Co je to "brexit?"

Níže je uveden přehled, který mapuje období od referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie přes proces vyjednávání a schválení výstupové dohody až k vystoupení samotnému (tedy proces, který je znám pod zkratkou «brexit“). Dále jsou zde shrnuta klíčová data, která se k tomuto období váží, jakož i informace o právě probíhajícím vyjednávání o budoucím vztahu mezi EU a UK v rámci tzv. přechodného období.

Co je „Brexit“?

„Brexit“ je označení pro proces vystoupení UK z EU. Jedná se o složené slovo z dvou anglických slov Britain (Británie) a exit (vystoupení). Dne 23.6.2016 proběhlo v UK referendum o vystoupení z EU. Britové tak 51,9 % většinou rozhodli dále v EU nesetrvat.

I přes to, že výsledek referenda není právně závazný, rozhodla vláda UK v souladu s výsledkem referenda oznámit záměr vystoupit z EU dne 29.3.2017, čímž byl spuštěn proces dle čl. 50 Smlouvy o EU (SEU). Tento proces byl po několika odloženích dovršen dne 31. ledna 2020. Od 1. února 2020 již není UK členským státem Evropské unie.

Co je to čl. 50 SEU?

Do přijetí Lisabonské smlouvy (v roce 2007) neobsahovalo primární právo EU ustanovení, které by zakotvilo konkrétní postup pro vystoupení členského státu z EU. Lisabonská smlouva v tomto směru do primárního práva, konkrétně Smlouvy o EU, zakotvila čl. 50 SEU [1]. Ten stanovuje pravidla procesu, který umožnuje členskému státu zahájit kroky směřující k ukončení členství tohoto státu v EU novým, řádným způsobem. Členský stát se může jednostranně rozhodnout o svém vystoupení z EU. Samotné rozhodnutí o vystoupení není jakkoliv podmíněno souhlasem jiných členských států či institucí EU. Proces vystoupení členského státu je zahájen okamžikem, kdy stát oznámí záměr vystoupit Evropské radě. Od tohoto okamžiku začne plynout dvouletá lhůta určená pro nalezení dohody o vypořádání vzájemných vztahů a o rámci budoucích vztahů. Evropská rada následně rozhodla o zásadách vyjednávání mezi EU a vystupujícím členským státem. Jednání s UK o brexitu jsou první svého druhu, jelikož se dosud žádný členský stát z EU vystoupit nerozhodl.

Co vedlo k referendu o vystoupení UK z EU?

Referendum o setrvání země v EU Britům přislíbil tehdejší premiér David Cameron 23. 1. 2013. V projevu k budoucnosti EU a vztahu UK k EU uvedl, že by se hlasování mohlo konat v roce 2017, pokud by jeho konzervativní strana ve vládě setrvala i po parlamentních volbách v roce 2015. Vedle myšlenky o uskutečnění referenda premiér Cameron rovněž projevil zájem vyjednat novou dohodu mezi UK a EU, která by zároveň změnila celkové směřování evropské integrace tak, aby byla Evropa z pohledu UK více flexibilní a některé pravomoci byly vráceny zpět na národní úroveň.

Své požadavky na reformu vztahu mezi UK a EU oznámil Cameron 10. 11. 2015. Seznam zahrnoval například záměr vyvázat Velkou Británii ze závazku usilovat o stále užší svazek mezi národy Evropy („ever closer union“), který je součástí základních smluv EU. 
Dále britský premiér požadoval omezení volného pohybu osob z nových členských zemí a snížení sociálních dávek pro přistěhovalce z EU pracující v UK, ochranu zájmů nečlenských zemí eurozóny a větší konkurenceschopnost EU omezením regulací a rozšířením jednotného trhu.

Dne 2. 2. 2016 byly předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem zveřejněny komplexní návrhy řešení k britským reformním požadavkům vůči EU. Jednalo se o zásadní krok v rámci dlouho debatované reformní agendy.

Britské požadavky projednali lídři zemí EU na zasedání Evropské rady v Bruselu 19. 2. 2016[2]. Dohoda o reformě EU, kterou David Cameron s ostatními zástupci zemí EU uzavřel, zahrnovala čtyři oblasti: volný pohyb osob, suverenitu, ekonomiku, konkurenceschopnost. Účinnost dosažené dohody byla podmíněna setrváním Spojeného království v EU, o kterém mělo výt rozhodnuto referendem.

Je možné brexit zvrátit?

Brexit v tuto chvíli není možné zvrátit. Proces vystoupení byl završen dne 31. ledna 2020. UK v tuto chvíli již není členským státem Evropské unie, ačkoliv minimálně do konce roku 2020 platí přechodné období, během kterého se stále uplatňuje právo EU. Pro „zvrácení“ brexitu by bylo zapotřebí, aby UK absolvovala proces spojený s přístupem nové země do EU.

Jaká data jsou pro brexit klíčová?[3]

23. června 2016– Britové hlasují v referendu o setrvání v evropské osmadvacítce a 51,9 % rozhodují o vystoupení z UK

29. března 2017– UK oficiálně oznámilo úmysl vystoupit z EU, od tohoto data běží dvouletá lhůta pro nalezení dohody o vypořádání vzájemných vztahů.

15. prosince 2017– Evropská rada rozhodla, že bylo dosaženo dostatečného pokroku a přijala pokyny pro zahájení druhé fáze jednání.

25. listopadu 2018– Na mimořádném zasedání Evropské rady (dle čl. 50 SEU) byla potvrzena dohoda o vystoupení.

Leden až duben 2019 – Hlasování o dohodě o vystoupení UK z EU se v britském parlamentu třikrát opakuje a pokaždé neúspěšně.

21. až 22. března 2019 – Lídři EU se na summitu Evropské rady rozhodli o odkladu data odchodu podle čl. 50 (Smlouvy o Evropské unii), ke kterému mělo původně dojít 29. března 2019.

11. dubna 2019 – Lídři EU znovu rozhodují o odkladu data brexitu až do 31. října 2019.

28. října 2019 – Lídři EU znovu rozhodují o odkladu data brexitu až do 31. ledna 2020.

12. prosince 2019 – V UK se konají předčasné volby. Výsledek rozhodně o budoucnosti brexitu.

31. ledna 2020 – UK opouští Evropskou unii a první fáze brexitu je tak dokončena.

2. března 2020 – Bylo zahájeno první kolo vyjednávání EU s UK o budoucím partnerství.

 

Kdo a jak vedl vyjednávání o brexitu za EU?

Jednání za EU-27 vedl zástupce EK, bývalý eurokomisař Michel Barnier. Ten vyjednával na základě pokynů Evropské rady, tedy hlav států a vlád zemí EU27, a detailnějších směrnic daných Radou EU. Hlavní směry vyjednávání udávají právě jen političtí představitelé členských států. Tito představitelé mají rovněž možnost v průběhu vyjednávání měnit směrování vyjednávání, a reagovat tak na měnící se okolnosti vyjednávání.

Pro samotné zahájení jednání bylo nejprve nutné přijmout mandát zmocňující Evropskou komisi jednat. Roli mandátu plní dvojice dokumentů – pokyny Evropské rady (které byly schváleny Evropskou radou ve formátu EU27 dne 29. dubna 2017)[6] a vyjednávací směrnice schválené Radou pro obecné záležitosti (dle čl. 50 SEU) dne 22. května 2017[7].

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí UK vystoupit z EU způsobilo značnou nejistotu pro občany, podniky, veřejné orgány i jiné subjekty, a to nejen v UK, ale i v ostatních členských státech, byl zvolen vícefázový přístup, jehož prioritou je spořádané vystoupení, omezení nejistoty a minimalizace rušivých dopadů.

V rámci první fáze bylo jednáno o třech prioritních oblastech – o právech občanů, finančním vyrovnání, irské hranici a dále o správě výstupové dohody a dalších otázkách souvisejících s vystoupením. Hlavními prioritami ČR pro první fázi vyjednávání bylo zajištění práv občanů, včetně práv na pobyt; vyřešení rozpočtových záležitostí; stanovení pravidel pro kontinuitu právního řádu a rámcové ustanovení týkající se vzájemných obchodních vztahů, na které by měla navázat následná dohoda o nových vztazích.

Po šesti oficiálních kolech a následných neformálních jednáních byl pokrok z první fáze stvrzen ve Společné zprávě z 8. 12. 2017. [8] Společná zpráva byla základem pro doporučení EK posunout se do fáze druhé. Následně byly přijaty pokyny Evropské rady. [9], podle kterých se vyjednávání se Spojeným královstvím mohou přesunout do druhé fáze. Shody bylo dosaženo ve všech klíčových otázkách.

Podle těchto pokynů se vyjednávání s UK mohla přesunout do druhé fáze. Shody bylo dosaženo ve všech klíčových otázkách. 

V rámci druhé fáze byl kromě zbývajících otázek spojených s vystoupením (včetně politické dohody nad tzv. přechodným obdobím do konce roku 2020) projednáván i rámec budoucího vztahu s UK. K budoucímu vztahu přijala Evropská rada ve formátu EU27 pokyny na svém zasedání v březnu 2018. [10].

Návrh první verze právního textu dohody o vystoupení byl zveřejněn 28. 2. 2018, od té doby probíhalo vyjednávání mezi EK a UK ve snaze dosáhnout shody nad celým právním textem.  Dne 14. 11. 2018 dospěli EK a vyjednávači UK ke shodě jak nad textem dohody o vystoupení, tak nad politickým prohlášením o rámci budoucích vztahů. [11] 

Dne 25. 11. 2018 vedoucí představitelé EU27 na mimořádném zasedání Evropské rady (dle čl. 50 SEU) potvrdili dohodu o vystoupení UK z EU (ve znění předloženém vyjednavači EU vyjednavačům UK). Lídři rovněž schválili politické prohlášení o budoucích vztazích mezi EU a UK, které je připojeno k dohodě o vystoupení a na nějž se tato dohoda odkazuje. [12]

Co je to dohoda o vystoupení? 

Dohoda o vystoupení představuje předpokládané završení vyjednávání o vystoupení UK z EU dle čl. 50 SEU.  Dohoda zahrnuje rovněž ustanovení upravující přechodné období a protokoly k Irsku a Severním Irsku, Gibraltaru a Kypru. Obsah navrhovaného textu dohody vychází jak z dosažené politické shody mezi UK a EU z prosince roku 2017, tak z jednotlivých východisek k dílčím tématům, která EK se členskými státy konzultovala během minulého roku.

Komisní návrh právního textu z jara roku 2018 [13]byl základem pro další vyjednávání, jež probíhalo od března do listopadu roku 2018. Výsledkem dosavadních snah byla shoda v červnu 2018 [14] nad dalšími články dohody. Dvouletá lhůta pro vystoupení by měla vypršet dne 29. 3. 2019. Lídři EU se na summitu Evropské rady 21. až 22. 3. 2019 dohodli na dvou verzích prodloužení brexitu podle čl. 50 (Smlouvy o Evropské unii), a to na  12. dubna 2019, resp. 22. května 2019.

Dohoda stanoví podmínky vystoupení UK z EU. Nabízí právní jistotu, jakmile Smlouvy
a právní předpisy EU přestanou pro UK platit.

Dohoda o vystoupení se vztahuje na tyto oblasti: 

• Společná ustanovení, která stanoví standardní doložky pro řádné porozumění dohodě o vystoupení a její uplatňování.
• Práva občanů, ochrana životní volby více než 3 milionů občanů EU v UK a více než 1 milionu státních příslušníků UK v zemích EU, zaručení jejich práva na pobyt.
• Otázky související s vystoupením, tj. zajištění bezproblémového zrušení stávajících ujednání a zajištění řádného vystoupení (například zajištění, aby zboží, které bylo uvedeno na trh před koncem přechodného období, pokračovalo do svého místa určení, ochrana stávajících práv duševního vlastnictví, včetně zeměpisných označení, postupné ukončení probíhající policejní a justiční spolupráce v trestních věcech a ostatních správních a soudních řízení, používání údajů a informací vyměňovaných před uplynutím přechodného období, otázky týkající se Euratomu a další záležitosti).
• Přechodné období, během kterého bude EU postupovat, jako by UK bylo členským státem, s výjimkou účasti v orgánech EU a řídicích strukturách. Přechodné období pomůže zejména orgánům státní správy, podnikům a občanům přizpůsobit se vystoupení UK.
• Finanční vypořádání, které zajistí, že UK a EU splní všechny finanční závazky přijaté v době, kdy bylo UK členským státem Unie.
• Celková struktura správy a řízení dohody o vystoupení, která zajistí účinné řízení, provádění a vymáhání dohody, včetně vhodných mechanismů pro urovnávání sporů.
• Podmínky právně účinného záložního řešení (backstop), jehož cílem je zajistit, že mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne žádná tvrdá hranice. Protokol o Irsku / Severním Irsku obsahuje rovněž závazky UK, které nekrátí práva stanovená ve Velkopáteční (belfastské) dohodě z roku 1998, a chrání spolupráci mezi severem a jihem. Umožňuje pokračovat v režimu pro společný prostor cestování mezi UK a Irskem a zachovává jednotný trh s elektřinou na ostrově Irsko.
• Protokol o výsostných oblastech UK na Kypru, který chrání zájmy kyperských občanů, kteří žijí a pracují ve výsostných oblastech UK na Kypru, po vystoupení UK z Unie.
• Protokol o Gibraltaru, který stanoví úzkou spolupráci mezi Španělskem a UK týkající se Gibraltaru v souvislosti s prováděním ustanovení dohody o vystoupení týkajících se práv občanů a dotýká se správní spolupráce mezi příslušnými orgány v řadě oblastí politiky.

Co je to přechodné období?

Přechodné období je čas, kdy UK sice již není členem EU, ale až na výjimky, vůči a v UK nadále účinné právo EU. 

Tento časový úsek tak slouží doslovně jako přechod mezi dosavadním postavením UK jakožto členského státu EU a novým (budoucím) vztahem mezi UK a EU, který by měl být v tomto období dojednán. Během přechodného období bude UK také jako doposud vázáno mezinárodními dohodami/smlouvami EU (včetně obchodních) a bude participovat na unijních programech, které jsou financované z rozpočtu EU (včetně programů jako je například Erasmus+). UK ve své terminologii pro toto období používá přídomek implementační.

Přechodné období by mělo pomoci zejména orgánům státní správy, podnikům a občanům přizpůsobit se vystoupení UK.

Kdo jsou hlavní aktéři EU pro jednání o budoucím vztahu?

Evropská komise

Michel Barnier, bývalý eurokomisař, vede „UK Task Force“ (útvar EK, který reálně zajišťuje vyjednávání o budoucích vztazích s UK). UKTF nahradila dřívější Task Force 50, která vyjednávala o vypořádání vzájemných vztahů v podobě dohody o vystoupení.  V rámci generálního sekretariátu EK byl rovněž vytvořen zvláštní útvar pro „připravenost“ – analyzoval dopady, které bude brexit bez dohody a byl zodpovědný také za vydávání  tzv. notices pro zainteresované strany (občané, podnikatelé) s popisem dopadů, které brexit přinese v nejrůznějších oblastech (letectví, volný pohyb zboží, ochrana práv duševního vlastnictví atd.).

https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/preparedness-notices_en

Rada EU

V rámci Rady byla vytvořena zvláštní pracovní skupiny pro budoucí vztahy s UK (PS UK). Skupina má stálého předsedu z Generálního sekretariátu Rady. Kromě této pracovní úrovně o budoucích vztazích se bude jednat na Výboru stálých zástupců – COREPER a  Radě pro obecné záležitosti. Pravidelně budou také informování lídři zemí EU na zasedáních Evropské rady.  V čele Task Force Rady EU pro brexit zůstává i pro post-brexitová jednání Didier Seeuws.

Evropský parlament

Brexitovým koordinátorem byl jmenován David McAllister, který v čele „brexit steering group“,  nahradil Guy Verhofstadta

Kdo jsou hlavní aktéři UK pro jednání o budoucím vztahu?

Boris Johnson (premiér), David Frost (hlavní vyjednavač UK), Michael Gove (ministr při Cabinet office a Chancellor of the Duchy zodpovědný za implementaci výstupové dohody a připravenosti) Tim Barrow (velvyslanec UK při EU)

Jak probíhá vyjednávání o budoucím vztahu?

Pro samotné zahájení jednání o budoucích vztazích je nejprve nutné přijmout mandát zmocňující EK jednat. Návrh mandátu zveřejnila EK dne 3. února a jeho finální verze byla schválena Radou dle plánu 25. února tak, aby vyjednávání mohla začít co nejdříve.

Přijaté znění směrnice zmocňující hlavního vyjednavače EU M. Barniera k jednání najdete zde.

2. března 2020 byla zahájena samotná jednání mezi EU a UK. Vyjednávání budou probíhat standardně – ve formě vyjednávacích kol strukturovány do vícero paralelních tematických stolů. Na jednání a jeho pokroky a koherenci budu dohlížet hlavní vyjednavači Michel Barnier za EU a David Frost a jeho tým. Samozřejmě pravidelně budou informovány o přípravě na kola i výstupů z nich členské státy, jak je zvykem.

---

 

[1] Článek 50 Smlouvy o EU v češtině dostupný zde: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-17-648_cs.htm

[2] Online v angličtině dostupné zde: https://www.consilium.europa.eu/media/21787/0216-euco-conclusions.pdf

[3] Klíčová data pro Brexit jsou dostupná zde: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-uk-after-referendum/

[4] Web EK k připravenosti: https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness_en a odkaz na notices pro zainteresované strany dostupné zde: https://ec.europa.eu/info/brexit-preparedness/brexit-notices-explanation_en

[5] Paralelní skupina vytvořená v rámci Rady EU dle čl. 50 dostupné zde: https://ec.europa.eu/info/council-working-party-article-50-preparedness-seminars_cs

[6] Online dostupné zde: http://www.consilium.europa.eu/media/21745/29-euco-art50-guidelines-cs.pdf

[7] Online dostupné zde: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/XT-21016-2017-ADD-1-REV-2/cs/pdf

[8] Společná zpráva - online dostupné zde: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/joint_report.pdf

[9] Pokyny Evropské rady - online v angličtině dostupné zde: https://www.consilium.europa.eu/media/32236/15-euco-art50-guidelines-en.pdf 

[10]  Guidlines Evropské rady - dostupné online zde: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/03/23/european-council-art-50-guidelines-on-the-framework-for-the-future-eu-uk-relationship-23-march-2018/

[11] Obsah dohody o vystoupení - dostupné zde: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-18-6422_cs.htm

[12] Mimořádná Evropská rada v listopadu 2018 - politické prohlášení - online dostupné zde: https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2018/11/25/

[13] Draft dohody z února 2018 - online dostupné zde: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/draft_agreement_coloured.pdf

[14] Shoda s UK v červnu 2018 - Online dostupné zde: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/joint_statement.pdf

Kdo jsou hlavní aktéři EU pro jednání o budoucím vztahu?