Česko digitální? Žádná utopie

Apple, Microsoft, Google, IBM, Samsung, Facebook. Všem dobře známá jména firem, které podle žebříčku Forbes patří mezi 10 nejhodnotnějších značek planety za letošní rok. V první desítce tak jasně převládá technologický byznys. Tito giganti dávno expandovali také do oblastí jako automobilový průmysl nebo výzkum šíření nemocí. Nebudu proto rozhodně přehánět, když konstatuji, že budoucnost patří digitálu.

Varovat by nás však měla skutečnost, že ani jedna ze zmíněných firem nepochází z Evropské unie. Evropa je sice největší ekonomický prostor s půlmiliardou obyvatel i spotřebitelů, ale v oblasti internetového byznysu začínáme zaostávat za zbytkem vyspělého světa.

Osmadvacítka si je své slabosti velmi dobře vědoma. V květnu proto Evropská komise vydala Strategii pro jednotný digitální trh, jejímž cílem je uvolnit potenciál evropské digitální ekonomiky. Nehraje se přitomomálo. Evropský parlament vyčíslil přínos plynoucí z odstranění stávajících bariér pro digitální podnikání až na 260 miliard eur unijního HDP ročně.

Strategie samotná je prvním krokem na této cestě. V následujících letech se bude Unie zabývat řadou konkrétních návrhů, jak podnikům usnadnit život a spotřebitelům otevřít dveře k širší nabídce služeb a produktů online. Trnem v oku Junckerovy Komise je třeba nízká míra internetových nákupů mezi členskými státy nebo blokování přístupu k online obsahu typu filmy nebo živé přenosy podle toho, ve které zemi EU se uživatel právě nachází.

Je na celoevropskou debatu Česká republika připravena, a jak vyspělá je vlastně digitální ekonomika v tuzemsku? Na to se snažíme alespoň částečně odpovědět v Akčním plánu pro rozvoj digitálního trhu, který včera schválila vláda a který mapuje, kde je zapotřebí přidat plyn.

Jádrem Akčního plánu je přehled konkrétních kroků, jež budou ministerstva podnikat v horizontu zhruba tří let. Základním předpokladem rozvoje digitální ekonomiky je budování páteřní internetové infrastruktury, na tu budeme v dalších letech čerpat až 14 miliard korun z evropských fondů. Dalším stavebním kamenem je kybernetická bezpečnost. Zintenzivní se proto osvětová činnost, aby ohrožené skupiny, jako jsou děti a senioři, znaly rizika spojená s používáním internetu. I ve školách bude kladen větší důraz na využívání digitálních technologií napříč výukou. Vláda bude cílit také na pracovní trh, kde chce podpořit zavádění rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané na podporu digitální gramotnosti.

Pokročit musíme v rozvoji elektronizace státní správy. Pracuje se na tom, aby občanémohli vyřizovat své žádosti výhradně elektronickou cestou nebo aby státní správa poskytovala více otevřených dat. Vzhledem k významu průmyslu v české ekonomice bude stěžejní také podpora přechodu na digitalizovanou výrobu. Tzv. Průmysl 4.0, odpovídající digitální revoluci jakožto čtvrté v řadě, je živě diskutován v Německu. Máme proto možnost se od sousedních kolegů inspirovat včetně zhodnocení dopadů, které automatizace výroby přinese na pracovní místa.

Je nám jasné, že v celoevropské debatě budeme potřebovat partnery. Přirozenou platformou je visegrádská skupina, které teď předsedáme. Digitální agenda je v našem programu na nejvyšších místech a našímcílem bude mimo jiné prosazovat lepší podmínky pro start-upy. Nejen v Bruselu, ale i v Praze cítíme, že další vyčkávání by nás fatálně vzdálilo od zbytku vyspělého světa. Nastal čas zbourat hranice a vpustit digitální technologie do našich ekonomik.

Komentář státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy vyšel v deníku Lidové noviny 27. srpna 2015.