Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

6. 5. 2010 10:44

Vystoupení J. Chmiela na konferenci ke strategii "Evropa 2020", Parlament ČR, Praha 6.5. 2010

Vážená paní předsedkyně, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, dámy a pánové!

• Dovolte mi, abych úvodem nastínil strukturu svého vystoupení věnovaného strategii „Evropa 2020“, z níž, jak pevně věřím, bude zřejmý i smysl našeho dnešního setkání. Nejprve se pokusím zhodnotit výsledky a důsledky jarní Evropské rady, resp. míru úspěchu prosazování požadavků České republiky v rámci strategie „Evropa 2020“. Poté se budu věnovat krokům jak na národní, tak na unijní úrovni, jenž jsou a budou ještě podniknuty směrem k vyjednání definitivní podoby strategie, s jejíž finalizací se stále ještě počítá na červnové Evropské radě. Na závěr bych Vás rád seznámil s průběhem bilaterálních jednání ČR s Evropskou komisí o národních cílech ČR.

• Snaha definovat smysluplné a realistické cíle spolu s určením  způsobu, jak jich dosáhnout, a to v rámci široké diskuze s těmi, kdo mají co říci, to je odkaz této vlády. Proto také byla uspořádána tato konference. Věříme totiž, že neplníme pouze jakýsi domácí úkol, ale že bychom ve vlastním zájmu měli být schopni shodnout se na základních předpokladech úspěchu České republiky v čím dál ostřejší globální soutěži. Konstruktivní postoj však pochopitelně neznamená, že musíme bezvýhradně souhlasit se vším, co je Evropskou komisí  navrhováno. A tím se postupně dostávám k avizovanému zhodnocení poslední Evropské rady z pohledu zájmů České republiky. 

• Jak jistě víte, poslední Evropská rada, která proběhla 25.-26. března, byla věnována schválení 5 hlavních cílů i řady otázek spojených s řízením strategie 2020. Schváleny však byly jen tři hlavní cíle – legislativně již zakotvené environmentální závazky EU, zvýšení zaměstnanosti na 75 procent a zvýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 procent HDP.

• Evropská rada naopak neschválila kontroverzní cíl „redukce relativní chudoby o 25 procent“ a s ohledem na domácí politickou situaci Německa ani cíle v oblasti vzdělávání; tedy zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30 – 34 let na nejméně 40 procent a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém, a to ze současných „celoevropských“ 15 procent pod 10 procent. Diskuze o podobě hlavních cílů v oblasti sociální inkluze a vzdělání tak bude pokračovat směrem k červnové Evropské radě.

• Také Česká republika prezentovala ústy pana premiéra požadavek nestanovovat cíl „redukce relativní chudoby“ a naopak vytvořit nový hlavní cíl, který by reflektoval klíčovost podnikatelského sektoru a zabýval se zvyšováním evropské konkurenceschopnosti.

• Bohužel však chybělo odhodlání jasně posílit aspekt konkurenceschopnosti v rámci strategie, jež by koneckonců měla být především o konkurenceschopnosti jako základním předpokladu úspěchu EU v 21. století. ČR přitom v tomto volání nebyla zdaleka osamocena. Spolu s námi obdobně argumentovaly tradičně liberálnější státy nakloněné podnikání a volnému obchodu, leč bez valného výsledku.

• Byť s výsledky dosavadních jednání nemusíme být spokojeni, pokusíme se využít a rozvinout to, co vnímáme v navrhované strategii za pozitivní. Do letní Evropské rady tedy probíhá debata o tom, jak konkrétně v ČR dostát cílům v oblasti zvyšování zaměstnanosti, posilování investic do výzkumu a vývoje a snižování energetické náročnosti ekonomiky. Dnešní konference je součástí této diskuze.

• Navíc jsem se rozhodl zorganizovat sérii setkání s odborníky a zainteresovanými stranami, včetně představitelů podnikatelské sféry, akademické obce a představiteli relevantních rezortů. První setkání, věnované problematice zaměstnanosti, proběhlo 22. dubna. Problematice výzkumu a vývoje jsme se věnovali poté 28. dubna.

• Výsledky jednání s experty byly použity jako vstupy do stanovení národních závazků ČR, jež byly také komunikovány Evropské komisi při příslušném bilaterálním jednání dne 29. dubna v Bruselu.

• Také proto jsem rozhodl zorganizovat i tuto odbornou konferenci.

• Nyní bych Vám rad stručně nastínil, co vše nás ještě čeká směrem k letní Evropské radě ve věci dokončení strategie Evropa 2020.

• Souběžně nyní probíhají a probíhat budou:

  • 1) jednání o podobě zbývajících hlavních cílů, neschválených na jarní Evropské radě („redukce chudoby“ resp. jiná forma sociální inkluze, cíle v oblasti vzdělávání),

  • 2) jednání na národních úrovních ohledně příspěvků jednotlivých členských států k plnění již schválených hlavních cílů tak, aby letní Evropská rada mohla ve spolupráci s Evropskou komisí vyhodnotit dosažitelnost stanovených hlavních cílů.

  • 3) debata na národních úrovních o tzv. úzkých hrdlech (tzv. bottlenecks), které jsou v tom kterém členském státě hlavními překážkami hospodářského růstu a posílení zaměstnanosti (toto by mělo následně umožnit lépe „ušít na míru“ reformní agendu dle potřeb a výzev, jimž čelí ten který členský stát),

  • 4) debata o podobě tzv. Integrovaných směrů, jež jsou jednou z důležitých součástí koordinace hospodářských politik (v oblasti makroekonomické, mikroekonomické a v oblasti zaměstnanosti), na jejichž základě budou vypracovávány tzv. národní reformní programy i zprávy o jejich plnění v jednotlivých členských státech.

  • 5) dořešení zbývajících otázek v řízení, zejména ve vazbě na možnou a v poslední době čím dál častěji diskutovanou užší koordinaci hospodářských politik.

• Především v rámci jednání o posledně jmenovaných Integrovaných směrech, jejichž návrh Evropská komise zveřejnila 27. dubna, se budeme snažit o náležité a dle našeho názoru prozatím nedostatečné zohlednění problematiky konkurenceschopnosti evropských firem a podnikatelů.

• Vláda ČR zatím předběžně pracuje s cíli na následující úrovni.

• Zaměstnanost ve věkové skupině 20 – 64 let : 75 procent (65 % pro ženy a 55 % pro starší pracovníky). Problematiku zaměstnanosti chceme rozdělit do dvou pilířů, a sice na podmínky pro lepší zaměstnatelnost pracovní síly a vyšší hospodářský růst skrz konkurenceschopnější prostředí pro naše podniky.

• Investice do výzkumu a vývoje: 2,5 % HDP

• Podíl lidí ve věku 30 – 34 let s absolvovaným terciárním vzděláním: 30 – 35 procent.

• Cíl snížit počet žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ze současných „celounijních“ 15 procent pod 10 procent plníme již dnes. U nás toto číslo činí 5,6 procenta a budeme usilovat, aby nedošlo ke zvyšování tohoto poměru.

• Při jejich definici jsme však jako nutné klíčové podmínky kladli řadu faktorů – stabilní vývoj globálního hospodářství a poptávky, příznivý strukturální vývoj české ekonomiky, dlouhodobý růstový potenciál na úrovni nejméně 3 procenta, snížení podílu mandatorních výdajů a celková fiskální konsolidace související s příjmovou i výdajovou stranou rozpočtu atd.

• U následujících cílů jsme vyjádřili pochybnost o jejich splnitelnosti tak, jak je navrhla Evropská komise:

• U snížení energetické náročnosti ekonomiky do r. 2020 se nemůžeme ztotožnit s modelem Evropské komise, podle něhož by mělo v ČR dojít ke zvýšení spotřeby elektrické energie mezi lety 2007 – 2020 o pouhých 4,6 procent. To považujeme za zcela nereálné, má-li česká ekonomika i nadále konvergovat k průměru EU. Zde tedy bude debata ještě pokračovat.

• Redukce počtu obyvatel žijících pod hranicí relativní chudoby o 25 procent. Česká republika je zemí s nejnižším poměrem obyvatelstva žijícího pod hranicí relativní chudoby v EU. Pouhých 8 procent. To cosi vypovídá nejen o efektivitě sociálních transferů v ČR, je totiž také třeba podotknout, že naše míra relativní chudoby je dědictvím minulosti, tedy stále ještě relativně vysoce nivelizovaných příjmů. Nemyslíme si, že je reálné malovat si vzdušné zámky, které jsou nesplnitelné. Za úspěch budeme považovat, když se toto číslo v budoucnosti výrazně nezvýší.

• Závěrem si dovolím drobnou poznámku ohledně harmonogramu celého procesu. Osobně se domnívám, že za situace, kdy na minulé Evropské radě nebyly schváleny tak klíčové věci, jakými jsou dva z pěti hlavních cílů, a to s odvoláním na nutnou hlubší debatu o jejich podobě, není příliš realistické očekávat, že na letní Evropské radě skutečně dojde ke schválení finální podoby strategie. Přesto je nutné se časovému harmonogramu předsednictví podřídit a připravit národní cíle, jak k tomu byly členské státy vyzvány.

• Nová vláda, která vzejde z voleb bude pochopitelně moci tyto národní cíle modifikovat, o čemž jsme ostatně též informovali Evropskou komisi.

Děkuji vám za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter