem. V současnosti[8] je shoda nad cca 80 % textu včetně přechodného období. Cílem je dosáhnout plné shody jak nad textem Dohody o vystoupení, tak nad politickým prohlášením o rámci budoucích vztahů do podzimu tohoto roku, aby se zajistila včasná ratifikace před datem vystoupení UK z EU.

Co je to dohoda o vystoupení?
Dohoda o vystoupení představuje předpokládané završení současného vyjednávání o vystoupení UK z EU dle čl. 50 SEU. Dohoda o vystoupení by se měla zabývat průřezovými tématy spojenými s vypořádáním dosavadního vztahu mezi UK a EU včetně práv občanů.

Dne 28. února 2018 zveřejnila Evropská komise očekávaný návrh právního textu dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie[9]. Dohoda zahrnuje také přechodné období a protokol o Irsku a Severním Irsku. Obsah navrhovaného textu dohody vychází jak z dosažené politické shody mezi Velkou Británií a EU z prosince roku 2017, tak z jednotlivých východisek k dílčím tématům, která Evropská komise se členskými státy konzultovala během minulého roku.

Komisní návrh právního textu byl základem pro další vyjednávání, jež běží od března roku 2018. Výsledkem dosavadních snah je shoda[10] nad dalšími články dohody. V současnosti je tak dohodnuto cca 80 % textu. Dvouletá lhůta pro vystoupení, v rámci které musí být sjednána dohoda o vystoupení, vyprší dne 29. března 2019.

Co je to přechodné období?
Přechodné období je pojem, se kterým počítá návrh dohody o vystoupení. Představuje období od 29. března 2019 (tzn. ode dne, kdy UK přestane být členským státem EU) do konce roku 2020. Během tohoto období zůstane, až na výjimky, vůči a v UK nadále účinné právo EU. Tento časový úsek tak má sloužit doslovně jako přechod mezi dosavadním postavením UK jakožto členského státu EU a novým (budoucím) vztahem mezi UK a EU, který by měl být v tomto období dojednán. Během přechodného období bude UK také jako dnes vázáno mezinárodními dohodami/smlouvami EU (včetně obchodních) a bude participovat na unijních programech, které jsou financované z rozpočtu EU (včetně programů jako je například Erasmus+). UK ve své terminologii pro toto období používá přídomek implementační.

Co pro mě jako pro občana brexit znamená v tuto chvíli? O co v rámci vyjednávání usiluje ČR?
Volný pohyb osob ČR vnímá jako jednu ze základních svobod a priorit EU, kterou je třeba chránit a dále rozvíjet. ČR má zájem o takové budoucí nastavení vzájemných vztahů mezi EU a UK, které se bude co nejvíce blížit současné podobě režimu volného pohybu osob. Pokud bude tento způsob spolupráce UK nadále odmítat, bude zájmem ČR usilovat o nastavení speciálního režimu, např. formou bezvízového styku.

Pro ČR je také prioritní usilovat o zachování všech práv občanů EU, kteří již v současné době v UK legálně pracují. Dále bude ČR trvat na jednotném přístupu vůči všem občanům EU setrvávajícím v UK bez ohledu na jejich domovský stát. V oblasti volného pohybu osob bude klíčové zajistit pro migrující občany právní jistotu v den odchodu UK z EU, a to i recipročně pro naše občany v UK. Toto je předmětem i dosavadní politické shody nad obsahem dohody o vystoupení, která, v případě schválení, zavede přechodné období až do roku 2020, a po kterou zůstanou občanům zachována téměř veškerá práva (a povinnosti) dle unijního práva. V oblasti studia se navíc UK jednostranně zavázalo umožnit dosavadním studentům dokončit studia dle současných pravidel.

Období po brexitu (respektive konci očekáváného přechodného období), bude otázkou dalších jednání (budoucí vztah), nicméně dle současné politické shody bude pro současné občany EU pobývající v UK a vice versa zachován obdobný statut, jako ten, kterým disponují nyní. Statut občanů, kteří přicestují po brexitu (respektive konci přechodného období), bude podléhat novým pravidlům.

Co mohu jako občan ČR pobývající již dnes v UK udělat pro to, aby byla zaručena má práva dle dohody o vystoupení?
UK hodlá do budoucna využít možnosti zavedení zvláštního statusu pro ty občany, kteří přicestovali do UK do rozhodného data (do konce roku 2020), přičemž byli v UK nepřetržitě[11] po dobu pěti let[12] a chtějí nadále setrvat v UK. Takoví občané musí požádat o nový „status usazené osoby“. Žádosti o udělení statusu bude možné podávat od konce roku 2018 do 30. června 2021. Po tomto datu bude možné podat žádost o statut daný dohodou o vystoupení pouze v případě, že v UK máte rodinného příslušníka. Status usazené osoby umožňuje držitelům nadále časově neomezeně pobývat a pracovat v UK, využívat veřejných služeb, prostředků a důchodů a při splnění dalších podmínek rovněž zažádat o britské občanství. Status usazené osoby je nutno žádat zvlášť pro případné potomky, přičemž potomci mladší 21 let nemusí splnit podmínku přicestování do konce roku 2020. Potomci narození v UK po získání statusu usazené osoby ze strany rodiče se automaticky stávají britskými občany. Nutno však podotknout, že existence tohoto postupu je podmíněna jak uzavřením dohody o vystoupení mezi UK a EU, tak schválením tohoto schématu ze strany parlamentu UK. Více informací o statusu usazené osoby včetně posledních aktualit naleznete na: https://www.gov.uk/settled-status-eu-citizens-families.

Co mohou britští občané pobývající v ČR udělat pro to, aby byla zaručena jejich práva dle dohody o vystoupení?
Z důvodu právní jistoty, časové úspory a v zájmu předejití složitějším administrativním postupům v budoucnu se doporučuje všem občanům UK, kteří pobývají na území ČR a chtějí, aby byla jejich práva zachována i po datu vystoupení Spojeného království z Evropské unie, aby požádali o vydání potvrzení o přechodném pobytu. Potvrzení o přechodném pobytu sice dnes není podmínkou pobytu občana EU na území ČR, je proto ponecháno na jeho vůli, zda o vydání tohoto potvrzení požádá či nikoliv, avšak tento doklad jednoznačně prokazuje, že jeho držitel je občanem Spojeného království, který pobýval na území ČR před datem vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Občan Spojeného království, který nebude po konci přechodného období disponovat žádným vydaným pobytovým oprávněním, bude muset prokázat, že se na něho vztahují pravidla obsažená ve výstupové dohodě, jiným, a to výrazně složitějším způsobem. Potvrzení se vydává bezplatně a žádost je možné podat na kterémkoli pracovišti Ministerstva vnitra ČR.[13]

Jak bude fungovat vztah mezi UK a EU po brexitu?
Budoucí vztah mezi UK a EU bude definován smluvním ujednáním mezi oběma stranami. Dohodu o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím lze přitom uzavřít až poté, co se Británie stane třetí zemí. Článek 50 SEU však vyžaduje, aby v podmínkách vystoupení bylo přihlédnuto k rámci budoucích vztahů UK s EU, jehož pojetí by mělo být vymezeno ve druhé fázi jednání podle článku 50. Tento aspekt bude realizován formou politické deklarace o rámci budoucích vztahů, které by měla na podzim roku 2018 doprovázet sjednány text dohody o vystoupení.

Evropská rada (čl. 50) si přeje, aby UK v budoucnu bylo blízkým partnerem EU. Opakovaně však zdůrazňuje, že jakákoli dohoda bude muset být založena na rovnováze práv a povinností a bude muset pro obě strany zajistit rovné podmínky. Možnost účasti UK na vnitřním trhu EU založená na odvětvovém přístupu vylučuje zachování integrity jednotného trhu. Země, která není členem EU a neplní stejné povinnosti jako členských stát, nemůže mít stejná práva a požívat stejných výhod jako tyto státy.

Pro ČR je prioritní nedělitelnost vnitřního trhu, ochrana zájmů českých občanů a firem a respekt k finančním závazkům vyplývajícím především z víceletého finančního rámce. V otázce budoucího uspořádání má ČR zájem na zachování co nejužšího možného vztahu mezi EU a Británií ve všech oblastech, ve kterých mezi oběma stranami již dnes probíhá spolupráce, samozřejmě ale s vědomím toho, že vztah mezi EU a Británií jako třetí zemí nemůže poskytovat stejné výhody jako členství v EU.

Základními východisky budoucí spolupráce s UK je spolupráce v otázce obchodu, obrany a bezpečnosti a práv občanů. Spojené království je pro ČR významným obchodním partnerem. Co nejnižší celní zatížení a vyjednání podmínek výhodných pro exportéry jsou zájmem ČR.

Z hlediska bezpečnosti ČR podporuje zachování součinnosti EU s Británií v zahraniční a bezpečnostní politice. Nutný předpoklad pro další spolupráci s Británií v oblastech zahraničních věcí, bezpečnosti a obrany je vytvoření mechanismu pro sdílení utajovaných informací. ČR v oblasti bezpečnosti a obrany preferuje speciální/nadstandardní partnerství UK s EU a považuje za žádoucí, aby jednání o spolupráci v těchto oblastech byla vedena odděleně od jednání v dalších oblastech, aby jimi nebyla ovlivňována či podmiňována.

Volný pohyb osob ČR vnímá jako jednu ze základních svobod a priorit EU, kterou je třeba chránit a dále rozvíjet. ČR má zájem o takové nastavení vzájemných vztahů, které se bude co nejvíce blížit současné podobě režimu volného pohybu osob. Pokud bude tento způsob spolupráce Londýn nadále odmítat, bude zájmem ČR usilovat o nastavení speciálního režimu, např. formou bezvízového styku. Pro ČR bude prioritní usilovat o zachování všech práv občanů EU, kteří již v současné době v Británii legálně pracují. Dále bude ČR trvat na jednotném přístupu vůči všem občanům EU setrvávajících ve Spojeném království bez ohledu na jejich domovský stát.

Jak si UK představuje budoucí vztah s EU?
UK si přeje od konce roku 2020, kdy skončí předpokládané přechodné období, ukončit volný pohyb osob a dosáhnout vládního cíle snížit čistou migraci.[14] UK usiluje o to, aby získalo zpět plnou kontrolu nad tím, kolik lidí přijde žít do UK. Má zájem připravit takový imigrační systém, který bude stejný pro všechny části UK. UK v podstatě uznává, že bude třetí zemí a na základě zásady reciprocity si přeje podpořit mobilitu vybraných skupin lidí jako je mobilita za účelem obchodu v oblasti poskytování služeb, usnadnit mobilitu studentů, kteří si přejí studovat na britských prestižních univerzitách, podpořit mobilitu výzkumníků a vědců, OSVČ s vysokou kvalifikací a investorů. Evropským občanům, kteří si přejí cestovat do UK za účelem turismu či dočasné obchodní aktivity, budou umožněny krátkodobé pobyty bezvízově.

UK si přeje zůstat zapojeno v programech jako je Erasmus+, zachovat koordinaci systémů sociálního zabezpečení a sčítání dob pojištění a také zachovat evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), zachovat princip zákazu diskriminace mezi stávajícími členy EU a uznávání kvalifikací.

UK deklaruje zájem na recipročních opatřeních s EU, pokud jde o kontroly na hranicích, které by zajistily hladký průchod pro občany UK při jejich cestách do EU kvůli dovolené či obchodu (předpokládá, že turističtí a obchodní návštěvníci by neměli být rutinně vystavováni na hranicích dotazování na účel jejich cesty). Naznačuje, že by se mohlo s EU jednat o tom, zda by se aplikovala elektronická cestovní povolení. UK chce posílit bezpečnost svých hranic nastavením minimálních bezpečnostních standardů pro cestovní doklady. V každém případě má zájem na tom, aby se minimalizovala administrativní zátěž pro osoby mající zájem o cestu do UK. Veškeré procedury by měly být krátké, jednoduché a uživatelsky přívětivé.[15] Konkrétní podoba budoucího migračního režimu (včetně relevantního zákona) ze strany UK však nebyla doposud zveřejněna.

Co bude brexit znamenat pro můj podnik? O co bude v rámci vyjednávání budoucího vztahu usilovat ČR?
Dopad brexitu na české firmy působící v UK a britské firmy působící v ČR bude omezený do doby, než UK skutečně EU opustí, respektive v značné míře až do konce roku 2020, dojde-li k potvrzení politické shody nad dohodou o vystoupení. Pro vzájemný obchod do té doby platí standardní podmínky mezi členskými státy a pravidla obchodování v rámci vnitřního trhu a celní unie. Změnu podmínek podnikání a vzájemného obchodu lze očekávat teprve po vystoupení UK z EU (a případného konce přechodného období) či po uzavření dohody o novém nastavení vztahů mezi Velkou Británií a EU.

Česká vláda bude usilovat o to, aby se podmínky pro podnikání českých firem v UK a britských firem v ČR stejně jako podmínky pro vzájemný obchod mezi oběma státy změnily jen minimálně a byly zachovány úzké obchodní vztahy, konkrétní řešení budoucího vztahu však bude na pořadu dne až po faktickém vystoupení UK z EU. Zároveň však ČR musí hájit národní priority a priority vyplývající z členství v EU, mezi něž se řadí i nedělitelnost čtyř svobod vnitřního trhu. Pokud se nepodaří vyjednat oboustranně výhodnou obchodní dohodu, lze oproti současnosti do budoucna očekávat růst administrativních i regulačních překážek ve všech hospodářských sektorech. Po vystoupení UK z EU může také hypoteticky dojít k zavedení různých netarifních (hraniční kontroly, určení původu zboží, ztížení podmínek pro vysílání pracovníků do zahraničí atd.) i tarifních překážek ve vzájemných obchodních vztazích. Do jisté míry bude také zřejmě docházet k rozchodu tržní regulace mezi Velkou Británii a členskými státy EU. Česká vláda však učiní maximum, aby stávající obchodní vztahy nebyly zpřetrhány a aby vzájemný obchod zůstal zachován.

O všech zásadních skutečnostech a vlivu aktuální situace na obchodní vztahy s Velkou Británií informuje MPO v rámci speciální rubriky na portálu BusinessInfo.cz[16]. Bližší informace k dopadu brexitu na podnikání je možné získat také na zelené lince Czechtrade: +420 224 907 500.

Vize Velké Británie k budoucímu vztahu obsahuje tzv. bílá kniha - https://www.gov.uk/government/publications/the-future-relationship-between-the-united-kingdom-and-the-european-union.

Obrys konstrukce budoucího vztahu z pohledu EU-27 obsahují pokyny Evropské rady (čl. 50) z března roku 2018 - http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/03/23/european-council-art-50-guidelines-on-the-framework-for-the-future-eu-uk-relationship-23-march-2018/ .

 

 


[1] Online v angličtině dostupné zde: https://www.consilium.europa.eu/media/21787/0216-euco-conclusions.pdf

[2] web EK k připravenosti: https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness_en

[3] Online dostupné zde: http://www.consilium.europa.eu/media/21745/29-euco-art50-guidelines-cs.pdf

[4] Online dostupné zde: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/XT-21016-2017-ADD-1-REV-2/cs/pdf

[5] Online dostupné zde: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/joint_report.pdf

[6] Online v angličtině dostupné zde: https://www.consilium.europa.eu/media/32236/15-euco-art50-guidelines-en.pdf 

[7] Online v angličtině dostupné zde: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/03/23/european-council-art-50-guidelines-on-the-framework-for-the-future-eu-uk-relationship-23-march-2018/

[8] srpen 2018

[9] Online dostupné zde: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/draft_agreement_coloured.pdf

[10] Online dostupné zde: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/joint_statement.pdf

[11] Nepřetržitý pobyt předpokládá, že v každém z pěti určujících let pobývala dotčená osoba v UK nejméně šest měsíců s výjimkou jednoho až dvanáctiměsíčního období (pro důležité účely - např. zahraniční škola, či práce v zahraničí), či plnění povinné vojenské služby.

[12] Osobám, které přicestovaly do UK před koncem roku 2020, avšak nesplňují podmínku pěti let nepřetržitého pobytu, bude umožněno setrvat v UK po dobu pěti let a dosáhnout tak předpokladu pro udělení statusu usazené osoby.

[13] http://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizince-kontakty.aspx

[14] Zvláštní status bude na žádost a při splnění podmínek vydán občanům EU, kteří pobývali v UK po dobu pěti let před koncem roku 2020. Více též otázka „Co mohu jako občan ČR pobývající v UK udělat pro to, aby byla zaručena má práva dle dohody o vystoupení?“

[15] The Future Relationship between the UK and the EU, Framework for mobility, strana 32, dostupné online: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/725288/The_future_relationship_between_the_United_Kingdom_and_the_European_Union.pdf

 

[16] http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/special-brexit-ocima-exporteru-81706.html

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter